Trestní odpovědnost firmy znamená, že za trestný čin může být odsouzena nejen fyzická osoba, ale i samotná s.r.o. nebo akciová společnost. Upravuje ji zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Firma odpovídá za čin svého jednatele, vedoucího i zaměstnance, pokud ho lze firmě přičíst. Odpovědnosti se zprostí jen tehdy, když prokáže, že udělala vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat.
V praxi to znamená fungující pravidla, kontrolu a reakci na porušení, tedy compliance program.
Ve zkratce
- Stíhat lze každou firmu bez ohledu na velikost, výjimkou je stát a obce při výkonu veřejné moci.
- Firma odpovídá za všechny zločiny a přečiny kromě výjimek vyjmenovaných v § 7 zákona.
- Čin zaměstnance se firmě přičte i tehdy, když vedení zanedbalo potřebnou kontrolu.
- Firma se vyviní, když vynaložila veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat.
- Samotný etický kodex nestačí, rozhoduje, zda pravidla v praxi fungují.
- Od 1. 1. 2026 soud při ukládání trestu přihlíží i k zavedeným preventivním opatřením.
Kdo může být stíhán a za jaké činy
Trestně stíhat lze každou firmu bez ohledu na velikost, výjimkou jsou jen stát a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. Firma odpovídá za všechny zločiny a přečiny kromě výjimek vyjmenovaných v § 7 zákona.
Velikost firmy nehraje roli
Zákon nerozlišuje podle velikosti. Trestně neodpovídá jen Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci, přičemž majetková účast státu nebo obce odpovědnost firmy nevylučuje. Stíhat lze jen existující firmu, tedy i zrušenou, ale ne už zaniklou.
Negativní výčet trestných činů
Paragraf 7 nevyjmenovává činy, za které firma odpovídá, ale výjimky. Patří k nim například zabití, rvačka, opilství, nebezpečné pronásledování nebo vojenské trestné činy. Všechny ostatní zločiny a přečiny může spáchat i firma, typicky daňové, dotační a úvěrové podvody nebo korupci. Odpovídá i za nedbalost: Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 6 Tdo 472/2023 potvrdil odsouzení správce vozovky za usmrcení z nedbalosti, když jeho lidé věděli o hrozícím pádu stromu a nezasáhli.
Kdy se čin přičte firmě
Trestný čin se firmě přičte, když byl spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti statutárním orgánem, vedoucím nebo zaměstnancem. U zaměstnance jen při pokynu či schválení vedení, nebo když vedení zanedbalo potřebnou kontrolu.
V zájmu firmy nebo v rámci její činnosti
Podle § 8 odst. 1 je trestným činem firmy protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Jednat musí statutární orgán, vedoucí s řídící nebo kontrolní činností, osoba s rozhodujícím vlivem na řízení, nebo zaměstnanec při plnění pracovních úkolů. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 8 Tdo 627/2015 vyložil zájem jako majetkový nebo jiný prospěch. Soukromé jízdy jediného společníka přes zákaz řízení proto nebyly činem v zájmu jeho s.r.o.
Zaměstnanec a selhání kontroly
U řadového zaměstnance nestačí, že čin spáchal v práci. Firmě se přičte, jen když jednal na pokyn nebo se schválením vedení, anebo proto, že vedení neprovedlo opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat, typicky kontrolu činnosti zaměstnanců. Kde má dohled své meze, popisuje článek o kontrole zaměstnanců podle zákona, protože kontrola musí respektovat soukromí. Odpovědnosti nebrání, nepodaří-li se zjistit konkrétního pachatele.
Když jednatel škodí vlastní firmě
Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 972/2016 nestačí, že čin spáchal jednatel a není mezi výjimkami. Čin spáchaný na úkor firmy, kdy ji člověk jen zneužil, jí zpravidla přičíst nelze. Jaké povinnosti vůči společnosti jednatel má, rozebírá článek o smlouvě o výkonu funkce jednatele.
Vyvinění a compliance program
Firma se trestní odpovědnosti zprostí podle § 8 odst. 5, když vynaložila veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat. Nestačí přijmout předpisy, compliance program musí v praxi zajistit prevenci, odhalování porušení a reakci na ně.
Co říká § 8 odst. 5
Firma se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby činu zabránila. Ustanovení platí od 1. 12. 2016. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 110/2019 jde typicky o exces jednotlivce a nestačí prosté přijetí vnitřních předpisů. Rozhoduje, zda firma zajistila jejich dodržování, kontrolovala je, odhalovala porušení a adekvátně reagovala.
