Práce na dálku, tedy home office podle zákoníku práce, je možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákon ji upravuje v § 317 a navazujících ustanoveních od 1. 10. 2023, kdy začala platit novela č. 281/2023 Sb. Zaměstnavatel k tomu řeší náhradu nákladů, evidenci pracovní doby a odpověď na žádost zaměstnance.
Ve zkratce
- Práce na dálku vyžaduje písemnou dohodu, nařídit ji lze jen výjimečně.
- Dohodu lze vypovědět bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
- Náklady se hradí prokázané, paušálem, nebo se náhrada předem písemně vyloučí.
- Výši paušálu stanoví ministerstvo práce vyhláškou na každý rok.
- Nárok na home office zákon nedává, odmítnutí některých skupin ale musí být písemně odůvodněné.
- Evidence pracovní doby platí i pro práci z domova.
Co zákon považuje za práci na dálku
Prací na dálku rozumí zákoník práce výkon práce z místa dohodnutého se zaměstnavatelem mimo jeho pracoviště, tedy nejen z bytu zaměstnance, ale z jakéhokoli místa, na kterém se obě strany shodly.
Zákoník práce definuje práci na dálku jako výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele. Nemusí jít jen o byt zaměstnance, rozhoduje, že se na místě obě strany dohodly.
Jde o zaměstnance, kteří pro firmu pracují mimo její pracoviště. Výdělek z domu na vlastní účet je jiné téma, které popisuje článek o legálním přivýdělku z domova.
Písemná dohoda o práci na dálku
Práce na dálku je podle § 317 odst. 1 zákoníku práce možná jen na základě písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Neuzavření písemné dohody je přestupek, za který lze firmě uložit pokutu až 300 000 Kč.
Podle § 317 odst. 1 zákoníku práce je výkon práce na dálku možný jen na základě písemné dohody. Zaměstnavatel tedy nemůže home office jednostranně zavést a zaměstnanec si ho nemůže vynutit. Ústní domluva ani tichá tolerance nestačí.
Co do dohody napsat
Zákon povinný obsah dohody nestanoví. Z navazujících ustanovení ale plyne, že dohoda má určit místo výkonu práce a vyřešit náhradu nákladů. Praktické je upravit i komunikaci a bezpečnost práce v místě, kam zaměstnavatel nemá volný přístup.
Co hrozí bez písemné dohody
Neuzavřít dohodu o práci na dálku písemně je přestupek podle zákona o inspekci práce. Firmě i zaměstnavateli, který je fyzickou osobou, lze podle znění platného od 1. 1. 2026 uložit pokutu až 300 000 Kč.
Ukončení dohody
Dohodu o práci na dálku lze ukončit písemnou dohodou ke sjednanému dni, nebo písemnou výpovědí kterékoli strany bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Pracovní poměr ukončením dohody trvá dál.
Závazek z dohody o práci na dálku lze podle § 317 odst. 2 ukončit dohodou ke sjednanému dni, nebo výpovědí. Výpověď může dát kterákoli strana z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba je patnáctidenní a začíná dnem doručení výpovědi druhé straně. Dohoda o ukončení i výpověď musí být písemné.
Jiná výpovědní doba nebo žádná výpověď
Strany si mohou sjednat jinou délku výpovědní doby, stejnou pro obě strany, nebo výpověď úplně vyloučit. Pak zbývá jen ukončení dohodou.
Pracovní poměr trvá dál
Ukončení dohody o práci na dálku neukončuje pracovní poměr. Zaměstnanec se po uplynutí výpovědní doby vrací na pracoviště zaměstnavatele.
Modelový příklad
Modelová situace: zaměstnavatel doručí zaměstnanci písemnou výpověď dohody o práci na dálku 2. března. Patnáctidenní výpovědní doba začíná dnem doručení, běží tedy od 2. do 16. března. Od 17. března se zaměstnanec vrací na pracoviště zaměstnavatele a jeho pracovní poměr pokračuje beze změny. Pokud si strany sjednaly jinou výpovědní dobu, počítá se podle ní.
Kdy smí zaměstnavatel práci na dálku nařídit
Zaměstnavatel smí práci na dálku písemně nařídit jen tehdy, když to stanoví opatření orgánu veřejné moci, například podle krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. Kvůli vlastním provozním potřebám to firma udělat nemůže.
Podle § 317 odst. 3 smí zaměstnavatel práci na dálku písemně nařídit jen tehdy, když to stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona. Zákoník práce jako příklad uvádí krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Provozní důvody firmy k nařízení nestačí.
