Zápůjčka mezi firmami a spojenými osobami je běžný způsob, jak přesunout peníze uvnitř skupiny nebo mezi společníkem a jeho s.r.o. Občanský zákoník ji upravuje stručně a úroky nevyžaduje. Zákon o daních z příjmů ale u spojených osob sleduje, zda úrok odpovídá tomu, co by sjednaly nezávislé strany, a uznatelnost úroků omezuje. Kdo nastaví smlouvu, úrok a podklady předem, sníží riziko doměření daně při kontrole.
Ve zkratce
- Zápůjčka vzniká předáním peněz, úroky se musí výslovně sjednat.
- Bez ujednané splatnosti se zápůjčka vrací po výpovědi se šestitýdenní lhůtou.
- Firma, která si půjčila při podnikání, se lichvy podle občanského zákoníku dovolat nemůže.
- Mezi spojenými osobami musí úrok odpovídat trhu, jinak finanční úřad upraví základ daně.
- Majetkový prospěch dlužníka z bezúročné zápůjčky je u právnické osoby osvobozený do 100 000 Kč ročně od téže osoby.
- Úroky od spojených osob nad čtyřnásobek vlastního kapitálu nejsou daňovým výdajem.
Co je smlouva o zápůjčce
Smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku vzniká, když zapůjčitel přenechá vydlužiteli peníze nebo jinou zastupitelnou věc a ten ji později vrátí ve stejném druhu. Na rozdíl od úvěru vzniká až předáním peněz a úrok nevyžaduje.
Zapůjčitel a vydlužitel
Podle § 2390 občanského zákoníku vzniká smlouva o zápůjčce, když zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc, typicky peníze, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Ve smlouvě se proto strany označují jako zapůjčitel a vydlužitel.
Zápůjčka, nebo úvěr
Úvěr podle § 2395 je závazek poskytnout peníze na požádání do určité částky a úroky patří přímo do jeho definice. Zápůjčka naproti tomu vzniká až předáním peněz a úrok v ní být nemusí. Zákon o daních z příjmů ale řadí obojí mezi úvěrové finanční nástroje se stejnými pravidly pro úroky.
Písemná forma
Občanský zákoník u zápůjčky písemnou formu nevyžaduje. Bez písemné smlouvy ale firma těžko doloží výši úroku, splatnost a účel, a právě na to se finanční úřad u spojených osob ptá. Písemnou smlouvu proto berte jako nutný podklad pro účetnictví a daně, i když ji zákon výslovně nepředepisuje. Jaké podklady chce úřad vidět, popisuje článek o tom, jak probíhá daňová kontrola u firmy.
Úroky, splatnost a lichva
Úrok ze zápůjčky vzniká jen tehdy, když ho strany sjednají, a sjednaná sazba se považuje za roční. Bez ujednané splatnosti se zápůjčka vrací po výpovědi se šestitýdenní lhůtou a podnikatel, který si půjčil při podnikání, se lichvy dovolat nemůže.
Úrok se musí sjednat
Podle § 2392 lze při peněžité zápůjčce úroky ujednat, ze zákona ale nevznikají. Když smlouva úrok zmíní a výši neurčí, platí podle § 1802 úrok stanovený předpisem, jinak obvyklý úrok bank v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Sjednaná sazba se podle § 1803 považuje za roční.
Splatnost bez ujednání
Když smlouva neurčí, kdy se má zápůjčka vrátit, je splatnost podle § 2393 závislá na výpovědi a výpovědní doba činí šest týdnů. Bezúročnou zápůjčku může vydlužitel splatit kdykoli i bez výpovědi.
Lichva mezi podnikateli
Smlouvu, kterou někdo uzavře zneužitím tísně nebo nezkušenosti druhé strany za plnění v hrubém nepoměru, považuje § 1796 za neplatnou. Podle § 1797 se ale podnikatel, který smlouvu uzavřel při svém podnikání, této neplatnosti dovolat nemůže. Číselný strop úroku mezi firmami zákon nestanoví.
Modelový příklad
Modelová čísla: Firma půjčí jiné firmě 1 000 000 Kč a ve smlouvě uvede úrok 6 % bez určení, za jaké období se počítá. Podle § 1803 se sjednaná sazba považuje za roční, za celý rok tedy vydlužitel zaplatí úrok 60 000 Kč, nikoli 60 000 Kč za každý měsíc. Kdyby smlouva úrok zmínila bez určení výše, platil by úrok stanovený předpisem, jinak obvyklý úrok bank v místě sídla dlužníka.
Převodní ceny: úrok jako mezi cizími
Mezi spojenými osobami, například při podílu aspoň 25 %, musí úrok ze zápůjčky odpovídat úroku mezi nezávislými stranami. Nedoložený rozdíl finanční úřad promítne do základu daně, výjimkou je nižší úrok od fyzické osoby, tuzemského člena korporace nebo nerezidenta.
