Odbory a rada zaměstnanců se týkají i malé firmy, protože zákoník práce pro ně nestanoví minimální velikost zaměstnavatele. Odborová organizace u vás začne působit, jakmile má aspoň tři členy v pracovním poměru a oznámí vám to. Radu zaměstnanců lze zvolit na návrh aspoň třetiny zaměstnanců. Pro majitele je podstatné, co pak musí projednávat, k čemu potřebuje souhlas a co zástupcům zajistit.
Ve zkratce
- Odborová organizace vzniká dnem po doručení oznámení o založení rejstříkovému soudu.
- U zaměstnavatele působí, když má aspoň 3 členy v pracovním poměru a oznámí mu to.
- Od 1. 6. 2025 může zaměstnavatel chtít důkaz o počtu členů, krajně notářský zápis na své náklady.
- Radu zaměstnanců lze zvolit bez ohledu na počet zaměstnanců, má 3 až 15 členů.
- Bez zástupců zaměstnanců informuje a projednává zaměstnavatel přímo se zaměstnanci.
- Porušení povinností vůči odborům nebo radě je přestupek s pokutou až 200 000 Kč.
Jak vzniká odborová organizace
Odborová organizace je právnická osoba, která podle § 121 zákona o veřejných rejstřících vzniká dnem následujícím po doručení oznámení o založení rejstříkovému soudu. Na pozdějším zápisu do spolkového rejstříku její vznik nezávisí.
Odborová organizace je samostatná právnická osoba zapisovaná do spolkového rejstříku. Podle § 121 zákona o veřejných rejstřících vzniká dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno oznámení o jejím založení, stejně to obecně stanoví § 3025 občanského zákoníku. Soud provede zápis do pěti pracovních dnů, ale na zápisu vznik nezávisí. Sídlo si organizace může zapsat podle sídla zaměstnavatele, u kterého působí.
Vznik a působení jsou dvě různé věci
Organizace může být zapsaná v rejstříku, a přesto u konkrétního zaměstnavatele nepůsobit. Zaměstnanci se také mohou připojit k existujícímu odborovému svazu jako jeho pobočná organizace. Pro firmu je podstatnější, kdy odbory získají oprávnění jednat právě s ní. To upravuje § 286 zákoníku práce.
Kdy odbory u firmy působí
Odborová organizace působí u zaměstnavatele, když ji opravňují stanovy, má u něj aspoň tři členy v pracovním poměru a oznámí mu to. Oprávnění vznikají dnem po oznámení, lidé na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti se nepočítají.
Tři členové v pracovním poměru
Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo s ním jednat, jen když ji k tomu opravňují stanovy a aspoň tři její členové jsou u něj v pracovním poměru (§ 286 odst. 3). Lidé na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti se nepočítají. Oprávnění vznikají dnem následujícím po dni, kdy organizace zaměstnavateli oznámila, že podmínky splňuje. Když je přestane splňovat, musí to bez zbytečného odkladu oznámit.
Prokázání počtu členů od 1. 6. 2025
Novela č. 120/2025 Sb. doplnila od 1. 6. 2025 do § 286 odst. 4 nové pravidlo. Na žádost zaměstnavatele musí odborová organizace prokázat, že má aspoň tři členy v pracovním poměru, a zaměstnavatel jí k tomu poskytne součinnost. Pokud to neprokáže jinak, musí spolupracovat s notářem, kterého sjedná a zaplatí zaměstnavatel. Notář splnění podmínky osvědčí notářským zápisem.
Na členství se ptát nesmíte
Zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace o členství v odborové organizaci, ani prostřednictvím třetích osob, a neplatí tu ani výjimka pro věcný důvod (§ 316 odst. 4 písm. e)). Jde o stejnou oblast ochrany soukromí, kterou řeší i pravidla pro kontrolu zaměstnanců kamerami a e-mailem.
Rada zaměstnanců a zástupce pro BOZP
Radu zaměstnanců a zástupce pro BOZP lze podle § 281 zákoníku práce zvolit bez ohledu na počet zaměstnanců. Rada má 3 až 15 členů v lichém počtu a volby vyhlašuje zaměstnavatel na návrh aspoň třetiny zaměstnanců v pracovním poměru.
Žádná hranice počtu zaměstnanců
Podle § 281 odst. 1 je u zaměstnavatele možné zvolit radu zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Minimální počet zaměstnanců zákon nestanoví. Rada má ale 3 až 15 členů v lichém počtu a volby se konají jen při aspoň třech kandidátech, takže ve velmi malé firmě se sestavuje obtížně. Zástupců pro BOZP může být nejvýše jeden na deset zaměstnanců.
Jak se volí
Volby vyhlašuje zaměstnavatel na písemný návrh podepsaný aspoň třetinou zaměstnanců v pracovním poměru, nejpozději do tří měsíců od doručení návrhu (§ 283). Termín se vyhlašuje aspoň měsíc předem, volby jsou tajné a konají se v pracovní době. K platnosti je potřeba účast aspoň poloviny zaměstnanců, kteří se mohli dostavit. Funkční období rady je tři roky, protokol o volbách uschovává zaměstnavatel pět let.
