Hromadné čerpání dovolené, kterému se v praxi říká celozávodní dovolená, umožňuje zaměstnavateli poslat na dovolenou všechny zaměstnance najednou. Zákoník práce ho v § 220 dovoluje jen z nezbytných provozních důvodů a nejvýše na dva týdny. Firma, která chce zavřít přes Vánoce, musí zaměstnancům termín písemně oznámit nejméně 14 dnů předem.
Složitější je situace zaměstnance, kterému už dovolená nezbývá. Za dny zavření mu nelze jednoduše nařídit neplacené volno.
Ve zkratce
- Hromadné čerpání dovolené smí trvat nejvýše 2 týdny, u uměleckých souborů 4 týdny.
- Podmínkou jsou provozní důvody, kvůli kterým je zavření nezbytné, například plánovaná odstávka strojů.
- Kde působí odbory a rada zaměstnanců, je potřeba dohoda s odbory a souhlas rady.
- Termín se oznamuje písemně nejméně 14 dnů předem, kratší lhůta jen po dohodě se zaměstnancem.
- Svátek připadající na obvyklý pracovní den se do dovolené nezapočítává, 31. 12. svátkem není.
- Zaměstnanci bez dovolené nelze jednostranně nařídit neplacené volno.
Kdy zákon hromadnou dovolenou dovoluje
Hromadnou dovolenou může zaměstnavatel určit jen tehdy, když je to nezbytné z provozních důvodů, a nejvýše na dva týdny. Pravidlo stanoví § 220 zákoníku práce a platí pro firmy všech velikostí.
Za běžných okolností určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel podle § 217. Přihlíží přitom k provozu firmy i k oprávněným zájmům zaměstnance, každému zvlášť. Obecná pravidla čerpání, výpočet v hodinách a krácení popisuje článek o dovolené v malé firmě.
Nezbytné provozní důvody
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém portálu uvádí jako příklad plánovanou odstávku a čištění strojů. Odborné komentáře přidávají generální opravy a údržbu zařízení. Nedostatek zakázek, chybějící suroviny nebo poruchy jsou podle těchto výkladů něco jiného: zákon je řeší jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Nejvýše dva týdny
Hromadné čerpání dovolené nesmí trvat déle než dva týdny. Delší limit, čtyři týdny, platí jen pro umělecké soubory. Ministerstvo práce ve svém výkladu dodává, že dva týdny jsou limit za kalendářní rok a hromadnou dovolenou nelze rozdělit, například na dva týdny v létě a další týden mezi Vánoci a Novým rokem.
Odbory, rada zaměstnanců a firma bez nich
Pokud ve firmě působí odbory a rada zaměstnanců, musí zaměstnavatel hromadné čerpání dovolené dohodnout s odborovou organizací a získat souhlas rady zaměstnanců. Zákon používá spojku „a“, nestačí jen jeden z nich.
Firma s odbory nebo radou
Text § 220 říká, že zaměstnavatel může hromadné čerpání určit „v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců“. Jak odbory a rada v malé firmě vznikají a jaká mají práva, shrnuje článek o odborech a radě zaměstnanců.
Firma bez zástupců zaměstnanců
V typické malé firmě nepůsobí ani odbory, ani rada zaměstnanců. Co pak platí, zákoník práce výslovně neřeší. V praxi se dovozuje, že hromadnou dovolenou určí zaměstnavatel sám, ostatní podmínky ale platí beze změny: nezbytné provozní důvody, nejvýše dva týdny a písemné oznámení 14 dnů předem. Rozumné je plán zavření se zaměstnanci předem probrat.
Plán dovolených už není povinný
Do 31. 7. 2024 musel zaměstnavatel určovat dovolenou podle písemného rozvrhu se souhlasem odborů a rady zaměstnanců. Novela č. 230/2024 Sb. tuto povinnost od 1. 8. 2024 zrušila. Souhlas zástupců zaměstnanců se dnes týká jen hromadného čerpání podle § 220.
