Průměrný výdělek je veličina, ze které zaměstnavatel počítá proplacenou dovolenou, příplatky za přesčas, noc a víkend, odstupné i řadu dalších náhrad. Upravuje ho hlava XVIII zákoníku práce, § 351 až 362, a jiný postup se pro pracovněprávní nároky použít nesmí. Zjišťuje se z hrubé mzdy a odpracovaných hodin za předchozí kalendářní čtvrtletí. Od 1. 6. 2025 platí zpřesněný přepočet na měsíc a jasné pravidlo pro nároky po skončení pracovního poměru.
Ve zkratce
- Průměrný výdělek se zjišťuje jen podle § 351 až 362 zákoníku práce a rozumí se jím průměrný hrubý výdělek.
- Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí, průměr se zjišťuje k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
- Počítá se z hrubé mzdy zúčtované k výplatě a z hodin, za které přísluší mzda, ne náhrada mzdy.
- Kdo neodpracoval aspoň 21 dnů, dostane pravděpodobný výdělek.
- Měsíční průměr vznikne násobením hodinového průměru týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348.
- Nemocenské od 15. dne se počítá jinak, z denního vyměřovacího základu za 12 měsíců.
K čemu zaměstnavatel průměrný výdělek potřebuje
Průměrný výdělek potřebuje zaměstnavatel k výpočtu náhrady mzdy za dovolenou a osobní překážky, příplatků za přesčas, noc a víkend i odstupného. Odstupné z organizačních důvodů činí nejméně jeden až trojnásobek průměrného měsíčního výdělku podle délky pracovního poměru.
Zákoník práce s průměrným výdělkem a jeho násobky pracuje na mnoha místech. Malá firma ho proto potřebuje prakticky každý měsíc, i když nikoho nepropouští.
Náhrady mzdy a příplatky
Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší za dovolenou, důležité osobní překážky, dárcovství krve nebo svátek připadající na obvyklý pracovní den. Z průměru se počítají i příplatky za přesčas, noc a víkend a odměna za pracovní pohotovost. Při kontu pracovní doby nesmí být stálá mzda nižší než 80 % průměrného výdělku.
Skončení pracovního poměru
Odstupné z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) činí nejméně jeden až trojnásobek průměrného měsíčního výdělku podle délky pracovního poměru. Při výpovědi kvůli dosažení nejvyšší přípustné expozice podle § 52 písm. e) je to nejméně dvanáctinásobek. Od toho je třeba odlišit jednorázovou náhradu podle § 271ca: dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku při skončení kvůli dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
| Situace | Kolik průměrného výdělku | Ustanovení |
|---|---|---|
| Dovolená | 100 % | § 222 |
| Prostoj | nejméně 80 % | § 207 písm. a) |
| Počasí, živelní událost | nejméně 60 % | § 207 písm. b) |
| Příplatek za přesčas | nejméně 25 % | § 114 |
| Příplatek za noc, sobotu a neděli | nejméně 10 % | § 116, § 118 |
| Odstupné z organizačních důvodů | 1 až 3 měsíční průměry | § 67 odst. 1 |
| Konkurenční doložka | nejméně polovina měsíčního průměru za měsíc | § 310 |
| Limit náhrady škody z nedbalosti | nejvýše 4,5 měsíčního průměru | § 257 |
Z čeho se průměrný výdělek počítá
Průměrný výdělek se podle § 353 zákoníku práce počítá z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby, za kterou přísluší mzda. Dovolená a překážky se do odpracovaných hodin nezapočítávají, roční odměny se rozpočítají po čtvrtinách.
Podle § 353 zaměstnavatel vychází z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v témže období. Bez spolehlivé mzdové evidence se tedy průměr spočítat nedá.
Odpracovaná doba bez dovolené a překážek
Odpracovanou dobou je jen doba, za kterou přísluší mzda, ne náhrada mzdy. Dny dovolené nebo překážek se proto do hodin nezapočítávají. Výjimkou jsou přesčasy: když je mzda za přesčas zúčtována v jiném čtvrtletí, než kdy byl odpracován, zahrnou se do odpracované doby i tyto hodiny.
Které odměny se započítají
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 2044/2023 se do průměru zahrnuje odměna za vykonanou práci, odměna k pracovnímu nebo životnímu jubileu se nezahrnuje. Kdo odměny používá k udržení klíčových lidí, jak popisuje článek o talent managementu v malé firmě, měl by počítat s tím, že se do průměru promítnou.
