Pracovní úraz zaměstnance ukládá zaměstnavateli povinnost úraz objasnit, zapsat do knihy úrazů a u delší neschopnosti sepsat a odeslat záznam. Od 1. 1. 2026 to upravuje nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které nahradilo nařízení č. 201/2010 Sb. Inspektorátu práce se úraz hlásí výhradně přes portál Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Za škodu zaměstnavatel odpovídá i tehdy, když dodržel všechny předpisy, a kryje ho zákonné pojištění.
Ve zkratce
- Do knihy úrazů se zapisuje každý úraz, i bez pracovní neschopnosti.
- Záznam o úrazu se sepisuje u neschopnosti delší než 3 kalendářní dny a u smrtelného úrazu.
- Inspektorátu se záznam posílá přes portál SÚIP nejpozději do 15 pracovních dnů.
- Úraz na cestě do práce a zpět pracovním úrazem není.
- Zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění a zprostit se může jen za přísných podmínek.
- Zákonné pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu.
Co je pracovní úraz a co už ne
Pracovní úraz je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Úraz na cestě do práce a zpět pracovním úrazem není.
Podle § 271k zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Musí k němu dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Patří sem i činnost na příkaz zaměstnavatele a činnost na pracovní cestě.
Cesta do práce a zpět
Úraz na cestě do zaměstnání a zpět zákon výslovně vylučuje. Cesta končí vstupem do objektu zaměstnavatele. Výjimkou je pracovní cesta do jiné obce: cesta z obce bydliště na pracoviště nebo do ubytování v cílové obci se posuzuje jako nutný úkon před prací nebo po ní, tedy v přímé souvislosti s prací.
Přestávka, oběd a lékař
Úkony obvyklé během přestávky na jídlo a oddech jsou v přímé souvislosti s prací jen tehdy, když se konají v objektu zaměstnavatele. Stravování ani lékař mimo objekt sem nepatří. Patří sem naopak vyšetření na příkaz zaměstnavatele, ošetření při první pomoci a školení, které zaměstnavatel organizuje. Podle Nejvyššího soudu i vykonání osobní potřeby včetně cesty na místo a zpět.
Dohody o pracích mimo pracovní poměr
Odpovědnost za pracovní úraz platí i u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, jen jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru u nich nepřísluší. Pokud zaměstnáváte hlavně na dohody, rozdíly v limitech a odvodech shrnuje článek DPP vs. DPČ.
Co udělat hned po úrazu
Po pracovním úrazu musí zaměstnanec bezodkladně informovat nadřízeného a zaměstnavatel podle § 105 zákoníku práce objasní příčiny a okolnosti úrazu za účasti postiženého, svědků, odborů a zástupce pro BOZP. Stav na místě úrazu se do objasnění bez vážných důvodů nemění.
Zaměstnanec musí bezodkladně oznámit nadřízenému svůj úraz, pokud mu to stav dovolí, i úraz kolegy, jehož byl svědkem. Zaměstnavatel pak podle § 105 zákoníku práce objasní příčiny a okolnosti úrazu za účasti postiženého, svědků, odborové organizace a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), pokud u firmy působí.
Neměňte stav na místě úrazu
Do objasnění nesmí zaměstnavatel bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu. Inspektorát práce může nařídit zachování místa a účastnit se šetření.
Úraz cizího zaměstnance u vás
Zraní-li se u vás zaměstnanec jiné firmy nebo agentury, šetříte úraz vy a bez zbytečného odkladu uvědomíte jeho zaměstnavatele, kterému umožníte účast a sdělíte výsledky. U vyslaných a dočasně přidělených zaměstnanců zapisují úraz do knihy úrazů oba zaměstnavatelé.
Kniha úrazů a čtyři druhy úrazů
Do knihy úrazů zapisuje zaměstnavatel každý úraz, i bez pracovní neschopnosti. Nařízení vlády 322/2025 Sb. rozlišuje úraz bez neschopnosti nebo s neschopností do 3 kalendářních dnů, úraz s delší neschopností, závažný úraz s hospitalizací přes 5 dnů a smrtelný úraz.
Knihu úrazů vede zaměstnavatel v listinné nebo elektronické podobě a zapisuje do ní všechny úrazy. Povinné údaje stanoví § 3 nařízení 322/2025 Sb., mimo jiné datum, čas a místo, popis úrazového děje, příčiny, svědky a jméno zapisujícího.
| Druh úrazu (§ 2 NV 322/2025 Sb.) | Co musí zaměstnavatel udělat |
|---|---|
| Bez neschopnosti nebo s neschopností do 3 kalendářních dnů | Zápis do knihy úrazů, ohlášení odborům a zástupci pro BOZP, pokud působí |
| S neschopností delší než 3 kalendářní dny | Navíc záznam o úrazu do 15 pracovních dnů |
| Závažný: hospitalizace déle než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů | Navíc ohlášení inspektorátu přes portál SÚIP |
| Smrtelný: úmrtí do 1 roku od úrazu | Navíc ohlášení policii a zdravotní pojišťovně |
Ohlášení a záznam přes portál SÚIP
Závažný a smrtelný pracovní úraz ohlašuje zaměstnavatel oblastnímu inspektorátu práce výhradně přes portál SÚIP. Záznam o úrazu dostane inspektorát i zdravotní pojišťovna postiženého nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl.
