Pracovní pohovor: na co se zaměstnavatel nesmí ptát a jak vybírat férově

Hledáte nového kolegu do malé firmy a chystáte se na pohovory. Na pracovním pohovoru se zaměstnavatel smí ptát jen na to, co bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy: kvalifikaci, praxi, dovednosti a schopnost zvládnout konkrétní práci. Dotazy na plánované děti, rodinu, náboženství nebo sexuální orientaci jsou nepřípustné, a když se odpověď stane důvodem k odmítnutí, jde o diskriminaci s pokutou až milion korun.

Pravidla nejsou jen o otázkách. Týkají se i textu inzerátu, prověřování uchazečů na sociálních sítích, výpisu z rejstříku trestů a toho, jak dlouho smíte uchovávat životopisy. Praktický přehled toho, co je a není v pořádku, vydal veřejný ochránce práv v příručce pro zaměstnavatele.

Ve zkratce

  • Od uchazeče smíte vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
  • Zakázané jsou otázky na národnost, původ, náboženství, politické postoje, odbory a sexuální orientaci.
  • Dotazy na těhotenství, plánované děti a péči o ně jsou podle ochránce práv nepřípustné.
  • Inzerát nesmí být diskriminační, například omezovat věk nebo pohlaví bez zákonného důvodu.
  • Výpis z rejstříku trestů lze požadovat jen tam, kde to odůvodňuje povaha práce nebo zákon.
  • Odmítnutý uchazeč se může bránit u soudu a u vybraných důvodů nese důkazní břemeno zaměstnavatel.

Co zákon dovoluje zjišťovat

Podle § 30 odst. 2 zákoníku práce smí zaměstnavatel v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru vyžadovat od uchazeče nebo jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Výběr podle kvalifikace, nezbytných požadavků a zvláštních schopností je v jeho působnosti. Před podpisem smlouvy musí uchazeče podle § 31 seznámit s právy a povinnostmi, pracovními podmínkami a odměňováním.

Zákon o zaměstnanosti v § 12 odst. 2 výslovně zakazuje vyžadovat informace o národnosti, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborech, náboženství, filozofickém přesvědčení a sexuální orientaci. Na žádost uchazeče musí zaměstnavatel prokázat, proč požadovaný osobní údaj potřebuje. Hlediska výběru musí zaručovat rovné příležitosti všem.

Těhotenství, rodina a majetek

Zákoník práce v § 316 odst. 4 zakazuje vyžadovat od zaměstnanců informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech a trestní bezúhonnosti, ledaže je dán věcný důvod v povaze práce. Veřejný ochránce práv považuje dotazy, zda uchazečka plánuje děti, zda je těhotná nebo jak má zajištěnou péči o děti, za nepřípustné i u pohovoru. Pokud se odpověď stane podkladem pro nepřijetí, jde podle ochránce s nejvyšší pravděpodobností o diskriminaci z důvodu pohlaví.

Jak se zeptat správně

Ochránce práv ve své příručce ukazuje, že na potřebné informace se lze zeptat tak, aby otázka mířila na práci, ne na soukromí. Místo dotazu na děti se zeptejte, zda uchazeči vyhovuje nepravidelná pracovní doba, přesčasy nebo služební cesty. Místo dotazu na zdravotní stav popište fyzické nároky práce. Zdravotní způsobilost posoudí lékař při vstupní prohlídce a zaměstnavatel se dozví jen závěr, ne diagnózu.

Místo otázky Zeptejte se
Plánujete děti? Vyhovuje vám práce na směny a občasné přesčasy?
Kdo vám hlídá děti? Můžete jezdit na služební cesty jednou měsíčně?
Jaké máte zdravotní problémy? Práce vyžaduje zvedání břemen, zvládnete to?
Odkud pocházíte? Jak ovládáte češtinu potřebnou pro jednání se zákazníky?
Jste věřící? Můžete pracovat o víkendech podle rozpisu?
Kolik vám je let? Jakou máte praxi s podobnou prací?

Co může udělat uchazeč

Uchazeč nemá povinnost na nepřípustný dotaz odpovědět a odmítnutí odpovědi mu podle ochránce práv nemá jít k tíži. Takové dotazy mohou být i obtěžováním podle antidiskriminačního zákona. Kdo byl odmítnut kvůli nepřípustnému důvodu, může se u soudu domáhat upuštění od diskriminace, odstranění následků a přiměřeného zadostiučinění, případně i náhrady nemajetkové újmy v penězích.

Inzerát bez diskriminace

Podle § 12 odst. 1 zákona o zaměstnanosti je zakázáno zveřejňovat nabídky práce, které mají diskriminační charakter. Ochránce práv jako nevhodné uvádí formulace typu „hledáme muže na pozici skladníka“, „pouze pro Čechy“, „recepční ve věku do 40 let“ nebo „jen pro uchazeče bez zdravotních obtíží“. Ve svém stanovisku shledal diskriminací inzerát, který preferoval ženy mezi 25 a 40 lety kvůli údajné nespolehlivosti mladých.

Minimální věk nebo praxi lze podle § 6 antidiskriminačního zákona požadovat jen tam, kde jsou nezbytné pro řádný výkon práce. Požadavek na pohlaví jen v zákonné výjimce. Naopak lze uvést, že místo je vhodné pro rodiče nebo že uvítáte starší uchazeče. Ochránce doporučuje nepoužívat jen mužský nebo jen ženský rod, například „hledáme kolegu nebo kolegyni“.

