Jakou má osnovu podnikatelský záměr?
Podnikatelský záměr (anglicky business plan) je strukturovaný dokument, který obsahuje plán a popis podnikání. Jeho hlavními prvky jsou analýza trhu, marketingový plán, operační plán, finanční plán a manažerská struktura. Osnova podnikatelského záměru se obvykle skládá z následujících částí:
- Úvod
- Popis podnikatelského záměru
- Analýza trhu
- Marketingový plán
- Operační plán
- Finanční plán
- Manažerská struktura
- Zhodnocení rizik a možností
- Závěr
Osnova podnikatelského záměru může být upravena podle konkrétních potřeb a cílů podnikání, ale obecně by měla být logicky uspořádaná, jasná a srozumitelná pro všechny zúčastněné strany, včetně investičních partnerů, potenciálních zákazníků, dodavatelů a zaměstnanců.
Úvod podnikatelského plánu
Úvod podnikatelského plánu se obvykle věnuje stručnému představení podniku, jeho cílům a záměrům. Dále bývá zmíněna vize a poslání podniku a jsou vysvětleny hlavní body, na které se podnik soustředí. Úvod může také obsahovat krátký popis produktů nebo služeb, které podnik nabízí, a informace o cílové skupině zákazníků. Jeho účelem je vytvořit základní obraz toho, co podnikání obnáší a jakým směrem se bude ubírat.
Popis podnikatelského záměru
V popisu podnikatelského záměru by měly být detailněji popsány následující body:
- Popis podnikatelského záměru a jeho vymezení
- Popis produktů nebo služeb, které firma nabízí
- Organizační struktura firmy a popis rolí jednotlivých pracovníků
- Plán rozvoje firmy v budoucnosti
Analýza trhu
Analýza trhu bude obsahovat informace o trhu, na kterém plánuje podnikatelský záměr působit. Mezi hlavní prvky analýzy trhu patří:
- Velikost trhu a jeho růstový potenciál
- Charakteristika zákazníků a jejich potřeb
- Konkurence a současný stav trhu
- Trendy a vývojové směry trhu
- Právní a regulační rámec
- Geografická a demografická charakteristika trhu
- Dostupnost surovin, potřebných zdrojů a distribučních kanálů.
Analýza trhu umožňuje podnikateli pochopit, kdo jsou jeho potenciální zákazníci, jaké jsou jejich potřeby a preference a jakým způsobem na ně lze nejlépe cílit. Dále poskytuje informace o konkurenci a stavu trhu, což umožňuje lépe plánovat marketingovou strategii a nastavit vhodné cenové a distribuční politiky. Může to představovat i velikost trhu, tedy jestli daný záměr je orientován jen na ČR nebo třeba několik zemí EU nebo dokonce celosvětově.
Marketingový plán
Marketingový plán v rámci podnikatelského záměru by měl obsahovat detailní popis cílového trhu, konkurence a SWOT analýzu. Dále by měl obsahovat informace o zamýšleném marketingovém mixu, tedy produktu, ceně, distribuci a komunikaci.
V marketingovém plánu by také měly být stanoveny konkrétní marketingové cíle a strategie pro jejich dosažení. To může zahrnovat například plánované reklamní kampaně, propagaci a podporu prodeje, public relations či eventy.
Kromě toho by měl marketingový plán obsahovat informace o budoucích trendech a vývoji trhu, aby bylo možné strategii v budoucnu aktualizovat a přizpůsobit aktuálním trendům a potřebám zákazníků.
Operační plán
Operační plán je součástí podnikatelského plánu a popisuje, jakým způsobem bude podnik fungovat v praxi. V něm se stanovují konkrétní cíle a kroky, které je nutné podniknout k dosažení těchto cílů. Operační plán se obvykle skládá z následujících částí:
- Popis produktů nebo služeb – jaké produkty nebo služby bude podnik nabízet, jaké jsou jejich vlastnosti a jakou hodnotu přináší zákazníkům.
- Výrobní plán – v případě, že se podnik zabývá výrobou, popisuje operační plán postup výroby, technologie a výrobní procesy.
- Logistický plán – jakým způsobem bude zajištěna dodávka surovin, výrobků nebo služeb, jaké jsou plánované zásoby a jakým způsobem budou distribuovány výrobky nebo služby.
- Personální plán – jakými způsoby budou zajištěny lidské zdroje potřebné pro provoz podniku, jaká je struktura zaměstnanců a jaké jsou náklady na pracovní sílu.
- Plán financování – zahrnuje popis zdrojů financování podnikání a nákladů na provoz podniku.
- Plán marketingu a prodeje – jak bude podnik propagován, jakým způsobem budou osloveni zákazníci a jakým způsobem se budou nabízet produkty nebo služby.
- Plán řízení kvality a rizik – jakým způsobem bude zajištěna kvalita výroby a jaké jsou plánované postupy pro zvládání rizik.
Finanční plán
Finanční plán se zaměřuje na finanční aspekty projektu. Popisuje všechny příjmy a výdaje spojené s projektem, včetně odhadů zisku a ztráty, předpokládaných nákladů na provoz a investice do projektu. Důležitou součástí finančního plánu je také rozpočet, který určuje výši finančních prostředků, které jsou potřebné pro uskutečnění projektu.
