Snížení základního kapitálu s.r.o. je změna společenské smlouvy, kterou schvaluje valná hromada v notářském zápisu a která začne platit až zápisem do obchodního rejstříku. Firmy jím vracejí společníkům peníze, kryjí ztrátu nebo odpouštějí nesplacené vklady. Zákon přitom chrání věřitele: usnesení se dvakrát zveřejňuje a známí věřitelé mají 90 dnů na přihlášení pohledávek. Vyplácet se smí až po zápisu.
Ve zkratce
- O snížení rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, ve formě notářského zápisu.
- Žádný vklad nesmí klesnout pod 1 Kč nebo pod vyšší minimum ze společenské smlouvy.
- Usnesení se zveřejňuje do 15 dnů dvakrát s odstupem 30 dnů, věřitelé mají 90 dnů na přihlášky.
- Snížení je účinné až zápisem do obchodního rejstříku, teprve potom se smí vyplácet.
- Při snížení k úhradě ztráty se ustanovení o ochraně věřitelů nepoužijí.
- Srážkovou daní se zdaňuje část výplaty, o kterou byl vklad dříve zvýšen ze zisku.
Jak nízko smí základní kapitál klesnout
Základní kapitál s.r.o. je souhrn všech vkladů společníků a při jeho snížení nesmí žádný vklad klesnout pod 1 Kč nebo pod vyšší minimum ze společenské smlouvy, ledaže vklad snížením zaniká.
Zákon o obchodních korporacích samostatné minimum kapitálu pro s.r.o. nestanoví. Minimum plyne z minimálního vkladu, který je podle § 142 jedna koruna, pokud společenská smlouva neurčí víc. Starší články zmiňují minimální kapitál 200 000 Kč podle obchodního zákoníku, to ale od 1. 1. 2014 neplatí. Výše kapitálu a vkladů patří podle § 146 do společenské smlouvy, takže každé snížení je její změnou. Co dalšího smlouva obsahuje, rozebírá článek o společenské smlouvě s.r.o.
Proč firmy základní kapitál snižují
Základní kapitál s.r.o. se snižuje hlavně kvůli vrácení peněz společníkům, úhradě ztráty, prominutí nesplaceného vkladu nebo po odchodu společníka, kdy zákon snížení v určitých případech přímo vyžaduje.
Vrácení peněz společníkům
Firma, která má víc kapitálu, než potřebuje, může část vkladů vrátit. Částka snížení se vyplatí společníkům až po zápisu nové výše kapitálu do obchodního rejstříku (§ 240 odst. 1). Nerozděluje se tu zisk, ale vrací se vložený kapitál. Pravidla pro rozdělení zisku popisuje článek o výplatě podílu na zisku, který se hodí pro srovnání obou cest.
Prominutí nesplaceného vkladu
Společníka nelze vkladové povinnosti zprostit, s jedinou výjimkou: podle § 150 odst. 2 to jde při snížení základního kapitálu. Prominutí musí být v usnesení uvedeno jako způsob, jak se s částkou snížení naloží. Účinné je až po zápisu do rejstříku, do té doby povinnost splatit vklad trvá.
Odchod společníka
Když účast společníka zanikne, společnost po zjištění výše vypořádacího podílu rozhodne o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky. Pokud to neudělá, sníží podle § 215 základní kapitál o vklad společníka, jehož účast zanikla. Když nesplní ani to, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí likvidaci. Souvislosti popisuje článek o vyloučení a vystoupení společníka.
Rozhodnutí valné hromady a notářský zápis
O snížení základního kapitálu s.r.o. rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a rozhodnutí se osvědčuje notářským zápisem, protože mění společenskou smlouvu.
Potřebná většina
Rozhodování o změnách výše základního kapitálu patří podle § 190 valné hromadě. Protože se mění společenská smlouva, je podle § 171 potřeba alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech společníků, nejen přítomných. Vklady se snižují v poměru dosavadních vkladů, nerovnoměrně jen se souhlasem všech společníků (§ 234 odst. 1). Svolání a hlasování rozebírá článek o valné hromadě s.r.o.
Notářský zápis, jediný společník a per rollam
Rozhodnutí se podle § 172 osvědčuje notářským zápisem, který obsahuje i text změny společenské smlouvy a jména společníků, kteří pro ni hlasovali. Jediný společník rozhoduje sám, ale také ve formě notářského zápisu. Per rollam lze rozhodnout, pokud to společenská smlouva nevylučuje. Návrh pak musí mít formu notářského zápisu a podpis společníka na vyjádření musí být úředně ověřený.
Co musí usnesení obsahovat
Podle § 233 usnesení uvádí:
- částku, o kterou se základní kapitál snižuje,
- jak se mění výše vkladů, případně jejich počet,
- zda se částka vyplatí společníkům, promine se vkladová povinnost, nebo jak jinak se s ní naloží,
- lhůtu pro odevzdání kmenového listu.
