Přeplatek a nedoplatek na daňovém účtu eviduje finanční úřad zvlášť u každé daně, kterou firma nebo živnostník platí. Přeplatek se přitom nevrací sám: správce daně ho nejdřív použije na vaše dluhy a o vrácení zbytku je většinou potřeba požádat. Kdo o přeplatek nepožádá do šesti let, přijde o něj.
Ve zkratce
- Osobní daňový účet se vede zvlášť za každý druh daně, stav ukazuje daňová informační schránka DIS+.
- Přeplatek správce daně nejdřív sám použije na vaše nedoplatky, teprve zbytek je vratitelný přeplatek.
- Na žádost se přeplatek vrací do 30 dnů od jejího obdržení, minimum je 200 Kč.
- Přeplatek na dani z příjmů se bez žádosti nevrací, nadměrný odpočet DPH ano.
- Když úřad nevrátí včas, vzniká vám úrok z vratitelného přeplatku.
- Nevyžádaný přeplatek zaniká po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl.
Co je osobní daňový účet
Osobní daňový účet je evidence finančního úřadu, do které se podle § 149 daňového řádu zapisují předpisy daní, platby, přeplatky a nedoplatky. Vede se zvlášť pro každý druh daně, proto lze mít současně přeplatek i nedoplatek.
Podle § 149 daňového řádu zapisuje správce daně do evidence stanovení daně, její splnění nebo zánik a z toho plynoucí přeplatky, nedoplatky a převody. Každý daňový subjekt má osobní daňový účet zvlášť za každý druh daně: jeden pro DPH, jiný pro daň z příjmů, další pro silniční daň. Proto můžete mít na jedné dani přeplatek a na druhé současně nedoplatek.
Má dáti a Dal
Na debetní straně, tedy má dáti, jsou předpisy daní, například daň z podaného přiznání. Na kreditní straně, tedy dal, jsou vaše platby a vratky. Rozdíl obou stran určuje, zda máte přeplatek, nebo nedoplatek.
Jak zjistit stav účtu
Stav osobního daňového účtu zjistíte v daňové informační schránce DIS+ na portálu MOJE daně, která ukazuje zůstatky podle jednotlivých daní. Úřední doklad o stavu vydá finanční úřad na žádost jako potvrzení podle § 151.
Daňový řád v § 69 zavádí daňovou informační schránku, přes kterou získáte informace ze spisu i z osobního daňového účtu a můžete činit podání. Finanční správa ji provozuje jako DIS+ na portálu MOJE daně.
Přihlášení a pověření účetní
Podle § 69a se přihlásíte identitou občana, například bankovní identitou, přihlašovacími údaji k datové schránce, nebo přidělenými přístupovými údaji. Majitel nebo jednatel může přístupem pověřit jinou fyzickou osobu, třeba účetní. Pověření se uděluje jen přes DIS+ a není zmocněním k zastupování ve smyslu daňového řádu.
Co v DIS+ uvidíte
Schránka ukazuje zůstatky podle jednotlivých daní a finančních úřadů, nedoplatek je označený znaménkem minus. Zobrazíte si zůstatek k vybranému dni i jednotlivé pohyby a u neuhrazeného předpisu platební údaje.
Úřední potvrzení o stavu účtu
Když potřebujete stav doložit bance nebo v tendru, požádejte podle § 151 o potvrzení o stavu osobního daňového účtu. Musí z něj být patrný den splatnosti jednotlivých daní. Podle Portálu veřejné správy je za potvrzení správní poplatek.
Nedoplatek a úrok z prodlení
Nedoplatek je daň nebo její příslušenství, které nebylo uhrazeno do dne splatnosti. Úrok z prodlení běží od čtvrtého dne po splatnosti, odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů a do 1 000 Kč za období se nepředepisuje.
Nedoplatek je podle § 153 daň, která není uhrazena, přestože uplynul den splatnosti. Nedoplatkem je i neuhrazené příslušenství daně, například úrok nebo penále. Finanční úřad o nedoplatku vyrozumět může a vždy tak učiní, má-li být nedoplatek poprvé vymáhán, pokud nejde o zákonnou výjimku.
Jak se počítá úrok
Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne po původním dni splatnosti do dne platby. Odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 251a odst. 5 se repo sazba bere k prvnímu dni pololetí, do kterého spadá každý jednotlivý den prodlení, takže se může měnit po pololetích. Úrok do 1 000 Kč se za jedno zdaňovací období nepředepisuje. Souvislost s opravou chyby v přiznání vysvětluje článek o dodatečném přiznání a penále.
Přeplatek a vratitelný přeplatek
Přeplatek vzniká, když platby na osobním daňovém účtu převýší předepsanou daň, typicky po vysokých zálohách. Správce daně ho nejdřív sám použije na vaše nedoplatky a vratitelným přeplatkem se stává teprve zbytek.
