Živnost pro cizince funguje v Česku podle stejného živnostenského zákona jako pro Čechy, rozdíl je hlavně v pobytu a v dokladech. Občan EU ohlásí živnost skoro stejně jako český podnikatel. Občan třetí země potřebuje k živnostenskému listu i dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.
Ve zkratce
- Zahraniční osoba podniká za stejných podmínek jako česká, pokud zákon nestanoví jinak.
- Cizinec s trvalým pobytem v ČR je pro živnostenský zákon česká osoba.
- Občan třetí země nejdřív ohlásí živnost, dostane výpis pro pobytové řízení a podnikat smí až po doložení víza nebo pobytu.
- Živnostenské oprávnění cizince ze třetí země platí jen po dobu povoleného pobytu.
- Bez trvalého pobytu podnikající cizinec ze třetí země nemá veřejné zdravotní pojištění, potřebuje komerční.
- Ukrajinec s dočasnou ochranou může mít živnost, ale jen na dobu trvání ochrany.
Kdo je pro živnostenský zákon cizinec
Pro živnostenský zákon je cizincem zahraniční fyzická osoba, tedy člověk bez trvalého pobytu v České republice. Cizinec s povoleným trvalým pobytem, azylem nebo doplňkovou ochranou podniká stejně jako občan ČR.
Živnostenský zákon v § 5 nemluví o cizincích, ale o zahraničních osobách. Zahraniční fyzickou osobou je ten, kdo nemá bydliště na území České republiky, tedy místo trvalého pobytu. Cizinec s povoleným trvalým pobytem je proto pro živnostenský úřad česká osoba. Kdo má jen dlouhodobé vízum nebo dlouhodobý pobyt, je zahraniční osoba. Kdo má azyl nebo doplňkovou ochranu, podniká stejně jako občan ČR. Dočasná ochrana Ukrajinců ale mezinárodní ochranou není.
Občan EU: postup skoro jako u Čecha
Občan Evropské unie ohlašuje živnost stejným postupem jako Čech a nedokládá vízum ani pobytové oprávnění. Jeho doklady obvykle nepotřebují překlad soudního tlumočníka ani ověření podpisu a razítka.
Občan Evropské unie nepotřebuje k pobytu povolení, a proto k ohlášení živnosti nedokládá vízum ani pobytové oprávnění. Postup je stejný, jaký popisuje náš návod, jak začít podnikat, liší se jen doklady o bezúhonnosti a kvalifikaci. Doklady občanů EU nemusí mít překlad soudního tlumočníka ani ověřený podpis a razítko, pokud o nich nejsou pochybnosti.
Občan třetí země: živnost a vízum na sebe navazují
Živnostenský úřad vydá cizinci ze země mimo EU, který splní vše kromě pobytu, zvláštní výpis podle § 47, s nímž požádá o vízum za účelem podnikání. Oprávnění podnikat mu vznikne teprve doložením víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
Cizinec ze země mimo EU musí k ohlášení živnosti doložit vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. K žádosti o vízum za účelem podnikání ale zákon o pobytu cizinců naopak chce doklad o zápisu do živnostenského rejstříku. Tento kruh řeší živnostenský zákon v § 47 odst. 7 a 8 pomocí zvláštního výpisu.
Výpis pro účely pobytového řízení
Když cizinec splní všechny podmínky kromě pobytu, živnostenský úřad mu vydá výpis pro účely řízení o pobytu. Právo provozovat živnost ale vznikne až dnem, kdy úřadu doloží dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Doklad musí doložit do 3 pracovních dnů od ohlášení místa pobytu v ČR. Když to nestihne, nebo pobyt nedoloží do 6 měsíců od doručení výpisu, úřad rozhodne, že oprávnění nevzniklo.
Dlouhodobé vízum za účelem podnikání
Žádost o vízum se podává osobně na zastupitelském úřadu ČR. Přikládá se cestovní doklad, doklad o ubytování, fotografie, výpis ze živnostenského rejstříku a doklad o prostředcích k pobytu ve výši 50násobku existenčního minima. Úplný seznam dokladů k vízu je rozumné si předem ověřit na Informačním portálu pro cizince ministerstva vnitra.
Povolení k dlouhodobému pobytu
Vízum se uděluje nejdéle na rok. Kdo chce zůstat déle se stejným účelem, žádá o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Dokládá úhrnný měsíční příjem aspoň ve výši životních minim a nákladů na bydlení, bezdlužnost a cestovní zdravotní pojištění. Povolení se podle ministerstva vnitra vydává nejdéle na 2 roky a lze ho opakovaně prodlužovat. O prodloužení se žádá nejdříve 120 dnů a nejpozději poslední den platnosti.
Přechod ze zaměstnání na podnikání
Změnit účel pobytu na podnikání může cizinec jen tehdy, když má platné povolení k dlouhodobému pobytu a pobývá v ČR déle než 5 let (§ 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Výjimky platí mimo jiné pro investory a absolventy studia či výzkumu.
