Vánoční odměna ani třináctý plat nejsou zákonnou povinností zaměstnavatele, zákoník práce tyto pojmy vůbec nezná. Povinnost vznikne až tehdy, když ji firma sjednala ve smlouvě, stanovila ve vnitřním předpisu nebo o přiznání odměny rozhodla. Peněžní odměna se daní a odvádí z ní pojistné stejně jako z běžné mzdy.
Ve zkratce
- Nárok na vánoční odměnu vzniká jen ze smlouvy, vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy, mzdového výměru nebo z rozhodnutí zaměstnavatele.
- Přiznanou nenárokovou odměnu už nelze vzít zpět.
- Peněžní odměna je zdanitelný příjem a vstupuje do sociálního i zdravotního pojištění, nároková i nenároková stejně.
- Běžný dárek nebo poukázka do obchodu osvobozené nejsou, daní se jako mzda.
- Rozdílné odměny jsou v pořádku jen s věcným důvodem, jinak jde o porušení rovného zacházení.
- U DPP a DPČ může odměna v měsíci zúčtování založit účast na pojištění.
Má zaměstnanec na vánoční odměnu nárok?
Zaměstnanec má nárok na vánoční odměnu nebo třináctý plat jen tehdy, když ji firma sjednala nebo stanovila jako nárok, případně když už o jejím přiznání rozhodla. Samotný zákon žádný nárok nezakládá.
Kde nárok vzniká
Podle § 113 se mzda sjednává ve smlouvě, stanoví vnitřním předpisem nebo určuje mzdovým výměrem, a to vždy před začátkem práce, za kterou má příslušet. Nárok může založit i kolektivní smlouva s odbory. Vnitřní předpis musí být písemný, nesmí mít zpětnou účinnost a jeho změnu musí firma zaměstnancům oznámit do 15 dnů. Jak takový předpis sestavit, popisuje článek o vnitřním předpisu a pracovním řádu.
Nároková a nenároková odměna
Když dokument stanoví odměnu jako nárok s jasnými podmínkami, je to nároková složka mzdy a zaměstnanec ji po splnění podmínek dostat musí. Když je formulovaná slovy „zaměstnavatel může přiznat“, je nenároková. Nejvyšší soud v usnesení 21 Cdo 3615/2023 potvrdil, že se taková odměna stává nárokovou až v okamžiku, kdy zaměstnavatel o přiznání rozhodne. Od té chvíle ji už odebrat nelze.
Komu dát odměnu a rovné zacházení
Vánoční odměnu může zaměstnavatel rozdělit různě, pokud má rozdíl věcný důvod, například výkon, výsledky, odpovědnost nebo praxi. Rozdíl bez věcného důvodu u stejné práce porušuje zásadu rovného zacházení podle zákoníku práce.
Věcný důvod rozhoduje
Podle § 16 zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit rovné zacházení i při poskytování jiných peněžitých plnění. Podle § 110 přísluší za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda. Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 3976/2013 uvedl, že zaměstnanec znevýhodněný bez věcného důvodu se může domáhat náhrady újmy. Pravidla shrnuje článek o rovném zacházení v práci.
Podmínka trvání pracovního poměru
V rozsudku 21 Cdo 2392/2023 posuzoval Nejvyšší soud mimořádný jednorázový bonus, který banka vyplatila jen lidem stále zaměstnaným k určitému dni. Soud uvedl, že bývalí zaměstnanci nejsou ve srovnatelném postavení se stávajícími a bonus měl i motivační funkci do budoucna. Šlo ale o mimořádný bonus. Roční odměnu za vykonanou práci podle mzdového řádu soud v tomto sporu neřešil.
Daně a odvody z vánoční odměny
Peněžní vánoční odměna i třináctý plat se daní a odvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění stejně jako z běžné mzdy. Na tom, zda je odměna nároková, nebo nenároková, nezáleží.
Daň z příjmů
Podle § 6 zákona o daních z příjmů jsou příjmem ze závislé činnosti pravidelné i jednorázové příjmy bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok. Záloha na daň činí 15 % do trojnásobku průměrné mzdy za měsíc a 23 % z části nad tuto hranici. Vysoká jednorázová odměna proto může v měsíci výplaty posunout část příjmu do vyšší zálohy.
Sociální a zdravotní pojištění
Vyměřovacím základem pro pojistné jsou všechny zdanitelné příjmy ze zaměstnání, peněžní i nepeněžní, které nejsou od daně osvobozené. Vánoční odměna do něj patří celá. Sazby platné v roce 2026 ukazuje tabulka. Jak se pojistné odvádí a kdy je splatné, popisuje článek o odvodech zaměstnavatele.
| Pojistné z odměny (sazby v roce 2026) | Platí zaměstnanec | Platí zaměstnavatel |
|---|---|---|
| Sociální pojištění | 7,1 % | 24,8 % |
| Zdravotní pojištění (celkem 13,5 %) | 4,5 % | 9 % |
| Záloha na daň z příjmů | 15 %, nad trojnásobek průměrné mzdy 23 % | neplatí |
Kdy odměnu vyplatit a co s průměrným výdělkem
Vánoční odměnu musí zaměstnavatel vyplatit nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, kdy na ni vzniklo právo. Odměna se zároveň promítne do průměrného výdělku, z něhož se počítá například náhrada za dovolenou.
