Zálohová faktura a DPH fungují jinak, než napovídá název: zálohová faktura, které se v praxi říká i proforma, není pro účely DPH daňovým dokladem, je to jen výzva k platbě. Povinnost přiznat daň vzniká až dnem, kdy záloha dorazí na účet nebo do pokladny. Do 15 dnů od přijetí platby pak plátce vystaví daňový doklad k přijaté platbě a ve vyúčtovací faktuře počítá daň jen z rozdílu.
Ve zkratce
- Zákon o DPH pojem zálohová faktura nezná, pracuje s úplatou přijatou před uskutečněním plnění.
- Daň ze zálohy se přiznává ke dni přijetí platby, pokud je plnění známo dostatečně určitě.
- Daňový doklad k přijaté platbě se vystavuje do 15 dnů od jejího přijetí.
- Odběratel si odpočet uplatní až s daňovým dokladem k přijaté platbě, ne ze zálohové výzvy.
- Ve vyúčtovací faktuře se daní jen rozdíl mezi celkovým základem a základy daně ze záloh.
- V režimu přenesení daňové povinnosti se ze zálohy daň nepřiznává.
Proč zálohová faktura není daňový doklad
Zálohová faktura neboli proforma není daňovým dokladem, protože zákon o DPH tento pojem nezná a výzva k zaplacení zálohy vzniká dřív než povinnost přiznat daň. Sama proto nezakládá daňovou povinnost dodavatele ani nárok odběratele na odpočet.
Zákon o DPH nezná slova zálohová faktura ani proforma. Pracuje s úplatou přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění a s daňovým dokladem, kterým je podle § 26 odst. 1 písemnost splňující podmínky zákona. Výzva k zaplacení zálohy vzniká dřív než povinnost přiznat daň, a proto sama nezakládá daňovou povinnost dodavatele ani nárok odběratele na odpočet.
Pozor na služby
Podle § 21 odst. 3 se služba považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí, nebo dnem vystavení daňového dokladu, podle toho, co nastane dříve. Výjimkou je splátkový nebo platební kalendář a doklad na přijatou úplatu. Když plátce před zaplacením vystaví místo výzvy k platbě řádný daňový doklad na službu, může tím datum uskutečnění plnění posunout dopředu.
Kdy vzniká povinnost přiznat daň ze zálohy
Povinnost přiznat DPH ze zálohy vzniká podle § 20a odst. 2 dnem, kdy platba dorazí na účet nebo do pokladny, nikoli dnem vystavení výzvy. Podmínkou je, že plnění je v ten den známo dostatečně určitě.
Podle § 20a odst. 2 vzniká povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním plnění ke dni jejího přijetí. Rozhoduje den, kdy peníze přišly na účet nebo do pokladny, ne den vystavení výzvy. Použije se sazba platná pro dané plnění ke dni přijetí úplaty (§ 47 odst. 2). Ve znění od 1. 1. 2026 je základní sazba 21 % a snížená 12 %.
Plnění známé dostatečně určitě
Povinnost vzniká jen tehdy, když je plnění ke dni přijetí platby známo dostatečně určitě. Podle § 20a odst. 3 musíte znát aspoň tři věci: jaké zboží nebo služba se dodá, jaká sazba daně se použije a kde je místo plnění. Když některý údaj chybí, ze zálohy se daň nepřiznává a přizná se až ke dni uskutečnění plnění.
Daňový doklad k přijaté platbě
Daňový doklad k přijaté platbě musí plátce vystavit do 15 dnů od přijetí zálohy, pokud z ní vznikla povinnost přiznat daň. Doklad obsahuje mimo jiné označení a DIČ obou stran, základ daně, sazbu a výši daně v korunách.
Podle § 28 odst. 1 písm. d) musí plátce vystavit daňový doklad při přijetí úplaty, pokud z ní vznikla povinnost přiznat daň. Lhůta je podle § 28 odst. 8 patnáct dnů od přijetí platby. Ve stejné lhůtě má dodavatel vynaložit rozumné úsilí, aby se doklad dostal k odběrateli. Za správnost údajů a včasné vystavení odpovídá vždy ten, kdo plnění uskutečňuje.
Co doklad obsahuje
Doklad má obecné náležitosti podle § 29 odst. 1: označení a DIČ obou stran, evidenční číslo, předmět plnění, den vystavení, den přijetí úplaty, pokud se liší ode dne vystavení, základ daně, sazbu a výši daně v korunách. Podle § 29 odst. 3 nemusí obsahovat rozsah plnění, pokud ještě není znám, ani jednotkovou cenu bez daně a slevu. Obecný přehled údajů najdete v článku o náležitostech faktury u plátce, který řeší i rozdíly u neplátců.
Souhrnný doklad
Souhrnný daňový doklad podle § 31b může zahrnout úplaty přijaté v jednom měsíci od téže osoby a vystavuje se do 15 dnů od konce měsíce, kdy přišla první z nich.
