Sick days, tedy placené zdravotní volno na krátkou indispozici bez návštěvy lékaře, zákoník práce neupravuje a zaměstnavatel je poskytuje dobrovolně jako benefit. Náhrada za sick day je pro zaměstnance zdanitelný příjem, ze kterého se platí sociální i zdravotní pojištění. Pro firmu je to daňově uznatelný náklad, pokud má volno písemný základ.
Ve zkratce
- Sick days ani zdravotní volno zákoník práce nezná, jde o dobrovolný benefit.
- Zavádějí se samostatným vnitřním předpisem, smlouvou nebo kolektivní smlouvou, do pracovního řádu nepatří.
- Výši náhrady zákon neurčuje, v praxi se platí průměrný výdělek.
- Z náhrady za sick day se platí daň z příjmů i pojistné, na rozdíl od zákonné náhrady za nemoc.
- Pro firmu je náhrada daňově uznatelný náklad, když vychází z předpisu nebo smlouvy.
Co jsou sick days a co o nich říká zákon
Sick days jsou dobrovolné pracovní volno, které zaměstnavatel poskytuje nad rámec zákona na krátkou nemoc bez neschopenky. Zákoník práce pojem sick days ani zdravotní volno vůbec nepoužívá a žádnou povinnost je poskytovat nestanoví.
Zákonné překážky v práci
Překážky v práci na straně zaměstnance upravuje zákoník práce v § 191 až § 206 a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zdravotní důvody jsou v nich jen konkrétní: vyšetření nebo ošetření u lékaře, pokud je nešlo provést mimo pracovní dobu, pracovnělékařská prohlídka a doprovod rodinného příslušníka k lékaři. Obecné volno pro den, kdy se zaměstnanec necítí dobře, mezi nimi není.
Proč sick days nejsou v zákoně
Návrhy na uzákonění zdravotního volna se v minulosti objevily, ale neprošly. Od 1. 7. 2019 se místo toho zrušila karenční doba a náhrada mzdy při nemoci se platí od prvního dne pracovní neschopnosti. Sick days dnes slouží hlavně k tomu, aby zaměstnanec s krátkou indispozicí nemusel k lékaři pro neschopenku. Firmy je zařazují mezi benefity, podobně jako další nástroje, které popisuje článek o talent managementu v malé firmě.
Jak sick days ve firmě zavést
Sick days se ve firmě zavádějí samostatným písemným vnitřním předpisem podle § 305 zákoníku práce, pracovní smlouvou nebo jejím dodatkem podle § 4a, nebo kolektivní smlouvou, kterou ale může uzavřít jen odborová organizace.
Vnitřní předpis
Podle § 305 může zaměstnavatel vnitřním předpisem stanovit práva zaměstnanců výhodněji, než stanoví zákon. Předpis musí být písemný a nesmí být zpětně účinný. Pokud nejde o pracovní řád, vydává se zpravidla na dobu určitou, nejméně na jeden rok. Zaměstnance je nutné seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením do 15 dnů, předpis musí být všem přístupný a uschovává se 10 let po skončení platnosti. Firma ho vydává jednostranně, právo, které už podle něj vzniklo, ale zrušením předpisu nezaniká.
Proč ne pracovní řád
Pracovní řád je zvláštní druh vnitřního předpisu, ale podle § 306 odst. 2 nemůže obsahovat výhodnější práva podle § 305 odst. 1. Sick days proto do pracovního řádu nepatří.
Pracovní smlouva a kolektivní smlouva
Podle § 4a odst. 2 lze sick days sjednat i v pracovní smlouvě nebo v dodatku k ní. Takové právo ale firma později změní jen dohodou se zaměstnancem. Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace (§ 22 a § 23), takže ve firmě bez odborů tato cesta není.
| Forma | Kdo o ní rozhoduje | Co to znamená v praxi |
|---|---|---|
| Vnitřní předpis (§ 305) | Zaměstnavatel sám | Platí pro všechny, vzniklá práva trvají i po zrušení |
| Pracovní smlouva nebo dodatek (§ 4a) | Dohoda se zaměstnancem | Změna jen dohodou |
| Kolektivní smlouva (§ 23) | Zaměstnavatel a odborová organizace | Jen ve firmě s odbory |
Co napsat do předpisu o sick days
Předpis o sick days by měl stanovit počet dnů za rok, způsob ohlášení, výši náhrady, okruh zaměstnanců a osud nevyčerpaných dnů. Zákon obsah předpisu nepředepisuje, tyto body doporučuje praxe a odborná literatura.
Počet dnů a jejich čerpání
Zákon žádný počet dnů nestanoví. Odborné zdroje uvádějí jako obvyklou praxi tři až pět dnů ročně, závazné číslo to ale není. V předpisu určete, zda jde o celé dny, nebo i půldny, zda se dny převádějí do dalšího roku, propadají, nebo proplácejí, a jak se počet krátí při nástupu během roku.