Kodex je jen první krok
Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. 6 To 7/2017 označil samotný etický kodex a závazek zaměstnance dodržovat ho za první nezbytný krok, ne za vyvinění. Kodex má být stručný, srozumitelný, opakovaně vysvětlovaný a vymáhaný, nestačí ho zavěsit na web. Jak pravidla zakotvit, vysvětluje článek o vnitřním předpisu a pracovním řádu.
Prevence, detekce, reakce
Nejvyšší státní zastupitelství vydalo 9. 11. 2020 třetí vydání metodiky k § 8 odst. 5. Je určená státním zástupcům, ale ukazuje, jak program posuzují. Stojí na třech pilířích. Prevenci tvoří kodex, školení se záznamy a prověrka partnerů. Detekci důvěrný kanál pro oznámení podezření, interní šetření a audity. Reakci vymáhané důsledky porušení a oprava chyb. Když firma na některý pilíř rezignuje, lze mít za to, že veškeré úsilí nevynaložila.
Malá firma a přiměřenost
Program má být přiměřený velikosti firmy a jejím rizikům, prvním krokem je pravidelně aktualizovaná analýza rizik. Malá firma podle metodiky obvykle nebude mít formalizovaný systém ani compliance oddělení, ale někdo by měl pravidla fakticky hlídat, ideálně majitel nebo jednatel. Firmy s nejméně 50 zaměstnanci mají navíc podle zákona č. 171/2023 Sb., účinného od 1. 8. 2023, povinný vnitřní oznamovací systém.
Tresty a co je zmírní
Firmě lze podle § 15 uložit například zrušení, propadnutí majetku, peněžitý trest s denní sazbou 1 000 Kč až 2 000 000 Kč nebo zákaz činnosti na 1 až 20 let. Soud přitom přihlíží i k zavedeným preventivním opatřením.
Tresty vyjmenovává § 15, vedle nich lze uložit zabrání věci nebo části majetku.
| Trest | Podmínka nebo rozsah |
|---|---|
| Zrušení právnické osoby | Činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestné činnosti |
| Propadnutí majetku | Zvlášť závažný zločin s majetkovým prospěchem |
| Peněžitý trest | Denní sazba 1 000 Kč až 2 000 000 Kč (od 1. 1. 2026) |
| Zákaz činnosti | 1 až 20 let |
| Zákaz veřejných zakázek a soutěží | 1 až 20 let |
| Zákaz dotací a subvencí | 1 až 20 let |
| Propadnutí věci, zákaz chovu zvířat, uveřejnění rozsudku | Podle povahy činu |
Peněžitý trest
Od 1. 1. 2026 soud u denní sazby vedle majetkových poměrů přihlédne i k čistému obratu za poslední ukončené účetní období. Počet denních sazeb je nejméně 20 a nejvýše tolik, kolik odpovídá horní hranici trestu odnětí svobody za daný čin ve dnech. Zákaz účasti v soutěžích dopadá i na firmy, které se ucházejí o veřejné zakázky malého rozsahu.
Compliance pomáhá i při trestu
Od 1. 1. 2026 soud podle § 14 odst. 1 přihlíží k tomu, zda má firma zavedený účinný soubor preventivních opatření, i k jejímu jednání po činu, například k náhradě škody a nápravným opatřením. Fungující program tak působí dvakrát: jako možné vyvinění a jako hledisko při výměře trestu.
Co mění novela od 1. července 2026
Zákon č. 270/2025 Sb. zavádí od 1. července 2026 podmíněné upuštění od trestního stíhání firmy (§ 37b až 37f). Firma se v něm může zavázat zavést účinná preventivní a nápravná opatření pod dohledem kontrolující osoby, tedy auditora nebo advokáta. Do té doby tento institut použít nelze.
Řízení, přeměny a zrušení firmy
Trestní odpovědnost firmy a jejího jednatele se posuzuje samostatně, i když se zpravidla vede společné řízení. Fúze ani prodej firmu nezbaví, odpovědnost podle § 10 přechází na všechny právní nástupce a zrušení během stíhání vyžaduje povolení soudce.
Firma a jednatel ve stejném řízení
Odpovědnost firmy a fyzické osoby jsou na sobě nezávislé. Proti oběma se zpravidla vede společné řízení, ale každý se posuzuje samostatně. Jednatel, který je v téže věci obviněným, svědkem nebo poškozeným, nemůže za firmu v řízení jednat a soud vyzve k určení jiné osoby, případně ustanoví opatrovníka.
