Firma chce poslat technika na drahý kurz a bojí se, že hned po certifikaci odejde ke konkurenci. Kvalifikační dohoda je písemná dohoda, ve které se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a zaměstnanec se zavazuje zůstat ve firmě sjednanou dobu, nejdéle 5 let. Když odejde dřív, musí poměrnou část nákladů vrátit. U běžného prohlubování kvalifikace ji lze uzavřít jen při nákladech alespoň 75 000 Kč.
Pravidla stanoví § 227 až 235 zákoníku práce. Rozhoduje, zda jde o prohlubování, nebo zvyšování kvalifikace, protože se liší, kdo za co platí a co lze zaměstnanci nařídit.
Ve zkratce
- Prohlubování kvalifikace je povinnost zaměstnance, zaměstnavatel ho může nařídit a platí ho.
- Zvyšování kvalifikace musí odpovídat potřebě zaměstnavatele a zaměstnanci náleží placené volno na studium a zkoušky.
- Kvalifikační dohoda musí být písemná a obsahovat druh kvalifikace, dobu setrvání a celkovou částku nákladů.
- Doba setrvání je nejvýš 5 let a běží od získání kvalifikace, ne od podpisu.
- U prohlubování jde dohoda uzavřít jen při nákladech alespoň 75 000 Kč.
- Při výpovědi ze strany zaměstnavatele z organizačních nebo zdravotních důvodů se nic nevrací.
Prohlubování, nebo zvyšování kvalifikace
Zákoník práce rozlišuje několik forem odborného rozvoje: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů, prohlubování a zvyšování kvalifikace. Pro kvalifikační dohodu jsou podstatné poslední dvě.
Prohlubování
Prohlubování je podle § 230 průběžné doplňování kvalifikace, které nemění její podstatu a umožňuje vykonávat sjednanou práci. Patří sem i udržování a obnovování kvalifikace, typicky pravidelná školení a kurzy. Zaměstnanec je povinen kvalifikaci prohlubovat a zaměstnavatel mu účast na školení může uložit. Školení je výkonem práce, náleží za něj mzda a náklady hradí zaměstnavatel.
Zvyšování
Zvyšování je podle § 231 změna hodnoty kvalifikace, včetně jejího získání nebo rozšíření, například dálkové studium vysoké školy nebo získání nové odborné způsobilosti. Musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zaměstnanec nemá povinnost kvalifikaci zvyšovat a zaměstnavatel mu to nemůže nařídit.
| Prohlubování | Zvyšování | |
|---|---|---|
| Může ho zaměstnavatel nařídit | Ano | Ne |
| Čas strávený vzděláváním | Výkon práce, náleží mzda | Pracovní volno s náhradou podle § 232 |
| Kdo platí náklady | Zaměstnavatel | Zákon výslovně neurčuje |
| Kvalifikační dohoda | Jen při nákladech alespoň 75 000 Kč | Bez minimální částky |
Volno při zvyšování kvalifikace
Podle § 232 náleží zaměstnanci pracovní volno s náhradou průměrného výdělku v nezbytném rozsahu na výuku, 2 pracovní dny na každou zkoušku na vysoké nebo vyšší odborné škole, 5 dnů na maturitu nebo závěrečnou zkoušku, 10 dnů na bakalářskou nebo diplomovou práci a 40 dnů na vybrané státní zkoušky. Na přijímací zkoušku, opravnou zkoušku a promoci je volno bez náhrady. Tyto úlevy náleží bez ohledu na to, zda byla kvalifikační dohoda uzavřena.
Co musí kvalifikační dohoda obsahovat
Podle § 234 musí být kvalifikační dohoda písemná a obsahovat:
- druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
- dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat v zaměstnání, nejdéle 5 let,
- druhy nákladů a celkovou částku, kterou zaměstnanec uhradí, když závazek nesplní.
Doba setrvání začíná běžet až od zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, ne od podpisu dohody ani od začátku studia. Když zaměstnanec odejde ještě před dokončením vzdělávání, musí náklady uhradit také. Do doby setrvání se nepočítá rodičovská dovolená v rozsahu mateřské a výkon trestu odnětí svobody.
Hranice 75 000 Kč u prohlubování
U prohlubování lze kvalifikační dohodu uzavřít jen tehdy, když předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč. Jakmile ji zaměstnavatel uzavře, nemůže už takové prohloubení kvalifikace zaměstnanci jednostranně uložit. U zvyšování kvalifikace zákon žádnou minimální částku nestanoví.
Kdy se náklady vracejí
Zákon nevyjmenovává případy, kdy povinnost vzniká. Vzniká vždy, když zaměstnanec nesplní závazek setrvat, pokud nejde o výjimku z § 235 odst. 3. Když závazek splní jen zčásti, povinnost se poměrně sníží. Z pětileté doby odpracuje tři roky, vrací tedy dvě pětiny sjednané částky.