Přeplatek je podle § 154 částka, o kterou platby na kreditní straně převyšují předpisy na debetní straně. Typicky vzniká, když zaplacené zálohy převýší daň za celé období. Správce daně ho nejdřív bez žádosti převede na úhradu vašeho nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu, případně na nedoplatek u jiného správce daně, který si ho včas vyžádá.
Kdy se přeplatek stane vratitelným
Teprve když žádný nedoplatek není, stává se přeplatek vratitelným a zůstává na účtu jako platba na budoucí daň. Když lze odůvodněně předpokládat, že vám na stejném účtu vznikne povinnost daň zaplatit, správce přeplatek na jiný nedoplatek nepoužije, ledaže o to požádáte. O převodu přeplatku nad 1 000 Kč na nedoplatek vás vyrozumí.
Modelový příklad
Modelová čísla: Firmě vznikne přeplatek 40 000 Kč na dani z příjmů, protože zálohy převýšily daň, a zároveň má nedoplatek 15 000 Kč na silniční dani. Pokud nelze předpokládat brzkou platbu na dani z příjmů, správce daně bez žádosti převede 15 000 Kč na nedoplatek a o převodu firmu vyrozumí, protože přesahuje 1 000 Kč. Vratitelný přeplatek pak činí 25 000 Kč a o jeho vrácení je potřeba požádat.
Jak požádat o vrácení nebo převod
O vrácení vratitelného přeplatku, jeho převod na jinou vlastní daň nebo použití pro jiný subjekt se žádá podle § 155 daňového řádu žádostí ve volné formě, například přes DIS+. Úřad vyhoví, když přeplatek dosahuje aspoň 200 Kč.
Podle § 155 můžete požádat o vrácení vratitelného přeplatku, o jeho použití na nedoplatek jiného daňového subjektu nebo na zálohu, anebo o převod na jiný vlastní osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně, třeba z daně z příjmů na silniční daň. Které vozidlo ji platí, rozebírá článek o silniční dani u firemních aut.
| Co chcete | Jak a do kdy |
|---|---|
| Vrácení přeplatku na žádost | Do 30 dnů od obdržení žádosti |
| Převod na jinou vlastní daň nebo použití na zálohu | Účinek ke dni doručení žádosti, nejdříve ke dni vzniku přeplatku |
| Nadměrný odpočet DPH | Bez žádosti, do 30 dnů od dne, kdy se platební výměr považuje za doručený |
| Přeplatek na dani z příjmů | Jen na žádost |
Forma žádosti
Žádost má volnou formu. Uveďte, co žádáte, kdo žádá a podepisuje, číslo účtu a případně údaje jiného daňového subjektu. Podat ji lze přes DIS+, aplikací EPO, datovou schránkou, e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, osobně nebo poštou. Služba je bezplatná.
Minimum 200 Kč a kdy úřad nevyhoví
Žádosti se vyhoví, když přeplatek při jejím podání dosahuje aspoň 200 Kč, jinak jen pokud této částky dosáhne do 60 dnů. Nevyhoví se, když lze předpokládat, že do 1 měsíce vznikne povinnost uhradit daň na stejném účtu, což se může týkat plátce DPH. Nevyhoví se ani u přeplatku z daně, která ještě nebyla pravomocně stanovena.
Lhůty a kam peníze přijdou
Na žádost vrací finanční úřad přeplatek do 30 dnů od jejího obdržení, firmám jen bezhotovostně na účet uvedený při registraci. Přeplatek na dani z příjmů se bez žádosti nevrací, nadměrný odpočet DPH ano.
Na žádost vrací správce daně přeplatek do 30 dnů od jejího obdržení podle § 155b odst. 1. Firmám a podnikajícím fyzickým osobám se vrací jen bezhotovostně. Registrovaný daňový subjekt musí určit jeden z účtů uvedených při registraci, přednostně účet v Česku.
Daň z příjmů: žádost je v přiznání
Přeplatek na dani z příjmů se bez žádosti nevrací, Finanční správa výslovně uvádí, že o vrácení je třeba požádat. Žádost je na konci formuláře přiznání, u elektronického podání postačí autorizace při odeslání. Podat ji lze i samostatně později. Lhůty a zálohy u firem shrnuje článek o dani z příjmů s.r.o..
Proč peníze nepřijdou hned po podání
U přiznání podaného v základní lhůtě vrací Finanční správa přeplatek do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání přiznání, ne od data podání. Dřívější podání tedy výplatu neurychlí. Přeplatek ze záloh může vzniknout i v roce, kdy firma skončí ve ztrátě, a jak ztrátu využít později, popisuje článek o odpočtu daňové ztráty.
