Práci přesčas smí zaměstnavatel nařídit jen výjimečně, z vážných provozních důvodů a nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Nad tento rozsah jde přesčas jen po dohodě se zaměstnancem a celkově nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně. Za každou hodinu náleží mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud se strany nedohodnou na náhradním volnu.
Ve zkratce
- Přesčas je práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, i mlčky daným.
- Nařídit lze nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin ročně.
- Celkem smí přesčas činit v průměru 8 hodin týdně za nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou 52 týdnů.
- Těhotná a mladistvý přesčas konat nesmí, rodiči dítěte do 1 roku a při kratším úvazku ho nelze nařídit.
- Náleží mzda a příplatek nejméně 25 %, nebo po dohodě náhradní volno do 3 měsíců.
- Mzdu včetně přesčasů lze sjednat s každým zaměstnancem do 150 hodin ročně.
Co je a co není práce přesčas
Prací přesčas je podle § 78 zákoníku práce práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu konaná mimo rozvrh směn na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, který může být dán i mlčky.
Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací přesčas práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která vyplývá z předem stanoveného rozvržení, konaná mimo rozvrh pracovních směn. Musí jít o práci na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Stanovená týdenní pracovní doba je podle § 79 40 hodin, u vícesměnného a nepřetržitého režimu 37,5 hodiny a u dvousměnného 38,75 hodiny.
Souhlas může být i mlčky
Zaměstnanec, který zůstane v práci proti vůli zaměstnavatele, přesčas nekoná. Nejvyšší soud ale v rozsudku 21 Cdo 4166/2015 uvedl, že souhlas může být dán i mlčky: zaměstnavatel o práci ví, nedá pokyn ji zastavit a její výkon vezme na vědomí. V usnesení 21 Cdo 2511/2022 soudy dovodily souhlas jednatele z komunikace přes SMS. Přesčasem naopak není napracování volna, o které zaměstnanec sám požádal.
Pružná doba, konto a pohotovost
Při pružném rozvržení je přesčasem práce nad stanovenou týdenní i nad základní pracovní dobu (§ 98). U konta pracovní doby jde o práci nad násobek týdenní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Konto smí zavést jen kolektivní smlouva, u firmy bez odborů vnitřní předpis zaměstnavatele. Práce během pohotovosti nad stanovenou týdenní dobu je také přesčasem (§ 95).
Kdy smí zaměstnavatel přesčas nařídit
Zaměstnavatel smí práci přesčas nařídit jen výjimečně a z vážných provozních důvodů, nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Nad tento rozsah jde přesčas jen dohodou a celkem nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně.
Jen výjimečně a z vážných provozních důvodů
Podle § 93 lze práci přesčas konat jen výjimečně a nařídit ji smí zaměstnavatel jen z vážných provozních důvodů. Pak ji může nařídit i na dobu nepřetržitého denního odpočinku a za podmínek § 91 i na dny pracovního klidu, kde jde jen o vyjmenované nutné práce. Působí-li ve firmě odborová organizace, musí s ní zaměstnavatel opatření týkající se přesčasů předem projednat (§ 99).
Osm hodin týdně a 150 hodin ročně
Nařízená práce přesčas nesmí přesáhnout 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah může zaměstnavatel přesčas požadovat jen na základě dohody se zaměstnancem (§ 93 odst. 3), jednostranně ho už nařídit nemůže.
Celkový strop
Nařízený a dohodnutý přesčas dohromady nesmí podle § 93 odst. 4 činit v průměru více než 8 hodin týdně. Průměr se počítá za nejvýše 26 po sobě jdoucích týdnů, prodloužit období na 52 týdnů smí jen kolektivní smlouva. Přesčas vyrovnaný náhradním volnem se nezapočítává (§ 93 odst. 5).
| Druh přesčasu | Limit | Ustanovení |
|---|---|---|
| Nařízený | 8 hodin týdně a 150 hodin ročně | § 93 odst. 2 |
| Nad nařízený rozsah | Jen dohodou se zaměstnancem | § 93 odst. 3 |
| Celkem | Průměr 8 hodin týdně za 26 týdnů, kolektivní smlouvou 52 | § 93 odst. 4 |
| Vyrovnaný náhradním volnem | Do průměru se nepočítá | § 93 odst. 5 |
Komu přesčas nařídit nelze
Práci přesčas nesmí konat těhotná zaměstnankyně ani mladistvý. Zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 1 roku a zaměstnanci s kratší pracovní dobou ji zaměstnavatel nařídit nesmí, pečující rodič ji ale může konat dobrovolně.