Kdy povinnost nevzniká
Podle § 235 odst. 3 zaměstnanec náklady nevrací, když:
- zaměstnavatel zastavil vzdělávání, protože se zaměstnanec bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro danou práci,
- pracovní poměr skončil výpovědí zaměstnavatele, pokud nejde o výpověď pro porušení povinností, nebo dohodou z organizačních nebo zdravotních důvodů podle § 52 písm. a) až e),
- zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů, po pracovním úrazu nebo kvůli nemoci z povolání vykonávat práci, pro kterou se vzdělával,
- zaměstnavatel v posledních 12 měsících alespoň 6 měsíců získanou kvalifikaci nevyužíval.
Mezi výjimkami tedy nejsou výpověď zaměstnance ani výpověď pro porušení povinností. Jak takovou výpověď připravit, popisuje článek o vytýkacím dopisu. Když zaměstnavatel propouští pro nadbytečnost, náklady zpět nedostane, naopak vyplácí odstupné.
Dohody o práci
Zákoník práce odborný rozvoj u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti nevylučuje. Ustanovení o kvalifikační dohodě ale mluví o setrvání v zaměstnání a o skončení pracovního poměru. Zda jde kvalifikační dohodu platně vázat na dohodu o práci, zákon výslovně neřeší. U dohod proto doporučujeme konzultaci s právníkem.
Daně a pojistné
Nepeněžní plnění, které zaměstnavatel vynaloží na odborný rozvoj zaměstnance a které souvisí s předmětem jeho činnosti, je podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů u zaměstnance osvobozené od daně. Protože je osvobozené, nevstupuje ani do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Osvobození se netýká peněžních plnění, například mzdy nebo příspěvku vyplaceného v penězích.
U zaměstnavatele jsou tyto výdaje podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 daňově uznatelné, opět pokud vzdělávání souvisí s předmětem jeho činnosti. Kurz, který s prací nesouvisí, je spíše benefitem, jak vysvětluje článek o zaměstnaneckých benefitech a daních.
Příklad
Firma zaplatí zaměstnanci kurz a certifikaci za 150 000 Kč. V kvalifikační dohodě je sjednáno setrvání 3 roky od získání certifikátu a celková částka 150 000 Kč. Zaměstnanec certifikát získá a po 2 letech sám podá výpověď.
- Splnil dvě třetiny závazku, vrací tedy jednu třetinu, 50 000 Kč.
- Kdyby mu po 2 letech dala výpověď firma pro nadbytečnost, nevracel by nic.
- Kdyby odešel ještě během kurzu, vracel by celou sjednanou částku.
Pět chyb v kvalifikačních dohodách
Většina sporů o vrácení nákladů vzniká kvůli nepřesně napsané dohodě.
- Chybí celková částka nákladů, zákon ji vyžaduje jako povinnou náležitost.
- Doba setrvání delší než 5 let.
- Dohoda na běžné školení pod 75 000 Kč, které je prohlubováním kvalifikace.
- Doba setrvání počítaná od podpisu, přitom běží až od získání kvalifikace.
- Dohoda uzavřená jen ústně, zákon vyžaduje písemnou formu.
Další povinnosti zaměstnavatele od nástupu po odchod shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Časté otázky
Na jak dlouho lze zaměstnance kvalifikační dohodou zavázat?
Nejdéle na 5 let. Doba běží od zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, ne od podpisu dohody.
Lze uzavřít kvalifikační dohodu na běžné školení?
Jen když předpokládané náklady na prohloubení kvalifikace dosahují alespoň 75 000 Kč. Levnější školení platí zaměstnavatel bez možnosti požadovat náklady zpět.
Musí zaměstnanec vracet náklady, když dostane výpověď?
Ne, pokud jde o výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů. Při výpovědi pro porušení povinností povinnost vrátit náklady trvá.
Kolik vrací zaměstnanec, který odejde dřív?
Poměrnou část sjednané částky podle toho, jakou část doby setrvání neodpracoval.
Musí být kvalifikační dohoda písemná?
Ano. Musí obsahovat druh kvalifikace, způsob jejího zvýšení, dobu setrvání a druhy nákladů s celkovou částkou.
Platí zaměstnanec daň z kurzu, který mu zaplatí firma?
Ne, pokud jde o nepeněžní plnění na odborný rozvoj související s činností zaměstnavatele. Takové plnění je osvobozené od daně i od pojistného.
Zdroje
- Zákoník práce, § 227 až 235, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Odborný rozvoj zaměstnanců, Příručka pro personální agendu, MPSV (ppropo.mpsv.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9 a § 24, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