Oznámení zaměstnancům: písemně 14 dnů předem
Termín hromadné dovolené musí zaměstnavatel zaměstnancům oznámit písemně nejméně 14 dnů předem. Kratší lhůta je možná jen po dohodě se zaměstnancem. Pravidlo plyne z § 217 odst. 1 zákoníku práce.
Paragraf 220 vlastní lhůtu nemá, proto se použije obecné pravidlo pro určení dovolené. Ministerstvo práce to na svém portálu potvrzuje. Kdo chce zavřít firmu od Štědrého dne, musí oznámení rozeslat nejpozději v první polovině prosince, ideálně dřív. Uveďte v něm první a poslední den zavření a provozní důvod. Ústní oznámení na poradě lhůtu nesplní.
Změna termínu stojí peníze
Když zaměstnavatel určený termín změní nebo zaměstnance z dovolené odvolá, musí mu podle § 217 odst. 3 nahradit náklady, které mu tím bez jeho zavinění vznikly, třeba za zaplacený pobyt.
Zavření firmy přes Vánoce a svátky
Zavření firmy přes Vánoce lze řešit hromadným čerpáním dovolené na nejvýše dva týdny, nebo individuálním určením dovolené každému zaměstnanci. Svátky připadající na obvyklý pracovní den se do dovolené nezapočítávají.
Samotné Vánoce zákon jako provozní důvod neuvádí. Bez technického důvodu, jako je údržba, může zaměstnavatel dovolenou na konec roku určit každému zaměstnanci zvlášť podle § 217. Musí pak přihlédnout k jeho oprávněným zájmům, ale nepotřebuje souhlas odborů a rady a neplatí pro ni dvoutýdenní limit hromadného čerpání. V obou případech platí stejná lhůta: písemně nejméně 14 dnů předem.
| Podmínka | Hromadná dovolená (§ 220) | Individuální dovolená (§ 217) |
|---|---|---|
| Důvod | Nezbytné provozní důvody | Provozní důvody a oprávněné zájmy zaměstnance |
| Délka | Nejvýše 2 týdny, umělecké soubory 4 týdny | Bez zvláštního limitu, nejvýše zbývající nárok |
| Odbory a rada zaměstnanců | Dohoda s odbory a souhlas rady, pokud působí | Nepotřebuje |
| Oznámení | Písemně nejméně 14 dnů předem | Písemně nejméně 14 dnů předem |
Které dny jsou svátky
Podle zákona o státních svátcích jsou v období Vánoc a Nového roku svátkem 24. 12. Štědrý den, 25. 12. a 26. 12. svátky vánoční a 1. 1. Den obnovy samostatného českého státu, který je zároveň Novým rokem. Silvestr 31. 12. svátkem není. Pokud na něj připadne zaměstnanci směna a firma je zavřená, čerpá se tento den z dovolené.
Svátek se do dovolené nepočítá
Podle § 219 odst. 2 se svátek, který připadne na den, jenž je jinak pro zaměstnance obvyklým pracovním dnem, do dovolené nezapočítává. Výjimka platí od 1. 1. 2021 pro zaměstnance v nepřetržitém provozu, který by ve svátek jinak musel pracovat a čerpání v tento den bylo určeno na jeho žádost.
Modelový příklad
Modelová čísla: firma zavře na dva týdny. Zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku po osmi hodinách, takže do zavření připadá deset jeho obvyklých pracovních dnů. Dva z nich jsou svátky, které se do dovolené nezapočítávají. Z dovolené se mu tedy odečte osm dnů, tedy 64 hodin. Zbývá mu však jen 40 hodin dovolené. Za zbylých 24 hodin, tedy tři pracovní dny, musí zaměstnavatel hledat jiné řešení, například dovolenou určenou dopředu nebo náhradu mzdy.