Některým zaměstnancům přesčas nelze nařídit, ale mohou ho konat dobrovolně. Jiné jím zaměstnavatel nesmí zaměstnávat vůbec. Další povinnosti vůči těhotným a rodičům malých dětí shrnuje článek o mateřské a rodičovské dovolené.
| Kdo | Pravidlo | Ustanovení |
|---|---|---|
| Těhotná zaměstnankyně | Zákaz přesčasu, ani dohodou | § 240 odst. 3 |
| Pečující o dítě mladší 1 roku | Nelze nařídit, dobrovolně možné | § 240 odst. 3 |
| Mladistvý (mladší 18 let) | Zákaz přesčasu i noční práce | § 245 odst. 1 |
| Kratší pracovní doba | Nelze nařídit | § 78 odst. 1 písm. i) |
Kratší úvazek
U zaměstnance s kratší pracovní dobou je přesčasem až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, zpravidla nad 40 hodin, ne práce nad sjednaný úvazek. Za hodiny mezi úvazkem a touto hranicí náleží běžná mzda bez příplatku. Kratší pracovní doba se podle § 80 sjednává jen písemnou dohodou.
Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti
Na dohody se podle § 77 odst. 2 písm. e) nevztahují ustanovení o odměňování z pracovního poměru, příplatek za přesčas podle § 114 z nich tedy neplyne. Podle Příručky ministerstva práce se na ně ale vztahuje úprava pracovní doby a odpočinku včetně evidence. Dohodu vedle pracovní smlouvy na stejně druhově vymezenou práci zákon v § 34b odst. 2 nepřipouští.
Mzda, příplatek a náhradní volno
Za práci přesčas náleží podle § 114 zákoníku práce dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Místo příplatku lze dohodnout náhradní volno, které zaměstnavatel musí poskytnout do 3 kalendářních měsíců, jinak příplatek doplatí.
Příplatek nejméně 25 %
Za dobu práce přesčas přísluší podle § 114 odst. 1 dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Mzdu za přesčasové hodiny je zaměstnavatel podle rozsudku Nejvyššího soudu 21 Cdo 1033/2019 povinen vyplatit ve výplatním termínu spolu se mzdou za měsíc, kdy byl přesčas konán.
Náhradní volno jen dohodou
Místo příplatku se lze dohodnout na náhradním volnu v rozsahu odpracovaného přesčasu. Zaměstnavatel ho nemůže uložit jednostranně. Pokud volno neposkytne do 3 kalendářních měsíců po výkonu přesčasu nebo v jinak dohodnuté době, musí doplatit příplatek (§ 114 odst. 2).
Mzda za dny volna nenáleží
Náhradní volno nahrazuje jen příplatek, ne mzdu, takže po dobu jeho čerpání mzda nepřísluší. Pro dovolenou a další nároky se ale doba volna považuje za výkon práce (§ 348 odst. 1 písm. c). Jak příplatky zapsat do dokumentů, popisuje článek o mzdovém výměru a příplatcích.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec s průměrným výdělkem 200 Kč za hodinu odpracuje v měsíci 10 hodin přesčasu. Vedle dosažené mzdy za těchto 10 hodin mu náleží příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, tedy nejméně 50 Kč za hodinu a 500 Kč celkem. Když se strany dohodnou na náhradním volnu, dostane místo příplatku 10 hodin volna, které musí zaměstnavatel poskytnout do 3 kalendářních měsíců, jinak příplatek doplatí.
Mzda sjednaná včetně přesčasů
Mzdu sjednanou s přihlédnutím k práci přesčas lze podle § 114 odst. 3 zákoníku práce dohodnout s každým zaměstnancem do 150 hodin ročně, u vedoucích až do celkového limitu. Musí být ve smlouvě i s rozsahem přesčasu.
Podle § 114 odst. 3 mzda za přesčas, příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána už s přihlédnutím k případné práci přesčas a současně je sjednán její rozsah. Takové ujednání je možné s každým zaměstnancem do 150 hodin za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců až do celkového rozsahu podle § 93 odst. 4.
Co z judikatury plyne pro smlouvu
Podle rozsudku 21 Cdo 1033/2019 nelze takovou mzdu stanovit vnitřním předpisem ani určit mzdovým výměrem, musí být sjednána ve smlouvě. Působí jen do budoucna, za dřívější přesčas náleží mzda a příplatek. Přesčas nad sjednaný rozsah se platí běžně.
Odpočinek, evidence a kontroly
Při práci přesčas musí zaměstnavatel dodržet přestávku nejpozději po 6 hodinách práce a denní odpočinek nejméně 11 hodin, zkrátitelný až na 8 hodin. Evidenci přesčasů vede zaměstnavatel a inspekce práce může uložit pokutu až 2 000 000 Kč.
Přestávky a odpočinek mezi směnami
Přestávka na jídlo a oddech náleží nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce a trvá nejméně 30 minut (§ 88). Nepřetržitý denní odpočinek je nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Při přesčasu ho lze zaměstnanci staršímu 18 let zkrátit až na 8 hodin, následující odpočinek se ale musí o dobu zkrácení prodloužit (§ 90 odst. 2).