Modelový příklad
Modelová situace: živnostenský úřad doručí cizinci výpis pro účely pobytového řízení 2. února. Cizinec získá vízum, přicestuje do Česka a 10. června ohlásí místo pobytu. Vízum pak musí živnostenskému úřadu doložit do 3 pracovních dnů od tohoto ohlášení a celkově nejpozději do 6 měsíců od doručení výpisu, tedy do 2. srpna. Podnikat smí až ode dne doložení, jinak úřad rozhodne, že oprávnění nevzniklo.
Doklady k ohlášení živnosti
K ohlášení živnosti dokládá cizinec výpis z evidence trestů ne starší 3 měsíců, u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností i odbornou způsobilost. Cizojazyčné doklady občanů třetích zemí potřebují překlad soudního tlumočníka a ověření podpisu.
Ke každému ohlášení patří doklady o bezúhonnosti, u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností i o odborné způsobilosti. Výpisy z evidence trestů nesmí být starší 3 měsíců. Pokud stát výpis nevydává, nahradí ho čestné prohlášení učiněné před notářem. Cizojazyčné doklady se předkládají s překladem soudního tlumočníka a s ověřenou pravostí podpisu a razítka, s výjimkou dokladů občanů EU.
| Co se dokládá | Občan EU | Občan třetí země |
|---|---|---|
| Vízum nebo pobyt | Ne | Ano, dlouhodobé vízum nebo dlouhodobý pobyt |
| Výpis z evidence trestů | Ze státu občanství či posledního pobytu, nebo český s přílohou | Ze státu občanství, český si úřad vyžádá sám |
| Vzdělání | Bez nostrifikace, uznává se i praxe z jiného státu EU | Nostrifikační doložka, u vysoké školy osvědčení o uznání |
| Překlad a ověření | Ne, pokud nejsou pochybnosti | Překlad soudního tlumočníka a ověření podpisu a razítka |
Když chybí uznané vzdělání
U volné živnosti se odborná způsobilost nedokládá. U řemeslné nebo vázané živnosti může podnikatel bez uznaného vzdělání ustanovit odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. K ohlášení se přikládá jeho souhlas.
Sídlo a adresa v ohlášení
V ohlášení se uvádí adresa bydliště v cizině, místa pobytu v ČR a sídla. Liší-li se sídlo od bydliště, stačí k němu písemný souhlas vlastníka prostor. Na co si u souhlasu majitele dát pozor, popisuje článek o sídle firmy a virtuálním sídle.
Jak dlouho živnostenský list platí
Platnost živnostenského oprávnění cizince, který k pobytu potřebuje povolení, kopíruje dobu povoleného pobytu. Kdo chce podnikat dál, musí úřadu před koncem platnosti oznámit pokračování a doložit nové povolení, jinak oprávnění zanikne.
U cizince, který potřebuje povolený pobyt, je doba platnosti živnostenského oprávnění rovna době povoleného pobytu. Před koncem platnosti musí podnikatel úřadu oznámit, že chce pokračovat, a doložit nové povolení k pobytu. Když ho nedoloží, úřad ho vyzve a stanoví lhůtu. Po jejím marném uplynutí oprávnění zaniká a úřad ho zruší i tehdy, když cizinec podmínku pobytu přestane splňovat.
Zdravotní a sociální pojištění
Cizinec ze země mimo EU, který v Česku jen podniká a nemá trvalý pobyt, musí mít komerční cestovní zdravotní pojištění s limitem nejméně 400 000 EUR bez spoluúčasti. Občan EU podnikající jen v Česku typicky spadá do veřejného pojištění.
Cizinec ze třetí země bez trvalého pobytu, který jen podniká, není účasten veřejného zdravotního pojištění, protože ho zákon mezi pojištěnci nevyjmenovává. Zákon o pobytu cizinců proto vyžaduje komerční cestovní zdravotní pojištění s limitem plnění nejméně 400 000 EUR na pojistnou událost bez spoluúčasti. Kdo přijede jen s pojištěním nutné a neodkladné péče, musí do 90 dnů uzavřít pojištění komplexní péče u pojišťovny oprávněné v ČR.
Občané EU a pojištění
Občan EU, EHP a Švýcarska spadá do veřejného zdravotního pojištění podle koordinačních nařízení EU, typicky když podniká jen v Česku. Zahájení samostatné činnosti oznamuje každá OSVČ územní správě sociálního zabezpečení. Lze to udělat přes živnostenský úřad, který údaje předá sociální správě, zdravotní pojišťovně i finančnímu úřadu.
Ukrajinci s dočasnou ochranou
Ukrajinec s dočasnou ochranou se podle lex Ukrajina považuje za držitele víza nad 90 dnů, a proto může ohlásit živnost. Oprávnění ale platí jen po dobu ochrany a při každém prodloužení musí doložit nový vízový štítek.
Podle § 4 odst. 4 zákona č. 65/2022 Sb., známého jako lex Ukrajina, se osoba s dočasnou ochranou považuje za držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu. Tím splňuje podmínku pro ohlášení živnosti. Oprávnění ale platí jen po dobu dočasné ochrany. Při každém prodloužení ochrany musí podnikatel na živnostenský úřad doložit nový vízový štítek, jinak oprávnění zanikne.