Kdy se ze zálohy daň nepřiznává
DPH ze zálohy se nepřiznává, když plnění není známo dostatečně určitě, v tuzemském režimu přenesení daňové povinnosti a při dodání zboží do jiného členského státu. Neplátce daň ze zálohy nepřiznává, dokud na dokladu daň sám neuvede.
Situace, které zákon řeší jinak než běžnou tuzemskou zálohu:
| Situace | Daň ze zálohy | Opora |
|---|---|---|
| Plnění není známo dostatečně určitě | Nepřiznává se, daň až ke dni plnění | § 20a odst. 2 a 3 |
| Plnění osvobozené bez nároku na odpočet | Doklad k úplatě se nevystavuje | § 28 odst. 1 písm. a) a d) |
| Přenesení daňové povinnosti v tuzemsku | Nepřiznává se, daň přizná odběratel ke dni plnění | § 92a odst. 1, pokyny ke KH |
| Dodání zboží do jiného členského státu | Povinnost ze zálohy nevzniká | § 22 a § 28 |
| Služba pro plátce v jiném členském státě | Přiznává se ke dni přijetí, doklad do 15 dnů od konce měsíce | § 24a odst. 3, § 28 odst. 9 |
Reverse charge
Pokyny Finanční správy ke kontrolnímu hlášení výslovně uvádějí, že se plnění v režimu přenesení nepřiznává z předcházejících přijatých plateb, ale až ke dni uskutečnění plnění. Jak vypadá faktura v tomto režimu, popisuje článek o reverse charge na faktuře.
Neplátce DPH
Neplátce daň z přijaté zálohy nepřiznává a daňový doklad podle zákona o DPH nevystavuje. Pozor ale na § 108 odst. 1 písm. g): kdo vystaví doklad, na kterém uvede daň, musí ji přiznat a zaplatit, i když plátcem není.
Odpočet DPH ze zálohy u odběratele
Odběratel si odpočet DPH ze zálohy uplatní nejdříve za období, ve kterém je záloha zaplacená a má v rukou daňový doklad k přijaté platbě. Samotná zálohová výzva k platbě pro odpočet nestačí.
Nárok na odpočet vzniká dnem, kdy dodavatel zálohu přijal. Uplatnit ho lze podle § 73 nejdříve za období, ve kterém je záloha zaplacená a odběratel má daňový doklad, samotná výzva k platbě nestačí. Od 1. 1. 2025 nelze nárok uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku následujícího po roce jeho vzniku, do konce roku 2024 platila lhůta tří let. Podmínky nároku rozebírá článek o odpočtu DPH a jeho podmínkách.
Vyúčtovací faktura a odečet zálohy
Ve vyúčtovací faktuře se DPH počítá jen z rozdílu mezi celkovým základem daně a souhrnem základů daně ze záloh podle § 37a odst. 1. Zálohy se odečtou s uvedením čísel dokladů k přijatým platbám.
Po dodání vystaví dodavatel běžný daňový doklad do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění. Podle § 37a odst. 1 je základem daně rozdíl mezi celkovým základem daně a souhrnem základů daně ze záloh. V praxi se uvede celková cena, odečtou se zálohy s čísly dokladů k přijatým platbám a daň se vypočte jen z rozdílu.
Kladný a záporný rozdíl
Je-li rozdíl kladný, použije se sazba a kurz ke dni uskutečnění plnění. Je-li záporný, použije se sazba a kurz uplatněné u zálohy. Odběratel při záporném rozdílu sníží odpočet za období, kdy se o rozhodných skutečnostech dozvěděl.
Zálohy v cizí měně
Pro přepočet se podle § 4 odst. 8 použije kurz ke dni přijetí platby, a to kurz ČNB, nebo referenční kurz Evropské centrální banky. Daň se na dokladu uvádí v korunách. Volbu kurzu obecně vysvětluje článek o faktuře v cizí měně.
Modelový příklad
Modelová čísla: celkový základ daně zakázky je 100 000 Kč a dodavatel předem přijal zálohu se základem daně 40 000 Kč, ze které už daň přiznal na dokladu k přijaté platbě. Ve vyúčtovací faktuře uvede celkovou cenu, odečte zálohu s číslem dokladu k přijaté platbě a daň vypočte jen ze základu 60 000 Kč. Kdyby ji počítal z celých 100 000 Kč, zdanil by zálohu dvakrát.
Vrácení zálohy a kontrolní hlášení
Při vrácení zálohy plátce opraví základ daně a do 15 dnů vystaví opravný daňový doklad, odběratel sníží odpočet. Zálohy nad 10 000 Kč včetně daně se v kontrolním hlášení uvádějí v oddíle A.4 pod dnem přijetí platby.
