Kontrolní hlášení DPH: kdo podává, lhůty a pokuty

Firma se stala plátcem DPH a účetní připomíná, že kromě přiznání bude každý měsíc podávat i kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení DPH je elektronický výkaz, ve kterém plátce uvádí faktury vydané a přijaté od jiných plátců. Finanční správa z něj páruje údaje mezi dodavateli a odběrateli. S.r.o. ho podává vždy měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce, OSVČ spolu s přiznáním. Za pozdní podání vznikají pokuty přímo ze zákona.

Pokuty jsou pro menší plátce nižší. Od roku 2023 platí poloviční sazby pro OSVČ, čtvrtletní plátce a s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou. První pozdní podání v roce je navíc bez pokuty.

Ve zkratce

  • Kontrolní hlášení podává plátce, který měl tuzemská zdanitelná plnění nebo uplatňuje odpočet.
  • S.r.o. a jiné právnické osoby ho podávají měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce, i když mají čtvrtletní zdaňovací období.
  • OSVČ podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro daňové přiznání.
  • Podává se jen elektronicky, lhůtu nelze prodloužit.
  • Pokuty ze zákona jsou 1 000, 10 000, 30 000 a 50 000 Kč, pro menší plátce poloviční.
  • První pokuta 1 000 Kč a první pokuta 10 000 Kč v kalendářním roce nevznikají.

Kdo kontrolní hlášení podává

Kontrolní hlášení DPH podává podle § 101c zákona o DPH plátce, který uskutečnil tuzemské zdanitelné plnění, přijal zálohu s povinností přiznat daň, přiznává daň v režimu přenesené daňové povinnosti nebo uplatňuje odpočet. Neplátce ani identifikovaná osoba tuto povinnost nemají.

Podle § 101c zákona o DPH podává kontrolní hlášení plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal zálohu, ze které vznikla povinnost přiznat daň, a plátce, který přiznává daň v režimu přenesené daňové povinnosti nebo uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou mu účtoval jiný plátce. Nepodává ho identifikovaná osoba, neplátce ani plátce, který v daném období neměl žádné takové plnění.

Kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání ani souhrnné hlášení, podává se vedle nich. Kdy se podnikatel stává plátcem a co registrace obnáší, vysvětluje článek o registraci k DPH.

Lhůty a forma

Právnická osoba podává kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení, i když má čtvrtletní zdaňovací období. Fyzická osoba ho podává ve lhůtě pro daňové přiznání, vždy jen elektronicky a bez možnosti lhůtu prodloužit.

Podle § 101e podává plátce, který je právnickou osobou, kontrolní hlášení za kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení. Platí to i pro s.r.o. se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, která tedy podává přiznání čtvrtletně a kontrolní hlášení měsíčně. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy měsíčně nebo čtvrtletně podle svého zdaňovacího období. Lhůty nelze prodloužit.

Podle § 101a se kontrolní hlášení podává jen elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, typicky přes daňový portál nebo datovou schránku. E-mailem ho podat nelze a podání v jiném formátu je neúčinné.

Co kontrolní hlášení obsahuje

Kontrolní hlášení má oddíl A pro uskutečněná a oddíl B pro přijatá plnění. Doklady nad 10 000 Kč včetně daně se uvádějí jednotlivě s DIČ partnera, číslem a datem, menší souhrnně, přenesená daňová povinnost vždy jednotlivě.

Kontrolní hlášení má dvě části. Oddíl A zachycuje uskutečněná plnění, oddíl B přijatá plnění. Rozhoduje hranice 10 000 Kč včetně daně na jednom dokladu: doklady nad ni se uvádějí jednotlivě s DIČ partnera, číslem dokladu a datem, doklady do této částky jen souhrnně jedním řádkem. Plnění v režimu přenesené daňové povinnosti se uvádějí jednotlivě vždy.