Co když zaměstnanec nemá dost dovolené
Když zaměstnanci na hromadnou dovolenou nestačí nárok, může mu zaměstnavatel určit dovolenou dopředu, přidělit práci, nebo platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Neplacené volno lze jen na žádost nebo po dohodě se zaměstnancem.
Dovolená určená dopředu
Zaměstnavatel smí podle § 217 odst. 2 určit čerpání dovolené i před tím, než zaměstnanci vznikne právo na ni. Podmínkou je, že lze předpokládat splnění podmínek do konce kalendářního roku, případně do skončení pracovního poměru. Dovolenou za příští kalendářní rok ale takto čerpat nelze.
Když podmínky nesplní
Pokud zaměstnanec podmínky nakonec nesplní, například proto, že pracovní poměr skončí dřív, musí podle § 222 odst. 4 vrátit náhradu mzdy za dovolenou, na kterou mu právo nevzniklo. Zaměstnavatel ji smí podle § 147 odst. 1 písm. e) srazit ze mzdy i bez dohody o srážkách.
Překážka na straně zaměstnavatele
Když zaměstnanec dovolenou nemá a zaměstnavatel mu po dobu zavření nepřidělí práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208. Zaměstnanci pak náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tento výklad potvrzují odborné komentáře i případ z kontroly inspekce práce. Jak se průměrný výdělek počítá, vysvětluje článek o výpočtu průměrného výdělku.
Neplacené volno jen na žádost
Zákoník práce neplacené volno samostatně nepojmenovává, Ministerstvo práce ho řadí mezi nepojmenované překážky v práci podle § 199. Odborné výklady se shodují, že jednostranně ho nařídit nelze, poskytuje se na žádost nebo po dohodě se zaměstnancem. Co neplacené volno znamená pro pojištění a nemocenskou, popisuje článek o neplaceném volnu. Když firma zavírá kvůli nedostatku zakázek, nejde o dovolenou, ale o situaci, kterou řeší článek o prostojích a odbytových potížích.
Nemoc a hromadná dovolená
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti nesmí zaměstnavatel hromadnou dovolenou určit. Když zaměstnanec onemocní až během hromadné dovolené, dovolená se přerušuje a dny nemoci se z ní neodečítají.
Podle § 217 odst. 4 nesmí zaměstnavatel určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Podle § 219 odst. 1 se dovolená přerušuje, když zaměstnanec během ní onemocní. Dny nemoci si zaměstnanec vyčerpá později, zaměstnavatel mu je určí po skončení pracovní neschopnosti.
Dohodáři na DPP a DPČ
Zaměstnanci na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti mají od 1. 1. 2024 nárok na dovolenou. Pro výpočet se počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.
Novela č. 281/2023 Sb. doplnila od 1. 1. 2024 do § 77 pravidlo, že u dohod činí pro účely dovolené týdenní pracovní doba 20 hodin. Podle výkladu Ministerstva práce vzniká nárok, když vztah v kalendářním roce trvá nepřetržitě aspoň 28 dní a dohodář odpracuje aspoň 80 hodin. U DPP se čerpaná dovolená nezapočítává do limitu 300 hodin, u DPČ do rozsahu práce ano.
Dovolená jen v rozvržených směnách
Přímé stanovisko ministerstva k zařazení dohodářů do hromadné dovolené k dispozici není. Dovolená se ale čerpá jen v rozsahu směn, které má dohodář předem rozvržené. Nevyčerpanou dovolenou zaměstnavatel proplácí až při skončení dohody.
Zbytky dovolené na konci roku
Dovolená se má vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Hromadná dovolená na konci roku je jedním ze způsobů, jak zbytky dovolené dočerpat, zákon tomu nebrání.
Podle § 218 odst. 1 určí zaměstnavatel čerpání tak, aby se dovolená vyčerpala v roce vzniku práva, ledaže tomu brání překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Na písemnou žádost zaměstnance lze od 1. 1. 2021 převést do dalšího roku část dovolené, která přesahuje čtyři týdny. Převedenou dovolenou musí zaměstnavatel určit do konce následujícího roku.