Co se vrací automaticky
Bez žádosti se vrací přeplatek z daňového odpočtu, typicky nadměrný odpočet DPH. Pokud se vyměřená daň neodchyluje od tvrzení, přijde do 30 dnů od posledního dne lhůty pro podání přiznání, při oznámení platebního výměru do 15 dnů. Nestane se tak, když nemáte určený účet nebo když požádáte, aby se přeplatek nevracel.
Úroky, které platí finanční úřad
Když finanční úřad přeplatek nevrátí včas, platí podle § 253a úrok z vratitelného přeplatku ve výši úroku z prodlení. Vratitelný přeplatek, o jehož vrácení nepožádáte do 6 let od konce roku vzniku, zaniká.
Když správce daně přeplatek nevrátí včas, vzniká podle § 253a úrok z vratitelného přeplatku. Běží od uplynutí lhůty pro vrácení do dne vrácení, použití nebo převodu a odpovídá úroku z prodlení. Nevzniká, pokud jste sami požádali, aby se přeplatek nevracel. Úrok do 1 000 Kč se nepředepisuje.
Další úroky ve prospěch firmy
Úrok z nesprávně stanovené daně podle § 254 vzniká z části daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec vašeho tvrzení nebo z moci úřední. Doměření a obranu proti němu popisuje článek o daňové kontrole u firmy. Úrok z daňového odpočtu podle § 254a vzniká, když úřad nadměrný odpočet nevrátí do 4 měsíců od konce lhůty pro podání tvrzení.
Přeplatek po šesti letech zaniká
Podle § 160a zaniká vratitelný přeplatek, o jehož vrácení nepožádáte do 6 let od konce roku, ve kterém vznikl.
Pět chyb, kvůli kterým přeplatek nepřijde
- Chybí žádost. Přeplatek na dani z příjmů se bez žádosti nevrací.
- Není určený účet. Registrovaný subjekt musí použít účet uvedený při registraci.
- Nedoplatek jinde. Úřad přeplatek nejdřív sám použije na jiné vaše dluhy.
- Chybné označení platby. Platba skončí na účtu nejasných plateb a úřad vás vyzve, na kterou daň byla určena.
- Zapomenutý přeplatek. Po 6 letech od konce roku vzniku zaniká.
Jak přeplatky a placení daní zapadají do celé agendy faktur a DPH, ukazuje náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Když úřad nadměrný odpočet zadrží kvůli pochybnostem, poradí článek o výzvě k odstranění pochybností.
Další články pro živnostníky shrnuje průvodce daněmi a pojistným OSVČ.
Časté otázky
Kde zjistím, jestli mám u finančního úřadu přeplatek nebo nedoplatek?
V daňové informační schránce DIS+ na portálu MOJE daně, kde vidíte zůstatky podle jednotlivých daní a nedoplatek se znaménkem minus. Pokud potřebujete stav doložit třeba bance, požádejte o úřední potvrzení o stavu osobního daňového účtu.
Proč mám u každé daně jiný zůstatek?
Osobní daňový účet se vede zvlášť za každý druh daně, takže DPH, daň z příjmů i silniční daň mají vlastní zůstatek. Přeplatek na jedné dani ale správce sám použije na nedoplatek na jiné dani a vrátit lze až zbytek.
Vrátí mi finanční úřad přeplatek na dani z příjmů sám?
Ne, o vrácení musíte požádat. Žádost je na konci formuláře daňového přiznání a u elektronického podání stačí autorizace při odeslání. Když ji nevyplníte, můžete požádat samostatně později, nejpozději do šesti let od konce roku vzniku přeplatku.
Za jak dlouho přeplatek dostanu?
Na žádost do 30 dnů od jejího obdržení. U přiznání k dani z příjmů podaného v základní lhůtě počítá Finanční správa 30 dnů až od konce lhůty pro podání přiznání. Pokud úřad lhůtu nedodrží, vzniká vám úrok z vratitelného přeplatku.
Existuje minimální částka pro vrácení přeplatku?
Ano, žádosti se vyhoví, když přeplatek v době podání dosahuje aspoň 200 Kč, nebo když této částky dosáhne do 60 dnů od podání. Nižší přeplatek vrací správce daně jen výjimečně, z důvodu hospodárnosti.
Můžu přeplatek převést na jinou daň nebo na jinou firmu?
Ano. Lze požádat o převod na jiný vlastní daňový účet, o použití na zálohu nebo o úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu. Žádost má volnou formu a převod má účinek ke dni jejího doručení, nejdříve ke dni vzniku přeplatku.
Zdroje
- Daňový řád, zákon č. 280/2009 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení o úroku z prodlení, č. 351/2013 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Žádost o vrácení přeplatku, Portál veřejné správy (portal.gov.cz)
- Potvrzení o stavu daňového účtu, Portál veřejné správy (portal.gov.cz)
- Přeplatky na daních z příjmů, tisková zpráva GFŘ (financnisprava.gov.cz)
