Ručení jednatele za daně firmy není automatické: žádný daňový zákon jednateli s.r.o. neukládá platit daně za společnost. Finanční úřad po něm přesto může nedoplatek vymáhat, a to přes § 159 odst. 3 občanského zákoníku a výzvu ručiteli podle § 171 daňového řádu. Podmínkou je, že jednatel porušil své povinnosti, způsobil tím firmě škodu, nenahradil ji a na samotné firmě se dluh vymoci nedá.
Ve zkratce
- Daňové zákony ručení jednatele nezakládají, finanční úřad postupuje přes občanský zákoník a § 171 daňového řádu.
- Jednatel ručí jen do výše škody, kterou firmě způsobil a nenahradil.
- Daňový nedoplatek ani doměřená daň samy o sobě škodou nejsou.
- Výzvu ručiteli lze vydat až po bezvýsledném vymáhání na firmě nebo po zahájení insolvence.
- Proti výzvě se podává odvolání do 30 dnů s odkladným účinkem.
- Ručení podle § 68 zákona o obchodních korporacích bylo zrušeno k 1. 1. 2021.
Proč jednatel za daně firmy automaticky neručí
Jednatel za daně firmy automaticky neručí, protože daňové zákony žádné jeho ručení nestanoví. Ručí jen podle § 159 odst. 3 občanského zákoníku, když firmě způsobil škodu, nenahradil ji a dluh nelze vymoci na firmě.
Daňový řád odkazuje na jiné zákony
Podle § 171 odst. 1 daňového řádu hradí ručitel nedoplatek jen tehdy, pokud mu ručení ukládá zákon. Daňové zákony samy žádné ručení jednatele neobsahují. Nejvyšší správní soud v rozsudku 10 Afs 4/2024-38 potvrdil, že tím zákonem může být i občanský zákoník.
Ručení přes občanský zákoník
Jednatel musí podle § 159 odst. 1 občanského zákoníku vykonávat funkci s loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí, tedy s péčí řádného hospodáře. Odstavec 3 stanoví, že kdo firmě porušením povinnosti způsobil škodu a nenahradil ji, ručí věřitelům firmy za její dluh, pokud se na firmě nemohou plnění domoci.
Pět podmínek, které musí platit současně
| Podmínka | Co to znamená v praxi |
|---|---|
| Porušení povinnosti | Jednatel nejednal s péčí řádného hospodáře |
| Škoda firmě | Škodu utrpěla společnost, ne stát |
| Nenahrazená škoda | Jednatel škodu firmě nevrátil, ačkoli měl |
| Nedobytnost u firmy | Finanční úřad dluh nevymohl na společnosti |
| Rozsah ručení | Nejvýše do výše nenahrazené škody |
Jednatel tedy neručí za celý daňový dluh firmy, ale jen v rozsahu škody, kterou firmě způsobil a nenahradil. Pokud škodu firmě uhradí, ručení zaniká.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma dluží na dani 500 000 Kč a finanční úřad je na ní nevymohl. Jednatel z firmy dříve nezákonně vyvedl 300 000 Kč a firmě je nenahradil. Ručí proto nejvýše do 300 000 Kč, tedy do výše nenahrazené škody, ne za celý daňový dluh. Kdyby firmě škodu uhradil v plné výši, ručení by zaniklo úplně.
Co je a co není škoda
Daňový nedoplatek ani doměřená daň nejsou podle Nejvyššího správního soudu škodou. Škodou je až snížení majetku společnosti, typicky nezákonné vyvedení peněz, předražené nákupy nebo umožnění dispozice s firemním účtem třetím osobám.
Daňový nedoplatek škodou není
Podle rozsudku 10 Afs 4/2024-38 není daňový nedoplatek sám o sobě škodou. Škodou je typově nezákonné vyvedení prostředků ze společnosti, které se až druhotně projeví tím, že firma nemůže daň zaplatit. Nestačí tedy, že firma neplatí daně a jednatel o tom věděl.
Doměřená daň také ne
Rozsudek 8 Afs 185/2024-53 ze 14. 11. 2025 to zpřesnil: škodou je až snížení majetku společnosti. Doměření daně škodou není, protože výši daně určuje zákon, a soud proto výzvu ručiteli zrušil. Jak doměření obvykle vzniká, popisuje článek o průběhu daňové kontroly, který se hodí ještě před případnou výzvou.
Co musí finanční úřad ukázat
Finanční úřad musí doložit, že jednatel firmu skutečně ochudil, například vyvedením peněz, předraženými nákupy nebo umožněním dispozice s firemním účtem třetím osobám. Prokazuje výši a důvody škody a musí postavit najisto, že nedoplatek nebyl uhrazen ani při vymáhání na firmě.
