Převedení zaměstnance na jinou práci a přeložení: kdy je zaměstnavatel musí nebo smí provést a co se mzdou

Převedení zaměstnance na jinou práci a přeložení do jiného místa jsou výjimky z pravidla, že obsah pracovního poměru se mění jen dohodou. Zákoník práce v § 41 určuje, kdy zaměstnavatel převést musí, kdy smí a kdy jen se souhlasem. Přeložení na jinou pobočku podle § 43 vždy vyžaduje souhlas. Za převedenou práci obvykle náleží mzda podle vykonávané práce, doplatek do průměrného výdělku jen v zákonem určených případech.

Ve zkratce

  • Povinné důvody převedení jsou v § 41 odst. 1 písm. a) až f) ve znění účinném od 1. 6. 2025.
  • Při prostoji a přerušení práce kvůli počasí lze převést jen se souhlasem zaměstnance.
  • Důvod a dobu převedení je nutné předem projednat, při změně smlouvy i písemně potvrdit.
  • Přeložit na jiné místo lze jen se souhlasem a jen v rámci zaměstnavatele.
  • Doplatek do průměrného výdělku náleží jen v případech podle § 139.

Proč je převedení výjimkou

Převedení na jinou práci je výjimkou, protože obsah pracovního poměru lze podle § 40 zákoníku práce měnit jen dohodou. Jinou práci nebo práci v jiném místě musí zaměstnanec konat jen v případech stanovených zákonem, tedy při převedení a přeložení.

Pracovní smlouva musí podle § 34 zákoníku práce obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Podle § 40 lze obsah pracovního poměru změnit jen dohodou. Jinou práci nebo práci v jiném místě musí zaměstnanec konat jen v případech, které stanoví zákon, tedy při převedení a přeložení.

Písemná informace o změně

O změně údajů o pracovním poměru musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (§ 37 odst. 3 a § 40 odst. 3). Jak dlouho uchovávat mzdové podklady, popisuje článek o archivaci účetních a mzdových dokladů.

Kdy zaměstnavatel převést musí

Zaměstnavatel musí převést zaměstnance podle § 41 odst. 1 zákoníku práce například při dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti, dosažení nejvyšší přípustné expozice, ohrožení těhotenství či mateřství, ochraně jiných před infekcí, rozhodnutí soudu nebo úřadu a nezpůsobilosti k noční práci.

Povinné převedení upravuje § 41 odst. 1 v šesti písmenech. Platí ve znění novely č. 120/2025 Sb., účinné od 1. 6. 2025, která písmena přeznačila, takže starší výklady používají jiné značení.

Zdravotní důvody a expozice

Podle písmene a) musí zaměstnavatel převést toho, kdo podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dosavadní práci. Stejně postupuje, když zaměstnanec na pracovišti určeném orgánem ochrany veřejného zdraví dosáhl nejvyšší přípustné expozice. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 2400/2014 vzniká povinnost převést už dosažením expozice, lékařský posudek o nezpůsobilosti k tomu není podmínkou.

Těhotné, kojící a matky po porodu

Písmeno b) se týká těhotné, kojící zaměstnankyně a matky do konce devátého měsíce po porodu, která koná práci pro ni zakázanou nebo podle lékařského posudku ohrožující těhotenství či mateřství. Seznam zakázaných prací stanoví vyhláška č. 180/2015 Sb. Podle písmene f) musí zaměstnavatel vyhovět, když taková zaměstnankyně pracující v noci požádá o převedení.

Infekce, rozhodnutí úřadu a noční práce

Písmeno c) vyžaduje převedení, když je to podle lékařského posudku nebo rozhodnutí hygieny nutné k ochraně jiných před infekčním onemocněním. Písmeno d) míří na pravomocné rozhodnutí soudu nebo úřadu. Písmeno e) se použije, když lékař uzná zaměstnance za nezpůsobilého pro noční práci.

Kdy zaměstnavatel převést smí

Zaměstnavatel smí převést zaměstnance podle § 41 odst. 2 zákoníku práce po výpovědi pro nesplňování požadavků nebo porušování povinností, během trestního řízení pro úmyslnou trestnou činnost ke škodě firmy a při dočasné ztrátě předpokladů, nejdéle 30 pracovních dnů ročně.

Podle § 41 odst. 2 může zaměstnavatel převést zaměstnance ve třech situacích. Jde o možnost, ne povinnost.

Po výpovědi a při trestním řízení

První situací je výpověď podle § 52 písm. f) nebo g), tedy pro nesplňování požadavků nebo porušování povinností. Druhou je trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti při práci ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to do jeho pravomocného skončení. Jaké prostředky má firma při kontrole zaměstnanců, vysvětluje článek o kontrole zaměstnanců podle zákona.