Oddíl Co obsahuje
A.1 Uskutečněná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti
A.2 Přijatá plnění ze zahraničí, u kterých daň přiznává příjemce
A.4 Uskutečněná plnění nad 10 000 Kč včetně daně jednotlivě, opravy u nedobytných pohledávek
A.5 Ostatní uskutečněná plnění do 10 000 Kč souhrnně, prodej nepodnikatelům
B.1 Přijatá plnění v režimu přenesené daňové povinnosti
B.2 Přijatá plnění od plátců nad 10 000 Kč jednotlivě, opravy odpočtu
B.3 Přijatá plnění od plátců do 10 000 Kč souhrnně

Rozhoduje součet všech plnění na dokladu včetně daně. Proto je důležité, aby faktury obsahovaly správné DIČ a evidenční číslo, jak popisuje článek o náležitostech faktury. U přenesené daňové povinnosti pomůže článek o reverse charge.

Opravné a následné kontrolní hlášení

Do konce lhůty lze kontrolní hlášení nahradit opravným, po lhůtě se chyba opravuje následným hlášením do 5 pracovních dnů od zjištění. Na výzvu k podání je náhradní lhůta 5 dnů, na výzvu k potvrzení údajů 17 dnů od dodání do datové schránky.

Účetní třídí faktury do složek
Chybu v kontrolním hlášení je nutné opravit následným hlášením do pěti pracovních dnů.

Do konce lhůty může plátce podané kontrolní hlášení nahradit opravným a k předchozímu se nepřihlíží. Když chybu zjistí až po lhůtě, musí podle § 101f podat následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů ode dne zjištění. Následným hlášením se odpovídá i na výzvu správce daně ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů.

Výzvy finančního úřadu

Když kontrolní hlášení nedorazí, finanční úřad vyzve plátce k podání v náhradní lhůtě 5 dnů od oznámení výzvy. Pokud plátci povinnost nevznikla, sdělí to v téže lhůtě podáním kontrolního hlášení s volbou, že povinnost nemá. Když má úřad pochybnosti o údajích, vyzve ke změně nebo potvrzení. Na tuto výzvu je lhůta 17 dnů od dodání do datové schránky, jinak 5 pracovních dnů. Jak se počítá doručení do datové schránky, vysvětluje článek o fikci doručení.

Pokuty a kdy nevznikají

Pokuty za kontrolní hlášení vznikají ze zákona: 1 000 Kč za podání po lhůtě, 10 000 Kč po výzvě, 30 000 Kč za nepodání následného hlášení a 50 000 Kč za nepodání ani na výzvu. Menší plátci mají kromě nejnižší sazby poloviční částky.

Pevné pokuty podle § 101h odst. 1 vznikají přímo ze zákona a finanční úřad o nich nerozhoduje podle uvážení. Za kontrolní hlášení podané po lhůtě bez výzvy je pokuta 1 000 Kč. Za podání až v náhradní lhůtě po výzvě 10 000 Kč. Za nepodání následného hlášení na výzvu ke změně nebo potvrzení 30 000 Kč. Za nepodání ani na výzvu k podání 50 000 Kč. Pokud plátce svou povinností závažně ztěžuje správu daně, může mu úřad uložit pokutu až 500 000 Kč.

Porušení Pokuta Menší plátci
Podání po lhůtě bez výzvy 1 000 Kč 1 000 Kč
Podání v náhradní lhůtě po výzvě 10 000 Kč 5 000 Kč
Nepodání následného hlášení na výzvu 30 000 Kč 15 000 Kč
Nepodání ani na výzvu 50 000 Kč 25 000 Kč
Závažné ztížení správy daně až 500 000 Kč až 500 000 Kč

Poloviční pokuty podle § 101h odst. 2 platí pro plátce, který je fyzickou osobou, pro plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a pro s.r.o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. Podle § 101j navíc nevzniká povinnost zaplatit první pokutu 1 000 Kč a první pokutu 10 000 Kč, případně 5 000 Kč, v kalendářním roce. Pokuty 10 000 až 50 000 Kč lze na žádost prominout, pokud k pochybení došlo z ospravedlnitelného důvodu.