Roční odměny po čtvrtinách
Odměny za delší období než čtvrtletí se podle § 358 rozpočítají. Ministerstvo práce vysvětluje, že roční odměna se promítne do čtyř následujících rozhodných období, vždy jednou čtvrtinou.
Rozhodné období a pravděpodobný výdělek
Rozhodným obdobím pro průměrný výdělek je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměr se zjišťuje čtyřikrát ročně. Když zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval aspoň 21 dnů, použije se podle § 355 zákoníku práce pravděpodobný výdělek.
Předchozí kalendářní čtvrtletí
Není-li stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměr se zjišťuje k prvnímu dni měsíce po jeho skončení, tedy čtyřikrát ročně. U překážky vzniklé ve druhém čtvrtletí se podle Nejvyššího soudu vychází z prvního čtvrtletí.
Výjimky z čtvrtletního pravidla
Při nástupu během předchozího čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od nástupu do konce čtvrtletí. Při kontu pracovní doby se vychází z 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.
Po skončení pracovního poměru
Od 1. 6. 2025 stanoví § 360, že po skončení pracovněprávního vztahu se použije průměrný výdělek zjištěný naposledy v době jeho trvání. Ministerstvo práce uvádí, že u odstupného nebo náhrady za nevyčerpanou dovolenou jde o průměr z čtvrtletí předcházejícího dni skončení.
Pravděpodobný výdělek
Neodpracoval-li zaměstnanec v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se podle § 355 pravděpodobný výdělek. Zaměstnavatel ho zjistí z hrubé mzdy dosažené od začátku rozhodného období, nebo z mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl. Přihlédne k obvyklé výši složek jeho mzdy nebo ke mzdě kolegů na stejné práci.
Hodinový, měsíční a čistý průměrný výdělek
Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový a měsíční vznikne vynásobením hodinového průměru týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348. Čistý měsíční průměr se získá odečtením pojistného na sociální zabezpečení, zdravotního pojištění a zálohy na daň.
Základem je hodinový průměr
Průměrný výdělek se podle § 356 odst. 1 zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Měsíční podoba se potřebuje tam, kde zákon mluví o průměrném měsíčním výdělku, například u odstupného nebo konkurenční doložky.
Přepočet na měsíc koeficientem 4,348
Podle § 356 odst. 2 ve znění od 1. 6. 2025 se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Ten vyjadřuje průměrný počet týdnů v měsíci v průměrném roce o 365,25 dnech.
Změna úvazku během čtvrtletí
Když se týdenní pracovní doba v rozhodném období změnila, počítá se vážený průměr. Jednotlivé týdenní doby se vynásobí počtem kalendářních dnů, po které platily, součiny se sečtou a vydělí počtem kalendářních dnů rozhodného období. Výsledek se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.
Průměrný čistý měsíční výdělek
Podle § 356 odst. 3 se od hrubého měsíčního průměru odečte pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a záloha na daň, podle sazeb platných v měsíci, kdy se čistý výdělek zjišťuje.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin měl v předchozím kalendářním čtvrtletí zúčtovanou hrubou mzdu 120 000 Kč za 480 odpracovaných hodin. Průměrný hodinový výdělek je 120 000 Kč děleno 480 hodinami, tedy 250 Kč. Průměrný měsíční výdělek vyjde 250 Kč krát 40 hodin krát koeficient 4,348, tedy 43 480 Kč. Z této částky by se pak počítalo třeba odstupné nebo náhrada za konkurenční doložku.
Minimální mzda, dohody a více vztahů
Průměrný výdělek nižší než minimální mzda se podle § 357 zákoníku práce zvýší na její výši. U dohod o provedení práce a pracovní činnosti se zjišťuje také a při dvou smlouvách u jednoho zaměstnavatele se počítá pro každý vztah zvlášť.
Dorovnání na minimální mzdu
Vyjde-li průměrný výdělek nižší než minimální mzda platná v měsíci, kdy je potřeba ho uplatnit, zvýší se podle § 357 na její výši. Platí to i pro pravděpodobný výdělek.
Brigádníci na DPP a DPČ
Průměrný výdělek se zjišťuje i u dohod a odměna z dohody se pro tento účel považuje za mzdu. Je-li odměna splatná jednorázově po dokončení úkolu, je rozhodným obdobím celá doba jeho provádění. Odstupné ani náhrada podle § 271ca se na dohody nevztahují.
Dvě smlouvy u jedné firmy
Má-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele pracovní smlouvu i dohodu, zjišťuje se průměrný výdělek v každém vztahu zvlášť. Podklady k oběma vztahům je proto vhodné vést odděleně a uchovávat je po dobu, kterou popisuje článek o archivaci mzdových a účetních dokladů.
