Půjčka zaměstnanci od firmy je podle občanského zákoníku smlouva o zápůjčce a se mzdou nemá nic společného, dokud si strany nesjednají dohodu o srážkách ze mzdy. Bez takové dohody zaměstnavatel splátky z výplaty strhávat nesmí. Bezúročná zápůjčka je pro zaměstnance osvobozená od daně, pokud úhrn jistin od téhož zaměstnavatele nepřesáhne 300 000 Kč. Odchodem ze zaměstnání dluh nezaniká.
Ve zkratce
- Zákon mluví o zápůjčce, zaměstnavatel je zapůjčitel a zaměstnanec vydlužitel.
- Písemnou formu zákon nepředepisuje, kvůli důkazu a uznání dluhu se ale vyplatí.
- Splátky ze mzdy jdou jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
- Srazit lze jen první třetinu zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, ani se souhlasem zaměstnance víc.
- Prospěch z bezúročné zápůjčky je osvobozen do úhrnu jistin 300 000 Kč, od 1. 1. 2024 podle § 6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů.
- Skončením pracovního poměru dluh nezaniká a splácí se podle smlouvy.
Smlouva o zápůjčce: co v ní musí být
Smlouva o zápůjčce zaměstnanci vzniká podle § 2390 občanského zákoníku tím, že firma přenechá peníze a zaměstnanec se zaváže vrátit stejnou částku. Smlouva by měla určit jistinu, úrok nebo bezúročnost, splátky a konečnou splatnost.
Hovorově se říká půjčka, občanský zákoník ale používá pojem zápůjčka. Zaměstnavatel je zapůjčitelem a zaměstnanec vydlužitelem. Jde o běžný občanskoprávní závazek, který stojí vedle pracovní smlouvy, ne uvnitř ní.
Forma smlouvy
Pro smlouvu o zápůjčce zákon písemnou formu nepředepisuje (§ 559). Přesto se doporučuje uzavřít ji písemně a peníze poslat převodem na účet, aby šlo předání i podmínky doložit. Obecná promlčecí lhůta je tři roky (§ 629). Když zaměstnanec dluh písemně uzná (§ 2053), promlčí se právo až za deset let od uznání (§ 639).
Úrok, nebo bezúročná zápůjčka
Podle § 2392 může být zápůjčka bezúročná i úročená. Když se strany na úrocích dohodnou, ale neurčí jejich výši, platí podle § 1802 obvyklé úroky, které v místě požadují banky. Do smlouvy proto napište konkrétní roční úrok, nebo výslovně bezúročnost.
Splatnost a předčasné splacení
Když smlouva neurčí, kdy se má zápůjčka vrátit, je splatná až po výpovědi s výpovědní dobou šest týdnů podle § 2393. Bezúročnou zápůjčku smí zaměstnanec splatit předčasně. Při splácení ve splátkách může firma podle § 2394 odstoupit a chtít celý dluh, když je zaměstnanec v prodlení s více než dvěma splátkami nebo s jednou splátkou déle než tři měsíce.
Splácení srážkami ze mzdy
Splátky zápůjčky smí zaměstnavatel strhávat z výplaty jen na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 146 zákoníku práce a § 2045 občanského zákoníku. Bez této dohody je srážka splátky nepřípustná.
Zákoník práce v § 146 povoluje srážky jen ve třech případech: když to stanoví zákon, na základě dohody o srážkách ze mzdy a u odborových příspěvků. Výčet srážek, které zaměstnavatel smí provést bez dohody, je v § 147 odst. 1. Patří sem daň, pojistné, nevyúčtované zálohy nebo nevrácená záloha na mzdu. Splátka zápůjčky v tomto výčtu není, takže bez dohody o srážkách ji firma z výplaty strhnout nesmí.
Dohoda o srážkách ze mzdy
Podle § 2045 občanského zákoníku se dluh může zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Pokud věřitelem není sám zaměstnavatel, potřebuje dohoda jeho předchozí souhlas. Když půjčuje přímo firma, tento souhlas odpadá. Dohodu se doporučuje uzavřít písemně jako samostatný dokument a uvést v ní měsíční výši srážky. Náklady spojené s placením srážek nese podle § 2046 plátce mzdy.
Záloha na mzdu není zápůjčka
Záloha na mzdu je předčasně vyplacená mzda za práci, kterou zaměstnanec odvádí, a vyrovná se při vyúčtování výplaty. Nevrácenou zálohu lze podle § 147 odst. 1 písm. c) srazit bez dohody, ale jen když nebyly splněny podmínky pro přiznání mzdy. Vydávat dlouhodobou půjčku za zálohu proto nefunguje.
Kolik lze ze mzdy srazit a co při exekuci
Ze mzdy lze na splátky zápůjčky srazit nejvýš jednu třetinu zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, protože pohledávka zaměstnavatele ze zápůjčky je podle občanského soudního řádu běžnou, nikoli přednostní pohledávkou.