Do kterého roku odměna daňově patří
Zákon o daních z příjmů obsahuje pravidlo 31 dnů. Příjmy ze zaměstnání vyplacené nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období se považují za příjem roku, za který byly dosaženy. Odměna zúčtovaná za prosinec a vyplacená do 31. ledna tak daňově patří do předchozího roku. Při pozdější výplatě se stává příjmem roku, kdy byla vyplacena.
Vliv na průměrný výdělek
Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy zúčtované v předchozím kalendářním čtvrtletí. Odměnu poskytovanou za delší období než čtvrtletí, typicky roční, ale nelze započítat najednou. Podle § 358 se do průměru zahrne jen poměrná část připadající na čtvrtletí. Ministerstvo práce uvádí, že se jednorázová roční odměna promítne do čtyř následujících rozhodných období. Zaměstnanecké benefity do průměrného výdělku nevstupují.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec dostane roční odměnu 40 000 Kč, zúčtovanou v prosinci. Protože jde o odměnu za celý rok, nezapočítá se do průměrného výdělku najednou. Rozdělí se rovným dílem do čtyř následujících rozhodných období, takže v každém čtvrtletí přibude k hrubé mzdě pro výpočet průměru 10 000 Kč. Celá odměna se tak do průměru promítne postupně během jednoho roku.
Dárek, poukázky nebo večírek místo peněz
Dárek nebo poukázka místo vánoční odměny daň ani pojistné obvykle neušetří. Osvobozená jsou jen vybraná nepeněžní plnění podle zákona o daních z příjmů a od 1. 1. 2026 nesmí nahrazovat odměnu za práci.
Běžný dárek se daní jako mzda
Dárkový koš, elektronika nebo poukázka do obchodu na zboží nejsou ve výčtu osvobozených plnění. Jde proto o zdanitelný nepeněžní příjem, ze kterého se platí i sociální a zdravotní pojištění. Generální finanční ředitelství výslovně uvádí, že dar poskytnutý zaměstnanci v souvislosti s prací se standardně posuzuje jako zdanitelný příjem.
Které benefity osvobozené jsou
Podle § 6 odst. 9 písm. d) jsou osvobozená nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů. Zdravotní plnění jsou od 1. 1. 2025 osvobozená v úhrnu do výše průměrné mzdy za rok. Rekreace, sport, kultura, vzdělávací zařízení nebo tištěné knihy jsou osvobozené v úhrnu do poloviny průměrné mzdy. Limity a pojistné rozebírá článek o zaměstnaneckých benefitech a daních.
Benefit nesmí nahrazovat odměnu
Od 1. 1. 2026 platí změna provedená zákonem č. 360/2025 Sb.: osvobodit lze jen plnění, která nejsou mzdou, platem ani odměnou. Finanční správa k tomu uvádí, že klasické čtvrtletní, pololetní či roční odměny vázané na pracovní výkon se daní i tehdy, když je firma poskytne nepeněžně. Vánoční odměna vyplacená za výkon v podobě kreditů do cafeterie místo peněz je tedy zdanitelná a podléhá pojistnému.
Vánoční večírek
Účast zaměstnanců a jejich rodin na společenské akci pro omezený okruh lidí je u zaměstnance osvobozená bez částkového limitu, pokud je taková akce pro firmu obvyklá a její forma a rozsah jsou přiměřené. Pro firmu ale náklady na takovou akci nejsou daňovým výdajem. Podrobnosti najdete v článku o firemním večírku a daních.
Vánoční odměna u DPP a DPČ
Vánoční odměnu dostane pracovník na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti jen tehdy, když ji má sjednanou v dohodě nebo když ji zaměstnavatel přizná. Odměna se přičte k příjmu měsíce a může změnit odvody i daň.
Odměna se sjednává v dohodě
Na dohody se ustanovení o odměňování v pracovním poměru nevztahují. Podle § 138 zákoníku práce se výše odměny z dohody a podmínky jejího poskytování sjednávají přímo v dohodě. Zásada stejné odměny za stejnou práci ale platí i pro dohodáře.
Účast na pojištění u DPP
Pracovník na DPP je účastný nemocenského a důchodového pojištění v měsíci, kdy mu u téhož zaměstnavatele zúčtovali příjem aspoň ve výši čtvrtiny průměrné mzdy, zaokrouhlené na 500 Kč dolů. Příjmy z více DPP u stejné firmy se sčítají. Vánoční odměna zúčtovaná spolu s běžnou odměnou tak může součet dostat nad hranici. Pak se v daném měsíci platí pojistné z celého příjmu, ne jen z části nad hranicí. U DPČ platí obdobně rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu, jak ukazuje srovnání DPP vs. DPČ 2026.