Proč nemocenské vychází jinak
Nemocenské od 15. dne vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení z denního vyměřovacího základu za 12 kalendářních měsíců, zatímco náhrada mzdy za prvních 14 dnů činí 60 % redukovaného průměrného výdělku. Proto se obě částky liší i u téhož člověka.
Za prvních 14 dnů nemoci platí zaměstnavatel náhradu 60 % průměrného výdělku, který se podle § 192 nejprve redukuje obdobně jako u nemocenského, s redukčními hranicemi vynásobenými koeficientem 0,175.
Nemocenské od 15. dne vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení z denního vyměřovacího základu podle § 18 zákona o nemocenském pojištění. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců a dělí se kalendářními dny. Obě čísla se proto liší i u téhož člověka.
Šest chyb při práci s průměrným výdělkem
- Počítat dovolenou do odpracovaných hodin. Odpracovaná je jen doba, za kterou přísluší mzda.
- Zapomenout na přesčas zúčtovaný později. Jeho hodiny patří do odpracované doby čtvrtletí, kdy byla mzda zúčtována.
- Započítat roční odměnu najednou. Rozpočítává se do čtyř následujících čtvrtletí po čtvrtinách.
- Zahrnout odměnu k jubileu. Nemá vazbu na práci, do průměru nepatří.
- Při změně úvazku vzít jen poslední týdenní dobu. Od 1. 6. 2025 se počítá vážený průměr podle kalendářních dnů.
- Zaměnit odstupné a jednorázovou náhradu. Dvanáctinásobek u § 52 písm. e) je odstupné, náhrada podle § 271ca je samostatný nárok.
Kdo s prvním zaměstnancem teprve začíná, najde souvislosti v článku o tom, jak začít podnikat. Celý přehled povinností od náboru po odchod shrnuje průvodce Zaměstnáváme lidi: průvodce pro malou firmu.
Přehled článků o směnách, příplatcích a volnu najdete v průvodci pracovní doba, volno a příplatky.
Časté otázky
Z jakého období se průměrný výdělek počítá?
Podle zákoníku práce z předchozího kalendářního čtvrtletí a zjišťuje se vždy k prvnímu dni měsíce po jeho skončení. Výjimky platí pro zaměstnance, kteří nastoupili během čtvrtletí, pro konto pracovní doby, kde se bere 12 měsíců, a pro náhradu škody při pracovních úrazech.
Které složky mzdy se do průměrného výdělku započítávají?
Hrubá mzda zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, tedy plnění za vykonanou práci včetně odměn za práci. Odměny bez vazby na práci, například k pracovnímu nebo životnímu jubileu, se nezapočítávají. Roční odměny se rozpočítají do čtyř následujících čtvrtletí po čtvrtinách.
Počítá se do odpracované doby dovolená nebo nemoc?
Ne. Odpracovanou dobou je jen doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy. Dovolená ani překážky v práci se tedy do hodin nezapočítávají. Výjimkou jsou hodiny přesčasu, jehož mzda byla zúčtována v jiném čtvrtletí, než kdy byl odpracován.
Co když zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval 21 dnů?
Pak se použije pravděpodobný výdělek. Zaměstnavatel ho určí z mzdy, které zaměstnanec dosáhl od začátku rozhodného období, nebo které by zřejmě dosáhl. Přihlédne přitom k obvyklé výši složek jeho mzdy nebo ke mzdě kolegů na stejné práci.
Jak se z hodinového průměru udělá měsíční?
Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Pokud se úvazek během čtvrtletí měnil, počítá se od 1. 6. 2025 vážený průměr týdenní pracovní doby podle kalendářních dnů, zaokrouhlený na tisíciny nahoru.
Jaký průměrný výdělek použít pro odstupné po skončení pracovního poměru?
Od 1. 6. 2025 zákon výslovně stanoví, že se použije průměrný výdělek zjištěný naposledy v době trvání pracovního poměru. Ministerstvo práce to vykládá jako průměr z čtvrtletí předcházejícího dni skončení. Stejně se postupuje u náhrady za nevyčerpanou dovolenou.
Zdroje
- Zákoník práce, § 351 až 362, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Flexinovela zákoníku práce, zákon č. 120/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Příručka MPSV k průměrnému výdělku, kapitola XXI.8 (mpsv.cz)
- Zákon o nemocenském pojištění, § 18, zákon č. 187/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rozhodnutí NS o odměnách, 21 Cdo 2044/2023 (mpsv.cz)