Proplacení jen při odchodu
Nevyčerpanou dovolenou lze podle § 222 odst. 2 proplatit jen při skončení pracovního poměru. Kdy se dovolená při odchodu čerpá a kdy proplácí, popisuje článek o nevyčerpané dovolené při konci práce.
Šest chyb při celozávodní dovolené
- Pozdní oznámení: písemné oznámení musí zaměstnanci dostat nejméně 14 dnů předem.
- Delší zavření než dva týdny: hromadné čerpání dovolené nesmí limit překročit, u uměleckých souborů čtyři týdny.
- Rozdělení na léto a Vánoce: podle ministerstva jde o limit za kalendářní rok, který nelze rozdělit.
- Chybějící dohoda s odbory a souhlas rady: kde zástupci zaměstnanců působí, jsou podmínkou.
- Odečtení svátků z dovolené: svátek na obvyklý pracovní den se do dovolené nepočítá.
- Nařízené neplacené volno: zaměstnanci bez dovolené náleží náhrada mzdy, pokud mu firma nepřidělí práci.
Další pravidla pro směny, přesčasy, svátky a volno najdete v průvodci Pracovní doba, volno a příplatky.
Časté otázky
Může zaměstnavatel nařídit celozávodní dovolenou přes Vánoce?
Ano, pokud je zavření nezbytné z provozních důvodů a nepřesáhne dva týdny. Kde působí odbory a rada zaměstnanců, je potřeba dohoda s odbory a souhlas rady. Bez technického důvodu může zaměstnavatel určit dovolenou každému zaměstnanci zvlášť, vždy písemně nejméně 14 dnů předem.
Lze hromadnou dovolenou rozdělit na léto a Vánoce?
Podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí ne. Hromadné čerpání dovolené může trvat nejvýše dva týdny v kalendářním roce a nelze ho rozdělit na dva týdny v létě a další týden o Vánocích.
Potřebuji souhlas odborů, když u nás žádné nejsou?
Zákoník práce situaci firmy bez odborů a rady zaměstnanců výslovně neřeší. V praxi se dovozuje, že hromadnou dovolenou pak určí zaměstnavatel sám. Ostatní podmínky platí dál: nezbytné provozní důvody, nejvýše dva týdny a písemné oznámení zaměstnancům nejméně 14 dnů předem.
Co když zaměstnanec už nemá žádnou dovolenou?
Zaměstnavatel mu může určit dovolenou dopředu, pokud lze předpokládat, že nárok vznikne do konce roku. Jinak mu musí přidělit práci, nebo jde o překážku na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Neplacené volno je možné jen na žádost nebo po dohodě.
Počítají se svátky do celozávodní dovolené?
Ne. Svátek, který připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance, se do dovolené nezapočítává, výjimka platí jen v nepřetržitém provozu při čerpání na žádost zaměstnance. Na přelomu roku jsou svátky 24., 25. a 26. prosince a 1. ledna, Silvestr 31. prosince svátkem není.
Co když zaměstnanec během celozávodní dovolené onemocní?
Dovolená se přerušuje a dny pracovní neschopnosti se z ní neodečítají, zaměstnanec si je vyčerpá v jiném termínu. Zaměstnanci, který už je v pracovní neschopnosti, nesmí zaměstnavatel hromadnou dovolenou vůbec určit.
Zdroje
- Zákoník práce, § 208, § 217 až § 222, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Čerpání dovolené, Portál pracovněprávní problematiky MPSV (mpsv.cz)
- Novinky v pracovním právu, dovolená u dohod, MPSV (mpsv.gov.cz)
- Zákon o státních svátcích, zákon č. 245/2000 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela zákoníku práce, zrušení rozvrhu dovolených, zákon č. 230/2024 Sb. (zakonyprolidi.cz)
