Výstupní pohovor: jak ho vést a na co se ptát

Výstupní pohovor je rozhovor se zaměstnancem, který z firmy odchází, a jeho smyslem je zjistit skutečné důvody odchodu a to, co by firma mohla dělat lépe. Zákoník práce ho nepředepisuje, takže je čistě na zaměstnavateli, jestli ho zavede a jak bude vypadat. Dobře vedený rozhovor ale přinese informace, které se od lidí, kteří ve firmě zůstávají, získávají jen těžko. Tenhle návod je určený hlavně malým a středním firmám bez velkého personálního oddělení.

Ve zkratce

  • Výstupní pohovor, anglicky exit interview, je rozhovor s odcházejícím zaměstnancem o důvodech odchodu a zkušenosti s firmou.
  • Zákon ho neukládá, povinné jsou jiné věci: potvrzení o zaměstnání při skončení a na žádost posudek o pracovní činnosti.
  • Nejlépe funguje v posledních dnech zaměstnání, s někým jiným než přímým nadřízeným.
  • Účast by měla být dobrovolná, vynucené odpovědi mají malou hodnotu.
  • Zápis je zpracování osobních údajů, platí pro něj stejná pravidla jako pro jiné personální dokumenty.
  • Hodnotu má až souhrn z více pohovorů, z jednoho rozhovoru se závěry dělají špatně.

Co je výstupní pohovor a k čemu firmě slouží

Jde o strukturovaný rozhovor, který firma vede se zaměstnancem v době, kdy už je o jeho odchodu rozhodnuto. Neslouží k přemlouvání ani k vyřizování sporů, ale ke sběru zpětné vazby. Odcházející člověk už nemá důvod věci přikrášlovat, takže často otevřeně řekne, co ho štvalo na vedení, odměňování, náplni práce nebo atmosféře v týmu. Firma z toho může poznat, proč lidé odcházejí, a včas změnit to, co je v jejích silách.

Rozdíl mezi výstupním pohovorem a předáním práce

V praxi se oba úkoly často slévají do jedné schůzky, což není dobrý nápad. Předání práce je provozní věc: rozpracované zakázky, kontakty na klienty, hesla, klíče, firemní telefon a notebook. Exit interview je naopak o názoru zaměstnance. Když se obojí smíchá, rozhovor sklouzne k seznamu úkolů a na otevřené otázky nezbude čas ani nálada. Lepší je předávací schůzku naplánovat zvlášť a pohovor nechat na samostatný termín.

Proč na něm záleží i malé firmě

Ve firmě s deseti nebo dvaceti lidmi má každý odchod citelný dopad. Někdo musí převzít práci, nábor zabere čas majitele a nováček se zaučuje několik měsíců. Pokud za odchody stojí opakující se příčina, třeba nejasná pravidla odměňování nebo přetížení jednoho týmu, výstupní pohovory ji odhalí dřív než další výpověď. Pro majitele je to levný zdroj informací, který vyžaduje jen hodinu času a ochotu poslouchat. Souhrn odpovědí se dá využít i pro budování značky zaměstnavatele, protože ukazuje, jak firmu vidí lidé, kteří ji znají zevnitř.

Co je povinné při odchodu zaměstnance a co ne

Zákoník práce takový rozhovor nezná, a proto ho nelze zaměstnanci nařídit jako podmínku řádného skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel ale musí splnit několik jiných povinností, které s odchodem souvisejí. Je rozumné mít je vyřešené dřív, než se pohovor uskuteční, aby se rozhovor netočil kolem papírů. Celý postup od výpovědi po poslední den popisuje průvodce skončením pracovního poměru.

Potvrzení o zaměstnání

Při skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel podle § 313 zákoníku práce vydat potvrzení o zaměstnání, kterému se v praxi říká zápočtový list. Uvádí se v něm druh a doba trvání vztahu, druh konaných prací, dosažená kvalifikace a případné srážky ze mzdy. Na žádost zaměstnance se zvlášť doplní údaje o průměrném výdělku. Podrobnosti a postup, když dokument chybí, shrnuje článek o tom, kdy se vydává zápočtový list.