Srážky se počítají z čisté mzdy, tedy po odečtení zálohy na daň a pojistného (§ 277). Zaměstnanci musí zůstat nezabavitelná částka, jejíž výpočet stanoví nařízení vlády (§ 278). Zbytek se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a pro běžnou pohledávku se z něj srazí nejvýš jedna třetina (§ 279 odst. 1). Nad hranici stanovenou nařízením vlády se zbytek sráží bez omezení.
Souhlas zaměstnance limit nerozšíří
Podle § 281 občanského soudního řádu je nepřípustné srážet víc, než zákon dovoluje, i když s tím povinný souhlasí. Dohoda o srážkách s vyšší měsíční částkou proto neumožní strhnout víc než první třetinu.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec má čistou mzdu 30 000 Kč a nezabavitelná částka v příkladu činí 20 000 Kč. Zbytek je 10 000 Kč, po zaokrouhlení dolů na částku dělitelnou třemi 9 999 Kč. Jedna třetina je 3 333 Kč. To je nejvyšší měsíční srážka na splátku zápůjčky, i kdyby dohoda počítala s vyšší splátkou. Skutečnou nezabavitelnou částku je potřeba spočítat podle platného nařízení vlády.
Pořadí vůči exekuci
Z první třetiny se pohledávky uspokojují podle pořadí (§ 280 odst. 1). U dohody o srážkách ve prospěch zaměstnavatele se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena (§ 149 odst. 1 zákoníku práce). U exekuce rozhoduje den, kdy bylo nařízení doručeno plátci mzdy (§ 280 odst. 5). Dohoda uzavřená dřív, než firmě přijde exekuce, má tedy v první třetině lepší pořadí, pozdější dohoda stojí až za exekucí.
Daně u zaměstnance: osvobození bezúročné zápůjčky
Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele je podle § 6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele.
Od 1. 1. 2024 je osvobození v § 6 odst. 9 písm. r). Do konce roku 2023 šlo o písmeno v), proto ho tak uvádějí starší články i Pokyn Generálního finančního ředitelství D-59. Limit 300 000 Kč se týká úhrnu jistin od téhož zaměstnavatele, ne výše ušetřeného úroku. Zákon osvobození nepodmiňuje účelem zápůjčky, nemusí jít o bydlení ani o tíživou situaci zaměstnance.
Co když jistiny přesáhnou 300 000 Kč
Z části jistin nad limit se prospěch počítá za jednotlivé kalendářní měsíce podle § 6 odst. 3, tedy podle obvyklého úroku. Zaměstnavatel ho zahrne do základu daně alespoň jednou za rok, nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec. Podle Pokynu D-59 je obvyklý úrok ten, který peněžní ústavy v místě obvykle používají u obdobných úvěrů pro veřejnost.
Pojistné
Do vyměřovacího základu sociálního i zdravotního pojištění patří jen příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozeny. Osvobozený prospěch proto pojistné nezvyšuje, zdaněný prospěch z části nad limit ano.
| Situace | Daň zaměstnance | Pojistné |
|---|---|---|
| Bezúročná zápůjčka, jistiny úhrnem do 300 000 Kč | Osvobozeno | Neplatí se |
| Bezúročná zápůjčka, část jistin nad 300 000 Kč | Prospěch podle obvyklého úroku se zdaní nejpozději s prosincovou mzdou | Ze zdaněného prospěchu ano |
| Vrácení jistiny | Není předmětem daně | Neplatí se |
Daně a účetnictví u firmy
U firmy poskytnutí ani vrácení jistiny zápůjčky zaměstnanci není předmětem daně z příjmů, zdanitelným příjmem je jen přijatý úrok. Zápůjčku zaměstnanci účetní jednotka vede jako pohledávku za zaměstnancem.
Podle § 3 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů nejsou předmětem daně úvěry ani zápůjčky, takže půjčené a vrácené peníze základ daně neovlivní. Přijatý úrok je u právnické osoby výnosem v základu daně, u fyzické osoby příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g). V účetnictví jde zápůjčka na účet 335 Pohledávky za zaměstnanci a úrok na účet 662 Úroky.
Co se stane s půjčkou, když zaměstnanec odejde
Zápůjčka zaměstnanci skončením pracovního poměru nezaniká, protože jde o občanskoprávní závazek. Zaměstnanec dál splácí podle sjednané splatnosti a dohoda o srážkách může fungovat i u jeho nového zaměstnavatele.
Rozhoduje to, co strany sjednaly o splátkách a konečné splatnosti, proto je dobré už ve smlouvě upravit, jak se bude zbytek dluhu splácet po odchodu. Srážky lze podle § 145 odst. 2 zákoníku práce provádět i z odstupného, vždy jen v mezích první třetiny. Do potvrzení o zaměstnání zaměstnavatel uvede, zda se srážky provádějí, v čí prospěch, výši pohledávky a pořadí (§ 313).