Ohlášení
U zákonných překážek platí § 206: o předem známé překážce musí zaměstnanec včas požádat, jinak dá vědět bez zbytečného průtahu a překážku prokáže. U sick days si pravidla ohlášení nastaví firma sama, například komu a do kdy se zaměstnanec ozve. Lékařské potvrzení vyžadovat lze, sick day by tím ale ztratil smysl, protože jde právě o volno bez lékaře.
Podmínky místo povinností
Vnitřní předpis nesmí zaměstnanci ukládat povinnosti (§ 305 odst. 1). Pravidla proto formulujte jako podmínky vzniku práva na placené volno, například že se den ohlásí stanoveným způsobem. Když podmínka splněná není, předpis může určit, že se náhrada za takový den neposkytne.
Kolik sick day firmu stojí
Náklad na sick day tvoří náhrada mzdy, kterou si firma sama určí, a k ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zákon výši náhrady za sick day nestanoví, v praxi se platí průměrný výdělek.
Výše náhrady
Kolik zaměstnanec za sick day dostane, rozhoduje firma v předpisu nebo ve smlouvě. Zákonné minimum pro sick days neexistuje. Obvyklá je náhrada ve výši průměrného výdělku, stejně jako u placených zákonných překážek podle § 199 odst. 1. Průměrný výdělek se zjišťuje podle § 351 a následujících zákoníku práce, rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí. Firma může zvolit i jinou výši, nebo neplacené volno, musí ale rozhodnout předem a stejně pro srovnatelné zaměstnance.
Pojistné navíc
K náhradě firma platí ještě pojistné za zaměstnance, protože náhrada za sick day vstupuje do vyměřovacího základu. Odvedené pojistné je pro ni stejně jako náhrada daňovým nákladem.
Daně a pojistné u sick days
Náhrada za sick day je pro zaměstnance zdanitelný příjem ze závislé činnosti a vstupuje do vyměřovacího základu sociálního i zdravotního pojištění. Zákonná náhrada za prvních 14 dní nemoci je naopak osvobozená, ale jen do zákonných 60 %.
Daň z příjmů zaměstnance
Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je náhrada za sick day příjmem z pracovněprávního vztahu, a to i když na ni zaměstnanec nemá právní nárok (§ 6 odst. 3). Mezi osvobozenými příjmy v § 6 odst. 9 není. Zákon osvobozuje jen náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost nebo karanténu, a to do výše minimálního nároku podle zákoníku práce.
Sociální a zdravotní pojištění
Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn zdanitelných a neosvobozených příjmů ze zaměstnání (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb.). Stejně je postavený základ zdravotního pojištění v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. Náhrada za sick day do obou základů patří, takže z ní platí pojistné zaměstnanec i zaměstnavatel.
Rozdíl oproti náhradě za nemoc
Zákonná náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti činí 60 % průměrného výdělku upraveného redukčními hranicemi (§ 192 odst. 2 zákoníku práce). Do této výše je od daně osvobozená, a proto z ní neplatí ani pojistné. Část dobrovolně navýšené náhrady nad zákonných 60 % se zdaní a vstupuje do vyměřovacích základů. Sick day tedy vychází na odvodech dráž než první dny nemoci a mzdová účetní ho nesmí vykázat jako osvobozenou náhradu za nemoc, jinak vznikne nedoplatek daně i pojistného.
| Hledisko | Sick day | Zákonná náhrada za nemoc |
|---|---|---|
| Právní základ | Vnitřní předpis nebo smlouva | § 192 zákoníku práce |
| Výše | Určí firma, obvykle průměrný výdělek | 60 % redukovaného průměrného výdělku |
| Daň a pojistné | Ano | Ne, do zákonné výše |
| Potvrzení od lékaře | Obvykle ne | Ano, neschopenka |
| Kontrola režimu | Ne | Ano, v prvních 14 dnech |
Daňový náklad firmy
Pro zaměstnavatele je náhrada za sick day daňově uznatelným výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona o daních z příjmů, pokud vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. Volno poskytnuté jen ústně se o toto ustanovení opírá hůř. Jak takové výdaje snižují základ daně společnosti, vysvětluje článek o dani z příjmů s.r.o.
Sick day, neschopenka a kontrola zaměstnance
Sick day není pracovní neschopnost, takže na něj nevzniká zákonná náhrada za nemoc a zaměstnavatel nemůže kontrolovat režim. Když lékař vystaví neschopenku, platí od jejího začátku náhrada podle § 192 a sick day se na tytéž dny nepoužije.
