Kontrola nemocného zaměstnance je zákonem dovolená jen v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Zaměstnavatel smí ověřit, zda je zaměstnanec na nahlášené adrese a dodržuje povolené vycházky. Nic víc. Když zjistí porušení, může snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy, nebo při zvlášť hrubém porušení dát výpověď, ale nikdy obojí za totéž.
Ve zkratce
- Zaměstnavatel smí kontrolovat jen v prvních 14 kalendářních dnech DPN a jen pobyt na adrese a vycházky.
- Do bytu bez souhlasu zaměstnance vstoupit nesmí, zaměstnanec ale musí kontrolu umožnit a prokázat se.
- Zjištěné porušení se zapisuje do písemného záznamu, který dostane zaměstnanec, územní správa sociálního zabezpečení a ošetřující lékař.
- Za porušení lze snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy podle závažnosti porušení.
- Zvlášť hrubé porušení je výpovědním důvodem i během nemoci, s výjimkou těhotných a rodičů na mateřské, otcovské či rodičovské.
- Od 15. dne kontroluje už jen územní správa sociálního zabezpečení, která může krátit nebo odejmout nemocenské.
Jak se zaměstnavatel o nemoci dozví
O neschopnosti zaměstnance se zaměstnavatel dozví hlavně od zaměstnance, který ho podle § 64 zákona o nemocenském pojištění musí neprodleně informovat o vzniku, trvání a ukončení DPN. Zasílání informací lze nastavit i přes ePortál ČSSZ, diagnózu zaměstnavatel nedostává.
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař a hlášení posílá elektronicky orgánu nemocenského pojištění. Papírový díl neschopenky pro zaměstnavatele už neexistuje a diagnózu zaměstnavatel nedostává. Zaměstnanec ho ale podle § 64 zákona o nemocenském pojištění musí sám neprodleně informovat o vzniku DPN včetně čísla rozhodnutí, o jejím trvání a ukončení. V prvních 14 dnech hlásí i změnu místa pobytu nebo vycházek, třeba telefonicky, e-mailem nebo SMS.
Informace od ČSSZ a od lékaře
Přes ePortál ČSSZ si zaměstnavatel může nastavit zasílání informací o vzniku, trvání a ukončení neschopenek do datové schránky nebo upozornění e-mailem. Adresu a čas vycházek mu na žádost sdělí ošetřující lékař, nejpozději v pracovní den následující po obdržení žádosti. Stejné údaje za prvních 14 dnů sdělí na elektronickou žádost i orgán nemocenského pojištění.
Co je režim dočasně práce neschopného
Režim dočasně práce neschopného stanoví ošetřující lékař a zahrnuje léčebný postup, povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky. Vycházky smí lékař povolit nejvýše celkem 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin.
Režim stanoví ošetřující lékař. Zahrnuje léčebný postup, povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky, případně pracovní rehabilitaci. Vycházky smí lékař povolit nejvýše celkem 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin a vymezí konkrétní časové úseky. Místem pobytu je adresa, kterou zaměstnanec sdělil lékaři, nebo místo, kam se přesunul se souhlasem lékaře.
Změna místa pobytu
Odjet na chalupu nebo k rodičům smí zaměstnanec jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud mu lékař změnu povolí v prvních 14 dnech, musí ji zaměstnanec předem a prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Pobyt v cizině smí lékař povolit jen po předchozím souhlasu orgánu nemocenského pojištění.
Co smí zaměstnavatel kontrolovat v prvních 14 dnech
Zaměstnavatel smí podle § 192 odst. 6 zákoníku práce v prvních 14 kalendářních dnech DPN kontrolovat jen to, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje vycházky. Léčebný postup kontrolovat nesmí a do bytu bez souhlasu nevstoupí.
Oprávnění dává § 192 odst. 6 zákoníku práce a shodně § 65 odst. 2 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel smí v prvních 14 kalendářních dnech kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah vycházek. Léčebný postup kontrolovat nesmí.
Kontrola po 14. dni
Od 15. dne už zaměstnavatel kontrolovat nesmí. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanci i nadále vyplácí započitatelný příjem, typicky dobrovolně placenou náhradu. Kontrolovat pak smí po dobu, kdy mu takový příjem náleží.
Vstup do bytu
Zákon zaměstnavateli žádné právo vstoupit do obydlí nedává a podle čl. 12 Listiny základních práv a svobod je obydlí nedotknutelné. Kontrola se proto odehrává u dveří. Jaké další formy dohledu nad zaměstnanci zákon připouští, rozebírá článek o kontrole zaměstnanců na pracovišti.
Povinnosti zaměstnance při kontrole
Zaměstnanec musí kontrolu umožnit, místo pobytu označit například jmenovkou na zvonku, prokázat totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku DPN. Když doma není, musí zaměstnavateli oznámit důvod nepřítomnosti nejpozději v pracovní den následující po dni kontroly.
