Vojtěch Lanna je jméno dvou českobudějovických podnikatelů, otce a syna, kteří v 19. století patřili k nejvýznamnějším stavitelům a průmyslníkům v Čechách. Vojtěch Lanna starší (1805 až 1866) byl loďmistr, obchodník se solí a dřevem, stavitel mostů a železnic a zakladatel hutnictví na Kladně. Vojtěch Lanna mladší (1836 až 1909) stavěl železnice a přístavy, dal postavit Lannovu vilu v Bubenči a spoluzaložil Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Profil vysvětluje, co patří kterému z nich, protože se v textech často pletou. Sleduje cestu rodu od převozu soli na Vltavě přes koněspřežku, Negrelliho viadukt a první koksovou pec na Kladně až k tisícům kilometrů železnic, sbírce skla a dražbám, za které syn utržil miliony korun.
Ve zkratce
- Rod Lannů přišel do Českých Budějovic z Horního Rakouska v 18. století a vozil po Vltavě sůl.
- Vojtěch Lanna starší se narodil 23. 4. 1805 v loděnici ve Čtyřech Dvorech a zemřel 15. 1. 1866 v Praze.
- Postavil budovu dnešního Masarykova nádraží, Negrelliho viadukt a na Kladně v roce 1855 zapálil první vysokou pec na koks v Čechách.
- Vojtěch Lanna mladší (1836 až 1909) převzal firmu, která do roku 1875 postavila 1 743 kilometrů železnic.
- Syn dal postavit Lannovu vilu v Bubenči a v roce 1906 daroval Uměleckoprůmyslovému museu přes 1 100 kusů skla.
- Baronem se stal až syn v letech 1907 až 1908, otec byl jen šlechticem.
Základní údaje
| Údaj | Vojtěch Lanna starší | Vojtěch Lanna mladší |
|---|---|---|
| Narození | 23. 4. 1805, Čtyři Dvory, České Budějovice | 29. 5. 1836, Čtyři Dvory, České Budějovice |
| Úmrtí | 15. 1. 1866, Praha | 31. 12. 1909, Merano |
| Manželka | Josefina Peithnerová z Lichtenfelsu (druhá) | Františka von Bene |
| Hlavní obory | plavba, sůl, mosty, železnice, uhlí, železo | železnice, přístavy, zdymadla, sbírky |
| Klíčové stavby | Masarykovo nádraží, Negrelliho viadukt | Dráha císaře Františka Josefa, pražské přístavy |
| Šlechtický titul | dědičné šlechtictví 1865 | rytíř 1868, svobodný pán 1907 nebo 1908 |
| Veřejné funkce | první prezident obchodní komory v Budějovicích | doživotní člen Panské sněmovny od 1891 |
| Památka | pomník v Českých Budějovicích, Lannova třída | Lannova vila v Praze 6 |
Rod loďmistrů od Traunsee
Předkové Lannů pracovali kolem roku 1700 v Horním Rakousku u jezera Traunsee při převozu soli. V matrikách se psali Lanner nebo Lahner. Kolem roku 1730 se Simon Lahner s rodinou usadil v Českých Budějovicích a jeho potomci se stali loďmistry císařské solní přepravy v loděnici ve Čtyřech Dvorech. Tomáš Lanna v roce 1788 koupil vlastní loď a začal podnikat sám.
Jeho syn Tadeáš byl loďmistrem od roku 1797 a stavěl větší lodě i lodě na prodej. Loďmi se tehdy dopravovala hlavně sůl a dřevo. Lodě po jediné plavbě rozebírali a prodávali jako stavební dřevo. Když Tadeáš v roce 1828 zemřel, převzal podnik a péči o matku a sourozence jeho třiadvacetiletý syn Vojtěch.
Vojtěch Lanna starší: sůl, koně a Vltava
Vojtěch starší studoval na stavovské polytechnice v Praze, odešel ale po sporu s profesorem Františkem Josefem Gerstnerem. V roce 1829 ho jmenovali loďmistrem a ponechali mu obchod se solí na Vltavě. V roce 1832 koupil loděnici ve Čtyřech Dvorech za 870 zlatých. Téhož roku se otevřela koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince.