Finanční plán může také obsahovat analýzy různých scénářů a předpoklady vývoje trhu, které mohou mít vliv na hospodaření s finančními prostředky. V některých případech se finanční plán může zaměřit také na hledání finančních zdrojů a řešení finančních rizik projektu.
Zpracování finančního plánu vyžaduje obvykle odborné znalosti v oblasti financí, účetnictví a investic a mělo by být vytvořeno s ohledem na cíle a strategii projektu. Jeho účelem je poskytnout jasný finanční plán pro podnikání a pomoci získat potřebné investice a financování pro projekt.je součástí podnikatelského plánu, který se zaměřuje na finanční aspekty projektu. Popisuje všechny příjmy a výdaje spojené s projektem, včetně odhadů zisku a ztráty, předpokládaných nákladů na provoz a investice do projektu. Důležitou součástí finančního plánu je také rozpočet, který určuje výši finančních prostředků, které jsou potřebné pro uskutečnění projektu.
Finanční plán může také obsahovat analýzy různých scénářů a předpoklady vývoje trhu, které mohou mít vliv na hospodaření s finančními prostředky. V některých případech se finanční plán může zaměřit také na hledání finančních zdrojů a řešení finančních rizik projektu.
Zpracování finančního plánu vyžaduje obvykle odborné znalosti v oblasti financí, účetnictví a investic a mělo by být vytvořeno s ohledem na cíle a strategii projektu. Jeho účelem je poskytnout jasný finanční plán pro podnikání a pomoci získat potřebné investice a financování pro projekt.
Manažerská struktura
Popisuje organizační strukturu podniku a hierarchii mezi jednotlivými pracovníky a manažery. Popisuje, kdo má zodpovědnost za jednotlivé činnosti v podniku, kdo je podřízený komu, jak jsou organizovány týmy a oddělení, kdo má právo na rozhodování a kdo má zodpovědnost za výsledky.
Manažerská struktura může být popsána v organizačním schématu nebo tabulce, která zahrnuje názvy pozic, jména a popis pracovních povinností jednotlivých pracovníků včetně hierarchického uspořádání.
Popis manažerské struktury může také zahrnovat informace o vztazích mezi různými odděleními a týmy v rámci podniku, například jaké jsou způsoby komunikace a spolupráce mezi jednotlivými pracovníky a týmy.
Zhodnocení rizik a možností
Zhodnocení rizik a možností (anglicky SWOT analysis) je proces hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb spojených s podnikáním nebo projektem. Tento proces umožňuje získat celkový přehled o pozici společnosti na trhu a identifikovat faktory, které mohou ovlivnit úspěch podnikání.
Analýza SWOT se obvykle skládá z čtyř částí:
- Silné stránky (Strengths): Jedná se o vnitřní faktory, které umožňují firmě dosahovat konkurenční výhody na trhu. K tomuto bodu lze zařadit například kvalitní produkt nebo službu, zkušené zaměstnance nebo efektivní marketingovou strategii.
- Slabé stránky (Weaknesses): Jedná se o vnitřní faktory, které brání firmě v dosahování konkurenční výhody na trhu. K tomuto bodu lze zařadit například nedostatečnou kvalitu produktu nebo služby, neadekvátní personální složení nebo neefektivní marketingovou strategii.
- Příležitosti (Opportunities): Jedná se o vnější faktory, které mohou firmě nabídnout nové příležitosti k růstu a rozvoji. K tomuto bodu lze zařadit například nové trhy, zákaznické segmenty nebo technologické inovace.
- Hrozby (Threats): Jedná se o vnější faktory, které mohou firmě přinést potenciální rizika a ohrožení. K tomuto bodu lze zařadit například rostoucí konkurenci, změny legislativy nebo ekonomickou nestabilitu.
Zhodnocení rizik a možností umožňuje firmám identifikovat jejich silné a slabé stránky a zároveň také příležitosti a hrozby, které mohou ovlivnit jejich úspěch. Na základě těchto informací mohou firmy upravit svou strategii a plánovat své kroky tak, aby byly úspěšnější a konkurenceschopnější na trhu.
Závěr
V závěru podnikatelského plánu se obvykle shrnují klíčové body a důležité poznatky z celého dokumentu. Závěrečná část může obsahovat poděkování členům týmu nebo externím partnerům, kteří se na přípravě podnikatelského plánu podíleli.
Také je vhodné zmínit další kroky v plánování a řízení podniku a podělit se s potenciálními investory nebo partnery o vizi a cíle společnosti. Nakonec je důležité vyjádřit naději na úspěšnou budoucnost podniku a důvěru v jeho potenciál a růst.
Zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Podnikatelsk%C3%BD_z%C3%A1m%C4%9Br
- https://www.ipodnikatel.cz/obsah-vzor-podnikatelskeho-zameru/
- https://www.pruvodcepodnikanim.cz/nastroje/komplexni-podnikatelsky-plan/
- https://mladypodnikatel.cz/podnikatelsky-zamer-proc-ma-vyznam-jej-zpracovat-t6575
Autor: Radek Vávra