Co rada smí a nesmí
Rada zaměstnanců slouží k zajištění práva na informace a projednání. Nemůže uzavřít kolektivní smlouvu a nedává souhlas k výpovědi, ten se týká jen odborů. Její souhlas potřebujete u hromadného čerpání dovolené podle § 220. Rada může působit i vedle odborů a zaměstnavatel pak plní povinnosti vůči všem zástupcům, pokud se nedohodnou jinak.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma má 30 zaměstnanců v pracovním poměru. Písemný návrh na volby rady zaměstnanců musí podepsat aspoň třetina, tedy 10 lidí, a zaměstnavatel pak volby vyhlásí nejpozději do tří měsíců od doručení návrhu, s termínem oznámeným aspoň měsíc předem. V den voleb jsou 4 lidé na dovolené, dostavit se tak může 26 zaměstnanců a volby jsou platné při účasti aspoň 13 z nich. Zástupci pro BOZP mohou být nejvýše 3.
Informování a projednání
Když ve firmě nepůsobí odbory ani rada zaměstnanců, informuje a projednává zaměstnavatel podle § 276 zákoníku práce přímo se zaměstnanci. Firma pod 10 zaměstnanců nemusí informovat o ekonomické situaci ani projednávat hospodářský vývoj, strukturální změny a stav zaměstnanců.
Firma bez odborů a bez rady
Nepůsobí-li u zaměstnavatele žádný zástupce zaměstnanců, musí informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo (§ 276 odst. 1), u bezpečnosti práce také. Informovat znamená dát nezbytné údaje v dostatečném předstihu, aby se k nim zaměstnanci mohli vyjádřit před uskutečněním opatření. Projednat znamená vyměnit si stanoviska s cílem dosáhnout shody, zaměstnanci mají právo na odůvodněnou odpověď.
Výjimka pro firmy pod 10 zaměstnanců
Zaměstnavatel s méně než 10 zaměstnanci nemusí informovat o ekonomické a finanční situaci a o své činnosti (§ 279 odst. 2). Nemusí ani projednávat hospodářský vývoj, strukturální změny a stav zaměstnanců (§ 280 odst. 2). Ostatní témata platí bez ohledu na velikost firmy.
| Téma | Povinnost | Firma pod 10 zaměstnanců |
|---|---|---|
| Ekonomická a finanční situace, činnost firmy | Informovat (§ 279) | Neplatí |
| Hospodářský vývoj, strukturální změny, stav zaměstnanců | Projednat (§ 280) | Neplatí |
| Základní otázky pracovních podmínek | Informovat i projednat | Platí |
| Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | Informovat i projednat | Platí |
| Rovné zacházení | Informovat (§ 279) | Platí |
Co navíc projednáváte s odbory
Vůči odborům jsou povinnosti podle § 287 širší. Informujete je o vývoji mezd a průměrné mzdy a projednáváte s nimi například pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení a systém školení. Jak nastavit mzdy, popisuje článek o mzdovém výměru a příplatcích, protože právě změny odměňování se s odbory projednávají. K hodnocení lidí se hodí článek o talent managementu v malé firmě.
Kdy potřebujete souhlas odborů
Předchozí souhlas odborů potřebuje zaměstnavatel k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru člena orgánu odborové organizace a k vydání či změně pracovního řádu. Souhlas s výpovědí platí za udělený, když ho odbory písemně neodmítnou do 15 dnů.
Výpověď a okamžité zrušení
Každou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru musíte předem projednat s odbory (§ 61). U člena orgánu odborové organizace, po dobu funkce a rok po ní, potřebujete jejich předchozí souhlas. Ten platí za udělený, když ho odbory písemně neodmítnou do 15 dnů, a použít ho lze dva měsíce. Při odmítnutí je výpověď neplatná, ledaže soud uzná, že další zaměstnávání po vás nelze spravedlivě požadovat.
Pracovní řád a další dohody
Kde působí odbory, lze pracovní řád vydat nebo změnit jen s jejich předchozím písemným souhlasem, jinak je neplatný (§ 306 odst. 4). Co do něj patří, vysvětluje článek o vnitřním předpisu a pracovním řádu. Dohodu s odbory vyžaduje i hromadné čerpání dovolené nebo opakování pracovních poměrů na dobu určitou z vážných provozních důvodů.
Kolektivní smlouva
Kolektivní smlouvu může za všechny zaměstnance uzavřít jen odborová organizace a nesmí v ní zkrátit práva ze zákoníku práce. Zaměstnavatel musí na písemný návrh odpovědět do sedmi pracovních dnů, povinnost smlouvu uzavřít ale nemá.
