Porouchaný stroj, déšť na stavbě nebo prázdná kniha zakázek vedou ke stejné otázce: kolik zaplatit zaměstnancům, když pro ně firma nemá práci. Zákoník práce na to nemá jedno pravidlo, ale několik. Prostoj, přerušení práce kvůli počasí, odbytové potíže a obecná překážka na straně zaměstnavatele mají každý jinou minimální náhradu mzdy, od 60 do 100 % průměrného výdělku.
Ve zkratce
- Prostoj kvůli poruše stroje, výpadku surovin nebo energie znamená náhradu aspoň 80 % průměrného výdělku.
- Přerušení práce kvůli nepříznivému počasí nebo živelní události znamená náhradu aspoň 60 % průměrného výdělku.
- Nedostatek zakázek není prostoj. Snížená náhrada 60 % je možná jen s dohodou s odbory, nebo s vnitřním předpisem tam, kde odbory nepůsobí. Jinak náleží 100 %.
- Na jinou práci, než je ve smlouvě, lze zaměstnance při prostoji převést jen s jeho souhlasem.
- Dovolenou místo prostoje lze určit jen písemně 14 dní předem, nebo s kratší lhůtou po dohodě.
- Kurzarbeit je v zákoně od 1. 7. 2021, vláda ho ale zatím nařízením nespustila.
Čtyři situace a čtyři různé náhrady
Minimální náhrada mzdy, když zaměstnanec nemůže pracovat z důvodů na straně zaměstnavatele, činí podle zákoníku práce 80 % průměrného výdělku při prostoji, 60 % při přerušení práce kvůli počasí, 60 nebo 100 % při odbytových potížích a 100 % u jiných překážek.
Podle důvodu, proč zaměstnanec nemůže pracovat, se liší minimální výše náhrady mzdy. Slovo „nejméně“ v zákoně znamená, že zaměstnavatel smí vždy zaplatit víc.
| Situace | Ustanovení | Minimální náhrada |
|---|---|---|
| Prostoj: porucha stroje, výpadek surovin nebo energie, chybné podklady | § 207 písm. a) zákoníku práce | 80 % průměrného výdělku |
| Přerušení práce kvůli nepříznivému počasí nebo živelní události | § 207 písm. b) zákoníku práce | 60 % průměrného výdělku |
| Dočasné omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách | § 209 zákoníku práce | 60 % jen s dohodou s odbory nebo vnitřním předpisem, jinak 100 % |
| Jiné překážky na straně zaměstnavatele | § 208 zákoníku práce | 100 % průměrného výdělku |
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec má průměrný výdělek 200 Kč za hodinu a kvůli poruše stroje, kterou nezavinil, nepracuje celou osmihodinovou směnu. Náhrada mzdy za prostoj činí aspoň 80 %, tedy 160 Kč za hodinu a 1 280 Kč za směnu. Kdyby směnu přerušil vytrvalý déšť, stačilo by aspoň 60 %, tedy 960 Kč. Při odbytových potížích bez dohody s odbory i bez vnitřního předpisu by náleželo celých 1 600 Kč.
Prostoj: když stojí stroj nebo chybí suroviny
Prostoj je podle § 207 písm. a) zákoníku práce přechodná provozní závada, například nezaviněná porucha stroje nebo výpadek surovin či energie. Zaměstnanci, který nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy aspoň 80 % průměrného výdělku.
Co zákon za prostoj považuje
Prostoj je podle § 207 písm. a) zákoníku práce přechodná závada. Patří sem porucha strojního zařízení, kterou zaměstnanec nezavinil, výpadek v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybné pracovní podklady a jiné provozní příčiny. Jde o přechodný problém v provozu, ne o nedostatek práce.
Kolik zaplatit
Zaměstnanci, který kvůli prostoji nemůže pracovat a nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy aspoň 80 % průměrného výdělku. Zákon tuto náhradu nespojuje s dohodou s odbory ani s vnitřním předpisem, platí tedy rovnou ze zákona.
Přerušení práce kvůli počasí
Při přerušení práce kvůli nepříznivému počasí nebo živelní události podle § 207 písm. b) zákoníku práce náleží zaměstnanci, který nebyl převeden na jinou práci, náhrada mzdy aspoň 60 % průměrného výdělku, a to bez dohody s odbory.
Déšť, mráz a živelní události
Když práci přeruší nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost, jde o situaci podle § 207 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnanci, který nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy aspoň 60 % průměrného výdělku. Ani tady zákon nevyžaduje dohodu s odbory nebo vnitřní předpis.
Převedení na jinou práci
Na jinou práci, než má ve smlouvě, smí zaměstnavatel zaměstnance při prostoji nebo přerušení práce kvůli počasí převést podle § 41 odst. 5 zákoníku práce jen s jeho souhlasem. Při nižší mzdě náleží doplatek do průměrného výdělku.