Zdravotní pojištění u dočasné ochrany
Osoba s dočasnou ochranou je pojištěncem veřejného zdravotního pojištění. Ve věku 18 až 65 let se po 90 dnech od udělení ochrany považuje pro pojištění za osobu s trvalým pobytem. Pokud za ni neplatí stát nebo zaměstnavatel, hradí si pojistné sama.
Zvláštní dlouhodobý pobyt
Od 11. 2. 2025 zná lex Ukrajina zvláštní dlouhodobý pobyt, tedy povolení k dlouhodobému pobytu na 5 let bez právního nároku. Mezi podmínky patří 2 roky nepřetržité dočasné ochrany, 2 roky veřejného zdravotního pojištění bez nedoplatků a příjem ve stanovené výši. Do příjmů se počítají i příjmy ze samostatné činnosti.
Cizinec jako jednatel s.r.o.
Cizinec ze třetí země může podnikat i jako jednatel české s.r.o. s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Pokud ale pro firmu fakticky pracuje v provozu, potřebuje podle zákona o zaměstnanosti povolení k zaměstnání nebo kartu.
Cizinec může podnikat i přes českou s.r.o. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je podle ministerstva vnitra určené i pro jednatele a členy statutárního orgánu. K žádosti se přikládá výpis z obchodního rejstříku a doklad o bezdlužnosti společnosti. Jak se zdaňuje zisk firmy, vysvětluje článek o dani z příjmů s.r.o..
Řízení firmy, nebo práce v provozu
Zákon o zaměstnanosti v § 89 odst. 3 považuje za zaměstnání i plnění úkolů z předmětu činnosti firmy, které pro ni zajišťuje společník nebo člen statutárního orgánu. Jednatel ze třetí země, který pro firmu fakticky pracuje v provozu a jen ji neřídí, proto potřebuje povolení k zaměstnání nebo kartu.
Šest kroků k živnosti pro občana třetí země
- Zjistěte druh živnosti a u řemeslné nebo vázané si zajistěte nostrifikaci, nebo odpovědného zástupce.
- Opatřete výpis z evidence trestů ze státu občanství, ne starší 3 měsíců, s překladem soudního tlumočníka.
- Ohlaste živnost a převezměte výpis pro účely pobytového řízení.
- Požádejte o dlouhodobé vízum na zastupitelském úřadu ČR a doložte prostředky k pobytu.
- Po příjezdu ohlaste místo pobytu a do 3 pracovních dnů doložte vízum živnostenskému úřadu.
- Hlídejte konec pobytu a s novým povolením zajděte na živnostenský úřad, aby oprávnění nezaniklo.
Další kroky od založení po každodenní provoz firmy shrnuje náš průvodce založením a vedením firmy, kde najdete i srovnání živnosti a s.r.o.
Některé obory vyžadují koncesi, postup popisuje článek o koncesované živnosti.
Časté otázky
Může cizinec v Česku podnikat na živnostenský list?
Ano, zahraniční osoba podniká za stejných podmínek jako česká, pokud zákon nestanoví jinak. Občan EU pobytové oprávnění nedokládá. Občan třetí země musí doložit dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
Co je dřív, živnostenský list, nebo vízum?
Nejdřív se ohlašuje živnost. Úřad vydá výpis pro účely pobytového řízení, který cizinec přiloží k žádosti o vízum. Právo podnikat vznikne až dnem, kdy vízum doloží živnostenskému úřadu, nejpozději do 6 měsíců od doručení výpisu.
Jaký výpis z rejstříku trestů potřebuji?
Občan EU dokládá výpis ze státu občanství nebo posledního pobytu, případně český výpis s přílohou. Občan třetí země přikládá výpis ze státu občanství a český si úřad vyžádá sám. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.
Musí podnikající cizinec platit zdravotní pojištění?
Cizinec ze třetí země bez trvalého pobytu, který jen podniká, do veřejného pojištění nepatří. K pobytu potřebuje komerční zdravotní pojištění s limitem nejméně 400 000 EUR bez spoluúčasti. Občan EU zpravidla spadá do veřejného systému.
Může Ukrajinec s dočasnou ochranou mít živnost?
Ano, dočasná ochrana se považuje za vízum k pobytu nad 90 dnů. Živnostenské oprávnění ale platí jen po dobu ochrany a při každém prodloužení je potřeba doložit úřadu nový vízový štítek.
Může cizinec, který je v Česku jako zaměstnanec, přejít na podnikání?
Změna účelu pobytu na podnikání je možná, pokud má cizinec platné povolení k dlouhodobému pobytu a žije v Česku déle než 5 let. Výjimky platí například pro investory a absolventy studia či výzkumu.
Zdroje
- Živnostenský zákon, § 5, 46, 47 a 57, zákon č. 455/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o pobytu cizinců, § 31, 45, 46 a 180j, zákon č. 326/1999 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Lex Ukrajina, zákon č. 65/2022 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Pobyt za účelem podnikání, Informační portál pro cizince (ipc.gov.cz)
- Zdravotní pojištění cizinců, Všeobecná zdravotní pojišťovna (vzp.cz)