Evidence a důkazní břemeno
Zaměstnavatel musí podle § 96 vést u každého zaměstnance evidenci začátku a konce směny, práce přesčas, noční práce a pohotovosti. Prokazuje-li zaměstnanec přesčas evidencí, musí podle rozsudku 21 Cdo 4166/2015 zaměstnavatel dokázat, že neodpovídá skutečnosti. Námitka, že si ji zaměstnanci vedli sami, neobstojí. Jak dlouho uchovávat mzdové podklady, řeší článek o archivaci účetních dokladů a mezd.
Pokuty od inspekce práce
Sazby podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění účinném od 1. 1. 2026 platí pro právnické i podnikající fyzické osoby.
| Porušení | Pokuta až do |
|---|---|
| Nařízení přesčasu v rozporu se zákonem nebo nad limity | 2 000 000 Kč |
| Přesčas mladistvého | 2 000 000 Kč |
| Přesčas těhotné, neposkytnutí mzdy nebo náhradního volna za přesčas | 1 000 000 Kč |
| Nevedení evidence pracovní doby | 400 000 Kč |
Šest chyb, které firmu u přesčasů stojí peníze
- Tichý souhlas. Firma o práci po směně ví, nic nenamítne a pak odmítne příplatek.
- Nařízení nad limit. Nad 8 hodin týdně nebo 150 hodin ročně jde přesčas jen dohodou.
- Přesčas těhotné nebo mladistvého. Zákon ho zakazuje, i když o něj sami stojí.
- Náhradní volno bez dohody. Uložit ho nelze a po 3 měsících vzniká nárok na příplatek.
- Přesčasy ve mzdě přes výměr. Platí jen sjednání ve smlouvě s rozsahem.
- Evidence na zaměstnancích. Odpovídá za ni zaměstnavatel a ve sporu svědčí proti němu.
Na další povinnosti od náboru po skončení pracovního poměru navazuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Jak sestavit rozvrh směn, aby přesčasů nebylo potřeba, rozebírá článek o rozvržení pracovní doby.
Kdy se školení mimo rozvrh počítá do pracovní doby, rozebírá článek o školení a prohlubování kvalifikace.
Zvláštní pravidla pro práci v noci shrnuje článek o noční práci a příplatcích.
I při přesčasech platí pravidla nepřetržitého odpočinku, shrnuje je článek o přestávkách a odpočinku.
Přehled článků o směnách, příplatcích a volnu najdete v průvodci pracovní doba, volno a příplatky.
Kdy se práce během pohotovosti platí jako přesčas, vysvětluje článek o pracovní pohotovosti.
Časté otázky
Může zaměstnavatel přesčas nařídit, i když zaměstnanec nechce?
Ano, ale jen výjimečně a z vážných provozních důvodů, nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Nad tento rozsah je potřeba dohoda. Těhotné a mladistvé přesčasem zaměstnávat nelze vůbec.
Kolik se za přesčas platí?
Zaměstnanec dostane mzdu za odpracované hodiny a k ní příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Místo příplatku se lze dohodnout na náhradním volnu ve stejném rozsahu. Mzda se vyplácí spolu se mzdou za měsíc, kdy byl přesčas konán.
Musí zaměstnanec náhradní volno přijmout?
Ne, náhradní volno je věcí dohody a zaměstnavatel ho nemůže uložit jednostranně. Pokud ho neposkytne do 3 kalendářních měsíců nebo v jinak dohodnuté době, musí doplatit příplatek. Po dobu volna mzda nenáleží.
Lze mít ve smlouvě mzdu včetně přesčasů?
Ano, s kterýmkoli zaměstnancem, pokud je to sjednáno ve smlouvě i s rozsahem přesčasu. Strop je 150 hodin ročně, u vedoucích až do celkového limitu. Ujednání platí jen do budoucna a přesčas nad sjednaný rozsah se platí běžně.
Je práce nad sjednaný částečný úvazek přesčas?
Ne. U kratší pracovní doby je přesčasem až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, zpravidla nad 40 hodin. Do této hranice náleží běžná mzda bez příplatku a přesčas takovému zaměstnanci nelze nařídit.
Je přesčas, když zaměstnanec zůstane v práci sám od sebe?
Jen pokud ho zaměstnavatel nařídil nebo s ním souhlasil. Souhlas ale může být i mlčky, například když zaměstnavatel o práci ví, nezastaví ji a vezme ji na vědomí. Kdo přesčasy nechce, má to říct výslovně.
Zdroje
- Zákoník práce, § 78, 93, 114 a 240, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, § 26 a 28, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Příručka MPSV k dohodám, kapitola VII (mpsv.cz)
- Rozsudek NS 21 Cdo 1033/2019, mzda a přesčas (mpsv.cz)
- Rozsudek NS 21 Cdo 4166/2015, souhlas a evidence (mpsv.cz)