Další podmínky nařízení
Nařízení smí trvat jen nezbytně nutnou dobu, povaha práce to musí umožňovat a místo výkonu práce musí být pro práci způsobilé. Zaměstnanec je na výzvu zaměstnavatele povinen bez zbytečného odkladu písemně určit místo, kam mu lze práci na dálku nařídit, nebo sdělit, že žádné způsobilé místo nemá.
Žádost zaměstnance a její odmítnutí
Zaměstnanec nemá na práci na dálku nárok, zaměstnavatel ale musí písemně odůvodnit zamítnutí písemné žádosti těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě mladší 9 let a zaměstnance pečujícího o závislou osobu ve stupni II až IV.
Zaměstnanec může o práci na dálku požádat, nárok na ni ale nemá. U tří skupin zaměstnanců mu však § 241a ukládá povinnost odmítnutí písemně odůvodnit, pokud o práci na dálku požádali písemně. Povinnost žádosti vyhovět zákon nestanoví, liší se tím od žádosti o kratší pracovní dobu.
Koho se povinnost odůvodnit týká
- těhotné zaměstnankyně,
- zaměstnankyně nebo zaměstnance, který pečuje o dítě mladší než 9 let,
- zaměstnance, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV.
Sankce za chybějící odůvodnění
Kdo zamítnutí žádosti těchto zaměstnanců písemně neodůvodní, dopouští se přestupku podle zákona o inspekci práce. Pokuta může podle znění platného od 1. 1. 2026 dosáhnout až 200 000 Kč.
Jednotná pravidla pro žádosti se hodí i do péče o klíčové lidi, kterou rozebírá článek o talent managementu v malé firmě.
Pracovní doba a evidence
Home office nemá v zákoníku práce zvláštní úpravu pracovní doby, takže zaměstnavatel i u práce z domova vede podle § 96 evidenci začátku a konce směn a přesčasů. Samostatné rozvrhování směn vyžaduje písemnou dohodu podle § 87a.
Pro práci na dálku platí obecná pravidla pracovní doby. Zvláštní úpravu pro home office zákoník práce nemá.
Samorozvrhování podle § 87a
Pokud si má zaměstnanec pracovní dobu do směn rozvrhovat sám, uzavírá se od 1. 1. 2025 písemná dohoda podle § 87a. Průměrná týdenní pracovní doba se musí naplnit ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel. Pro překážky v práci, dovolenou a pracovní cesty určí zaměstnavatel rozvržení předem. Dohodu lze vypovědět písemně s patnáctidenní výpovědní dobou.
Evidence platí i doma
Podle § 96 vede zaměstnavatel u každého zaměstnance evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Výjimku pro práci na dálku zákon nemá. Jaké nástroje sledování jsou přípustné, rozebírá článek o kontrole zaměstnanců a jejich počítačů.
Náhrada nákladů za práci z domova
Za práci na dálku přísluší zaměstnanci podle § 190a buď náhrada prokázaných nákladů, nebo paušál za každou započatou hodinu, pokud byl písemně sjednán. Strany se mohou předem písemně dohodnout, že náhrada nebo její část nepřísluší.
Podle § 190a zákoníku práce přísluší zaměstnanci buď náhrada prokázaných nákladů, nebo paušální částka. Strany si také mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší. Podle ministerstva práce nestačí ujednání v kolektivní smlouvě. Bez paušálu a bez dohody o vyloučení přísluší náhrada prokázaných nákladů.
| Režim | Jak se sjednává | Co z něj plyne |
|---|---|---|
| Prokázané náklady | Platí, když není sjednáno jinak | Zaměstnanec náklady doloží |
| Paušál | Písemně, nebo vnitřním předpisem | Za každou započatou hodinu, kryje veškeré náklady |
| Bez náhrady | Předem písemnou dohodou | Náhrada nebo její část nepřísluší |
Jak funguje paušál
Paušál se poskytuje za každou započatou hodinu práce na dálku, jen pokud byl písemně sjednán nebo stanoven vnitřním předpisem. Výši stanoví ministerstvo práce vyhláškou na každý rok, obvykle od 1. ledna. Soukromý zaměstnavatel smí dát vyšší paušál. Paušál zahrnuje veškeré náklady práce na dálku, nelze k němu doplácet prokázané náklady. Splatný je nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, kdy na něj vzniklo právo.
Opotřebení vlastního vybavení
Paušál nemá vliv na náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných k práci podle § 190. Tu poskytuje zaměstnavatel za podmínek, které sjednal, stanovil vnitřním předpisem nebo písemně určil.
Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti
U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti lze náhrady nákladů práce na dálku poskytovat jen tehdy, když je to sjednáno.