Kontrola úřadem: podnět a období od 15. dne
Územní správa sociálního zabezpečení kontroluje režim nemocného podle § 76 zákona o nemocenském pojištění po celou dobu neschopnosti, od 15. dne už jako jediná. Na podnět zaměstnavatele musí kontrolu provést do 7 dnů od obdržení žádosti.
Kontrolu režimu provádí podle § 76 zákona o nemocenském pojištění také územní správa sociálního zabezpečení, z vlastního podnětu, z podnětu lékaře nebo zaměstnavatele. Zákon ji časově neomezuje, smí tedy kontrolovat i v prvních 14 dnech. Omezení na 14 dní platí jen pro zaměstnavatele, takže od 15. dne kontroluje už jen územní správa sociálního zabezpečení.
Podnět místo vlastní kontroly
Zaměstnavatel nemusí chodit kontrolovat sám. Podle § 65 odst. 2 písm. a) může dát úřadu podnět ke kontrole důvodnosti neschopenky i dodržování režimu. Úřad pak musí kontrolu provést do 7 dnů od obdržení žádosti a výsledek mu neprodleně sdělit.
Když kontrola zjistí porušení
Při zjištěném porušení režimu sepíše zaměstnavatel písemný záznam a podle závažnosti může náhradu mzdy za prvních 14 dnů snížit nebo neposkytnout. Při zvlášť hrubém porušení může místo toho dát výpověď podle § 52 písm. h), nikdy obojí.
Zjistí-li zaměstnavatel porušení režimu, musí podle § 192 odst. 6 zákoníku práce vyhotovit písemný záznam. Stejnopis doručí zaměstnanci, územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance a ošetřujícímu lékaři, kterého může požádat o zhodnocení porušení.
Snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy
Náhrada mzdy náleží za prvních 14 kalendářních dnů nemoci ve výši 60 % průměrného výdělku upraveného redukčními hranicemi. Jak se počítá, vysvětluje článek o náhradě mzdy při nemoci. Pokud zaměstnanec v tomto období poruší povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat vycházky, může zaměstnavatel podle § 192 odst. 5 náhradu se zřetelem na závažnost porušení snížit nebo neposkytnout.
Jak moc krátit
Zákon procenta ani stupnici neurčuje, rozhoduje závažnost konkrétního porušení. Pravidlo platí i u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Krácení se týká jen náhrady za prvních 14 dnů, nemocenské od 15. dne krátí výhradně úřad.
Výpověď za zvlášť hrubé porušení
Podle § 301a zákoníku práce musí zaměstnanec v prvních 14 dnech dodržovat režim, pokud jde o pobyt a vycházky. Poruší-li tuto povinnost zvlášť hrubým způsobem, může mu zaměstnavatel dát výpověď podle § 52 písm. h). Méně závažné porušení k výpovědi nestačí.
Výpověď během nemoci a lhůty
Zákaz výpovědi v ochranné době, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, se na tento důvod podle § 54 písm. d) nevztahuje. Výjimka neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni na mateřské a zaměstnance na otcovské nebo rodičovské dovolené, kterým takto dát výpověď nelze. Co tyto situace obnášejí, shrnuje článek o mateřské a rodičovské dovolené. Výpověď je třeba dát do 1 měsíce od zjištění důvodu, nejpozději do 1 roku od jeho vzniku.
Nikdy obojí za totéž
Náhradu mzdy nelze snížit ani neposkytnout, jestliže za totéž porušení zaměstnavatel dal výpověď podle § 52 písm. h). Musí si tedy vybrat jednu cestu.
| Kdo | Kdy kontroluje | Co může vyvodit |
|---|---|---|
| Zaměstnavatel | Prvních 14 kalendářních dnů DPN, jen pobyt a vycházky | Snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy, nebo výpověď při zvlášť hrubém porušení |
| Územní správa sociálního zabezpečení | Po celou dobu DPN, i na podnět zaměstnavatele | Krátit nebo odejmout nemocenské, řešit přestupek |
Modelový příklad
Modelová situace: zaměstnanci vznikne neschopnost 2. února. Zaměstnavatel smí pobyt a vycházky kontrolovat v prvních 14 kalendářních dnech, tedy do 15. února včetně, od 16. února kontroluje už jen územní správa sociálního zabezpečení. Když zaměstnavatel při kontrole 10. února zjistí zvlášť hrubé porušení a zvolí výpověď, musí ji dát do 1 měsíce od zjištění, tedy nejpozději 10. března. Náhradu mzdy za totéž porušení pak už snížit nesmí.
Sankce ze strany státu
Stát může podle § 125 zákona o nemocenském pojištění nemocnému, který porušil režim, krátit nebo odejmout nemocenské ode dne porušení až do konce téže neschopenky. Za přestupek podle § 128 hrozí pokuta až 20 000 Kč.