Závažný a smrtelný úraz se bez zbytečného odkladu ohlašuje oblastnímu inspektorátu práce podle místa úrazu, od 1. 1. 2026 výhradně přes portál SÚIP. Smrtelný úraz se ohlašuje i policii a zdravotní pojišťovně postiženého. Policii hlásíte také úraz, u kterého okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu. Do portálu se přihlašují statutární zástupci firmy, kteří mohou zplnomocnit další osoby.
Lhůta 15 pracovních dnů
Záznam o úrazu se inspektorátu posílá přes portál nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. Ve stejné lhůtě dostane podepsaný záznam zdravotní pojišťovna postiženého, a to u každého úrazu, ke kterému se záznam sepisuje.
Podpisy, kopie a archivace
Odeslaný záznam vytisknete a necháte podepsat postiženým, svědky, zástupcem pro BOZP a odbory, nebo ho podepíšete uznávanými elektronickými podpisy. Kopii dostane postižený a zástupci zaměstnanců. Podepsaný záznam se archivuje 10 let, lhůty pro další firemní dokumenty shrnuje článek o archivaci účetních dokladů. Změněné údaje v záznamu aktualizujete v portálu, úrazy před 1. 1. 2026 se řídí starým nařízením.
Za co zaměstnavatel odpovídá
Zaměstnavatel podle § 269 zákoníku práce nahrazuje škodu i nemajetkovou újmu z pracovního úrazu bez ohledu na zavinění, tedy i při dodržení všech předpisů BOZP. Zcela se zprostí jen tehdy, když jedinou příčinou úrazu bylo například zaviněné porušení konkrétního a kontrolovaného pokynu.
Podle § 269 zákoníku práce musí zaměstnavatel nahradit škodu i nemajetkovou újmu z pracovního úrazu bez ohledu na zavinění, tedy i když dodržel všechny předpisy BOZP. Způsob a výši náhrady musí bez zbytečného odkladu projednat se zaměstnancem a s odborovou organizací.
Kdy se zaměstnavatel zprostí zcela
Jen když prokáže, že zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny k BOZP, s nimiž byl řádně seznámen a jejichž dodržování bylo soustavně vyžadováno a kontrolováno, případně že šlo o opilost či návykové látky, kterým nemohl zabránit. Musí jít o jedinou příčinu úrazu. Obecná výzva k opatrnosti nestačí, pokyn musí být konkrétní.
Kdy jen zčásti a kdy vůbec
Částečně se zaměstnavatel zprostí, pokud byly tyto skutečnosti jen jednou z příčin, nebo zaměstnanec jednal lehkomyslně. Běžná neopatrnost lehkomyslností není a i při ní hradí zaměstnavatel aspoň třetinu. Zprostit se nelze, když se zaměstnanec zranil při odvracení škody nebo nebezpečí, které sám úmyslně nevyvolal.
Jaké náhrady zaměstnanci patří
Zaměstnanci po pracovním úrazu patří podle § 271a až 271j zákoníku práce náhrada ztráty na výdělku během neschopnosti i po ní, bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náklady na léčení, věcná škoda a za stanovených podmínek jednorázová náhrada.
Druhy náhrad vyjmenovává zákoník práce v § 271a až 271j:
- Ztráta na výdělku během neschopnosti dorovnává náhradu mzdy a nemocenské do průměrného výdělku. Co hradíte prvních 14 dní, vysvětluje článek o náhradě mzdy při nemoci.
- Ztráta na výdělku po skončení neschopnosti se vyplácí měsíčně, nejdéle do 65 let nebo do přiznání starobního důchodu.
- Bolestné a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech, bod má hodnotu 1 % průměrné mzdy.
- Jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, když pracovní poměr skončí kvůli dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti.
- Náklady na léčení a věcná škoda.
Při úmrtí hradí zaměstnavatel náklady pohřbu a výživu pozůstalých. Manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči náleží jednorázová náhrada, každému nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
Modelový příklad
Modelová čísla: zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 30 000 Kč po pracovním úrazu dlouhodobě ztratí zdravotní způsobilost a jeho pracovní poměr kvůli tomu skončí. Jednorázová náhrada činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku, tedy 12 × 30 000 Kč = 360 000 Kč. Kdyby stejný člověk pracoval na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, tato jednorázová náhrada by mu nepříslušela, ostatní náhrady ano.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vzniká prvním pracovněprávním vztahem bez uzavírání smlouvy. Pojišťovna, tedy Kooperativa nebo u firem pojištěných k 31. 12. 1992 Česká pojišťovna, nahradí škodu v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá.
