Když firma nemá na výplaty a míří do insolvence, mohou se zaměstnanci obrátit na úřad práce. Mzdové nároky zaměstnanců při insolvenci zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Úřad práce vyplatí dlužnou mzdu nejvýše za tři měsíce a do měsíčního stropu. Firma nebo insolvenční správce mu ale musí rychle dodat podklady.
Ve zkratce
- Úřad práce platí jen po vyhlášení moratoria nebo po oznámení zahájení insolvenčního řízení soudem.
- Vyplácí mzdu, plat, jejich náhrady a odstupné, nejvýše za tři měsíce ze sedmiměsíčního rozhodného období.
- Za měsíc nejvýše jeden a půl násobek rozhodné částky.
- Zaměstnanec žádá do 5 měsíců a 15 dnů, jinak nárok vůči úřadu práce zaniká.
- Firma nebo insolvenční správce musí do 7 dnů od výzvy předložit seznam dlužných mezd všech zaměstnanců.
- Zbytek mzdy se v insolvenci uplatňuje písemně u osoby s dispozičními oprávněními, ne přihláškou.
Kdy úřad práce začne platit
Úřad práce vyplácí dlužné mzdy, až když je zaměstnavatel v platební neschopnosti, tedy nezaplatil splatné mzdy a zároveň bylo vyhlášeno moratorium nebo soud oznámil zahájení insolvenčního řízení; samotné neplacení mezd nestačí.
Zákon mluví o zaměstnavateli v platební neschopnosti. Ta nastává, když firma neuspokojila splatné mzdové nároky a zároveň bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo soud oznámil zahájení insolvenčního řízení. Rozhoduje den následující po této události. Oznámení zveřejňuje soud vyhláškou v insolvenčním rejstříku.
Samotné neplacení mezd nestačí
Pokud firma mzdy jen dluží a insolvenční řízení ani moratorium neběží, úřad práce nic nevyplatí. Zaměstnancům pak zbývá vymáhat mzdu u soudu. Firma, která je právnickou osobou nebo podnikatelem, přitom musí podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku dozvěděla nebo měla dozvědět.
Kdo nárok má a kdo ne
Nárok má zaměstnanec v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti a na dohodu o provedení práce, ta ale jen při účasti na nemocenském pojištění. Zákon se nevztahuje na toho, kdo byl v rozhodném období členem statutárního orgánu nebo osobou s rozhodujícím vlivem a zároveň měl nejméně 25% majetkovou účast. Jednatel se čtvrtinovým podílem, který je zároveň zaměstnancem, si tedy u úřadu práce nic nenárokuje.
Co úřad práce vyplatí a kolik
Úřad práce vyplatí mzdu, plat, jejich náhrady a odstupné nejvýše za tři měsíce ze sedmiměsíčního rozhodného období, za jeden měsíc nejvýše jeden a půl násobek rozhodné částky vyhlašované ministerstvem práce.
Mzdovým nárokem je mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné z pracovního poměru. U dohod jde o odměnu nebo její náhradu. Odstupné tedy úřad práce vyplácí, podle jeho výkladu ale není samostatným nárokem. Započítá se do měsíce, ve kterém je splatné, spolu se mzdou a spadá pod stejný měsíční strop.
Rozhodné období a tři měsíce
Rozhodné období tvoří kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, a k němu tři měsíce před ním a tři po něm. Celkem jde o sedm měsíců. Úřad práce uspokojí splatné nároky nejvýše za tři z nich a zaměstnanec si sám volí, za které.
Měsíční strop
Za jeden měsíc smí úřad práce jednomu zaměstnanci vyplatit nejvýše jeden a půl násobek rozhodné částky. Tu vyhlašuje ministerstvo práce ve Sbírce vždy s účinností od 1. května na dvanáct měsíců ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí rok. Rozhoduje částka platná v den vyhlášení moratoria nebo oznámení zahájení insolvenčního řízení.
Modelový příklad
Modelová situace: soud oznámí zahájení insolvenčního řízení v květnu. Rozhodné období tvoří únor, březen a duben, samotný květen a dále červen, červenec a srpen, celkem sedm měsíců. Zaměstnanec, kterému firma dluží mzdu za březen, duben a květen, si zvolí právě tyto tři měsíce. Při modelové rozhodné částce 40 000 Kč činí měsíční strop 60 000 Kč. Dluží-li mu firma za duben mzdu a splatné odstupné celkem 70 000 Kč, úřad práce za duben vyplatí nejvýše 60 000 Kč a zbylých 10 000 Kč uplatní zaměstnanec v insolvenci sám.
Lhůta a žádost zaměstnance
Zaměstnanec musí mzdové nároky u úřadu práce uplatnit písemnou žádostí nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů od vyhlášení moratoria nebo oznámení zahájení insolvenčního řízení, jinak nárok vůči úřadu práce zaniká.
