Cash flow malé firmy je pohyb peněz na účtech a v pokladně, ne účetní zisk. Firma může mít výkaz zisku a ztráty v plusu, a přesto nemít na výplaty, odvody nebo DPH. Rozdíl vzniká z nezaplacených faktur, investic, splátek úvěrů a z daní, které se odvádějí podle data plnění. Jednoduchý plán příjmů a výdajů pomáhá výpadek odhalit dřív, než přeroste v platební neschopnost.
Ve zkratce
- Zisk se počítá z výnosů a nákladů, cash flow ze skutečných plateb.
- DPH se přiznává ke dni uskutečnění plnění, i když odběratel ještě nezaplatil.
- Malá a mikro účetní jednotka nemusí přehled o peněžních tocích sestavovat, ale smí.
- Pro řízení firmy se plán příjmů a výdajů sestavuje na kratší období přímou metodou.
- Bez jiného ujednání je cena mezi podnikateli splatná do 30 dní od doručení faktury.
- Závazky déle než 30 dní po splatnosti u více věřitelů jsou zákonným znakem platební neschopnosti.
Proč firma v zisku nemá peníze
Firma v zisku nemusí mít peníze, protože účetní zisk zachycuje výnosy a náklady v okamžiku jejich vzniku, zatímco cash flow sleduje jen peníze, které skutečně přišly na účet nebo z něj odešly.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. mluví o přehledu o peněžních tocích a o peněžních prostředcích, tedy o hotovosti včetně cenin a o penězích na účtech. Rozdíl mezi ziskem a penězi vyplývá přímo z účetních a daňových pravidel.
Vydaná faktura je výnos, ne peníze
Jakmile firma vystaví fakturu, zaúčtuje výnos a zisk vzroste. Peníze ale přijdou až po zaplacení. Český účetní standard č. 023 proto při výpočtu peněžního toku upravuje výsledek hospodaření o změnu stavu pohledávek, závazků, zásob a časového rozlišení. Čím víc nezaplacených faktur firma má, tím víc se zisk a peníze rozcházejí.
Investice a odpisy
Nákup stroje nebo auta odčerpá peníze najednou, do nákladů se ale cena dostává postupně formou odpisů. V přehledu o peněžních tocích patří výdaj za dlouhodobý majetek do investiční činnosti. Odpisy jsou naopak náklad bez výdaje peněz.
Splátky úvěru nejsou náklad
U úvěru je nákladem jen úrok. Jistina, kterou firma každý měsíc splácí, odchází z účtu, ale zisk nesnižuje, protože jde o finanční tok.
Zisk nestačí ani na podíl na zisku
Zákon o obchodních korporacích v § 40 odst. 3 zakazuje vyplatit podíl na zisku nebo zálohu na něj, pokud by si tím společnost přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Účetní zisk sám o sobě nestačí, rozhoduje i to, zda firmě zůstanou peníze na splatné závazky.
Kdy odcházejí peníze na daně a pojistné
Daně a pojistné odcházejí z účtu v pevných zákonných termínech bez ohledu na to, zda odběratelé zaplatili, a proto patří do plánu peněžních toků jako první pevné výdaje.
Plátce DPH přiznává daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění podle § 20a zákona o DPH, ne ke dni zaplacení. Zdaňovacím obdobím je měsíc, za splnění zákonných podmínek si plátce může zvolit čtvrtletí.
| Platba | Kdy je splatná | Předpis |
|---|---|---|
| DPH | Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, lhůtu nelze prodloužit | daňový řád, § 135 a § 136 |
| Zálohy na daň z příjmů | Pololetně nebo čtvrtletně do 15. dne příslušného měsíce podle poslední známé daňové povinnosti | zákon o daních z příjmů, § 38a |
| Sociální pojistné zaměstnavatele | Od 1. do 20. dne následujícího měsíce | zákon č. 589/1992 Sb., § 9 |
| Záloha OSVČ na zdravotní pojištění | Do 8. dne následujícího měsíce | zákon č. 592/1992 Sb., § 7 |
Přehled o peněžních tocích v účetní závěrce
Přehled o peněžních tocích je součást účetní závěrky, kterou povinně sestavují obchodní společnosti ve velikosti střední nebo velké účetní jednotky, zatímco malá a mikro účetní jednotka ho sestavovat nemusí.
Podle § 18 odst. 2 zákona o účetnictví zahrnuje účetní závěrka obchodních společností i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Malé a mikro účetní jednotky je sestavovat nemusí. Kategorii určují hraniční hodnoty v § 1b zákona o účetnictví. Dobrovolně může přehled sestavit kdokoli.
Přímá a nepřímá metoda
Vyhláška č. 500/2002 Sb. člení peněžní toky na provozní, investiční a finanční činnost. Přímá metoda sčítá skutečné příjmy a výdaje po skupinách. Nepřímá vychází z výsledku hospodaření a upravuje ho o nepeněžní operace, například odpisy, rezervy a opravné položky, a o změny pracovního kapitálu. Český účetní standard č. 023 uvádí vzor nepřímé metody, volba metody je ale na účetní jednotce.