Podle § 125 zákona o nemocenském pojištění může orgán nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské pojištěnci, který porušil režim nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole. Sankce platí ode dne porušení až do konce téže neschopenky a vyplacené částky se stávají přeplatkem. Oprávnění zaniká uplynutím 1 roku od porušení.
Přestupek
Za přestupek podle § 128 zákona o nemocenském pojištění hrozí pokuta až 20 000 Kč. U zaměstnance v prvních 14 dnech se ale týká jen porušení léčebného postupu a pracovní rehabilitace, nesdělení místa pobytu lékaři nebo uvedení neexistující adresy. Vycházky a nepřítomnost na adrese v tomto období řeší zaměstnavatel podle zákoníku práce.
Šest chyb, kterých se zaměstnavatel při kontrole dopouští
- Kontrola mimo prvních 14 dnů. Bez dalšího vypláceného příjmu už zaměstnavatel od 15. dne kontrolovat nesmí.
- Kontrola léčby. Zaměstnavateli přísluší jen pobyt a vycházky, ne léky ani léčebný postup.
- Vstup do bytu bez souhlasu. Obydlí je nedotknutelné, kontrola končí u dveří.
- Chybějící záznam. Porušení musí být písemně zaznamenané a stejnopis doručený zaměstnanci, úřadu a lékaři.
- Krácení i výpověď za totéž. Zákon dvojí postih výslovně zakazuje.
- Výpověď těhotné nebo rodiči na rodičovské. Na ně se výjimka z ochranné doby nevztahuje.
Pravidla pro hlášení nemoci a změn pobytu lze předem popsat ve vnitřním předpisu nebo pracovním řádu, aby je zaměstnanci znali dřív, než onemocní. Další povinnosti od nástupu po odchod zaměstnance shrnuje průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Jiný druh kontroly, dechovou zkoušku u zaměstnance, popisuje článek o alkoholu a návykových látkách v práci.
Co dělat, když zaměstnanec podle lékaře nesmí dál vykonávat svou práci, rozebírá článek o převedení na jinou práci.
Všechny články o odchodu zaměstnance řadí průvodce skončením pracovního poměru.
Krátkodobou nevolnost bez neschopenky řeší ve firmách sick days.
Časté otázky
Smí zaměstnavatel nemocného zaměstnance zkontrolovat doma?
Ano, ale jen v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti a jen v omezeném rozsahu. Ověřuje, zda je zaměstnanec na nahlášené adrese a dodržuje povolené vycházky. Oprávnění dává § 192 odst. 6 zákoníku práce a § 65 odst. 2 písm. c) zákona o nemocenském pojištění.
Jak se dozvím, kde nemocný zaměstnanec pobývá a kdy má vycházky?
Zaměstnanec vám to musí sdělit sám. Kromě toho můžete požádat ošetřujícího lékaře, který odpoví nejpozději následující pracovní den, nebo podat elektronickou žádost orgánu nemocenského pojištění. Ten vám za prvních 14 dnů sdělí místo pobytu, rozsah vycházek i jméno lékaře.
Smí kontrolor vejít do bytu nemocného zaměstnance?
Bez souhlasu zaměstnance ne. Zákon dává zaměstnavateli jen právo ověřit přítomnost na adrese a obydlí chrání čl. 12 Listiny základních práv a svobod. Zaměstnanec ale musí kontrolu umožnit, prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Co když zaměstnanec při kontrole nebyl doma?
Musí vám oznámit důvod nepřítomnosti nejpozději v pracovní den po dni kontroly. Pokud jde o porušení režimu, sepíšete písemný záznam a jeho stejnopis doručíte zaměstnanci, územní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři. Lékaře můžete požádat o zhodnocení porušení.
Můžu za porušení režimu dát výpověď, i když je zaměstnanec pořád nemocný?
Ano, pokud jde o zvlášť hrubé porušení podle § 52 písm. h) zákoníku práce, protože zákaz výpovědi v nemoci se na tento důvod nevztahuje. Neplatí to pro těhotné a pro zaměstnance na mateřské, otcovské nebo rodičovské. Výpověď je nutné dát do 1 měsíce od zjištění.
Kontroluje nemocné zaměstnance i úřad?
Ano, územní správa sociálního zabezpečení smí kontrolovat po celou dobu neschopenky. Na podnět zaměstnavatele musí kontrolu provést do 7 dnů a výsledek mu sdělit. Od 15. dne, kdy se vyplácí nemocenské, může úřad nemocenské za porušení režimu krátit nebo odejmout.
Zdroje
- Zákoník práce, § 52, § 54, § 57, § 192 a § 301a, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o nemocenském pojištění, § 56, § 64, § 65, § 76, § 125 a § 128, zákon č. 187/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Listina základních práv a svobod, čl. 12 (zakonyprolidi.cz)
- eNeschopenka pro zaměstnavatele, Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.gov.cz)
- Zasílání informací o neschopenkách, ePortál ČSSZ (eportal.cssz.cz)