Posudek o pracovní činnosti

Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel podle § 314 vydat do 15 dnů posudek o pracovní činnosti. Dřív než dva měsíce před skončením zaměstnání ho vydávat nemusí. Posudek se od rozhovoru při odchodu liší tím, že hodnotí zaměstnance, kdežto pohovor hodnotí firmu. Jiné informace o zaměstnanci smí zaměstnavatel poskytovat jen s jeho souhlasem. Co do posudku patří a jak je to s referencemi, vysvětluje článek o tom, jak napsat pracovní posudek a reference.

Kdy a s kým výstupní pohovor vést

Nejčastěji se pohovor plánuje na poslední týden zaměstnání, kdy je práce předaná a emoce kolem výpovědi opadly. Příliš brzy po oznámení odchodu bývají odpovědi opatrné nebo naopak vyhrocené. V den odchodu zase člověk myslí na balení věcí a loučení s kolegy. Některé firmy volí ještě druhou variantu: krátký dotazník s odstupem několika týdnů, kdy už bývalý zaměstnanec pracuje jinde a hodnotí s nadhledem.

Kdo má pohovor vést

Ideálně někdo, kdo není přímý nadřízený odcházejícího. Důvod je jednoduchý: když člověk odchází kvůli vedoucímu, těžko to řekne právě jemu. Ve větší firmě pohovor vede personalista, v malé firmě majitel, společník nebo vedoucí jiného týmu. Pokud jiná možnost není a pohovor vede přímý nadřízený, pomůže doplnit ho anonymním dotazníkem, kde zaměstnanec může napsat to, co by do očí neřekl.

Osobně, online, nebo dotazníkem

Osobní rozhovor přináší nejvíc, protože se dá doptat a pochopit souvislosti. Online hovor je praktický u lidí na home office nebo na pobočkách. Dotazník je rychlý a snadno se vyhodnocuje, ale odpovědi bývají stručné. Osvědčuje se kombinace: krátký dotazník s otázkami na škále a osobní rozhovor o tom, co v dotazníku vyčnívá. Ať firma zvolí jakoukoli formu, měla by ji používat u všech odchodů stejně, aby se dala výsledky porovnat.

Jaké otázky položit při výstupním pohovoru

Otázky by měly být otevřené a neměly by naznačovat správnou odpověď. Místo „Byl jste spokojený s vedením?“ je lepší „Jak se vám spolupracovalo s nadřízeným?“. Pohovor má mít připravenou kostru, aby se dal porovnávat, ale prostor pro odbočky je důležitý. Často se nejcennější informace objeví až ve chvíli, kdy tazatel přestane číst z papíru a zeptá se „A proč vlastně?“.

Otázky na důvody odchodu

Začít se dá tím nejpřímějším: co rozhodlo o odchodu a kdy o něm člověk začal přemýšlet. Druhá otázka je důležitější, než se zdá, protože odhalí, jestli šlo o jednorázovou událost, nebo o dlouhodobou nespokojenost. Pomáhá také zeptat se, co nová práce nabízí a firma ne. Odpověď nemusí být jen o penězích; často jde o pružnou pracovní dobu, možnost růstu nebo jasnější odpovědnosti. Když odchody klíčových lidí hrozí v citlivém období, třeba při prodeji firmy, může čas získat retenční bonus, příčiny ale neodstraní.

Otázky na práci, tým a vedení

Další část se týká běžného fungování. Jak zaměstnanec hodnotí náplň práce, rozdělení úkolů, komunikaci v týmu a zpětnou vazbu od nadřízeného. Jestli měl k práci potřebné nástroje a informace. Jak hodnotí zaučení na začátku; pokud firma pracuje s adaptačním plánem, odpovědi pomohou zlepšit onboarding nového zaměstnance, který přijde na uvolněné místo.

Otázky, které se nehodí

Nevhodné jsou otázky na zdravotní stav, rodinné plány, politické nebo náboženské názory a na to, kam přesně zaměstnanec odchází, pokud to sám nechce říct. Pohovor také není místo pro vyjednávání o konkurenční doložce nebo vyrovnání; pokud ji pracovní smlouva obsahuje, je vhodné ji probrat zvlášť a písemně. Pravidla shrnuje článek o tom, jak funguje konkurenční doložka v pracovní smlouvě.

Zápis z pohovoru a ochrana osobních údajů

Zápis z výstupního pohovoru obsahuje osobní údaje a názory konkrétního člověka, takže se na něj vztahuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci předem říct, k čemu záznam slouží, kdo k němu bude mít přístup a jak dlouho se bude uchovávat. Rozumné je zapisovat jen to, co firma pro vyhodnocení skutečně potřebuje, a citlivé poznámky o třetích osobách formulovat věcně, bez hodnocení kolegů jménem.