Lanna do ní vložil 3 000 zlatých a stal se nájemcem jejího provozu na české straně. Podle historika Milana Hlavačky z Akademie věd držel až 800 koní a v podstatě ovládal obchod se solí v Čechách. Od roku 1829 splavňoval Vltavu z Budějovic do Prahy, později Labe až k saské hranici a v letech 1842 až 1845 Lužnici a Nežárku. Dělníci mu říkali pantáta.
Loděnice ve Čtyřech Dvorech
Podle Encyklopedie Českých Budějovic vyrobila loděnice v letech 1851 až 1862 průměrně 300 lodí ročně. Pracovalo v ní 60 až 80 dělníků a osmičlenná parta postavila loď zhruba za deset dní. Většina lodí odplula s dřevem do Německa. Budovu loděnice věnoval Vojtěch mladší v roce 1908 Lannově nadaci pro sirotky a od roku 1963 je kulturní památkou.
Mosty, nádraží a viadukt v Praze
Ve 40. letech se Lanna dostal k velkým pražským stavbám. Pro řetězový most císaře Františka I., otevřený v listopadu 1841, dodával materiál a postavil 575 metrů nábřeží, dnešního Smetanova. V roce 1845 postavil budovu nádraží Severní státní dráhy v Hybernské ulici, dnešní Masarykovo nádraží. S bratry Kleinovými pak stavěl trať z Prahy do Podmokel.
V letech 1846 až 1850 postavil s bratry Kleinovými Negrelliho viadukt v Karlíně. V roce 1847 začal stavět řetězový most u Podolska, který byl po napuštění orlické přehrady přenesen na Lužnici u Stádlce. Hlavačka ho označuje za zřejmě nejstarší dochovaný funkční řetězový most v Evropě. Firma stavěla i silnici ze Zbraslavi do Prahy, na které pracovalo asi 2 300 dělníků.
| Rok | Milník |
|---|---|
| 1828 | Vojtěch starší přebírá rodinný podnik |
| 1832 | Koupě loděnice, nájem koněspřežky |
| 1841 | Řetězový most a nábřeží v Praze |
| 1845 | Budova dnešního Masarykova nádraží |
| 1846 až 1850 | Negrelliho viadukt |
| 1848 | Kladenské uhlí |
| 1855 | První koksová vysoká pec v Čechách |
| 1857 | Pražská železářská společnost |
| 1866 | Smrt otce, firmu přebírá syn |
| 1868 až 1872 | Lannova vila v Bubenči |
| 1885 | Založení Uměleckoprůmyslového musea |
| 1906 | Dar skla museu |
| 1909 | Smrt Vojtěcha mladšího |
Kladno: uhlí a první koksová pec
Kolem roku 1848 založil Lanna s Václavem Novotným a bratry Kleinovými Kladenské kamenouhelné těžařstvo. V dubnu 1854 začala stavba huti, pojmenované po něm Vojtěšská huť. Na počátku roku 1855 zapálil první vysokou pec na koks v Čechách. Uhlí z Kladna vozila Buštěhradská dráha, kterou Lanna v roce 1853 spoluzaložil, ke Vltavě a odtud se plavilo až do Magdeburku.
1. 6. 1857 vznikla Pražská železářská společnost s kapitálem 9 milionů zlatých, kterou vedl. Podnik ale na přelomu 50. a 60. let prodělal zhruba 7 milionů zlatých. Ztráty podle Hlavačky nesl Lanna a v roce 1862 byl z vedení odvolán, zůstal jen v dozorčí radě.
Obchodník bez národní nálepky
Vojtěch starší byl v roce 1850 prvním prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích a v roce 1848 velel tamní Národní gardě. Praha ho v roce 1841 jmenovala čestným občanem. Hlavačka zdůrazňuje, že se necítil ani Čechem, ani Němcem, ale rakouským podnikatelem z Království českého. V roce 1865 dostal Řád železné koruny a dědičné šlechtictví. Zemřel v lednu 1866.