Výzva ručiteli: kdy ji finanční úřad smí vydat
Výzvu ručiteli smí finanční úřad vydat, až když firma nedoplatek nezaplatila po upomínce a nebyl uhrazen ani při vymáhání na firmě. Lze ji vydat i během insolvence firmy nebo po jejím zániku bez právního nástupce.
Nejdřív upomínka a vymáhání na firmě
Podle § 171 odst. 3 daňového řádu lze výzvu vydat, jen pokud firma nedoplatek nezaplatila po upomínce a nebyl uhrazen ani při vymáhání na firmě, ledaže by vymáhání bylo prokazatelně bezvýsledné. Přílohou výzvy je kopie rozhodnutí o stanovení daně.
Insolvence a zánik firmy
Výzvu lze vydat i po zahájení insolvenčního řízení vůči firmě. Zánik firmy bez právního nástupce povinnost ručitele neruší, takže výmaz společnosti jednatele sám o sobě nechrání.
Jak dlouho může úřad s výzvou čekat
Výzva se podle judikatury považuje za rozhodnutí o stanovení daně. Obecná lhůta pro stanovení daně jsou 3 roky, nejvýše 10 let, po pravomocném rozsudku za daňový trestný čin se prodlužuje i vůči ručiteli. Od 1. 7. 2025 zákon č. 218/2025 Sb. stanoví, že výzvu lze vydat i po uplynutí lhůty pro stanovení daně, pokud neuplynula lhůta pro placení daně. Ta činí 6 let od splatnosti a některé úkony ji přerušují.
Civilní soud není potřeba
Finanční úřad nemusí jednatele nejdřív žalovat o náhradu škody. Ručení si posoudí sám jako předběžnou otázku podle § 99 daňového řádu. O spáchání trestného činu si ale úsudek udělat nemůže, proto v posuzovaných případech vycházel z pravomocných trestních rozsudků.
Kdo co dokazuje
Ve sporu o ručení za daně musí jednatel prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, případně že škodu firmě nahradil. Pečlivě jedná ten, kdo mohl v dobré víře předpokládat, že rozhoduje informovaně a v obhajitelném zájmu firmy.
Důkazní břemeno jednatele
Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, případně že škodu firmě nahradil. Odpovídá tomu § 52 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Podle § 51 jedná pečlivě, kdo mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že rozhoduje informovaně a v obhajitelném zájmu firmy.
Podklady pro obranu
V praxi pomáhají doklady, ze kterých je vidět, z čeho jednatel při rozhodnutí vycházel. Jak dlouho je firma musí uchovávat, popisuje článek o archivaci účetních dokladů, protože právě z nich se obrana skládá.
Jak se proti výzvě bránit
Proti výzvě ručiteli se jednatel brání odvoláním do 30 dnů od doručení, které má odkladný účinek. Napadnout může porušení péče, škodu, nedobytnost u firmy, náhradu škody i promlčení, poté lze podat správní žalobu.
Odvolání do 30 dnů
Proti výzvě ručiteli se podává odvolání do 30 dnů od doručení. Včas podané odvolání má podle § 171 odst. 4 daňového řádu odkladný účinek. Námitka podle § 159 daňového řádu se nepoužije, ta míří na úkony, proti nimž odvolání přípustné není.
Co lze v odvolání napadat
Napadat lze porušení péče, existenci a výši škody, nedobytnost u firmy, náhradu škody nebo promlčení. Ručitel může zpochybnit i zákonnost samotné stanovené daně, nemůže ale chtít opakování celého daňového řízení.
Nahlížení do spisu a posečkání
Po oznámení výzvy smí ručitel nahlížet do spisu v rozsahu potřebném pro obranu. Povolí-li mu správce daně posečkání, vymáhá se po tu dobu jen na firmě. Ručiteli v prodlení nevzniká samostatný úrok z prodlení.
Námitka promlčení
Jednatel může namítnout promlčení své povinnosti nahradit firmě škodu, čímž odpadá jedna z podmínek ručení. Obecná promlčecí lhůta jsou 3 roky, nejpozději se náhrada škody promlčí za 10 let, při úmyslu za 15 let. Správce daně posoudí, zda námitka není v rozporu s dobrými mravy.
Správní žaloba
Proti rozhodnutí o odvolání lze podat správní žalobu u krajského soudu a pak kasační stížnost. Tak postupovali jednatelé ve všech třech citovaných věcech NSS.
S čím se ručení jednatele plete
Ručení jednatele za daně nevyplývá z ručení za DPH, které míří na odběratele, ani ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Zrušený § 68 nahradil § 66, který uplatňuje insolvenční soud, ne finanční úřad.