Srážková, nebo zálohová daň
V roce 2026 se u DPP s příjmem pod rozhodnou částkou a u příjmů pod hranicí pro účast na nemocenském pojištění bez podepsaného prohlášení poplatníka vybírá srážková daň. Odměna, která měsíční úhrn posune nad hranici, mění režim ze srážkové daně na zálohu. Vánoční odměnu je proto nutné sečíst s ostatními příjmy dohodáře u téže firmy v daném měsíci. Rozdíl obou režimů vysvětluje článek o srážkové a zálohové dani u brigády.
Co se mění od 1. 1. 2027
Od 1. 1. 2027 mění zdanění benefitů zákon č. 180/2026 Sb. a srážkovou daň u malých dohod ruší zákon č. 360/2025 Sb. Oba zákony jsou vyhlášené ve Sbírce, ale pro Vánoce 2026 ještě neplatí.
Zákon č. 180/2026 Sb.
Zákon o evidenci tržeb byl vyhlášen 7. 10. 2026 a změní zákon o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2027. Společenské akce pro zaměstnance se přesunou mezi benefity v § 6 odst. 9 písm. d) a u příspěvku na kulturní a sportovní akce a společenské akce zmizí limit poloviny průměrné mzdy. Podmínkou zůstane obvyklost a přiměřenost. Rekreace a zájezdy budou osvobozené do 20 000 Kč za rok.
Šest chyb při vánočních odměnách
- Slíbit odměnu ústně a pak couvnout: jakmile firma o přiznání rozhodne, zaměstnanec na odměnu nárok má.
- Psát odměnu do smlouvy jako nárok: pevně sjednanou odměnu nelze bez dohody se zaměstnancem zrušit.
- Rozdělit odměny bez věcného důvodu: rozdíl u stejné práce musí mít oporu ve výkonu, výsledcích nebo odpovědnosti.
- Nahradit odměnu za výkon poukázkami: od 1. 1. 2026 se takové plnění daní a podléhá pojistnému.
- Zapomenout přičíst dárek ke mzdě: běžný dárek zaměstnanci je zdanitelný příjem.
- Nesečíst odměnu dohodáře s jeho příjmem: u DPP i DPČ může odměna v měsíci zúčtování založit účast na pojištění.
Další témata kolem mezd, pojistného a zaměstnaneckých výhod najdete v průvodci Mzdy, odvody a benefity, který propojuje všechny související články.
Časté otázky
Mám jako zaměstnavatel povinnost vyplatit třináctý plat nebo vánoční odměnu?
Ze zákona ne, zákoník práce tyto pojmy vůbec nezná. Povinnost vzniká až tehdy, když firma odměnu sjednala v pracovní smlouvě nebo ji stanovila ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě či mzdovém výměru jako nárok. Nenároková odměna se stává povinností ve chvíli, kdy o jejím přiznání zaměstnavatel rozhodne.
Můžu odměnu, kterou firma dávala v minulých letech, tentokrát nevyplatit?
U nenárokové odměny ano, dokud o ní firma nerozhodne. Odměnu sjednanou ve smlouvě nelze zrušit bez dohody se zaměstnancem. Vnitřní předpis lze změnit jen do budoucna a právo, které na jeho základě už vzniklo, jeho zrušením nezaniká.
Můžu dát vánoční odměnu jen některým zaměstnancům?
Ano, pokud rozdíl má věcný důvod, například výkon, výsledky, odpovědnost nebo praxi. Rozdíl bez věcného důvodu mezi lidmi se stejnou prací porušuje rovné zacházení. Zaměstnanec se pak může domáhat náhrady újmy a firmě hrozí pokuta od inspekce práce.
Jak se vánoční odměna daní a odvádí?
Stejně jako běžná mzda. Platí se záloha na daň 15 %, z části nad trojnásobek průměrné mzdy v měsíci 23 %, dále sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Na tom, zda je odměna nároková, nebo nenároková, nezáleží.
Je lepší dát zaměstnancům dárek nebo poukázky místo peněz?
Daňově obvykle ne. Běžný dárek ani poukázka na zboží osvobozené nejsou a daní se jako mzda. Osvobozená jsou jen vybraná plnění, například na zdraví, sport, kulturu nebo rekreaci, z nedaňových zdrojů a v limitu. Od 1. 1. 2026 navíc nesmějí nahrazovat odměnu za práci.
Ovlivní vánoční odměna náhradu za dovolenou?
Ano, odměna je součástí hrubé mzdy, ze které se počítá průměrný výdělek. Roční odměna se ale nezapočítá najednou, rozdělí se do čtyř následujících rozhodných období. Zaměstnanecké benefity do průměrného výdělku nevstupují, takže náhradu za dovolenou neovlivní.
Zdroje
- Zákoník práce, § 16, 109 až 113, 138, 141, 305 a 358, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 5, 6, 24, 25 a 38h, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Informace k benefitům a odměnám, Generální finanční ředitelství (financnisprava.gov.cz)
- Rozsudek NS o mimořádném bonusu, 21 Cdo 2392/2023 (ppropo.mpsv.cz)
- Zákon o evidenci tržeb, změny benefitů od 1. 1. 2027, zákon č. 180/2026 Sb. (zakonyprolidi.cz)