Dočasná ztráta předpokladů

Třetí situací je dočasná ztráta předpokladů stanovených zvláštními předpisy, typicky řidičského oprávnění. Tady platí jediný zákonný strop: nejdéle celkem 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Jiný obecný limit délky převedení zákon nestanoví.

Souhlas zaměstnance, prostoj a mimořádné události

Bez souhlasu lze zaměstnance převést i na práci jiného druhu, pokud účelu nelze dosáhnout v rámci smlouvy, a při mimořádné události. Při prostoji nebo přerušení práce kvůli počasí smí zaměstnavatel podle § 41 odst. 5 převádět jen se souhlasem.

Pokud účelu převedení nelze dosáhnout v rámci pracovní smlouvy, může zaměstnavatel podle § 41 odst. 3 převést zaměstnance i na práci jiného druhu bez jeho souhlasu. Podle odstavce 4 lze bez souhlasu převést na dobu nezbytné potřeby k odvrácení mimořádné nebo živelní události či jiné hrozící nehody.

Prostoj a nepříznivé počasí

Při prostoji nebo přerušení práce kvůli nepříznivému počasí smí zaměstnavatel podle § 41 odst. 5 převést zaměstnance jen s jeho souhlasem. Když nesouhlasí, náleží mu podle § 207 náhrada mzdy nejméně 80 % průměrného výdělku při prostoji a nejméně 60 % při přerušení práce kvůli počasí nebo živelní události.

Vhodná práce a návrat

Nová práce musí odpovídat zdravotnímu stavu a schopnostem zaměstnance a pokud možno i kvalifikaci. Jakmile důvody převedení odpadnou, musí ho zaměstnavatel podle § 44 zařadit zpět podle smlouvy, pokud se nedohodnou na její změně. Jak lidem hledat role, které jim sedí, popisuje článek o talent managementu v malé firmě.

Projednání, písemné potvrzení a odbory

Důvod a dobu převedení musí zaměstnavatel podle § 41 odst. 7 zákoníku práce předem projednat se zaměstnancem a při změně smlouvy vydat písemné potvrzení. S odbory projednává převedení bez souhlasu delší než 21 pracovních dnů v kalendářním roce.

Vedoucí projednává převedení se zaměstnancem
Důvod a dobu převedení na jinou práci musí zaměstnavatel se zaměstnancem předem projednat.

Podle § 41 odst. 7 musí zaměstnavatel předem projednat se zaměstnancem důvod převedení a dobu, po kterou má trvat. Když převedením dochází ke změně pracovní smlouvy, musí vydat písemné potvrzení o důvodu a době trvání. Výjimkou jsou dočasná ztráta předpokladů a mimořádné události.

Co znamená 21 pracovních dnů

Číslo 21 pracovních dnů není délka převedení. Je to práh z § 46: převádí-li zaměstnavatel zaměstnance bez jeho souhlasu na práci mimo pracovní smlouvu, musí to projednat s odborovou organizací, pokud celková doba převedení přesáhne 21 pracovních dnů v kalendářním roce. Ve firmě bez odborů se tato povinnost neuplatní. Jak vést projednání klidně i ve vypjaté chvíli, ukazuje článek o asertivitě a reakci na ponížení.

Co se mzdou při převedení

Za dobu převedení náleží zaměstnanci mzda podle vykonávané práce. Doplatek do průměrného výdělku před převedením přísluší podle § 139 odst. 1 zákoníku práce jen ve čtyřech případech, například při mimořádné události nebo prostoji se souhlasem.

Za dobu převedení náleží mzda podle vykonávané práce. Doplatek do průměrného výdělku před převedením přísluší podle § 139 odst. 1 jen ve čtyřech případech.

Důvod převedení Co náleží
Ohrožení nemocí z povolání nebo nejvyšší přípustná expozice Doplatek do průměrného výdělku
Ochrana jiných před infekčním onemocněním Doplatek do průměrného výdělku
Mimořádná událost, živelní událost, hrozící nehoda Doplatek do průměrného výdělku
Prostoj nebo nepříznivé počasí, se souhlasem Doplatek do průměrného výdělku
Trestní řízení Mzda podle vykonávané práce, zpětný doplatek, když zaměstnanec není odsouzen
Těhotná, kojící, matka do 9. měsíce po porodu Práce se stejným výdělkem, jinak vyrovnávací příspěvek
Ostatní důvody Mzda podle vykonávané práce

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Zaměstnanci, který po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání dosahuje nižšího výdělku, náleží od zaměstnavatele náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271b. Jde o rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem po úrazu.

Těhotné a kojící zaměstnankyně

Podle § 239 musí zaměstnavatel těhotnou, kojící zaměstnankyni a matku do konce devátého měsíce po porodu převést na vhodnou práci, při níž mohou dosahovat stejného výdělku. Pokud bez svého zavinění dosahuje nižšího výdělku, může dostávat vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb.