Fúze ani prodej odpovědnosti nezbaví
Odpovědnost přechází podle § 10 na všechny právní nástupce. Během stíhání musí firma úkony ke zrušení nebo přeměně předem písemně oznámit, jinak jsou neplatné, a bez povolení soudce ji nelze zrušit ani přeměnit. Přeměnou je i fúze sloučením dvou s.r.o. nebo změna právní formy.
Nečinné firmy
Od 1. 1. 2026 může státní zástupce věc odložit (§ 29a) nebo stíhání zastavit (§ 36a), když firma déle než rok nemůže vykonávat činnost a stíhání by bylo neúčelné. Podá pak návrh na zrušení s likvidací společnosti. Firma může do 3 dnů prohlásit, že na projednání trvá.
Výpis z rejstříku trestů firmy
Rejstřík trestů vedený Ministerstvem spravedlnosti obsahuje i odsouzené firmy. Výpis o firmě se vydá komukoli na písemnou žádost, například na kontaktním místě Czech POINT, kde se zpravidla vydává na počkání.
Rejstřík trestů vede Ministerstvo spravedlnosti a zapisuje do něj i odsouzené právnické osoby. Výpis o firmě se vydá komukoli na písemnou žádost a údaje v něm jsou veřejně přístupné. Požádat lze na kontaktním místě Czech POINT, kde se výpis zpravidla vydá na počkání. Komu byl výpis vydán, se nezaznamenává.
Šest kroků k fungujícímu compliance programu
- Zmapujte rizika podle toho, čím firma podniká, a analýzu pravidelně aktualizujte.
- Určete odpovědného člověka, v malé firmě klidně majitele nebo jednatele.
- Sepište stručný kodex a pravidla opakovaně vysvětlujte.
- Školte a uchovávejte záznamy o školení včetně ověření znalostí.
- Otevřete kanál pro podezření a chraňte oznamovatele před odvetou.
- Vyvozujte důsledky z každého porušení a opravujte chyby v procesech.
Další povinnosti spojené s vedením společnosti shrnuje náš průvodce založením a vedením firmy.
Majetkovou odpovědnost jednatele za daňové dluhy popisuje článek o ručení jednatele za daně.
Časté otázky
Může být trestně stíhána i malá s.r.o.?
Ano, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nerozlišuje podle velikosti a výjimku mají jen stát a obce při výkonu veřejné moci. U jednočlenné s.r.o. ale musí jít o čin v zájmu firmy nebo v rámci její činnosti. Čistě soukromé jednání jediného společníka se firmě nepřičte.
Odpovídá firma, když trestný čin spáchá řadový zaměstnanec?
Jen když jednal při plnění pracovních úkolů a čin lze firmě přičíst. To nastane, pokud jednal na pokyn nebo se schválením vedení, anebo proto, že vedení neprovedlo potřebnou kontrolu či nezbytná opatření. Proto má smysl kontrolu nastavit a doložit.
Stačí mít etický kodex?
Ne. Nejvyšší soud i Vrchní soud v Praze uvedly, že kodex na papíře k vyvinění nestačí a je jen prvním krokem. Firma musí pravidla vysvětlovat, školit, kontrolovat jejich dodržování, umožnit oznámení podezření a z porušení vyvozovat důsledky.
Co má obsahovat compliance program malé firmy?
Podle metodiky Nejvyššího státního zastupitelství nemusí mít malá firma formalizovaný systém ani compliance oddělení. Měla by ale vyhodnotit trestněprávní rizika své činnosti a mít člověka, který dodržování pravidel fakticky hlídá, ideálně majitele nebo jednatele.
Jaké tresty firmě hrozí?
Soud může uložit například peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz veřejných zakázek nebo dotací na 1 až 20 let, propadnutí majetku či věci, uveřejnění rozsudku a v krajním případě zrušení firmy. Denní sazba peněžitého trestu činí od 1. 1. 2026 od 1 000 Kč do 2 000 000 Kč.
Zbaví se firma odpovědnosti fúzí nebo likvidací?
Ne. Trestní odpovědnost přechází na všechny právní nástupce firmy. Během stíhání ji navíc nelze bez povolení soudu zrušit ani přeměnit a rejstříkový soud bez něj výmaz nezapíše. Úkony k zániku nebo přeměně musí firma předem písemně oznámit.
Zdroje
- Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, zákon č. 418/2011 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Novela trestních předpisů, zákon č. 270/2025 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Metodika NSZ k vyvinění, 3. vydání z 9. 11. 2020 (verejnazaloba.cz)
- Zákon o ochraně oznamovatelů, zákon č. 171/2023 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o rejstříku trestů, zákon č. 269/1994 Sb. (zakonyprolidi.cz)