Vojtěch Lanna mladší: 1 743 kilometrů železnic
Syn se narodil v roce 1836 ve stejné loděnici jako otec. Od roku 1858 byl společníkem firmy s podpisovým právem a po otcově smrti v roce 1866 ji převzal se společníkem Janem Schebkem. Firma už za otce stavěla železnice s bratry Kleinovými, například trať z Pardubic do Liberce nebo Českou západní dráhu z Prahy do Plzně a Furth im Wald.
V letech 1866 až 1874 stavěla v konsorciu Dráhu císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice do Prahy. Podle Encyklopedie Českých Budějovic postavila firma Lanna v letech 1845 až 1875 celkem 1 743 kilometrů parostrojních drah. Posledními železnicemi byly Plzeňsko-březenská dráha a trať do Železné Rudy, na kterých firma utrpěla velké ztráty. Pak se přeorientovala na vodní stavby.
Přístavy a zdymadla
Na přelomu 19. a 20. století firma přestavěla Vltavu a Labe na moderní vodní cestu. V letech 1891 až 1894 rekonstruovala karlínský přístav a vyhloubila přístav v Holešovicích, v roce 1894 postavila přístav v Libni. V letech 1898 až 1919 postavila kaskádu deseti zdymadel na dolní Vltavě a Labi a v letech 1902 až 1905 laterální plavební kanál z Vraňan do Hořína dlouhý přes deset kilometrů. Tento kanál se dnes často mylně plete se soutokem Vltavy a Labe u Mělníka.
Lannova vila a paláce
V letech 1868 až 1872 dal Vojtěch mladší postavit v Bubenči letní sídlo, podle Encyklopedie Českých Budějovic první předměstskou vilu v Praze. Autorství je sporné: Uměleckoprůmyslové museum uvádí Antonína Viktora Barvitia, jiní badatelé i Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Interiéry vyzdobil malíř Viktor Barvitius, jeden salon zobrazuje krajinu u Traunsee, odkud rod pochází.
V roce 1913 vilu dědic prodal. Od roku 1957 patří Akademii věd a dnes slouží jako její reprezentační sídlo s hotelem, kavárnou a konferenčními sály. Rodina měla i Lannův palác v Hybernské ulici, který postavil otec v letech 1857 až 1859 a syn rozšířil, vilu v rakouském Gmundenu a palác ve Vídni z roku 1895. Lannova vila v Bubenči a Lannův palác v Hybernské jsou dvě různé stavby.
Sběratel a mecenáš
Sbírat začal Vojtěch mladší po roce 1860, kdy se po těžké nemoci léčil v Alpách a v Mnichově. Od 60. let usiloval o založení uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Uměleckoprůmyslové museum vzniklo v roce 1885 a Lanna byl desítky let předsedou jeho správního výboru. V roce 1905 mu zapůjčil sbírky do čtyř sálů nové budovy a od roku 1888 předsedal Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyni Národní galerie.
V roce 1906, ke svým sedmdesátinám, daroval museu podle UPM přes 1 100 kusů historického skla. Sbírka obsahuje benátské renesanční sklo, emailované číše ze 16. a 17. století a řezbu Caspara Lehmanna. Je jádrem dnešní světově uznávané sbírky skla UPM. Podporoval také rakousko-uherskou polární výpravu v letech 1872 až 1874 dvěma tisíci zlatými a šesti tisíci dávkami čokolády.
Dražby za šest milionů
V letech 1909 až 1912 dal své sbírky prodat v deseti dražbách v Berlíně, Stuttgartu a Vídni. Podle Encyklopedie Českých Budějovic vynesly zhruba šest milionů rakouských korun. Jeden relikviář z 12. století se prodal za víc než 120 000 zlatých marek. Důvodem bylo zdraví, uspořádání dědictví, nezájem dětí o sbírky a podle Hlavačky i pocit, že pražská německá liberální menšina, ke které patřil, je vytlačována z veřejného života.
Tituly, smrt a konec firmy
Vojtěch mladší byl v roce 1868 povýšen do rytířského stavu a v roce 1891 se stal doživotním členem Panské sněmovny Říšské rady ve Vídni. Svobodným pánem, tedy baronem, se stal podle Encyklopedie Českých Budějovic v září 1907, podle jiných pramenů v roce 1908. Zemřel 31. 12. 1909 v Meranu a pohřben je v hrobce rodin Lanna a Schebek na Olšanských hřbitovech, největší hrobce na Olšanech.
