Školení a vzdělávání zaměstnanců upravuje zákoník práce v § 227 až 235 a rozlišuje u něj čtyři formy s odlišnými pravidly. Prohlubování kvalifikace k výkonu sjednané práce je povinností zaměstnance, zaměstnavatel ho smí nařídit a musí ho zaplatit. Doba na školení je výkonem práce za mzdu. Studium k vyššímu stupni vzdělání je věcí dohody.
Ve zkratce
- Prohlubování kvalifikace může zaměstnavatel uložit, náklady na něj nese on.
- Zaškolení, praxe absolventa i prohlubování kvalifikace jsou výkonem práce, náleží za ně mzda nebo plat.
- Školení mimo rozvrh směn je proto ze zákona prací přesčas.
- Kurz související s činností firmy je daňovým výdajem a zaměstnanec z něj nedaní, když ho firma platí přímo.
- Vrácení nákladů při odchodu lze chtít jen podle písemné kvalifikační dohody.
Čtyři formy odborného rozvoje
Zákoník práce v § 227 rozlišuje čtyři formy odborného rozvoje zaměstnanců: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Podle formy se liší mzda, pracovní doba i daňové dopady.
Podle § 227 zákoníku práce zahrnuje odborný rozvoj zaměstnanců zejména zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Než firma pošle někoho na kurz, vyplatí se určit, o kterou formu jde, protože od toho se odvíjí mzda, pracovní doba i daně.
| Forma | Lze nařídit | Jak se odměňuje | Paragraf |
|---|---|---|---|
| Zaškolení a zaučení | Je povinností zaměstnavatele | Výkon práce, mzda nebo plat | § 228 |
| Odborná praxe absolventa | Je povinností zaměstnavatele | Výkon práce, mzda nebo plat | § 229 |
| Prohlubování kvalifikace | Ano, zaměstnavatel může účast uložit | Výkon práce, mzda nebo plat | § 230 |
| Zvyšování kvalifikace | Ne, není povinností zaměstnance | Pracovní volno s náhradou mzdy | § 231 až 233 |
Zaškolení a zaučení nováčka
Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, musí zaměstnavatel zaškolit nebo zaučit. Totéž platí, když zaměstnanec z důvodů na straně firmy přechází na nový druh práce nebo pracoviště a je to nezbytné. Zaškolení je podle § 228 výkonem práce za mzdu.
Odborná praxe absolventa
Absolventům středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří musí zaměstnavatel zajistit přiměřenou odbornou praxi. Absolventem je zaměstnanec, jehož praxe po ukončení studia nedosáhla dvou let, mateřská a rodičovská dovolená se nezapočítává. I praxe je podle § 229 výkonem práce za mzdu.
Prohlubování kvalifikace: povinnost zaměstnance
Prohlubování kvalifikace k výkonu sjednané práce je podle § 230 zákoníku práce povinností zaměstnance a zaměstnavatel mu může účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy uložit, a to i u externího školitele.
Prohlubováním kvalifikace se podle § 230 rozumí průběžné doplňování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje výkon sjednané práce. Patří sem i udržování a obnovování kvalifikace.
Může zaměstnavatel školení nařídit
Ano. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si kvalifikaci k výkonu sjednané práce a zaměstnavatel je oprávněn mu uložit účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy. Může také požadovat, aby kurz absolvoval u jiné právnické nebo fyzické osoby, tedy u externího školitele.
Školení dávají větší smysl, když firma ví, koho chce rozvíjet, s čímž pomáhá talent management v malé firmě.
Kdo školení platí
Náklady na prohlubování kvalifikace, tedy cenu kurzu i mzdu za dobu školení, hradí podle § 230 odst. 4 zaměstnavatel. Vrácení nákladů při odchodu lze chtít jen podle písemné kvalifikační dohody, u prohlubování kvalifikace při nákladech aspoň 75 000 Kč.
Náklady na prohlubování kvalifikace je podle § 230 odst. 4 povinen hradit zaměstnavatel. Patří sem cena kurzu i mzda za dobu školení.
Dražší forma na přání zaměstnance
Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec sám požaduje finančně náročnější formu prohlubování kvalifikace, než jakou mu firma nabízí. Pak se může na nákladech podílet.
Vrácení nákladů při odchodu
Vrácení peněz za kurz při odchodu lze chtít jen na základě písemné kvalifikační dohody podle § 234. U prohlubování kvalifikace ji lze uzavřít pouze tehdy, když předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč, a zákon tuto částku obsahuje už ve znění od 1. 6. 2018. Pokud se taková dohoda uzavírá, nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.