Nespolehlivý plátce

Metodika Generálního finančního ředitelství uvádí mezi důvody, proč může úřad rozhodnout, že je plátce nespolehlivý, opakované nepodání přiznání nebo hlášení ani na výzvu a nereagování na výzvy správce daně. Takový plátce je zveřejněn v registru a jeho odběratelé ručí za jeho nezaplacenou DPH. Podle pokynu GFŘ status nespolehlivého plátce navíc vylučuje prominutí pokut za kontrolní hlášení.

Modelový příklad

Modelová situace: s.r.o., jejímž jediným společníkem je fyzická osoba, podá v jednom kalendářním roce dvakrát kontrolní hlášení po lhůtě bez výzvy a jednou až v náhradní lhůtě po výzvě. První pokuta 1 000 Kč nevznikne, za druhé pozdní podání firma zaplatí 1 000 Kč. Pokuta za podání po výzvě je pro menšího plátce poloviční, tedy 5 000 Kč, jako první v roce však také nevznikne. Celkem tak firma zaplatí 1 000 Kč.

Pět zásad, jak se vyhnout pokutám

Většina pokut za kontrolní hlášení vzniká z nepozornosti, ne kvůli chybám v účetnictví.

  1. U s.r.o. podávejte hlášení každý měsíc, i při čtvrtletním přiznání.
  2. Kontrolujte datovou schránku, lhůty na výzvy jsou jen 5 dnů nebo 17 dnů od dodání.
  3. Když povinnost nevznikla, odpovězte na výzvu podáním s volbou, že povinnost nemáte.
  4. Chyby opravujte do 5 pracovních dnů od zjištění následným hlášením.
  5. Hlídejte správné DIČ a čísla dokladů, nesoulad vyvolá výzvu k potvrzení.

Jak kontrolní hlášení zachycuje opravu odpočtu u nezaplacené faktury, vysvětluje článek o opravě DPH u nezaplacené faktury. Další pravidla shrnuje náš průvodce fakturami a DPH.

Jak probíhá kontrola finančního úřadu a jaká má firma práva, vysvětluje článek o daňové kontrole.

Proč je souhrnné hlášení podmínkou osvobození dodání do EU, popisuje článek o souhrnném hlášení.

Kdy vzniká povinnost přiznat daň už z přijaté zálohy, shrnuje článek o zálohové faktuře a DPH.

Kdy se vrací nadměrný odpočet a jak převést přeplatek na jinou daň, shrnuje článek o přeplatku a nedoplatku na dani.

Jak reagovat na výzvy finančního úřadu, shrnuje článek o výzvě k odstranění pochybností.

Související pravidla k dokladům, odpočtu a hlášením shrnuje průvodce daní z přidané hodnoty.

Lhůty, podání a opravy samotného přiznání shrnuje článek přiznání k DPH.

Časté otázky

Kdo musí podávat kontrolní hlášení DPH?

Plátce DPH, který měl tuzemská zdanitelná plnění, přijal zálohu, přiznává daň v režimu přenesené daňové povinnosti nebo uplatňuje odpočet. Identifikovaná osoba ani neplátce ho nepodávají.

Do kdy se podává kontrolní hlášení?

Právnická osoba do 25 dnů po skončení každého kalendářního měsíce. Fyzická osoba ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy měsíčně nebo čtvrtletně.

Podává s.r.o. se čtvrtletním obdobím kontrolní hlášení měsíčně?

Ano. Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc bez ohledu na zdaňovací období.

Jaké pokuty hrozí za pozdní kontrolní hlášení?

1 000 Kč za podání po lhůtě bez výzvy, 10 000 Kč po výzvě, 30 000 Kč za nepodání následného hlášení na výzvu a 50 000 Kč za nepodání vůbec. Pro menší plátce jsou pokuty kromě první poloviční.

Musím platit první pokutu za pozdní kontrolní hlášení?

Ne. První pokuta 1 000 Kč a první pokuta 10 000 Kč, případně 5 000 Kč, v kalendářním roce ze zákona nevznikají.

Jaká je lhůta na odpověď na výzvu k potvrzení údajů?

17 dnů od dodání výzvy do datové schránky, jinak 5 pracovních dnů od oznámení výzvy. Odpovídá se následným kontrolním hlášením.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 747