Firmu převzal syn Vojtěch nejmladší, poslední mužský potomek rodu, který zemřel v roce 1922. Vdova pak firmu prodala konsorciu kolem banky Bohemia se závazkem zachovat jméno Lanna. Firma se spojila se stavebními firmami Řehák a Nejedlý a v roce 1948 byla znárodněna. Podobný osud potkal pražskou podnikatelskou dynastii Františka Ringhoffera.
Lanna v Budějovicích dnes
V Českých Budějovicích připomíná rod Lannova třída, podle Encyklopedie Českých Budějovic pojmenovaná po otci. Za komunismu nesla jméno maršála Malinovského, v letech 2006 až 2010 byla přestavěna na pěší zónu. Pomník Vojtěcha staršího byl odhalen 25. 5. 1879 za účasti rodiny a knížete Schwarzenberga. Po druhé světové válce ho odstranili a počátkem 90. let vrátili.
V roce 2022 vydal Historický ústav Akademie věd knihu Lanna et Lanna, rodina a podnikání, kterou editovali Milan Hlavačka a Jiří Kopáček. Současníkem Vojtěcha mladšího byl další stavitel a mecenáš, jehož firma postavila Vídeňskou operu, jak popisuje profil Josefa Hlávky.
Šest omylů o Lannech
O rodu Lannů koluje řada nepřesností. Tyhle se objevují nejčastěji.
- Záměna otce a syna. Koněspřežka, Kladno a Negrelliho viadukt patří otci, Lannova vila, sklo a baronát synovi.
- Baron Vojtěch Lanna na pomníku. Pomník patří otci, který baronem nebyl.
- Lannova vila a Lannův palác jsou totéž. Vila je v Bubenči, palác v Hybernské ulici.
- Lannové založili loděnici. Císařská loděnice existovala už v 16. století, Lannové ji vlastnili od roku 1832.
- Firma zanikla v roce 1909. Vedl ji ještě vnuk, po roce 1922 byla prodána a znárodněna v roce 1948.
- Vilu jistě navrhl jeden architekt. Autorství Barvitia a Ullmanna je mezi odborníky sporné.
Další profily najdete v sérii slavných podnikatelů.
Časté otázky
Kdo byl Vojtěch Lanna?
Jméno nesli dva podnikatelé z Českých Budějovic. Otec (1805 až 1866) byl loďmistr, stavitel a průmyslník, syn (1836 až 1909) stavitel železnic a přístavů, sběratel a mecenáš.
Kdo postavil Lannovu vilu?
Dal ji postavit Vojtěch Lanna mladší v letech 1868 až 1872 jako letní sídlo. Jako architekti se uvádějí Antonín Viktor Barvitius a Vojtěch Ignác Ullmann.
Komu dnes patří Lannova vila?
Od roku 1957 Akademii věd, která v ní provozuje hotel, kavárnu a konferenční sály.
Byl Vojtěch Lanna baron?
Svobodným pánem se stal Vojtěch Lanna mladší v letech 1907 až 1908. Jeho otec získal v roce 1865 jen dědičné šlechtictví.
Co postavila firma Lanna?
Mimo jiné budovu dnešního Masarykova nádraží, Negrelliho viadukt, 1 743 kilometrů železnic, pražské přístavy a zdymadla na Vltavě a Labi.
Po kom je pojmenovaná Lannova třída?
Po Vojtěchu Lannovi starším, jehož pomník stojí v Českých Budějovicích.
Zdroje
- Vojtěch Lanna, článek Milana Hlavačky, Akademický bulletin AV ČR (avcr.cz)
- Heslo Lanna Adalbert mladší, Encyklopedie Českých Budějovic (c-budejovice.cz)
- Vojtěch Lanna, mecenáš muzea, Uměleckoprůmyslové museum v Praze (upm.cz)
- Historie vily, Vila Lanna, Akademie věd ČR (vila-lanna.cz)
- Kladno, město železa a oceli, Sládkovo vlastivědné muzeum v Kladně (omk.cz)