Jen se souhlasem zaměstnance
Při prostoji nebo přerušení práce kvůli počasí může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci, než má ve smlouvě, ale jen s jeho souhlasem. Stanoví to § 41 odst. 5 zákoníku práce. Důvod a dobu převedení musí s ním předem projednat. Pokud se tím mění pracovní smlouva, vydá mu písemné potvrzení o důvodu a době převedení.
Výjimka při mimořádné události
Bez souhlasu lze zaměstnance podle § 41 odst. 4 převést jen na dobu nezbytné potřeby k odvrácení mimořádné nebo živelní události či jiné hrozící nehody, případně ke zmírnění jejich bezprostředních následků.
Doplatek do průměrného výdělku
Když za novou práci náleží nižší mzda, má převedený zaměstnanec podle § 139 zákoníku práce nárok na doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Náklady tedy převedení nesníží, firma ale dostane odvedenou práci. Jak se mzda skládá ze základu a dalších složek, popisuje článek o mzdovém výměru a příplatcích.
Nemáme zakázky: odbytové potíže podle § 209
Nedostatek zakázek není prostoj, ale odbytové potíže podle § 209 zákoníku práce. Sníženou náhradu aspoň 60 % průměrného výdělku smí firma vyplácet jen podle dohody s odbory, případně vnitřního předpisu, jinak náleží celý průměrný výdělek.
Nedostatek práce není prostoj
Pokles odbytu nebo poptávky prostojem není. Na tuto situaci pamatuje § 209 zákoníku práce: zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby kvůli dočasnému omezení odbytu svých výrobků nebo poptávky po svých službách. Dříve se tomu říkalo částečná nezaměstnanost. Tento pojem z textu zákona vypustil zákon č. 248/2021 Sb. s účinností od 1. 7. 2021.
Kdy stačí 60 %
Sníženou náhradu, aspoň 60 % průměrného výdělku, může firma vyplácet jen tehdy, když její výši upraví dohoda s odborovou organizací. Pokud u zaměstnavatele odbory nepůsobí, může dohodu nahradit vnitřní předpis. Souhlas úřadu práce dnes potřeba není. Co do vnitřního předpisu patří a jak ho vydat, vysvětluje článek o vnitřním předpisu a pracovním řádu.
Bez dohody nebo předpisu platí 100 %
Když firma nemá dohodu s odbory ani vnitřní předpis, jde o jinou překážku na straně zaměstnavatele podle § 208. Zaměstnanci pak náleží celý průměrný výdělek.
Jiné překážky a konto pracovní doby
Při jiné překážce na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada se neuplatní ve firmě se zavedeným kontem pracovní doby, kde nelze čerpat ani kurzarbeit.
Obecné pravidlo § 208
Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli jiné překážce na straně zaměstnavatele, než jsou prostoj a počasí podle § 207, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jinou překážkou, za kterou zaměstnavatel platí náhradu, je třeba nemoc zaměstnance, ta se ale řídí vlastními pravidly popsanými v článku o náhradě mzdy při nemoci.
Konto pracovní doby
Náhrada podle § 208 se neuplatní, pokud má firma zavedené konto pracovní doby. Zavést ho lze jen kolektivní smlouvou, nebo vnitřním předpisem tam, kde nepůsobí odbory. Na zaměstnance v kontu nelze čerpat ani kurzarbeit.
Dovolená místo prostoje
Dovolenou místo prostoje může zaměstnavatel určit podle § 217 zákoníku práce, musí ji ale zaměstnanci písemně oznámit aspoň 14 dní předem, pokud se nedohodnou na kratší lhůtě. Náhlý výpadek proto bez souhlasu na dovolenou přepsat nelze.
Lhůta 14 dní
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle § 217 zákoníku práce. Určenou dobu musí zaměstnanci písemně oznámit aspoň 14 dní předem, pokud se spolu nedohodnou na kratší lhůtě. Náhlý výpadek ze dne na den tedy nelze bez souhlasu zaměstnance přepsat na dovolenou.
Plánovaná odstávka
Když firma ví o odstávce dopředu, může dovolenou určit s předstihem, i hromadně. Když zaměstnavatel určenou dobu změní nebo zaměstnance z dovolené odvolá, nahradí mu náklady, které mu tím vznikly.
Kurzarbeit: příspěvek v době částečné práce
Kurzarbeit podle § 120a až 120f zákona o zaměstnanosti funguje jen po spuštění nařízením vlády, které vláda zatím nevydala. Stát pak hradí 80 % vyplacené náhrady mzdy a firma musí platit aspoň 80 % průměrného výdělku.
Nejdřív musí rozhodnout vláda
Kurzarbeit upravují § 120a až 120f zákona o zaměstnanosti, které vložil zákon č. 248/2021 Sb. s účinností od 1. 7. 2021. Příspěvek nelze čerpat automaticky. Spouští ho vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody, když je vážně ohrožena ekonomika nebo její odvětví, třeba z hospodářských důvodů, kvůli přírodní pohromě nebo epidemii. Vláda ho zatím nespustila.