Sociální sítě, reference a výpis z rejstříku

Vyhledání uchazeče na internetu je zpracování osobních údajů. Podle ochránce práv i stanoviska evropských úřadů pro ochranu údajů je v pořádku ověřit si údaje z životopisu a prohlédnout profesní profil, například na LinkedInu. Soukromým profilům na Facebooku nebo Instagramu se má zaměstnavatel vyhnout a nemá právní základ žádat uchazeče o přidání do přátel. Uchazeče je dobré o prověřování informovat už v inzerátu.

Reference od bývalého zaměstnavatele jsou omezené. Podle § 314 zákoníku práce smí bývalý zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance sdělit jen to, co může být obsahem pracovního posudku, tedy hodnocení práce, kvalifikace a schopností. Zakázané informace nesmí nový zaměstnavatel získávat ani přes třetí osoby.

Výpis z rejstříku trestů

Informace o trestní bezúhonnosti smí zaměstnavatel požadovat jen tehdy, když to stanoví zákon, nebo je dán věcný důvod v povaze práce a požadavek je přiměřený. Ochránce práv považuje plošné požadování výpisu bez zvážení vztahu k nabízené práci za rozpor se zákoníkem práce. Odmítnout řidiče autobusu opakovaně trestaného za jízdu pod vlivem alkoholu lze, požadovat výpis po uklízečce v kanceláři obvykle ne.

Jak dlouho uchovávat životopisy

Pevnou lhůtu pro uchování životopisů nestanoví zákon ani Úřad pro ochranu osobních údajů. Stanovisko evropských úřadů pro ochranu údajů doporučuje údaje z náboru smazat, jakmile je zřejmé, že uchazeči nebude nabídnuto místo nebo ho nepřijme. Pokud je chcete uchovat pro další příležitosti, informujte o tom uchazeče a dejte mu možnost se ohradit. Obecná pravidla zpracování údajů v malé firmě shrnuje článek o GDPR v malé firmě.

Pokuty a důkazní břemeno

Za porušení zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání, včetně diskriminačního inzerátu, může inspekce práce podle § 140 zákona o zaměstnanosti uložit pokutu až 1 000 000 Kč. Stejný strop platí za vyžadování nesouvisejících informací od zaměstnanců. U soudu navíc podle § 133a občanského soudního řádu platí obrácené důkazní břemeno: když odmítnutý uchazeč uvede skutečnosti, ze kterých lze dovodit diskriminaci kvůli pohlaví, původu, náboženství, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci, musí zaměstnavatel dokázat, že nediskriminoval.

Proto se vyplatí mít výběr zdokumentovaný: předem sepsaná kritéria, hodnocení uchazečů a důvod, proč vyhrál vybraný kandidát. Jak postupovat po výběru, vysvětluje článek o tom, co ohlásit při nástupu zaměstnance.

Šest pravidel pro výběrové řízení v malé firmě

Doporučení vycházejí z příručky veřejného ochránce práv pro zaměstnavatele.

  1. Sepište kritéria předem: co musí uchazeč umět a co je výhodou.
  2. Zapojte do výběru víc než jednoho člověka, ideálně s různými zkušenostmi.
  3. Zkontrolujte inzerát, zda neomezuje věk, pohlaví nebo původ bez důvodu.
  4. Ptejte se na práci, ne na soukromí, a připravte si otázky dopředu.
  5. Zaznamenejte hodnocení každého uchazeče podle stejných kritérií.
  6. Smažte údaje neúspěšných uchazečů, pokud jim nenabízíte uchování s možností námitky.

Další kroky od nástupu po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce zaměstnáváním v malé firmě.

Kde končí oprávněný zájem zaměstnavatele, ukazuje článek o kontrole zaměstnanců kamerou, e-mailem a GPS.

Na co se podle chystaných pravidel nesmí firma uchazeče ptát, vysvětluje článek o transparentnosti odměňování.

Časté otázky

Na co se zaměstnavatel nesmí ptát na pohovoru?

Na národnost, původ, náboženství, politické postoje, členství v odborech a sexuální orientaci. Nepřípustné jsou podle ochránce práv i dotazy na těhotenství, plánované děti a péči o ně.

Musím odpovědět na nepřípustnou otázku?

Ne. Uchazeč nemá povinnost na nepřípustný dotaz odpovídat a odmítnutí odpovědi mu nemá jít k tíži.

Může zaměstnavatel chtít výpis z rejstříku trestů?

Jen tehdy, když to stanoví zákon, nebo když je dán věcný důvod v povaze práce a požadavek je přiměřený. Plošné vyžadování výpisu je podle ochránce práv v rozporu se zákoníkem práce.

Smí inzerát uvádět věkové rozmezí?

Obecně ne. Minimální věk nebo praxi lze požadovat jen tehdy, když jsou nezbytné pro řádný výkon práce. Omezení věku bez takového důvodu je diskriminační nabídka.

Jak dlouho smí firma uchovávat životopisy?

Zákon pevnou lhůtu nestanoví. Údaje neúspěšných uchazečů se mají smazat, jakmile je jasné, že místo nedostanou, pokud je firma neinformuje o dalším uchování a nedá jim možnost námitky.

Jaká pokuta hrozí za diskriminaci uchazeče?

Inspekce práce může uložit pokutu až 1 000 000 Kč. Odmítnutý uchazeč se navíc může domáhat zadostiučinění u soudu.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 373