Jak sestavit jednoduchý plán příjmů a výdajů
Plán příjmů a výdajů malé firmy vychází z počátečního stavu peněz, očekávaných inkas od odběratelů a známých výdajů a jeho úkolem je odhalit období, kdy výdaje předběhnou příjmy.
Portál BusinessInfo.cz ministerstva průmyslu a obchodu uvádí, že potřeba hotovosti vzniká převážně z nesouladu mezi příjmy a výdaji v čase. Plán má tento nesoulad odhalit. Musí respektovat počáteční stav hotovosti, úvěry a požadavek na minimální hotovostní rezervu.
Plán příjmů
Základem je plán příjmů. Vychází z očekávaných zakázek, uzavřených smluv, cen, u zahraničních obchodů z kurzu a ze sjednaných splatností a slev. Příjmy rozložte podle toho, jak odběratelé skutečně platí, ne podle data vystavení faktury.
Plán výdajů
Výdaje zahrnují platby dodavatelům a zaměstnancům, daně a pojistné, plánované investice a platby vlastníkům a věřitelům, tedy úroky, splátky úvěrů a podíly na zisku. Odpisy se do plánu výdajů nepíšou, protože neodčerpávají peníze.
Proč nestačí roční plán
Podle BusinessInfo.cz bývá roční plán sestaven nepřímou metodou a i vyrovnaný roční plán může skrývat problémy v průběhu roku. K předcházení platební neschopnosti je proto nutné plánovat na kratší období, čtvrtletí, měsíce, dekády nebo dny, a to přímou metodou. Týdenní měřítko používá i vyhláška č. 190/2017 Sb., podle níž se výhled vývoje likvidity sestavuje jako týdenní přehled na osm týdnů.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma má na začátku měsíce na účtu 150 000 Kč. Odběratelé během měsíce zaplatí faktury za 200 000 Kč. Na mzdy, odvody, dodavatele a daně firma v tom měsíci vydá 300 000 Kč. Na konci měsíce jí zůstane 150 000 plus 200 000 minus 300 000, tedy 50 000 Kč. Pokud si firma stanovila minimální hotovostní rezervu 100 000 Kč, chybí jí 50 000 Kč. Financování si proto musí zajistit ještě před začátkem tohoto měsíce, ne až ve chvíli, kdy dojdou peníze.
Splatnost faktur a pozdní platby
Splatnost faktury mezi podnikateli je podle občanského zákoníku bez jiného ujednání 30 dní od doručení faktury a delší splatnost než 60 dní platí jen při výslovném ujednání, které není pro věřitele zvlášť nevýhodné.
Pravidla stanoví § 1963 až § 1965 občanského zákoníku. Ujednání o splatnosti nebo úroku z prodlení, které je pro věřitele zvlášť nevýhodné, je neplatné. Výjimky rozebírá článek o splatnosti faktury mezi podnikateli.
Úrok z prodlení a náhrada nákladů
Když odběratel neplatí včas, má věřitel nárok na úrok z prodlení. Bez jiného ujednání odpovídá podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšené o 8 procentních bodů. Mezi podnikateli náleží věřiteli navíc paušální náhrada nákladů na uplatnění pohledávky.
DPH z nezaplacené faktury
Dodavatel odvede DPH z faktury, i když ji odběratel nezaplatil. Za zákonných podmínek si může základ daně opravit, například když pohledávku vymáhá v exekuci, uplatnil ji v insolvenci, nebo u malých pohledávek po dvou písemných výzvách. Odběratel, který fakturu neuhradí do zákonné lhůty po splatnosti, musí snížit uplatněný odpočet. Konkrétní limity a lhůty v § 46 a § 74b mění od 1. 1. 2027 zákon č. 180/2026 Sb. Postup popisuje článek o opravě DPH u nezaplacené faktury.
Nástroje na překlenutí výpadku peněz
Výpadek peněz může malá firma překlenout zálohovou platbou od odběratele, faktoringem, tedy postoupením pohledávek, nebo kontokorentním úvěrem, který banka sjedná jako rámec čerpatelný podle potřeby.
Záloha od odběratele
Záloha přinese peníze ještě před dodáním. Plátci DPH ale vzniká povinnost přiznat daň už ke dni přijetí úplaty, pokud je plnění dostatečně určité, tedy je známé zboží nebo služba, sazba a místo plnění. Daňový doklad k přijaté platbě musí plátce vystavit do 15 dnů. Jak zálohu vyúčtovat, vysvětluje článek o zálohové faktuře a DPH.
Faktoring
Při faktoringu firma postoupí pohledávku a peníze dostane dřív, než by zaplatil odběratel. Podle § 1879 občanského zákoníku lze pohledávku postoupit i bez souhlasu dlužníka. Nelze to ale, pokud to smlouva mezi dodavatelem a odběratelem vylučuje. Před sjednáním faktoringu proto projděte smlouvy a obchodní podmínky odběratelů, jak radí článek o faktoringu pro malé firmy.