Rozsah a délka
Nařízení může příspěvek omezit na část území nebo na odvětví. Poprvé platí nejvýše 6 měsíců, prodloužit ho lze vždy o 3 měsíce, celkem nejvýše na 12 měsíců.
Podmínky pro firmu
Příspěvek se týká jen zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trvá ke dni podání oznámení aspoň 3 měsíce. Překážka musí přímo souviset s důvodem, kvůli kterému vláda nařízení vydala. Firma musí vyplácet náhradu aspoň 80 % průměrného výdělku a nepřidělovat práci v rozsahu 20 až 80 % týdenní pracovní doby. Zaměstnance o tom musí předem písemně informovat.
Kolik hradí stát
Stát hradí 80 % vyplacené náhrady mzdy za tu část pracovní doby, kdy práce není, včetně pojistného, které z ní platí zaměstnavatel. Měsíční strop je 1,5násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.
Závazky, které firma přijímá
V oznámení se firma zavazuje, že dotčeným zaměstnancům nedá výpověď z organizačních důvodů po dobu čerpání a ještě polovinu této doby. Dále nevyplatí mimořádné podíly na zisku ani jiná mimořádná plnění společníkům až do 12 měsíců po skončení. Jak se běžně rozhoduje o výplatě zisku, popisuje článek o podílu na zisku ve s.r.o.
Pět chyb, když firma nemá pro lidi práci
- Nedostatek zakázek vydávat za prostoj. Prostoj je přechodná provozní závada, odbytové potíže řeší § 209.
- Snížit náhradu na 60 % jen oznámením. Bez dohody s odbory nebo vnitřního předpisu náleží 100 %.
- Převést zaměstnance na jinou práci bez souhlasu. Při prostoji to jde jen s jeho souhlasem, výjimkou je odvracení mimořádné události.
- Nařídit dovolenou ze dne na den. Bez dohody platí písemné oznámení aspoň 14 dní předem.
- Počítat s kurzarbeitem jako s jistotou. Žádat lze až poté, co ho vláda spustí nařízením.
Další povinnosti od nástupu po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Kdy je potřeba dohoda s odbory a co dělat, když ve firmě nejsou, popisuje článek o odborech v malé firmě.
Přehled článků o směnách, příplatcích a volnu najdete v průvodci pracovní doba, volno a příplatky.
Časté otázky
Porouchal se nám stroj a lidi nemají co dělat. Kolik jim musím zaplatit?
Jde o prostoj podle § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnancům náleží náhrada mzdy aspoň 80 % průměrného výdělku, pokud je nepřevedete na jinou práci. Stejně se postupuje při výpadku surovin nebo energie a při chybných pracovních podkladech.
Kvůli dešti nebo mrazu nemůžeme na stavbě pracovat. Platí se náhrada?
Ano. Při přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům náleží zaměstnanci náhrada mzdy aspoň 60 % průměrného výdělku podle § 207 písm. b) zákoníku práce. Totéž platí při živelní události, pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci.
Můžu zaměstnance při prostoji poslat dělat něco jiného?
Na práci, která není v pracovní smlouvě, jen s jeho souhlasem. Pokud je nová práce hůř placená, náleží mu doplatek do průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Bez souhlasu lze převést jen při odvracení mimořádné nebo živelní události.
Nemáme zakázky. Je to prostoj?
Podle zákoníku práce ne, prostoj je přechodná provozní závada. Pokles odbytu nebo poptávky řeší § 209. Sníženou náhradu aspoň 60 % lze vyplácet jen s dohodou s odbory, nebo s vnitřním předpisem, když odbory ve firmě nepůsobí. Jinak náleží celý průměrný výdělek.
Můžu místo prostoje nařídit dovolenou?
Dobu dovolené určuje zaměstnavatel, musí ji ale zaměstnanci písemně oznámit aspoň 14 dní předem. Kratší lhůta je možná jen po dohodě se zaměstnancem. Na náhlý výpadek ze dne na den tedy dovolená bez jeho souhlasu nefunguje, na plánovanou odstávku ano.
Co je kurzarbeit a můžu o něj hned požádat?
Kurzarbeit je příspěvek státu v době částečné práce podle zákona o zaměstnanosti, v platnosti od 1. 7. 2021. Žádat lze jen poté, co ho vláda spustí nařízením, a to se zatím nestalo. Firma by pak vyplácela aspoň 80 % náhrady a stát by jí hradil 80 % vyplacené náhrady.
Zdroje
- Zákoník práce, § 41, 139, 207 až 209 a 217, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o zaměstnanosti, § 120a až 120f, zákon č. 435/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon zavádějící kurzarbeit, zákon č. 248/2021 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Prováděcí předpisy zákona o zaměstnanosti, přehled souvisejících předpisů (zakonyprolidi.cz)