Ze zákonného pojištění podle vyhlášky 125/1993 Sb. nahradí pojišťovna škodu v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá. U České pojišťovny jsou firmy, které s ní pojištění měly k 31. 12. 1992, a jejich nástupci, ostatní u Kooperativy. Smlouva se neuzavírá, pojištění vzniká prvním pracovněprávním vztahem. Registraci zařiďte s dalšími kroky při nástupu prvního zaměstnance.
Hlášení pojistné události
Úraz Kooperativě hlásí zaměstnavatel formulářem spolu s podepsaným záznamem o úrazu, doporučuje přitom datovou schránku. Vyplňuje i údaje pro jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které za vyplácené náhrady podává pojišťovna. Při prodlení s pojistným může pojišťovna plnění vymáhat zpět. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl s účinností od 1. 10. 2015 zrušen a změna od 1. 1. 2027 ve Sbírce zákonů není.
Co hrozí za porušení povinností
Za porušení povinností při pracovních úrazech hrozí podle § 30 zákona o inspekci práce pokuta až 400 000 Kč nebo až 1 000 000 Kč, za nepřijetí opatření proti opakování úrazů až 2 000 000 Kč. Konkrétní výši určuje inspektorát.
Horní hranice pokut stanoví § 30 zákona o inspekci práce ve znění účinném od 1. 1. 2026, konkrétní výši určuje inspektorát.
| Porušení | Pokuta až |
|---|---|
| Nevyšetření příčin a okolností úrazu | 1 000 000 Kč |
| Nevyhotovení záznamu nebo dokumentace | 1 000 000 Kč |
| Nepředání záznamu postiženému nebo rodině | 400 000 Kč |
| Nevedení knihy úrazů | 400 000 Kč |
| Neohlášení úrazu a nezaslání záznamu | 400 000 Kč |
| Nepřijetí opatření proti opakování úrazů | 2 000 000 Kč |
Šest chyb, které se po úrazu vymstí
- Úraz bez neschopenky nezapsat. Do knihy úrazů patří každý úraz.
- Řídit se starým návodem. Lhůty podle nařízení 201/2010 Sb. od 1. 1. 2026 neplatí.
- Poslat záznam inspektorátu poštou. Podává se jen přes portál SÚIP.
- Zapomenout na zdravotní pojišťovnu. Záznam dostává u každého úrazu, ke kterému se sepisuje.
- Spoléhat na obecné pokyny. Bez konkrétního a kontrolovaného pokynu se odpovědnosti nezprostíte.
- Neplatit pojistné včas. Při prodlení může pojišťovna plnění vymáhat zpět.
Další povinnosti zaměstnavatele od náboru po odchod shrnuje průvodce zaměstnáváním lidí v malé firmě.
Časté otázky
Je úraz cestou do práce pracovní úraz?
Není, zákoník práce úraz na cestě do zaměstnání a zpět výslovně vylučuje a cesta končí vstupem do objektu zaměstnavatele. Výjimkou je pracovní cesta do jiné obce, kde se cesta posuzuje jako nutný úkon před prací nebo po ní.
Musím úraz hlásit, když zaměstnanec nebyl na neschopence?
Do knihy úrazů ho zapsat musíte vždy. Záznam o úrazu se sepisuje až u neschopnosti delší než 3 kalendářní dny nebo při úmrtí. Odborům a zástupci pro BOZP ohlašujete každý pracovní úraz, pokud u firmy působí.
Do kdy a komu musím poslat záznam o úrazu?
Do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jste se o úrazu dozvěděli. Inspektorátu práce přes portál SÚIP, zdravotní pojišťovně zaměstnance a u smrtelného úrazu nebo podezření z trestného činu také policii. Kopii dostane postižený a pojišťovna zákonného pojištění.
Můžu poslat záznam na inspektorát datovou schránkou nebo poštou?
Nemůžete. Od 1. 1. 2026 se ohlášení i záznam o úrazu inspektorátu práce podávají výhradně elektronicky přes portál SÚIP. Zdravotní pojišťovně, policii a odborům lze záznam posílat elektronicky i listinně.
Zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy. Musím ho odškodnit?
Zcela se zprostíte, jen když prokážete, že zaviněně porušil konkrétní předpis, s nímž byl seznámen a jehož dodržování jste soustavně vyžadovali a kontrolovali, a že šlo o jedinou příčinu úrazu. Jinak nanejvýš zčásti.
Kdo náhrady zaplatí, zaměstnavatel, nebo pojišťovna?
Odpovídá zaměstnavatel, ale ze zákonného pojištění u Kooperativy nebo České pojišťovny za něj pojišťovna nahradí škodu v rozsahu jeho odpovědnosti. Plnění může požadovat zpět, mimo jiné při prodlení s pojistným.
Zdroje
- Zákoník práce, § 105, 269 až 274a a 365, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení o pracovních úrazech, nařízení vlády č. 322/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, § 30, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška o zákonném pojištění, vyhláška č. 125/1993 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Hlášení úrazů přes portál, tisková zpráva MPSV (mpsv.gov.cz)