Zveřejnění a výzva věřitelům
Jednatelé zveřejní usnesení o snížení základního kapitálu do 15 dnů od jeho přijetí dvakrát po sobě s odstupem 30 dnů v Obchodním věstníku a písemně vyzvou známé věřitele, aby do 90 dnů přihlásili pohledávky.
Zveřejnění a písemné výzvy
Podle § 236 odst. 1 zveřejní jednatelé usnesení do 15 dnů ode dne přijetí, dvakrát po sobě s odstupem 30 dnů, a to v Obchodním věstníku (§ 776). Zároveň písemně vyzvou známé věřitele, jejichž pohledávky vznikly před přijetím usnesení, aby je přihlásili do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení. Samotné zveřejnění tedy nestačí. Seznam věřitelů se vyplatí sestavit z účetnictví ještě před valnou hromadou.
| Krok | Lhůta | Ustanovení ZOK |
|---|---|---|
| Usnesení o snížení | rozhodnutí valné hromady v notářském zápisu | § 172 a § 233 |
| První zveřejnění | do 15 dnů od přijetí usnesení | § 236 odst. 1 |
| Druhé zveřejnění | s odstupem 30 dnů od prvního | § 236 odst. 1 |
| Písemná výzva známým věřitelům | zároveň se zveřejněním | § 236 odst. 2 |
| Přihlášky pohledávek | do 90 dnů po posledním zveřejnění | § 236 odst. 2 |
| Zápis do obchodního rejstříku | po splnění podmínek zápisu | § 239 |
Modelový příklad
Modelová čísla: valná hromada přijme usnesení o snížení základního kapitálu v den nula. Jednatelé ho poprvé zveřejní desátý den, tedy v patnáctidenní lhůtě. Druhé zveřejnění následuje s odstupem 30 dnů, tedy čtyřicátý den. Devadesátidenní lhůta na přihlášky pohledávek běží od posledního zveřejnění a skončí 130. den. Teprve potom, pokud se žádný věřitel nepřihlásil, lze tuto skutečnost doložit rejstříkovému soudu jako podmínku zápisu.
Co mohou věřitelé požadovat
Věřitel, který včas přihlásí pohledávku, má při snížení základního kapitálu s.r.o. nárok na přiměřené zajištění nebo uspokojení, pokud se snížením zhorší dobytnost pohledávek za společností.
Zajištění, nebo zaplacení
Věřiteli, který pohledávku přihlásí včas, poskytne společnost podle § 237 přiměřené zajištění, nebo pohledávku uspokojí, pokud se nedohodnou jinak. Povinnost neplatí, když se snížením dobytnost pohledávek nezhorší. Pokud věřitel tvrdí opak a společnost to popírá, rozhodne soud. Soud rozhoduje i tehdy, když se strany neshodnou na způsobu zajištění (§ 238), a jeho rozhodnutí se přikládá k návrhu na zápis.
Zápis do obchodního rejstříku a výplata
Snížení základního kapitálu s.r.o. je účinné až zápisem nové výše do obchodního rejstříku a teprve potom smí společnost částku snížení vyplatit společníkům nebo jim prominout nesplacený vklad.
Kdy soud snížení zapíše
Podle § 239 odst. 2 soud snížení zapíše, jen když:
- uplynula devadesátidenní lhůta a žádný věřitel se nepřihlásil,
- společnost prohlásí, že nemá věřitele s právem na zajištění nebo uspokojení,
- u snížení k úhradě ztráty je doložena ztráta nejméně ve výši snížení,
- je prokázáno uspokojení nebo zajištění pohledávky nebo účinná dohoda s věřitelem,
- je předložena účinná dohoda s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění,
- je prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu.
Při prohlášení, že společnost nemá věřitele s právem na zajištění, nebo při dohodě s věřiteli není podle § 239 odst. 3 třeba čekat 90 dnů. Návrh na zápis se podává bez zbytečného odkladu. Zápis může provést i notář, který sepsal notářský zápis o rozhodnutí.
Výplata až po zápisu
S částkou snížení smí společnost naložit až po zápisu (§ 240 odst. 1). Zapsané snížení platí, i kdyby bylo usnesení neplatné, ledaže soud vysloví jeho neplatnost. Pak se obnoví prominutá vkladová povinnost a kdo přijal plnění, vrátí ho společnosti. Po zahájení insolvenčního řízení se navíc firma musí zdržet nakládání, které by majetek nikoli zanedbatelně zmenšilo. Kdy má jednatel jednat, popisuje článek o úpadku s.r.o.
Snížení kvůli úhradě ztráty
Při snížení základního kapitálu s.r.o. za účelem úhrady ztráty se podle § 240a nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů, rejstříkovému soudu se ale musí doložit ztráta nejméně ve výši částky snížení.