Modelový příklad

Modelová čísla: zaměstnanec s průměrným výdělkem 36 000 Kč měsíčně je se svým souhlasem převeden kvůli prostoji na jinou práci, za kterou mu náleží mzda 30 000 Kč. Podle § 139 odst. 1 mu zaměstnavatel doplatí rozdíl do průměrného výdělku před převedením, tedy 6 000 Kč za měsíc. Kdyby byl převeden z ostatních důvodů, například po výpovědi pro porušování povinností, dostal by jen 30 000 Kč podle vykonávané práce.

Přeložení a jiné způsoby změny místa

Přeložení do jiného místa, než sjednává pracovní smlouva, je podle § 43 zákoníku práce možné jen se souhlasem zaměstnance, v rámci zaměstnavatele a při nezbytné provozní potřebě. Těhotné a pečující o dítě mladší 9 let lze přeložit jen na jejich žádost.

Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než sjednává smlouva, lze podle § 43 jen s jeho souhlasem, jen v rámci zaměstnavatele a jen pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba. Těhotné a zaměstnance pečující o dítě mladší 9 let lze podle § 240 přeložit jen na jejich žádost.

Pracovní cesta a dočasné přidělení

Pracovní cesta podle § 42 je časově omezené vyslání mimo sjednané místo, jen na základě dohody. Dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli podle § 43a vyžaduje písemnou dohodu, nejdříve po 6 měsících od vzniku pracovního poměru. Trvalou změnu řeší dohoda o změně smlouvy podle § 40.

Odmítnutí převedení

Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 31/24, vyhlášeném pod č. 2/2026 Sb., ponechal převedení bez souhlasu v platnosti, ale vyšel z judikatury, podle níž jde o dočasné řešení do dohody nebo rozvázání pracovního poměru. Trestat odmítnutí převedení výpovědí pro porušení povinností je proto pro firmu právně riskantní.

Pět chyb, kterým se při převedení vyhnout

  1. Převést bez projednání důvodu a doby převedení se zaměstnancem předem.
  2. Zapomenout na písemné potvrzení, když převedení mění pracovní smlouvu.
  3. Při prostoji přikázat jinou práci bez souhlasu zaměstnance.
  4. Nechat převedení běžet i po odpadnutí důvodu.
  5. Brát 21 pracovních dnů jako strop, ačkoli jde jen o práh pro projednání s odbory.

Na převedení navazují další témata, od pracovní smlouvy po skončení pracovního poměru, a všechna je propojuje náš průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.

Další pravidla k pracovní době a volnu shrnuje průvodce pracovní dobou a volnem.

Časté otázky

Může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu?

Ano, ale jen v situacích podle § 41 odst. 1 až 4 zákoníku práce, například ze zdravotních důvodů nebo při mimořádné události. Nejdřív má zkusit převedení v rámci smlouvy. Soudy převedení bez souhlasu chápou jako dočasné řešení, ne trvalou změnu.

Můžu při prostoji poslat zaměstnance dělat jinou práci?

Jen s jeho souhlasem, jak stanoví § 41 odst. 5 zákoníku práce. Když souhlasí a nová práce je hůř placená, náleží mu doplatek do průměrného výdělku. Když nesouhlasí, dostane náhradu mzdy nejméně 80 % průměrného výdělku, při přerušení práce kvůli počasí nejméně 60 %.

Jak dlouho může převedení trvat?

Obecnou délku zákoník práce nestanoví, převedení trvá po dobu svého důvodu a potom se zaměstnanec vrací podle smlouvy. Výjimkou je dočasná ztráta předpokladů se stropem celkem 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

Co je těch 21 pracovních dnů, o kterých se mluví?

Jde o práh z § 46 zákoníku práce, ne o délku převedení. Když zaměstnavatel převádí zaměstnance bez souhlasu na práci mimo smlouvu na déle než 21 pracovních dnů v kalendářním roce, musí to projednat s odborovou organizací. Ve firmě bez odborů se povinnost neuplatní.

Bude mít převedený zaměstnanec nižší mzdu?

Obecně dostává mzdu podle vykonávané práce, takže může být nižší. Doplatek do průměrného výdělku mu náleží například při ohrožení nemocí z povolání, mimořádné události nebo prostoji. Těhotné a kojící mají dostat práci se stejným výdělkem, jinak mohou čerpat vyrovnávací příspěvek.

Můžu zaměstnance přeložit na jinou pobočku?

Jen s jeho souhlasem, v rámci své firmy a pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba. Těhotnou zaměstnankyni a zaměstnance pečujícího o dítě mladší 9 let lze přeložit jen na jejich žádost. Pro krátký výjezd slouží pracovní cesta.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 509