Pracovní smlouva v malé firmě musí podle zákoníku práce obsahovat jen tři věci: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Všechno ostatní, od mzdy po dovolenou, může být ve smlouvě, nebo to zaměstnavatel zaměstnanci písemně sdělí do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru. Smlouva se uzavírá písemně, lze ji podepsat i elektronicky a za její ústní uzavření hrozí pokuta až 10 000 000 Kč.
Ve zkratce
- Povinně: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu, vše písemně, každá strana dostane jedno vyhotovení.
- Ústní smlouva neznamená, že pracovní poměr nevznikl, firmě ale hrozí pokuta až 10 000 000 Kč.
- Informace o mzdě, pracovní době, dovolené a výpovědní době musí zaměstnanec dostat písemně do 7 kalendářních dnů.
- Mzdový výměr se od 1. 6. 2025 předává před začátkem výkonu práce, pokud mzda není ve smlouvě nebo vnitřním předpisu.
- Zkušební doba je od 1. 6. 2025 nejvýše 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců.
- Zakázat zaměstnanci mluvit o vlastní mzdě nelze, pokuta je až 400 000 Kč.
Povinné náležitosti pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí podle § 34 zákoníku práce obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Uzavírá se písemně, každá strana dostane jedno vyhotovení a pracovní poměr vzniká dnem sjednaným jako den nástupu.
Tři podstatné údaje
Podle § 34 zákoníku práce musí smlouva obsahovat druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Pracovní poměr vzniká právě dnem sjednaným jako den nástupu. Podle výkladu ministerstva práce by druh práce neměl být tak široký, aby zaměstnanec musel dělat prakticky cokoli.
Písemně a ve dvou vyhotoveních
Smlouva musí být uzavřena písemně a každá strana dostane jedno vyhotovení. Ještě před podpisem musí zaměstnavatel uchazeče seznámit s právy a povinnostmi, pracovními podmínkami a podmínkami odměňování (§ 31).
Když zaměstnanec nenastoupí
Když zaměstnanec ve sjednaný den bez překážky nenastoupí, nebo se firma o překážce do týdne nedozví, může zaměstnavatel od smlouvy písemně odstoupit, ale jen dokud zaměstnanec nenastoupil.
Hlášení nástupu
Nástup zaměstnance se hlásí v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele podle zákona č. 323/2025 Sb. Lhůtu pro hlášení si vždy ověřte k datu nástupu, zákon ji v posledních letech opakovaně měnil. U občana EU a cizince musí firma informovat úřad práce nejpozději před nástupem.
Ústní a elektronická smlouva
Ústně uzavřená pracovní smlouva je vadná, ale jakmile zaměstnanec začal pracovat, neplatnosti se dovolat nelze a pracovní poměr trvá. Elektronicky lze smlouvu uzavřít zasláním na soukromý e-mail zaměstnance, který od ní může do 7 dnů odstoupit.
Pracovní poměr vznikne i bez papíru
Smlouva uzavřená jinak než písemně je sice vadná, ale jakmile zaměstnanec začal pracovat, neplatnosti se podle § 20 zákoníku práce nelze dovolat. Pracovní poměr tedy trvá. Nejasné ujednání se navíc vykládá ve prospěch zaměstnance.
Podpis přes e-mail
Uzavřít smlouvu elektronicky zákoník práce od 1. 10. 2023 výslovně dovoluje (§ 21). Zaměstnavatel pak musí poslat vyhotovení na e-mail zaměstnance, který není v dispozici firmy a který mu zaměstnanec pro tento účel písemně sdělil. Podle ministerstva práce k tomu není nezbytný uznávaný ani kvalifikovaný elektronický podpis.
Sedm dní na odstoupení
Zaměstnanec může od elektronicky uzavřené smlouvy nebo její změny odstoupit do 7 dnů ode dne, kdy mu vyhotovení přišlo na e-mail. Odstoupení musí být písemné a je možné jen do doby, než začne pracovat.
Informace, které musí zaměstnanec dostat
Údaje, které nejsou v pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel podle § 37 zákoníku práce sdělit písemně do 7 kalendářních dnů od vzniku pracovního poměru, například dovolenou, výpovědní dobu, pracovní dobu, mzdu a termín výplaty.
Lhůta sedm kalendářních dnů
Co není ve smlouvě, musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (§ 37). Ministerstvo práce upřesňuje, že jde o dny kalendářní. Pokud údaje uvedete přímo ve smlouvě, doporučuje výslovně napsat, že jde jen o informaci, nikoli o smluvní ujednání.