Zaměstnanec musí nároky uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů ode dne vyhlášení moratoria nebo oznámení zahájení insolvenčního řízení. Pokud v této lhůtě moratorium zanikne nebo soud rozhodne o návrhu jinak než úpadkem, lhůta skončí dnem zániku moratoria nebo právní mocí rozhodnutí. Nárok neuplatněný včas vůči úřadu práce zaniká, právo vymáhat mzdu u soudu ale zůstává.
Kam žádost podat
Žádost lze podat na kterékoli krajské pobočce úřadu práce nebo kontaktním pracovišti. Rozhoduje pobočka podle sídla zaměstnavatele, nepříslušné pracoviště žádost samo postoupí. Podává se osobně, poštou nebo elektronicky přes Jednotný portál ministerstva práce. Zaměstnanec, který se v Česku nezdržuje, musí určit zástupce pro doručování v Česku.
Co žádost obsahuje a jaké doklady přiložit
Písemná žádost obsahuje mimo jiné údaje o zaměstnanci a zaměstnavateli, výši nároků, údaje pro výpočet daně, měsíce rozhodného období, číslo účtu a zdravotní pojišťovnu. Zaměstnanec musí prokázat, jak dlouho zaměstnání trvalo. Hodí se pracovní smlouva, mzdový výměr, výplatní lístky nebo zápočtový list. Úřad práce doporučuje tiskopisy Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance.
Než peníze přijdou
Mezi zahájením řízení a výplatou běží několik lhůt. Kdo mezitím potřebuje peníze, měl by znát rizika rychlých půjček, o kterých píše článek o tom, kde vzít peníze hned.
Co musí udělat firma nebo insolvenční správce
Firma v insolvenci nebo insolvenční správce musí do 7 dnů od doručení výzvy úřadu práce předložit písemný seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců za rozhodné období a doložit provedené srážky a odvody.
Jakmile nárok uplatní alespoň jeden zaměstnanec, vyzve pobočka úřadu práce zaměstnavatele. Ten musí do 7 dnů od doručení výzvy předložit písemný seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců za rozhodné období. Zároveň musí prokázat, zda provedl srážky a odvody, a dodat údaje pro výpočet jejich výše.
| Krok | Kdo | Lhůta |
|---|---|---|
| Žádost o uspokojení mzdových nároků | Zaměstnanec | Do 5 měsíců a 15 dnů od moratoria nebo oznámení zahájení řízení |
| Seznam dlužných nároků všech zaměstnanců | Osoba s dispozičním oprávněním | Do 7 dnů od doručení výzvy |
| Příkaz bance k výplatě, když údaje sedí | Úřad práce | Do 10 pracovních dnů od předložení seznamu |
| Vrácení částek podle chybných údajů | Osoba s dispozičním oprávněním | Do 3 týdnů ode dne, kdy se o chybě dozvěděla |
Kdo je osoba s dispozičním oprávněním
Podle fáze řízení firma sama, nebo insolvenční správce. Pokud byl správce ustanoven před rozhodnutím o přiznání nároků, vyzve úřad práce jeho. Po prohlášení konkursu vystupuje správce vůči zaměstnancům jako zaměstnavatel.
Když seznam nedorazí
Pokud firma seznam nepředloží a zaměstnanec doloží výši nároků doklady, úřad práce přizná doloženou výši. Když doklady nemá ani zaměstnanec, přizná za měsíc jen částku odpovídající minimální mzdě platné ke dni moratoria nebo oznámení zahájení řízení. Proto se vyplatí mít mzdové podklady uložené podle pravidel, která popisuje článek o archivaci účetních dokladů a mezd.
Odpovědnost za chybné údaje
Za nesprávné vykázání odpovídá osoba s dispozičním oprávněním. Částky vyplacené podle chybných údajů musí vrátit do 3 týdnů ode dne, kdy se o chybě dozvěděla, jinak úřad práce vydá rozhodnutí, nejpozději do 5 let od výplaty. Přehled o skutečných závazcích vůči zaměstnancům pomáhá udržet i pravidelná inventarizace majetku a závazků.
Daň a pojistné z vyplacených peněz
Úřad práce z vyplacených mzdových nároků sám provede srážky daně z příjmů, pojistného a exekucí, které měl provést zaměstnavatel, a výši pojistného oznámí správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nejpozději do dne výplaty.
Úřad práce před výplatou provede srážky a odvody, které měl provést zaměstnavatel: daň z příjmů, pojistné a srážky podle občanského soudního řádu včetně exekučních. Výši pojistného písemně oznamuje správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, nejpozději do dne výplaty. Pro sociální i zdravotní pojištění se vyplacené nároky považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem v rozsahu, v jakém je firma sama nezúčtovala.
Co se s nároky děje v insolvenčním řízení
Mzdové nároky zaměstnanců jsou v insolvenci postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, do výše vyplacených peněz přecházejí na úřad práce a zbytek zaměstnanec uplatňuje písemně u osoby s dispozičními oprávněními, ne přihláškou.
Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou podle § 169 insolvenčního zákona pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Stejné postavení má pohledávka úřadu práce za vyplacené mzdové nároky a odvedené prostředky. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.
Nárok přechází na úřad práce
Do výše vyplacených a odvedených peněz přechází nárok zaměstnance na úřad práce, který ho po rozhodnutí o úpadku uplatní v insolvenci sám. Co úřad práce nevyplatil, například mzdu za další měsíce nebo částku nad strop, uplatňuje zaměstnanec vlastním jménem.
Uplatnění, ne přihláška
Mzdové nároky se nepřihlašují přihláškou u insolvenčního soudu. Podle § 203 insolvenčního zákona se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními, s vyrozuměním insolvenčního správce. Pokud je zaměstnanec neuplatní v jiné výši, platí výše podle účetnictví nebo mzdové evidence. Když nejsou uspokojeny včas a v plné výši, lze osobu s dispozičními oprávněními žalovat.
Kdy firma vrací všechno
Vyplacené částky i odvody musí firma vrátit do 15 pracovních dnů od výzvy úřadu práce, pokud soud rozhodne o návrhu jinak než úpadkem, rozhodne, že úpadek není, nebo moratorium zanikne bez zahájení řízení. Jinak povinnost v rozsahu neuspokojeném v insolvenci zaniká skončením řízení.
Šest chyb, které zaměstnancům zdrží peníze
- Čekat na úřad práce bez insolvence. Bez moratoria nebo oznámení zahájení řízení úřad nic nevyplatí.
- Zmeškat lhůtu. Po 5 měsících a 15 dnech nárok vůči úřadu práce zaniká.
- Nedodat seznam do 7 dnů. Zaměstnanci bez dokladů pak dostanou jen minimální mzdu za měsíc.
- Vykázat chybné částky. Přeplatky musí osoba s dispozičním oprávněním vracet.
- Počítat s odstupným navíc. Odstupné se přičte k měsíci splatnosti a vejde se jen pod stejný strop.
- Posílat zbytek mzdy přihláškou. Mzdové nároky se uplatňují písemně u osoby s dispozičními oprávněními.
Další povinnosti vůči zaměstnancům od náboru po odchod shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Přehled výpovědí, dohod a lhůt najdete v průvodci skončení pracovního poměru.
Časté otázky
Zaměstnancům jsme nevyplatili mzdu. Může jim ji vyplatit úřad práce hned?
Ne. Úřad práce platí, jen když je zaměstnavatel v platební neschopnosti, tedy po vyhlášení moratoria nebo poté, co soud oznámil zahájení insolvenčního řízení. Samotné zpoždění výplaty nestačí a bez insolvence zbývá zaměstnancům jen žaloba u soudu.
Do kdy musí zaměstnanci žádost u úřadu práce podat?
Do 5 měsíců a 15 dnů od vyhlášení moratoria nebo oznámení zahájení insolvenčního řízení. Když soud mezitím rozhodne jinak než úpadkem, lhůta skončí dřív. Po lhůtě nárok vůči úřadu práce zaniká, soudní cesta ale zůstává.
Za jaké období a kolik úřad práce zaplatí?
Nejvýše za tři měsíce ze sedmiměsíčního rozhodného období kolem zahájení řízení. Za měsíc nejvýše jeden a půl násobek rozhodné částky, kterou ministerstvo práce vyhlašuje vždy od 1. května podle průměrné mzdy za předchozí rok.
Vyplácí úřad práce i odstupné?
Ano, odstupné patří mezi mzdové nároky stejně jako mzda a její náhrady. Úřad práce ho ale započítá do měsíce, ve kterém bylo splatné, spolu se mzdou, takže spadá pod stejný měsíční strop.
Co musí firma udělat, když jí úřad práce pošle výzvu?
Do 7 dnů od doručení výzvy předložit písemný seznam dlužných mezd všech zaměstnanců za rozhodné období a doložit srážky a odvody. Je-li ustanoven insolvenční správce, výzvu dostane on. Za chybné údaje odpovídá ten, kdo je vykázal.
Má jednatel zaměstnaný ve vlastní firmě nárok na peníze od úřadu práce?
Nemá, pokud byl v rozhodném období členem statutárního orgánu nebo osobou s rozhodujícím vlivem a zároveň měl majetkovou účast nejméně 25 %. Obě podmínky musí platit současně, takže rozhoduje i výše podílu, nejen samotná funkce.
Zdroje
- Zákon o ochraně zaměstnanců, platební neschopnost zaměstnavatele, zákon č. 118/2000 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Insolvenční zákon, § 98, 169 a 203, zákon č. 182/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti, Úřad práce ČR (mpsv.gov.cz)
- Vyplacení dlužných mzdových nároků, Portál veřejné správy (portal.gov.cz)
- Zákoník práce, § 141 a 324a, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