Od 1. 1. 2025 plátce podle § 42 odst. 1 písm. c) opraví základ daně, pokud se před uskutečněním plnění změní výše přijaté úplaty. Do konce roku 2024 zákon uváděl samostatné důvody pro vrácení úplaty a pro její použití na jiné plnění. Oprava je samostatným plněním ke dni rozhodných skutečností, typicky ke dni vrácení zálohy, a opravný daňový doklad se vystavuje do 15 dnů. U zálohy lze opravu provést do 3 let od konce období jejího přijetí.
Co musí udělat odběratel
Odběratel musí podle § 74 odst. 1 snížit odpočet, jakmile se o skutečnostech pro opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Když se plnění neuskuteční a záloha není vrácena ani použita na jiné plnění, musí odpočet opravit do 3 let od konce období, kdy mohl nárok uplatnit nejdříve. Náležitosti opravy popisuje článek o dobropisu a opravném dokladu.
Zálohy v kontrolním hlášení
Dodavatel uvádí zálohy nad 10 000 Kč včetně daně pro plátce, podnikatele a právnické osoby v oddíle A.4, ostatní souhrnně v A.5. Odběratel v oddílech B.2 a B.3. Jako datum se uvádí den přijetí platby a evidenční číslo dokladu musí obě strany vyplnit shodně. Lhůty shrnuje článek o kontrolním hlášení DPH.
Osm chyb u zálohových faktur
- Daň až z vyúčtování. Ze zálohy se daň přiznává ke dni přijetí platby.
- Pozdní doklad. Doklad k přijaté platbě se vystaví později než za 15 dnů.
- Odpočet ze zálohové výzvy. Odběratel uplatní odpočet bez dokladu k přijaté platbě.
- Dvojí zdanění zálohy. Ve vyúčtování se daň spočítá z celé ceny a záloha se odečte jen v korunách.
- Zdanění zálohy v reverse charge. Záloha v režimu přenesení se zdaní, i když se nemá.
- Špatný kurz. Použije se kurz ke dni výzvy nebo vyúčtování místo kurzu ke dni přijetí.
- Chybějící oprava. Při vrácení zálohy chybí opravný doklad, nebo odběratel neopraví odpočet.
- Datum v kontrolním hlášení. Záloha se uvede pod datem vystavení dokladu místo data přijetí platby.
Navazující témata od registrace k dani až po nezaplacené faktury propojuje náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Kterou sazbu použít u jednotlivých plnění, vysvětluje článek o sazbách DPH 21 a 12 %.
Časté otázky
Musím z přijaté zálohy odvést DPH, i když jsem ještě nic nedodal?
Ano, pokud je plnění ke dni přijetí platby známo dostatečně určitě, tedy znáte zboží nebo službu, sazbu daně a místo plnění. Povinnost přiznat daň pak vzniká dnem, kdy záloha přišla. Jinak se daň přizná až ke dni dodání.
Do kdy musím vystavit daňový doklad k přijaté platbě?
Do 15 dnů ode dne, kdy jste zálohu přijali. U služeb pro plátce v jiném členském státě nebo ve třetí zemi běží 15 dnů až od konce měsíce, ve kterém platba přišla.
Je zálohová faktura daňovým dokladem a mohu si z ní uplatnit odpočet?
Výzva k platbě vystavená před zaplacením daňovým dokladem není a odpočet z ní uplatnit nelze. Nárok můžete uplatnit nejdříve za období, kdy je záloha zaplacená a máte v rukou daňový doklad k přijaté platbě.
Jak ve vyúčtovací faktuře odečíst zálohu?
Daň se ve vyúčtování počítá jen z rozdílu mezi celkovým základem daně a základy daně ze záloh, ne z celé ceny. Při kladném rozdílu platí sazba a kurz ke dni plnění, při záporném sazba a kurz ze zálohy.
Co když zakázka padne a zálohu vracím?
Dodavatel opraví základ daně a do 15 dnů vystaví opravný daňový doklad. Odběratel musí snížit odpočet, jakmile se o opravě dozvěděl. U zálohy lze opravu provést do 3 let od konce období jejího přijetí.
Platí se DPH ze zálohy v režimu přenesení daňové povinnosti?
Ne. V tuzemském režimu přenesení daňové povinnosti se ze zálohy daň nepřiznává. Daň přizná odběratel až ke dni uskutečnění plnění, jak uvádějí i pokyny Finanční správy ke kontrolnímu hlášení.
Zdroje
- Zákon o dani z přidané hodnoty, zákon č. 235/2004 Sb., znění od 1. 1. 2026 (zakonyprolidi.cz)
- Znění zákona o DPH 2024, pro srovnání změn od 1. 1. 2025 (zakonyprolidi.cz)
- Pokyny ke kontrolnímu hlášení, Finanční správa (financnisprava.gov.cz)
- Přechodná ustanovení novely DPH, k novele č. 461/2024 Sb. (dauc.cz)