Kdo jsou spojené osoby
Kapitálově spojené osoby podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů vznikají při podílu aspoň 25 % na kapitálu nebo hlasovacích právech, přímo i nepřímo. Jinak spojenými osobami jsou například ovládající a ovládaná osoba, firmy ovládané stejnou osobou nebo osoby blízké.
Doměření rozdílu
Když se úrok mezi spojenými osobami liší od úroku, který by sjednaly nezávislé strany za obdobných podmínek, a rozdíl není uspokojivě doložen, upraví se základ daně o zjištěný rozdíl. V daňovém přiznání se tento rozdíl promítá jako zvýšení výsledku hospodaření. Jak se z výsledku hospodaření dostanete k základu daně, ukazuje článek o tom, jak funguje daň z příjmů s.r.o.
Výjimka ve větě třetí
Podle § 23 odst. 7 věty třetí se úprava nepoužije, když je úrok mezi spojenými osobami nižší než tržní a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace s daňovým rezidentstvím v ČR nebo fyzická osoba. Odborné komentáře výjimku vztahují na společníka, který půjčuje vlastní firmě, včetně mateřské společnosti. Úřední výklad k tomu zveřejněný není, opačný směr ani sesterské firmy zákon mezi výjimkami neuvádí.
| Kdo půjčuje s nižším úrokem | Doměření podle § 23 odst. 7 |
|---|---|
| Fyzická osoba, například společník nebo jednatel | Ne, výjimka ve větě třetí |
| Tuzemský člen obchodní korporace | Ne, výjimka ve větě třetí |
| Daňový nerezident | Ne, výjimka ve větě třetí |
| Sesterská firma ve skupině | Zákon ji mezi výjimkami nejmenuje |
| Dceřiná firma mateřské | Zákon ji mezi výjimkami nejmenuje |
Pokyn D-34 a finanční transakce
Pokyn Generálního finančního ředitelství k převodním cenám D-34 z Finančního zpravodaje 5/2019 vychází ze Směrnice OECD a týká se i tuzemských transakcí. Podle informace ředitelství k finančním transakcím z roku 2021 se při stanovení úroku posuzuje pohled věřitele i dlužníka a úvěrový rating dlužníka.
Daně u dlužníka: prospěch a úroky
Dlužník z bezúročné zápůjčky získává majetkový prospěch, u právnické osoby osvobozený do 100 000 Kč ročně od téže osoby. Úroky od spojených osob nad čtyřnásobek vlastního kapitálu a úroky závislé na zisku dlužníka nejsou daňovým výdajem.
Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky
Kdo si půjčí bez úroku, získává majetkový prospěch. U právnické osoby je podle § 19b odst. 1 písm. d) bodu 1 osvobozený, pokud od téže osoby nepřesáhne za zdaňovací období 100 000 Kč. Neosvobozenou část firma přičte podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 14.
Pravidlo čtyřnásobku vlastního kapitálu
Podle § 25 odst. 1 písm. w) nejsou daňovým výdajem úroky a související výdaje z úvěrů a zápůjček od spojených osob v části, o kterou jejich úhrn přesahuje čtyřnásobek vlastního kapitálu, u bank a pojišťoven šestinásobek. Prokazatelně bezúročné zápůjčky se do úhrnu nepočítají.
Úrok závislý na zisku
Když úrok, výnos nebo splatnost zápůjčky závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka, jsou podle § 25 odst. 1 písm. zl) související výdaje nedaňové vždy, bez ohledu na výši vlastního kapitálu.
Limit 30 % EBITDA
Od zdaňovacích období započatých po 1. 4. 2019 omezuje § 23e uznatelnost nadměrných výpůjčních výdajů u právnických osob. Limitem je vyšší z částek 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo 80 000 000 Kč. Samostatná firma bez zahraniční přidružené osoby, bez stálé provozovny a bez povinnosti konsolidace je podle § 23f písm. l) vyňata.
Účetnictví, DPH a srážková daň
Úrok ze zápůjčky se v podvojném účetnictví účtuje průběžně do období, kterého se týká, i když se platí až s jistinou. Poskytování peněžních zápůjček je finanční činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet.
Úrok patří do roku, kterého se týká
Podle § 3 zákona o účetnictví se náklady a výnosy účtují do období, se kterým časově a věcně souvisejí, bez ohledu na zaplacení. Úrok se tedy v podvojném účetnictví účtuje průběžně, i když se platí až s jistinou. Výjimkou je daňová uznatelnost u věřitele fyzické osoby bez účetnictví, typicky společníka: podle § 24 odst. 2 písm. zi) je úrok výdajem dlužníka až po zaplacení.
DPH
Poskytování úvěrů a peněžních zápůjček je podle § 54 zákona o DPH finanční činnost, kterou § 51 osvobozuje od daně bez nároku na odpočet. Když firma půjčuje jen příležitostně jako doplňkovou činnost, nezapočítává takové plnění do obratu pro registraci k DPH ani do výpočtu koeficientu podle § 76.