Závazek setrvat u zaměstnavatele lze sjednat nejdéle na pět let a při částečném splnění se povinnost úhrady poměrně snižuje. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 97/2013 se do předpokládaných nákladů nepočítají náklady vynaložené před uzavřením dohody. Dohodu proto podepište dřív, než kurz zaplatíte.
Školení a pracovní doba
Zaškolení, odborná praxe absolventa i prohlubování kvalifikace jsou výkonem práce, za který náleží mzda nebo plat. Školení po směně nebo ve volný den je proto prací přesčas s příplatkem nebo náhradním volnem.
Zaškolení, odborná praxe absolventa i účast na prohlubování kvalifikace se podle § 228, 229 a 230 odst. 3 považují za výkon práce. Za dobu školení tedy zaměstnanci náleží mzda nebo plat, nikoli jen náhrada mzdy.
Školení mimo rozvrh směn
Když se školení koná po směně nebo ve volný den, plyne z § 230 odst. 3 ve spojení s § 78 odst. 1 písm. i), že jde o práci přesčas se všemi pravidly včetně příplatku nebo náhradního volna.
Nařízený přesčas nesmí podle § 93 přesáhnout 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, nad tento rozsah jen po dohodě. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou nelze přesčas nařídit vůbec.
Školení mimo pracoviště
Kurz mimo místo výkonu práce se v praxi řeší jako pracovní cesta. Vyslat na ni lze jen po dohodě se zaměstnancem a náleží mu cestovní náhrady.
Školení BOZP
Školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je samostatná povinnost zaměstnavatele podle § 103 odst. 2 zákoníku práce a s prohlubováním kvalifikace se nezaměňuje.
Zvyšování kvalifikace a studium při práci
Zvyšování kvalifikace, tedy studium k vyššímu stupni vzdělání v souladu s potřebou zaměstnavatele, není povinností zaměstnance. Pokud nejsou sjednána vyšší práva, přísluší studujícímu zaměstnanci podle § 232 pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zvýšením kvalifikace je podle § 231 její změna, získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, pokud je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Podle MPSV to není povinnost zaměstnance.
Pracovní volno s náhradou mzdy
Pokud nejsou dohodnuta nebo stanovena vyšší práva, přísluší zaměstnanci podle § 232 volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku:
| Účel volna | Rozsah |
|---|---|
| Účast na vyučování, výuce nebo školení | V nezbytně nutném rozsahu |
| Každá zkouška na vysoké nebo vyšší odborné škole | 2 pracovní dny |
| Maturita, absolutorium a obdobná zkouška na konci studia | 5 pracovních dnů |
| Bakalářská, diplomová, disertační nebo absolventská práce | 10 pracovních dnů |
| Státní zkouška na vysoké škole, státní rigorózní zkouška v lékařských oborech, státní doktorská zkouška | 40 pracovních dnů |
Za volno k přijímací nebo opravné zkoušce a k promoci náhrada mzdy nenáleží.
Kdy může firma úlevy zastavit
Zaměstnavatel smí sledovat výsledky studia a úlevy může podle § 233 zastavit jen, když se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro práci, pro kterou si kvalifikaci zvyšuje, nebo když bez vážného důvodu po delší dobu neplní podstatné studijní povinnosti. Jiná věc je dohled nad prací, který rozebírá článek o kontrole zaměstnanců podle zákona.
Modelový příklad
Modelová situace: zaměstnanec studuje při práci vysokou školu v souladu s potřebou zaměstnavatele a vyšší práva sjednaná nemá. Za tři zkoušky během akademického roku mu náleží třikrát 2, tedy 6 pracovních dnů volna. V posledním roce studia dostane 10 pracovních dnů na diplomovou práci a 40 pracovních dnů na státní zkoušku, dohromady 50 dnů. Za všechny tyto dny mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, za volno k promoci ne.
Daně a pojistné
Kurz související s předmětem činnosti firmy je daňovým výdajem zaměstnavatele, a když ho firma zaplatí přímo školiteli, zaměstnanec z něj neplatí daň ani pojistné. Proplacení kurzu zaměstnanci v penězích osvobozené není.
Daňový výdaj firmy
Výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců jsou podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona o daních z příjmů daňovým výdajem, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Snižují tedy základ daně, viz článek o dani z příjmů s.r.o.. Faktury za kurzy uchovávejte podle pravidel pro archivaci účetních dokladů.