Srážky u nového zaměstnavatele
Podle § 149 odst. 4 zákoníku práce zůstává pořadí pohledávky z dohody o srážkách zachováno i u nového zaměstnavatele. Ten začne srážet ode dne, kdy se dozví, že se srážky prováděly a pro jakou pohledávku. Právo na výplatu srážek vůči plátci mzdy získá věřitel předložením dohody (§ 2045 odst. 2 občanského zákoníku), původní zaměstnavatel ji proto musí novému zaměstnavateli předložit.
Půjčka jednateli nebo společníkovi s.r.o.
Zápůjčka od s.r.o. jednateli nebo společníkovi podléhá vedle občanského zákoníku i zákonu o obchodních korporacích, který jednateli ukládá smlouvu předem oznámit a společníkovi zakazuje poskytovat bezúplatná plnění.
Podle § 55 zákona o obchodních korporacích musí jednatel, který chce uzavřít smlouvu se společností, bez zbytečného odkladu informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, jinak valnou hromadu, a uvést podmínky smlouvy. Platí to i pro osoby jemu blízké. Smlouvu, která není v zájmu společnosti, mohou tyto orgány zakázat (§ 56 odst. 2). Podle § 40 odst. 5 nesmí společnost poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké.
Sedm bodů, které patří do smlouvy o zápůjčce zaměstnanci
Kontrolní seznam podle ustanovení, která se zápůjčky a srážek týkají.
- Strany a jistina: kdo půjčuje, komu, kolik a že se peníze posílají převodem na účet.
- Úrok, nebo bezúročnost: u úroku jeho výše a splatnost, jinak výslovně, že je zápůjčka bezúročná.
- Splátkový kalendář: výše a termíny splátek a konečná splatnost, aby nebylo nutné zápůjčku vypovídat.
- Odchod zaměstnance: jak se zbytek dluhu splácí po skončení pracovního poměru.
- Dohoda o srážkách ze mzdy: samostatně a písemně, s měsíční výší srážky.
- Předčasné splacení: možnost splatit dřív, kterou u bezúročné zápůjčky dává zákon.
- Písemné uznání dluhu: co do důvodu i výše, kvůli desetileté promlčecí lhůtě.
Zaměstnanec, který peníze shání narychlo, by měl znát i rizika jiných cest, jak je shrnuje text o tom, kde vzít peníze hned.
Další povinnosti zaměstnavatele shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Časté otázky
Musí být smlouva o půjčce zaměstnanci písemná?
Zákon pro smlouvu o zápůjčce písemnou formu nepředepisuje, platná je i ústní dohoda. Písemná smlouva se ale doporučuje kvůli důkazu o předání peněz a podmínkách splácení. Písemné uznání dluhu navíc prodlouží promlčecí lhůtu ze tří let na deset let od uznání.
Může zaměstnavatel splátky strhávat ze mzdy automaticky?
Ne. Bez dohody smí zaměstnavatel srazit jen položky, které vyjmenovává § 147 odst. 1 zákoníku práce, například daň, pojistné nebo nevrácenou zálohu na mzdu. Splátka zápůjčky mezi nimi není, a proto je potřeba dohoda o srážkách ze mzdy, kterou se doporučuje uzavřít písemně.
Kolik lze zaměstnanci ze mzdy srazit?
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka a zbytek se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi. Na splátky zápůjčky, které jsou běžnou pohledávkou, lze srazit nejvýš jednu třetinu tohoto zbytku. Víc nejde ani tehdy, když s tím zaměstnanec výslovně souhlasí.
Co když na zaměstnance přijde exekuce?
V první třetině rozhoduje pořadí. Dohoda o srážkách ve prospěch zaměstnavatele má pořadí podle dne svého uzavření, exekuce podle dne, kdy bylo nařízení doručeno plátci mzdy. Kdo je dřív, uspokojuje se první, proto je výhodné uzavřít dohodu o srážkách hned se smlouvou o zápůjčce.
Co se stane s půjčkou, když zaměstnanec odejde?
Dluh odchodem nezaniká a zaměstnanec splácí podle sjednané splatnosti. Dohoda o srážkách si podle zákoníku práce zachovává pořadí i u nového zaměstnavatele, kterému ji věřitel musí předložit. Srážet lze i z odstupného, vždy jen v zákonných mezích první třetiny.
Musí zaměstnanec z bezúročné půjčky platit daň?
Nemusí, pokud úhrn jistin od téhož zaměstnavatele nepřesáhne 300 000 Kč, jak stanoví § 6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů. Z části nad limit se prospěch počítá podle obvyklého úroku a zdaní se nejpozději s prosincovou mzdou. Účel zápůjčky zákon nepožaduje.
Zdroje
- Občanský zákoník, § 2390 až 2394 a 2045 až 2047, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákoník práce, § 144a až 149 a 313, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský soudní řád, § 277 až 281, zákon č. 99/1963 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. r), zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Pokyn GFŘ D-59, výklad k zákonu o daních z příjmů (financnisprava.gov.cz)