Společníkům při tom nic neodchází, jen se vyrovná vlastní kapitál. Odpadá proto písemná výzva známým věřitelům, devadesátidenní lhůta i povinnost věřitele zajistit nebo uspokojit. Rozhodnutí valné hromady dvoutřetinovou většinou v notářském zápisu i zápis do rejstříku ale zůstávají. Označení zjednodušené snížení zákon pro s.r.o. nepoužívá, to je pojem z úpravy akciové společnosti.
Daně při snížení základního kapitálu
Při snížení základního kapitálu s.r.o. se srážkovou daní zdaňuje část výplaty, o kterou byl dříve vklad společníka zvýšen ze zisku, a kapitál se přitom snižuje nejprve právě o tuto část.
Společník fyzická osoba
Podle § 36 odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů se srážkou 15 % zdaňuje příjem společníka nejvýše do částky, o kterou byl jeho vklad dříve zvýšen ze zisku nebo z fondu ze zisku. Srážku provádí společnost. Vrácení části odpovídající původně splaceným vkladům zákon jako zdanitelný příjem fyzické osoby výslovně neuvádí, daňový režim výplaty je proto dobré předem ověřit u daňového poradce.
Nabývací cena a historie kapitálu
Podle § 24 odst. 7 se nabývací cena podílu snižuje o příjmy ze snížení kapitálu, kromě příjmů zdaněných zvláštní sazbou. Při pozdějším prodeji podílu tak bude výdaj nižší. Uchovávejte proto doklady o všech dřívějších zvýšeních kapitálu, jejichž způsoby popisuje článek o zvýšení základního kapitálu.
Mateřská společnost
Příjmy mateřské společnosti při snížení kapitálu dceřiné společnosti jsou podle § 19 odst. 1 písm. zf) osvobozené, nejvýše do částky zvýšení kapitálu ze zisku. Podmínkou je mimo jiné podíl nejméně 10 % držený nepřetržitě nejméně 12 měsíců.
Šest chyb při snižování základního kapitálu
- Výplata před zápisem. Peníze smí společníci dostat až po zápisu nové výše kapitálu.
- Zmeškané zveřejnění. Usnesení se zveřejňuje do 15 dnů od přijetí, dvakrát s odstupem 30 dnů.
- Chybějící písemné výzvy. Známé věřitele je nutné vyzvat písemně, věstník nestačí.
- Nerovnoměrné snížení bez souhlasu. Snížit jen některé vklady lze jen se souhlasem všech společníků.
- Vklad pod minimem. Žádný vklad nesmí klesnout pod 1 Kč nebo pod částku ze společenské smlouvy.
- Neznámý původ kapitálu. Bez přehledu o zvýšeních ze zisku nelze správně určit část pro srážkovou daň.
Snížení kapitálu je jen jedna z korporátních změn, které s.r.o. během života může potkat, ostatní shrnuje náš průvodce s.r.o. od založení po likvidaci.
Časté otázky
Musí snížení základního kapitálu sepsat notář?
Ano. Rozhodnutí o snížení mění společenskou smlouvu a účinky nastávají až zápisem do rejstříku, proto se osvědčuje notářským zápisem. Platí to i pro jediného společníka a pro rozhodování per rollam, kde musí mít notářskou formu už návrh rozhodnutí.
Jakou většinou valná hromada o snížení rozhoduje?
Alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, nejen přítomných, protože se mění společenská smlouva. Pokud se mají vklady snížit nerovnoměrně, třeba aby peníze dostal jen jeden společník, musí souhlasit všichni společníci.
Jak dlouho snížení základního kapitálu trvá?
Usnesení se zveřejní do 15 dnů od přijetí, dvakrát s odstupem 30 dnů, a věřitelé pak mají 90 dnů na přihlášky. Lhůtu lze vynechat, když společnost doloží, že nemá věřitele s právem na zajištění, nebo předloží dohodu s věřiteli.
Kdy můžeme společníkům peníze vyplatit?
Až po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, protože teprve tehdy je snížení účinné. Pokud soud později vysloví neplatnost usnesení, musí společníci přijaté peníze společnosti vrátit. Výplata před zápisem je v rozporu se zákonem.
Musíme obeslat věřitele, když snižujeme kvůli ztrátě?
Ne. Při snížení za účelem úhrady ztráty se ustanovení o ochraně věřitelů nepoužijí. Rejstříkovému soudu ale musíte doložit ztrátu nejméně ve výši snížení a notářský zápis i zápis do rejstříku zůstávají povinné.
Platí společník z vrácených peněz daň?
Část výplaty, o kterou byl jeho vklad dříve zvýšen ze zisku, se zdaňuje srážkovou daní 15 % a kapitál se snižuje nejprve o ni. Vrácení původně splacených vkladů zákon jako zdanitelný příjem fyzické osoby výslovně neuvádí.
Zdroje
- Zákon o obchodních korporacích, § 142, 171, 172, 215 a 233 až 240a (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o daních z příjmů, § 19, 24 a 36 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o veřejných rejstřících, § 11 a 108 až 110 (zakonyprolidi.cz)
- Insolvenční zákon, § 111 (zakonyprolidi.cz)