Anonymizace a souhrnné vyhodnocení

Pro rozhodování firmy nejsou podstatné jednotlivé výroky, ale opakující se vzorce. Proto se vyplatí odpovědi pravidelně, třeba jednou za čtvrtletí nebo za rok, shrnout do přehledu bez jmen: kolik lidí odešlo kvůli odměňování, kolik kvůli vedení, kolik kvůli náplni práce. V malé firmě je anonymita omezená, protože odchodů je málo, a s výsledky je proto nutné zacházet citlivě.

Jak s výsledky pracovat

Výstupní pohovory ztrácejí smysl, pokud zápisy končí v šuplíku. Zaměstnanci si rychle všimnou, jestli se po odchodu kolegů něco změnilo. Nejlepší je výsledky probrat s vedením, vybrat jednu nebo dvě příčiny, které se opakují, a k nim přijmout konkrétní opatření. Když lidé odcházejí kvůli přetížení, pomůže jiné rozdělení práce nebo nábor, když kvůli nejasnému odměňování, pomůže sepsat pravidla a vysvětlit je.

Rozhovory se zaměstnanci, kteří zůstávají

Rozhovor při odchodu přichází pozdě, protože člověk už je na odchodu. Proto ho některé firmy doplňují pravidelnými rozhovory se stávajícími zaměstnanci o tom, co je drží a co by je mohlo přimět odejít. Kombinace obou pohledů dává nejúplnější obraz. Dobrou příležitostí bývají pravidelná hodnoticí setkání, kde se kromě výkonu zaměstnance mluví i o tom, jak se mu ve firmě pracuje.

Sedm zásad dobrého výstupního pohovoru

  1. Pohovor naplánujte na samostatný termín, odděleně od předávání práce.
  2. Nabídněte ho jako dobrovolný a vysvětlete, k čemu odpovědi poslouží.
  3. Veďte ho s někým jiným než přímým nadřízeným, pokud to jde.
  4. Používejte stejnou kostru otázek u všech odchodů, aby šlo výsledky porovnat.
  5. Víc poslouchejte než mluvte a odpovědi nekomentujte ani nevyvracejte.
  6. Zapisujte jen to, co potřebujete, a zápis uložte jako jiné personální dokumenty.
  7. Výsledky pravidelně shrňte a aspoň jednu opakující se příčinu skutečně řešte.

Časté otázky

Je výstupní pohovor povinný?

Není. Zákoník práce tento rozhovor neupravuje, takže záleží jen na zaměstnavateli, jestli ho nabídne. Povinné jsou jiné věci, hlavně potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru a na žádost zaměstnance posudek o pracovní činnosti.

Kdy je nejlepší výstupní pohovor udělat?

Obvykle v posledním týdnu zaměstnání, kdy je práce předaná a emoce kolem výpovědi opadly. Hned po oznámení odchodu bývají odpovědi opatrné. Někdy se přidává i krátký dotazník s odstupem několika týdnů po odchodu.

Kdo by měl výstupní pohovor vést?

Nejlépe někdo jiný než přímý nadřízený, třeba personalista, majitel nebo vedoucí jiného týmu. Zaměstnanec, který odchází kvůli vedoucímu, mu to do očí většinou neřekne. Když jiná možnost není, pomůže doplnit rozhovor anonymním dotazníkem.

Musí zaměstnanec na otázky odpovídat?

Rozhovor by měl být dobrovolný a zaměstnanec by měl vědět, že může jakoukoli otázku vynechat. Vynucené odpovědi mají malou hodnotu a mohou zhoršit atmosféru posledních dnů. Lepší je vysvětlit, k čemu firma odpovědi použije, a nechat rozhodnutí na něm.

Jak dlouho uchovávat zápis z výstupního pohovoru?

Pevnou lhůtu zákon pro tento dokument nestanoví, takže ji určuje zaměstnavatel podle účelu a pravidel ochrany osobních údajů. Rozumné je uchovávat zápis jen tak dlouho, dokud slouží k vyhodnocení, a pro dlouhodobé účely si ponechat jen anonymizovaný souhrn.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 1298