DPH a srážková daň
Ručení za DPH podle § 109 zákona o DPH míří na odběratele, ne na jednatele dodavatele. Zákon o daních z příjmů nezakládá ani ručení jednatele za srážkovou daň firmy.
Sociální a zdravotní pojištění
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení ručení jednatele neupravuje, jen mu dovoluje dluh firmy dobrovolně zaplatit. Zákon o veřejném zdravotním pojištění má v § 15c obecné ustanovení o ručiteli, výslovně však upravuje jen ručení zákonného zástupce nezletilého plátce.
Zrušený § 68 a dnešní § 66
Paragraf 68 zákona o obchodních korporacích byl zrušen od 1. 1. 2021. Dnes platí § 66: přispěl-li jednatel k úpadku, insolvenční soud na návrh insolvenčního správce rozhodne o vydání prospěchu a při konkursu mu může uložit plnění do majetkové podstaty. Finanční úřad tento nástroj nemá.
Vlivná osoba a trestní odpovědnost
Podle § 71 zákona o obchodních korporacích ručí i vlivná osoba, která firmu fakticky řídila, a rozsudek 9 Afs 139/2024-65 to potvrdil pro daňové nedoplatky. Trestní odpovědnost je samostatná věc, ručení trestní odsouzení nevyžaduje.
Šest kroků, když přijde výzva ručiteli
- Zapište si den doručení a počítejte 30 dnů na odvolání.
- Nahlédněte do spisu a zjistěte, co úřad považuje za škodu.
- Ověřte nedobytnost u firmy, tedy upomínku a vymáhání na společnosti.
- Shromážděte podklady k péči řádného hospodáře a náhradě škody.
- Posuďte promlčení povinnosti nahradit firmě škodu.
- Podejte odvolání včas, jen tak má odkladný účinek.
Chybu v přiznání se vyplatí řešit dřív, než dojde na vymáhání, jak ukazuje článek o dodatečném daňovém přiznání. Kde nedoplatky typicky vznikají, je vidět z článku o dani z příjmů s.r.o.
Další témata kolem řízení společnosti shrnuje náš průvodce založením a vedením firmy.
Časté otázky
Ručí jednatel automaticky za daně své s.r.o.?
Ne. Žádný daňový zákon jednateli ručení neukládá. Finanční úřad po něm může nedoplatek chtít jen tehdy, když jednatel porušením povinností způsobil firmě škodu, nenahradil ji a dluh se nedá vymoci na firmě.
Stačí, že firma neplatí daně a jednatel o tom věděl?
Nestačí. Podle Nejvyššího správního soudu nedoplatek ani doměřená daň samy o sobě škodou nejsou, protože výši daně určuje zákon. Škodou je až úbytek majetku firmy, například vyvedení peněz nebo předražené nákupy, kvůli kterým firma nemá na daň.
Kdy může finanční úřad poslat výzvu ručiteli?
Až když firma nedoplatek nezaplatila po upomínce a nepodařilo se ho vymoci ani při vymáhání na firmě, ledaže by vymáhání bylo zjevně bezvýsledné. Výzvu lze vydat i po zahájení insolvenčního řízení vůči firmě. Zánik firmy bez právního nástupce povinnost ručitele neruší.
Musí finanční úřad nejdřív zažalovat jednatele u soudu?
Ne. Správce daně si otázku, zda jednatel ručí, posoudí sám jako předběžnou otázku v daňovém řízení a nemusí čekat na civilní rozsudek o náhradě škody. O spáchání trestného činu si ale úsudek udělat nemůže, proto v posuzovaných případech vycházel z pravomocných trestních rozsudků.
Jak se proti výzvě ručiteli bránit?
Odvoláním do 30 dnů od doručení výzvy, které má odkladný účinek. Napadnout lze podmínky ručení, tedy porušení péče, škodu, nedobytnost u firmy nebo promlčení, a také zákonnost samotné stanovené daně. Proti rozhodnutí o odvolání je možná správní žaloba u krajského soudu.
Ručí jednatel i za dluhy na sociálním a zdravotním pojištění?
Zákon o sociálním pojistném ručení jednatele neupravuje, jen mu dovoluje dluh firmy dobrovolně zaplatit. Zákon o zdravotním pojištění má v § 15c obecné ustanovení o ručiteli s odkazem na jiné předpisy.
Zdroje
- Daňový řád, § 171 a 172, zákon č. 280/2009 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský zákoník, § 159, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o obchodních korporacích, § 51, 52, 66 a 71 (zakonyprolidi.cz)
- Rozsudek NSS 10 Afs 4/2024, ručení jednatele a škoda (zakonyprolidi.cz)
- Rozsudek NSS 8 Afs 185/2024, doměřená daň není škodou (zakonyprolidi.cz)