Osvobození u zaměstnance
Podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozena nepeněžní plnění, která zaměstnavatel vynaloží na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem své činnosti. Když firma zaplatí kurz přímo školiteli, zaměstnanec nedaní nic. Osvobození se nevztahuje na mzdu ani na peněžní plnění, třeba proplacení kurzu zaměstnanci. Limit poloviny průměrné mzdy, který platí pro jiné benefity, se zde neuplatní.
Sociální a zdravotní pojištění
Vyměřovacím základem pro sociální i zdravotní pojištění zaměstnance jsou příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozeny. Z osvobozeného nepeněžního plnění na odborný rozvoj se proto pojistné neodvádí. Když vzdělávání s činností firmy nesouvisí, tyto výhody neplatí.
Rekvalifikace s pomocí úřadu práce
Rekvalifikaci zaměstnance umožňuje zákon o zaměstnanosti na základě písemné dohody firmy a zaměstnance, případně i dohody s Úřadem práce, který může náklady plně nebo částečně uhradit. Rekvalifikace probíhá v pracovní době s náhradou mzdy.
Zákon o zaměstnanosti umožňuje rekvalifikaci zaměstnanců na základě písemné dohody firmy a zaměstnance. Když jde o získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace, může firma uzavřít dohodu i s Úřadem práce, který pak může náklady plně nebo částečně uhradit.
Rekvalifikace probíhá v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Za rekvalifikaci se nepovažuje povinná příprava podle předpisů.
Šest chyb při školení zaměstnanců
- Nařídit studium vysoké školy. Zvyšování kvalifikace není povinností zaměstnance, řeší se dohodou.
- Strhnout cenu povinného kurzu ze mzdy. Náklady na prohlubování kvalifikace nese zaměstnavatel.
- Nezapočítat školení do pracovní doby. Je to výkon práce a náleží za něj mzda.
- Brát sobotní školení jako dobrovolné. Mimo rozvrh směn jde o přesčas.
- Podepsat kvalifikační dohodu až po zaplacení kurzu. Náklady vynaložené předtím se do limitu nepočítají.
- Proplatit kurz zaměstnanci v penězích. Peněžní plnění osvobozené není.
Další povinnosti vůči lidem ve firmě shrnuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Časté otázky
Musí zaměstnanec jít na školení, které mu zaměstnavatel nařídí?
Ano, pokud jde o prohlubování kvalifikace k výkonu sjednané práce. Zaměstnanec má podle § 230 zákoníku práce povinnost si kvalifikaci prohlubovat a zaměstnavatel smí účast uložit, i u externího školitele. Studium k vyššímu stupni vzdělání nařídit nelze.
Kdo platí kurz, když si ho zaměstnavatel vyžádá?
Náklady na prohlubování kvalifikace hradí podle § 230 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel. Zaměstnanec se na nákladech může podílet jen tehdy, když sám chce finančně náročnější formu vzdělávání, než jakou mu firma nabízí.
Počítá se školení do pracovní doby a platí se za něj mzda?
Ano. Zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventa i prohlubování kvalifikace jsou podle zákoníku práce výkonem práce, za který náleží mzda nebo plat. U studia k vyššímu stupni vzdělání dostává zaměstnanec místo toho volno s náhradou mzdy.
Co když je školení v sobotu nebo po směně?
Protože je školení výkonem práce, jeho absolvování mimo rozvrh směn je podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce prací přesčas. Platí limity nařízeného přesčasu 8 hodin týdně a 150 hodin ročně a náleží příplatek nebo náhradní volno.
Můžu po zaměstnanci chtít vrátit peníze za kurz, když odejde?
Jen když s ním máte písemnou kvalifikační dohodu podle § 234 zákoníku práce. U prohlubování kvalifikace ji lze uzavřít, jen když předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč. Závazek setrvat trvá nejvýše pět let.
Musí zaměstnanec ze zaplaceného kurzu platit daň a pojistné?
Ne, pokud firma kurz zaplatí přímo školiteli a vzdělávání souvisí s předmětem její činnosti. Takové nepeněžní plnění je osvobozené podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů a pojistné se z něj neodvádí. Proplacení kurzu v penězích osvobozené není.
Zdroje
- Zákoník práce, § 227 až 235, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Odborný rozvoj zaměstnanců, průvodce pracovněprávní problematikou MPSV (mpsv.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 6 a 24, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rozhodnutí NS ke kvalifikační dohodě, 21 Cdo 97/2013 (mpsv.cz)
- Zákon o zaměstnanosti, § 108 až 110, zákon č. 435/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
