Čas jsou peníze, aneb bohatství a nedostatek času

Je třeba si uvědomit, že čas nikdy nemáte, ale čas si děláte. Je třeba si uvědomit, co je opravdu důležité a dát tomu přednost. Prostě si umět vybrat. Ještě před pár lety se lidé snažili dokazovat svůj vyšší společenský status. Nejčastěji to bylo v podobě exotické dovolené nebo v prvotřídní golfové výbavě. Sociologové z Harvardovy univerzity ale ve své studie naznali, že tohle už dávno není in. Ti co chtějí být výjimeční a s vyšším společenským statusem, chlubí se hektickým životním stylem. Možná bychom ale měli zajít dál, než harvardští mistři studie. Podle nás je in ten, co má dostatek volného času a při tom je finančně zajištěný.

Málo času, hodně peněz

Filmy a časopisy jsou plné informací, že nadbytek peněz a zároveň volného času je symbolem bohatství. V poslední době zobrazování bohatých jedinců relaxujících u bazénu a na jachtě, provozujících tenis, golf a pólo, střídají předkládané vzory zaneprázdněných jedinců pracujících dlouhé hodiny s nedostatkem volného času. Podprahově to zase přejímáme a zaneprázdněnost v práci s nedostatkem volného času velmi dobře fungují jako status bohatství v očích okolí. Jinými slovy, dřeme do úmoru a často nemáme čas ani peníze. Závěry z analýzy mediálních výstupů ve Wall Street Journal a dalších periodicích určených bohatým a úspěšným jedincům hovoří za vše. Docent Paharia ale sám uznává, že tento koncept prostě nefunguje zcela univerzálně ve všech kulturách. V Itálii je stále symbolem vysokého statusu a bohatství právě nadbytek volného času, život trávený v luxusních letoviscích a aktivitami určenými pro nejbohatší.

Pozor na přesčasy a syndrom vyhoření

S hektickým životem souvisí nešvar současnosti, kdy své práci obětujeme stále víc času. Pracovní doba není často pevně ohraničena. Mnoho lidí tráví v zaměstnání večery i víkendy. Odnáší to zdraví, psychika i vztahy. Profesoři z Australské národní univerzity poukazují na to, že pracovní týden delší než 40 hodin v moderní zrychlené technologií přehlcené době nefunguje v souladu s lidským zdravím. V historii totiž nikdy nebyla práce tak psychicky stresující a zatěžující jako dnes. Nikdy nebyl celý pracovní den tak zběsile rychlý a pracující nerozptyloval takový nadbytek technologií jako dnes. Přesčasy u náročných povolání v kancelářích nadměrně zvyšují riziko onemocnění závažnými chorobami. Nevěnujeme se řádné stravě, pohybu ani péči o sebe. To tvrdí doktor Huong Dinh. Analýza pracovní doby 8 000 pracujících z různých oborů dokazuje, že by ženy neměly pracovat déle než 40 hodin týdně a muži 39. Pak už žijete na dluh a tvrdě platíte svým psychickým a fyzickým zdravím.

You may also like...