Zápůjčka s jednatelem a společníkem
Jednatel, který uzavírá zápůjčku s vlastní firmou, musí podle § 55 zákona o obchodních korporacích bez zbytečného odkladu informovat příslušné orgány. Bezúročnou zápůjčku firmy společníkovi lze posoudit jako bezúplatné plnění, které § 40 odst. 5 zakazuje.
Informační povinnost jednatele
Když jednatel uzavírá zápůjčku s vlastní firmou, musí podle § 55 zákona o obchodních korporacích bez zbytečného odkladu informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, jinak nejvyšší orgán, a uvést podmínky. Nejvyšší nebo kontrolní orgán může smlouvu, která není v zájmu firmy, zakázat. Jak rozhoduje nejvyšší orgán, popisuje článek o tom, jak funguje valná hromada s.r.o.
Bezúročná zápůjčka společníkovi
Od 1. 1. 2021 nesmí obchodní korporace podle § 40 odst. 5 poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké, s výjimkami například pro obvyklé příležitostné dary. Zápůjčku zákon výslovně nezmiňuje, bezúročná zápůjčka firmy společníkovi ale může být posouzena jako bezúplatné plnění. Peníze z firmy má společník dostávat cestou, kterou zákon upravuje, například jako podíl na zisku ze s.r.o.
Šest kroků, jak nastavit zápůjčku ve skupině
- Uzavřete písemnou smlouvu s částkou, úrokem, splatností a účelem.
- Ověřte, zda jste spojené osoby, a podle toho zvolte úrok.
- Doložte výši úroku srovnáním s trhem a úvěrovou situací dlužníka.
- Sledujte poměr k vlastnímu kapitálu, aby úroky zůstaly pod čtyřnásobkem.
- Splňte informační povinnost, když půjčuje nebo si půjčuje jednatel.
- Úroky společníkovi zaplaťte, aby se staly daňovým výdajem.
Zápůjčka uvnitř skupiny je jen jednou z možností, jak firmu financovat, a srovnání s dalšími zdroji peněz najdete v přehledu financování podnikání od rozjezdu po růst.
Než začnete shánět peníze, připravte si podnikatelský plán.
Kdy je ušetřený úrok z bezúročné zápůjčky osvobozený, vysvětluje článek o bezúplatných příjmech podnikatele.
Když firma nepůjčuje jiné firmě, ale vlastnímu zaměstnanci, platí pravidla popsaná v článku o půjčce zaměstnanci od firmy.
Časté otázky
Musí být smlouva o zápůjčce mezi firmami písemná?
Občanský zákoník písemnou formu u zápůjčky nepředepisuje, smlouva může vzniknout i předáním peněz na základě ústní dohody. Pro finanční úřad je ale písemná smlouva prakticky nutná, protože z ní doložíte výši úroku, splatnost a účel.
Kdy se zápůjčka vrací, když splatnost nikdo nesjednal?
Splatnost pak závisí na výpovědi a výpovědní doba je podle § 2393 občanského zákoníku šest týdnů, pokud se strany nedohodly jinak. Bezúročnou zápůjčku může vydlužitel vrátit kdykoli i bez výpovědi.
Existuje mezi firmami zákonný strop úroku?
Číselný strop úroku mezi podnikateli zákon nestanoví a firma, která si půjčila při podnikání, se podle § 1797 občanského zákoníku lichvy dovolat nemůže. U spojených osob ale úrok musí odpovídat tomu, co by sjednaly nezávislé strany, jinak finanční úřad upraví základ daně.
Můžeme sesterské firmě půjčit bez úroku?
Občanskoprávně ano. Daňově je to rizikovější, protože výjimka z převodních cen v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů sesterskou firmu jako věřitele nejmenuje a úřad může věřiteli dodanit obvyklý úrok. Dlužník má majetkový prospěch osvobozený do 100 000 Kč ročně od téže osoby.
Jsou úroky placené mateřské firmě nebo společníkovi daňově uznatelné?
Ano, ale jen do limitu. Úroky ze zápůjček od spojených osob nad čtyřnásobek vlastního kapitálu jsou nedaňové a úrok závislý na zisku dlužníka je nedaňový vždy. Pokud půjčuje společník jako fyzická osoba bez účetnictví, je úrok výdajem firmy až poté, co ho skutečně zaplatí.
Je úrok ze zápůjčky zatížený DPH?
Ne. Poskytování úvěrů a peněžních zápůjček je podle zákona o DPH finanční činnost osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Při příležitostném půjčování se tyto úroky nezapočítávají do obratu pro registraci k DPH.
Zdroje
- Občanský zákoník, § 1796 až 1806 a 2390 až 2395, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 19b, 23, 23e, 24 a 25, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o DPH, § 51, 54 a 76, zákon č. 235/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o obchodních korporacích, § 40 a 55 až 57, zákon č. 90/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Pokyn GFŘ D-34 k převodním cenám, Generální finanční ředitelství (financnisprava.gov.cz)