Co informace obsahuje
Zákon vyjmenovává mimo jiné údaje o zaměstnavateli, dovolenou, zkušební dobu, výpovědní dobu, pracovní dobu a její rozvržení, přestávky, mzdu a termín výplaty. Většinu z nich lze nahradit odkazem na zákon, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
Elektronicky a při změnách
Informaci lze předat elektronicky, ale zaměstnanec si ji musí moci uložit a vytisknout a firma si musí uschovat doklad o předání. O změnách údajů musí zaměstnavatel písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Odkaz na vnitřní předpis ušetří papírování. Jak předpis sestavit, popisuje článek o tom, co smí malá firma upravit vnitřním předpisem.
Mzda ve smlouvě, nebo ve mzdovém výměru
Mzdu lze sjednat v pracovní smlouvě, stanovit vnitřním předpisem, nebo určit mzdovým výměrem, který zaměstnavatel předá písemně před začátkem výkonu práce. Doložka zakazující zaměstnanci mluvit o vlastní mzdě je v rozporu se zákonem.
Tři cesty
Mzda se podle § 113 sjednává ve smlouvě, stanoví vnitřním předpisem, nebo určuje mzdovým výměrem. Pokud způsob odměňování, termín a místo výplaty neobsahuje smlouva ani předpis, předá zaměstnavatel písemný mzdový výměr, od 1. 6. 2025 před začátkem výkonu práce. Při změně předá nový výměr nejpozději před začátkem práce v den, kdy změna nabývá účinnosti.
| Kde je údaj | Jak ho změnit |
|---|---|
| Pracovní smlouva | Jen dohodou obou stran |
| Mzdový výměr | Zaměstnavatel vydá nový výměr |
| Písemná informace podle § 37 | Zaměstnavatel písemně informuje nejpozději v den účinnosti změny |
Podrobnosti o prémiích a příplatcích najdete v článku o tom, jak nastavit mzdový výměr a odměny.
Mlčenlivost o mzdě je zakázaná
Od 1. 6. 2025 nesmí zaměstnavatel omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy (§ 346a). Doložka, podle níž má zaměstnanec o své mzdě mlčet, je tedy v rozporu se zákonem. Inspekce práce za její porušení může uložit pokutu až 400 000 Kč.
Co si sjednat navíc
Do pracovní smlouvy si firma může navíc sjednat zkušební dobu nejvýše 4 měsíce, u vedoucího 8 měsíců, dobu určitou nejvýše na 3 roky, pravidelné pracoviště, kratší úvazek, práci na dálku nebo konkurenční doložku.
Zkušební doba
Sjednává se písemně, nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Od 1. 6. 2025 trvá nejvýše 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců, a u doby určité nejvýše polovinu sjednané délky. Za jejího trvání ji lze písemně dodatečně prodloužit v rámci těchto limitů. Prodlužuje se o dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce, dovolené nebo neomluvené absenci.
Doba určitá
Bez písemně sjednané doby trvání jde o poměr na dobu neurčitou. Dobu určitou lze sjednat nejvýše na 3 roky a mezi stejnými stranami opakovat nejvýše dvakrát, prodloužení se počítá jako opakování. Od 1. 6. 2025 platí výjimka pro zástup za mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou: bez omezení počtu opakování, celkem nejvýše 9 let. Co dalšího firma řeší, shrnuje článek o mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zaměstnavatele.
Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště
Místo výkonu práce může být sjednáno široce. Pravidelné pracoviště pro cestovní náhrady ale nesmí být širší než jedna obec (§ 34a). Když ho smlouva neuvádí a místo výkonu práce je širší než obec, je jím obec, kde zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za prací. Proto ho u širšího místa raději výslovně sjednejte.
Kratší úvazek a práce na dálku
Kratší pracovní doba se sjednává jen písemně a odpovídá jí i nižší mzda. Práce na dálku je možná jen na základě písemné dohody. Obě strany ji mohou vypovědět s 15denní výpovědní dobou, pokud si nesjednají jinou, pro obě strany stejnou. Náhrady nákladů za práci z domova lze předem písemně vyloučit.
Konkurenční doložka
Zákaz konkurence po skončení zaměstnání lze sjednat nejdéle na 1 rok a jen tam, kde to lze spravedlivě požadovat. Zaměstnavatel za něj platí vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc. Odstoupit od doložky může jen během trvání pracovního poměru, vše písemně. Pokud firma investuje do drahého školení, hodí se místo toho spíš kvalifikační dohoda o vrácení nákladů.
Modelový příklad
Modelová situace: firma přijme zaměstnance na dobu určitou 6 měsíců s nástupem 1. února. Zkušební doba smí u doby určité činit nejvýše polovinu sjednané délky, tedy 3 měsíce, a musí být sjednána písemně nejpozději v den nástupu. Když zaměstnanec během zkušební doby čerpá 5 dní dovolené, zkušební doba se o těchto 5 dní prodlouží.