Daň a pojistné z náhrady
Paušální náhrada za práci na dálku není předmětem daně z příjmů ani součástí vyměřovacího základu pojistného do výše stanovené vyhláškou ministerstva práce. Částka nad tuto hranici je zdanitelným příjmem zaměstnance a vstupuje do pojistného.
Podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů se paušál za práci na dálku nepovažuje za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem, tedy podle vyhlášky. Část nad tuto hranici je zdanitelným příjmem zaměstnance. Náhrada za opotřebení vlastního vybavení podle zákoníku práce také není předmětem daně.
Vyměřovacím základem pro sociální a zdravotní pojištění zaměstnance jsou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. Paušál do vyhláškové výše proto do vyměřovacího základu nevstupuje, nadlimitní část ano. Podklady k náhradám patří k mzdovým dokladům a jak dlouho je uchovávat, popisuje článek o archivaci účetních a mzdových dokladů.
Bezpečnost práce doma
Bezpečnost a ochranu zdraví při práci na dálku zajišťuje podle § 101 zaměstnavatel a náklady na ni nesmí přenést na zaměstnance. Do bytu ho ale zaměstnanec pouštět nemusí, proto se vše řeší ujednáním v dohodě a dokumentací místa.
Zaměstnavatel podle § 101 zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika výkonu práce a výjimku pro práci na dálku zákon nemá. Náklady na ni nesmí přenášet na zaměstnance. Obydlí je ale chráněné a zaměstnanec zaměstnavatele pustit dovnitř nemusí. Praxe to řeší ujednáním v dohodě a dokumentací místa práce.
Šest kroků, jak zavést home office bez rizika
- Uzavřete písemnou dohodu s každým, kdo pracuje mimo pracoviště, i na část týdne.
- Určete místo výkonu práce, protože zákon počítá s místem dohodnutým se zaměstnavatelem.
- Vyberte režim náhrad: paušál, prokázané náklady, nebo předem sjednané vyloučení náhrady.
- Hlídejte výši paušálu podle vyhlášky na daný rok, nadlimitní část zdaňte a zahrňte do pojistného.
- Veďte evidenci pracovní doby stejně jako na pracovišti, samorozvrhování sjednejte podle § 87a.
- Odmítnutí žádosti odůvodněte písemně u těhotných, rodičů dětí do 9 let a pečujících osob.
Další povinnosti zaměstnavatele shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Další pravidla k pracovní době a volnu shrnuje průvodce pracovní dobou a volnem.
Časté otázky
Může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit home office?
Jen výjimečně, a to písemně, když to stanoví opatření orgánu veřejné moci, například podle krizového zákona. I pak jen na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha práce umožňuje a místo je způsobilé. Jinak je home office možný jen na základě písemné dohody.
Musí být dohoda o práci na dálku písemná?
Ano, zákoník práce v § 317 písemnou formu vyžaduje a ústní domluva nestačí. Neuzavření písemné dohody je přestupek, za který lze podle zákona o inspekci práce ve znění od 1. 1. 2026 uložit pokutu až 300 000 Kč.
Jak se dohoda o práci na dálku ukončuje?
Dohodou ke sjednanému dni, nebo písemnou výpovědí i bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou od doručení. Strany mohou sjednat jinou, pro obě stejnou délku, nebo výpověď vyloučit. Pracovní poměr tím nekončí.
Může zaměstnavatel odmítnout žádost o práci z domova?
Ano, nárok na home office zákon nedává. Těhotné zaměstnankyni, rodiči dítěte mladšího než 9 let a osobě, která převážně sama pečuje o závislého ve stupni II až IV, ale musí zaměstnavatel odmítnutí písemné žádosti písemně odůvodnit.
Musí zaměstnavatel platit náklady na energie a internet doma?
Ze zákona přísluší náhrada prokázaných nákladů, pokud se strany předem písemně nedohodnou, že náhrada nebo její část nepřísluší. Místo toho lze sjednat paušál za každou započatou hodinu, jehož výši stanoví vyhláška ministerstva práce na každý rok.
Platí se z paušálu za home office daň a pojistné?
Paušál do výše podle vyhlášky se podle zákona o daních z příjmů nepovažuje za příjem a není předmětem daně, takže nevstupuje ani do vyměřovacího základu pojistného. Pokud soukromá firma dá paušál vyšší, nadlimitní část se zdaní i zpojistní.
Zdroje
- Zákoník práce, § 87a, 96, 190a, 241a a 317, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela o práci na dálku, zákon č. 281/2023 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 7, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, přestupky a pokuty, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Náhrady nákladů při práci na dálku, příručka ministerstva práce (mpsv.cz)