Když přijde neschopenka
Podle § 192 odst. 1 zákoníku práce nepřísluší zaměstnanci za dny pracovní neschopnosti současně náhrada mzdy z jiné překážky v práci. Od prvního dne neschopenky tedy platí zákonná náhrada za nemoc. Den čerpaný před vznikem neschopnosti zůstává sick dayem. Od 15. kalendářního dne neschopnosti začíná podpůrčí doba nemocenského.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma dává ve vnitřním předpisu tři sick days ročně s náhradou ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec si v pondělí vezme jeden sick day, v úterý mu lékař vystaví neschopenku na deset kalendářních dnů. Pondělí zůstává sick dayem s náhradou podle předpisu, ze které se platí daň i pojistné. Od úterý platí firma zákonnou náhradu za nemoc za pracovní dny neschopnosti, osvobozenou do zákonných 60 %. Zaměstnanci zůstávají pro zbytek roku dva sick days.
Kontrola zaměstnance na sick day
Kontrolovat pobyt a vycházky smí zaměstnavatel podle § 192 odst. 6 jen u dočasně práce neschopného zaměstnance v prvních 14 dnech. Zaměstnanec na sick day v pracovní neschopnosti není, takže se na něj toto oprávnění nevztahuje. Proti zneužití pomáhají jasné podmínky v předpisu. Co zaměstnavatel smí sledovat na pracovišti, shrnuje článek o kontrole zaměstnanců podle zákona.
Komu sick days dát: rovné zacházení a dohodáři
Sick days musí firma nastavit stejně pro všechny zaměstnance se srovnatelnou prací a nesmí je rozlišovat podle věku nebo zdravotního stavu. Zaměstnancům na DPP a DPČ náhrada za sick day náleží jen tehdy, když to dohoda nebo předpis výslovně stanoví.
Rovné zacházení
Podle § 16 zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci v pracovních podmínkách, odměňování a jiných peněžitých plněních. Diskriminace je zakázána mimo jiné z důvodu zdravotního stavu, věku, pohlaví a rodinného stavu a pokutu za ni ukládá inspekce práce. Zda lze dny odstupňovat podle délky zaměstnání, odborné zdroje nehodnotí jednotně, bezpečná jsou proto objektivní kritéria stanovená předem.
Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti
Podle § 77 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší zaměstnancům na dohodu náhrada odměny za jiné důležité osobní překážky, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Firma tedy může sick days dát i dohodářům, musí to ale výslovně napsat do předpisu nebo do dohody.
Šest kroků k zavedení sick days
Postup pro malou firmu bez odborů.
- Rozhodněte o formě: samostatný vnitřní předpis, nebo ujednání ve smlouvě.
- Stanovte počet dnů za rok, půldny, převod a krácení při nástupu během roku.
- Určete výši náhrady a okruh zaměstnanců včetně dohodářů.
- Popište ohlášení a podmínky, za kterých se náhrada neposkytne.
- Seznamte zaměstnance s předpisem do 15 dnů a nechte ho všem přístupný.
- Upozorněte mzdovou účetní, že se náhrada za sick day daní a platí se z ní pojistné.
Další povinnosti od náboru po odchod zaměstnance shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí.
Časté otázky
Musí zaměstnavatel sick days poskytovat?
Ne, sick days zákoník práce neupravuje a jde o dobrovolný benefit. Povinné je jen volno při zákonných překážkách v práci, například na vyšetření u lékaře, které nešlo provést mimo pracovní dobu.
Jak sick days zavést ve firmě bez odborů?
Firma vydá samostatný písemný vnitřní předpis podle § 305 zákoníku práce a do 15 dnů s ním seznámí zaměstnance. Sick days lze sjednat i v pracovní smlouvě nebo v dodatku k ní, kolektivní smlouvu bez odborů uzavřít nelze.
Můžeme sick days napsat do pracovního řádu?
Ne. Pracovní řád podle § 306 odst. 2 zákoníku práce nemůže obsahovat výhodnější práva zaměstnanců. Sick days proto patří do samostatného vnitřního předpisu, případně do pracovní smlouvy nebo jejího dodatku.
Platí se z náhrady za sick day daň a pojistné?
Ano, náhrada za sick day je zdanitelný příjem a vstupuje do vyměřovacího základu sociálního i zdravotního pojištění. Zákonná náhrada za prvních 14 dní nemoci je naopak do výše 60 % osvobozená.
Je náhrada za sick days daňový náklad firmy?
Ano, pokud vychází z vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy, pracovní nebo jiné smlouvy podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů. Proto se vyplatí mít pravidla písemně.
Co když zaměstnanec vezme sick day a druhý den dostane neschopenku?
Den před neschopenkou zůstává sick dayem s náhradou podle předpisu. Od prvního dne pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel zákonnou náhradu za nemoc a za tytéž dny už náhrada za sick day nepřísluší.
Zdroje
- Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení vlády o osobních překážkách, č. 590/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení, č. 589/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pojistném na zdravotní pojištění, č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