Změna smlouvy a pokuty
Pracovní smlouvu lze měnit jen dohodou zaměstnavatele a zaměstnance, v praxi písemným dodatkem. Za pracovní smlouvu neuzavřenou písemně může inspekce práce firmě uložit pokutu až 10 000 000 Kč.
Změna jen dohodou
Obsah pracovního poměru lze měnit jen dohodou zaměstnavatele a zaměstnance (§ 40), v praxi písemným dodatkem. Jednostranně může firma zaměstnance převést na jinou práci jen v zákonných případech, například ze zdravotních důvodů.
Horní hranice pokut
Zákon o inspekci práce stanoví pro firmy tyto horní hranice pokut.
| Porušení | Pokuta až |
|---|---|
| Pracovní smlouva, DPP nebo DPČ neuzavřená písemně | 10 000 000 Kč |
| Porušení povinností při vzniku, změně nebo skončení pracovního poměru | 2 000 000 Kč |
| Porušení pravidel zkušební doby | 2 000 000 Kč |
| Porušení povinnosti při sjednání nebo určení mzdy | 500 000 Kč |
| Omezování zaměstnance v informacích o mzdě | 400 000 Kč |
| Dohoda o práci na dálku neuzavřená písemně | 300 000 Kč |
| Nesplnění informační povinnosti podle § 37 | 200 000 Kč |
Šest chyb, kterým se při sepisování smlouvy vyhnout
- Nechat zaměstnance pracovat bez podpisu a smlouvu dotáhnout později.
- Poslat elektronickou smlouvu na firemní e-mail místo soukromé adresy, kterou zaměstnanec písemně sdělil.
- Psát do smlouvy údaje, které mají být jen informací, a pak je nemoci změnit bez dohody.
- Zapomenout na mzdový výměr před začátkem práce, když mzda není ve smlouvě.
- Sjednat zkušební dobu až po nástupu nebo delší, než zákon dovoluje.
- Vložit doložku o mlčenlivosti o mzdě, kterou zákon od 1. 6. 2025 zakazuje.
Jak na smlouvu navazuje nábor, nástup a odchod zaměstnance, shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Co musí firma zařídit před výjezdem zaměstnance do jiného státu, vysvětluje článek o vyslání zaměstnance do EU.
Časté otázky
Co musí pracovní smlouva povinně obsahovat?
Povinně jen druh práce, místo výkonu práce a den nástupu podle § 34 zákoníku práce. Smlouva musí být písemná. Mzdu, pracovní dobu nebo dovolenou můžete uvést ve smlouvě, jinak o nich zaměstnance písemně informujete do sedmi dnů.
Platí pracovní smlouva uzavřená jen ústně?
Zákon vyžaduje písemnou formu, ale jakmile zaměstnanec začal pracovat, neplatnosti se nelze dovolat a pracovní poměr trvá. Firmě, která smlouvu písemně neuzavře, přitom hrozí od inspekce práce pokuta až 10 000 000 Kč.
Lze pracovní smlouvu podepsat elektronicky?
Ano, zákoník práce s tím počítá od 1. 10. 2023. Vyhotovení musí přijít na soukromý e-mail, který zaměstnanec písemně sdělil, a zaměstnanec může do 7 dnů odstoupit, dokud nezačal pracovat. Uznávaný elektronický podpis podle ministerstva práce nutný není.
Do kdy musí zaměstnanec dostat informace o mzdě, dovolené a pracovní době?
Pokud je neobsahuje smlouva, nejpozději do 7 kalendářních dnů od vzniku pracovního poměru. Část údajů lze nahradit odkazem na zákon nebo vnitřní předpis. Za porušení této povinnosti hrozí firmě pokuta až 200 000 Kč.
Mám mzdu napsat do smlouvy, nebo stačí mzdový výměr?
Obojí je možné. Výměr musí zaměstnanec dostat písemně před začátkem výkonu práce, pokud mzda není ve smlouvě ani ve vnitřním předpisu. Mzdu ve smlouvě lze změnit jen dohodou, výměr může zaměstnavatel nahradit novým.
Smím zaměstnanci zakázat, aby o své mzdě mluvil?
Ne. Od 1. 6. 2025 zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy (§ 346a zákoníku práce). Doložka o mlčenlivosti o mzdě je proto v rozporu se zákonem a hrozí za ni pokuta až 400 000 Kč.
Zdroje
- Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela zákoníku práce 2025, zákon č. 120/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Pracovní smlouva a její obsah, výklad Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz)
- Právo na informace o pracovním poměru, výklad Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz)