Kontokorent
Kontokorent je úvěr na běžném účtu čerpaný do sjednané částky podle smlouvy o úvěru. Vyhláška č. 190/2017 Sb. dovoluje nevyčerpaný kontokorent započítat do disponibilních prostředků při posuzování platební schopnosti, pokud firma dodržuje jeho podmínky a banka ho nevypověděla. Srovnání s provozním a investičním úvěrem nabízí článek o kontokorentu a dalších úvěrech.
Varovné signály úpadku
Varovným signálem úpadku jsou podle insolvenčního zákona peněžité závazky déle než 30 dní po splatnosti u více věřitelů, které firma není schopna plnit, a také závazky neplacené déle než tři měsíce.
Platební neschopnost
Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, když má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Zákon předpokládá, že plnit nemůže, když zastavil platby podstatné části závazků, neplní je déle než tři měsíce po splatnosti, nebo když nepomáhá ani exekuce.
Výkaz stavu likvidity
Podnikatel, který vede účetnictví, může domněnku vyvrátit výkazem stavu likvidity. Platí, že je schopen plnit, pokud je rozdíl mezi splatnými závazky a disponibilními prostředky menší než desetina splatných závazků, nebo pokud výhled likvidity ukazuje, že pod desetinu klesne. Výkaz sestavuje auditor, znalec nebo insolvenční poradce.
Předlužení
Firma je předlužená, když má více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu majetku, přičemž se přihlíží k dalšímu provozování podniku.
Povinnost podat insolvenční návrh
Podle § 98 musí firma a její statutární orgán podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděli nebo se při náležité pečlivosti dozvědět měli. Kdo návrh nepodá, odpovídá věřitelům podle § 99 za škodu. Co z toho plyne pro jednatele, popisuje článek o úpadku s.r.o. a insolvenčním návrhu.
Šest kroků, jak hlídat cash flow
- Zapište pevné termíny DPH, záloh na daň a pojistného do plánu na celý rok dopředu.
- Rozložte příjmy podle skutečného placení odběratelů, ne podle data vystavení faktury.
- Stanovte minimální rezervu peněz na účtu a hlídejte měsíce, kdy pod ni plán klesne.
- Plánujte po týdnech v obdobích, kdy je peněz málo nebo hodně plateb.
- Zkontrolujte smlouvy s odběrateli kvůli splatnosti a zákazu postoupení pohledávek.
- Sledujte závazky po splatnosti a při prvních známkách platební neschopnosti jednejte bez odkladu.
Další možnosti, jak firmu financovat od rozjezdu po růst, shrnuje náš průvodce financováním podnikání.
Časté otázky
Firma je v zisku, a přesto nemá na výplaty. Jak je to možné?
Zisk se počítá z výnosů a nákladů, ne z plateb. Nezaplacené vydané faktury jsou výnos bez peněz, investice se do nákladů dostávají postupně odpisy a jistina úvěru odchází z účtu, aniž by snížila zisk. DPH se navíc odvádí podle data plnění.
Musí moje malá s.r.o. sestavovat přehled o peněžních tocích?
Nemusí. Podle § 18 odst. 2 zákona o účetnictví ho malé a mikro účetní jednotky sestavovat nemusí, povinně ho mají obchodní společnosti ve velikosti střední nebo velké účetní jednotky. Dobrovolně ho může sestavit každá firma.
Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou metodou?
Přímá metoda sčítá skutečné příjmy a výdaje po skupinách. Nepřímá vychází z výsledku hospodaření a upravuje ho o odpisy, rezervy a změny pohledávek, závazků a zásob. Pro krátkodobé řízení firmy se plán příjmů a výdajů sestavuje přímou metodou.
Na jak dlouho dopředu plánovat?
BusinessInfo.cz doporučuje vedle ročního plánu i kratší plán na čtvrtletí, měsíce, dekády nebo dny podle objemu plateb. Vyhláška o platební neschopnosti podnikatele pracuje s týdenním výhledem likvidity na osm týdnů.
Počítá se nevyčerpaný kontokorent jako peníze?
Pro účely výkazu stavu likvidity ano. Vyhláška č. 190/2017 Sb. dovoluje zahrnout nevyčerpaný kontokorentní nebo obdobný bankovní úvěr do disponibilních prostředků, pokud firma dodržuje jeho podmínky a banka ho nevypověděla.
Kdy už jde o úpadek a co musím udělat?
O platební neschopnost jde, když má firma více věřitelů a peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti, které není schopna plnit. Pak musí statutární orgán podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu. Kdo to neudělá, odpovídá věřitelům za škodu podle § 99 insolvenčního zákona.
Zdroje
- Insolvenční zákon, § 3, § 98 a § 99, zákon č. 182/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška o platební neschopnosti podnikatele, č. 190/2017 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský zákoník, § 1879 až § 1884 a § 1963 až § 1972 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o DPH, § 20a, § 28, § 46 a § 74b (zakonyprolidi.cz)
- Plánování příjmů a výdajů, metodika cash managementu (businessinfo.cz)