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace, a to za všechny zaměstnance, nejen za členy (§ 22 a 24). Nesmí zkracovat práva ze zákoníku práce. Podle zákona o kolektivním vyjednávání musíte na písemný návrh odpovědět do sedmi pracovních dnů, není-li dohodnuto jinak. Povinnost smlouvu uzavřít zákon nestanoví, spor řeší zprostředkovatel, rozhodce a krajně stávka.
Co musíte zástupcům zajistit a co hrozí
Zástupcům zaměstnanců musí zaměstnavatel podle provozních možností poskytnout místnost s vybavením, hradit nezbytné náklady a dát volno s náhradou průměrného výdělku. Porušení povinností vůči odborům, radě nebo zástupcům pro BOZP je přestupek s pokutou až 200 000 Kč.
Prostory a pracovní volno
Podle § 277 poskytnete zástupcům podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením a hradíte nezbytné náklady na provoz a podklady. Členové orgánu odborů, rady a zástupci pro BOZP mají na výkon funkce volno s náhradou průměrného výdělku, na odborové školení pět pracovních dnů ročně (§ 203). Uvolněný funkcionář má od 1. 6. 2025 po návratu právo na původní práci (§ 47).
Pokuty od inspekce práce
Porušení povinností vůči odborům, radě zaměstnanců nebo zástupcům pro BOZP podle § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce je přestupek s pokutou až 200 000 Kč (§ 23 zákona o inspekci práce). Zástupci zaměstnanců navíc nesmí být pro svou činnost znevýhodněni ani zvýhodněni.
Šest kroků, když vám odbory oznámí působení
- Poznamenejte si datum oznámení, oprávnění vznikají den poté.
- Při pochybnostech chtějte prokázání tří členů, seznam členů ale nežádejte.
- Neptejte se zaměstnanců na členství v odborech.
- Zjistěte, kdo je členem orgánu odborů, jeho výpověď potřebuje souhlas.
- Zařaďte projednání s odbory do postupu u výpovědí a pracovního řádu.
- Vyčleňte místnost a podklady podle provozních možností.
Další povinnosti od náboru po odchod shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Na co si dát pozor, aby postup vůči zaměstnancům nebyl diskriminační, shrnuje článek o rovném zacházení.
Co může obsahovat dohoda s odbory, rozebírá článek o kolektivní smlouvě.
Časté otázky
Kolik lidí potřebují zaměstnanci, aby u nás založili odbory?
Aby odborová organizace u zaměstnavatele působila, musí mít aspoň tři členy v pracovním poměru u tohoto zaměstnavatele a oprávnění ve stanovách. Lidé na dohodu se nezapočítávají. Zaměstnanci mohou založit vlastní organizaci, nebo se připojit k odborovému svazu jako pobočná organizace.
Můžu chtít seznam členů odborů?
Seznam ne, důkaz ano. Od 1. 6. 2025 musí odbory na žádost zaměstnavatele prokázat, že mají aspoň tři členy v pracovním poměru. Když to neprokážou jinak, osvědčí to notář, kterého sjedná a zaplatí zaměstnavatel. Na členství se zaměstnanců ptát nesmíte.
Musíme informovat zaměstnance, i když nemáme odbory ani radu?
Ano. Když u vás nepůsobí žádný zástupce zaměstnanců, informujete a projednáváte přímo se zaměstnanci, i v bezpečnosti práce. Firmy pod deset zaměstnanců jsou osvobozené jen od části témat, hlavně ekonomické situace, hospodářského vývoje a strukturálních změn.
Můžu dát výpověď členovi výboru odborů?
Jen s předchozím souhlasem odborové organizace, po dobu jeho funkce a rok po ní. Když odbory do 15 dnů od žádosti písemně neodmítnou, platí souhlas za udělený a použít ho můžete dva měsíce. Výpověď jinému zaměstnanci s odbory předem projednáte.
Musíme s odbory uzavřít kolektivní smlouvu?
Povinnost ji uzavřít zákon nestanoví. Na písemný návrh odborů ale musíte odpovědět do sedmi pracovních dnů, není-li dohodnuto jinak, a vyjednávat. Nedohodu řeší zprostředkovatel nebo rozhodce, krajně stávka. Rada zaměstnanců kolektivní smlouvu uzavřít nemůže.
Od kolika zaměstnanců se volí rada zaměstnanců?
Zákoník práce žádnou hranici počtu zaměstnanců nestanoví. Volby vyhlašujete na písemný návrh aspoň třetiny zaměstnanců v pracovním poměru, rada má 3 až 15 členů v lichém počtu a funkční období tři roky. V malé firmě ji ale komplikuje potřeba aspoň tří kandidátů.
Zdroje
- Zákoník práce, § 61, 203, 276 až 287, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela zákoníku práce, zákon č. 120/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o veřejných rejstřících, § 121, zákon č. 304/2013 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o kolektivním vyjednávání, zákon č. 2/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, § 23, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
