Onboarding nového zaměstnance je všechno, co firma udělá proto, aby se nový člověk co nejrychleji zorientoval, pochopil svou práci a měl důvod zůstat. Začíná dřív než první pracovní den a končí nejdřív s koncem zkušební doby. Část kroků přikazuje zákoník práce, většina je ale na rozhodnutí firmy. Tenhle návod je postavený pro malé a střední firmy bez velkého personálního oddělení, kde nováčka často zaučuje přímo majitel nebo vedoucí týmu.
Ve zkratce
- Onboarding je řízené zaučení nováčka, od přípravy před nástupem po hodnocení na konci zkušební doby.
- Zákonný základ tvoří pracovní smlouva, písemná informace o obsahu pracovního poměru do 7 dnů od vzniku, školení BOZP při nástupu a přihlášení k pojištění.
- Zkušební dobu lze sjednat nejvýš na 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance na 8 měsíců, a jen písemně.
- Prakticky nejvíc pomáhá adaptační plán s cíli na první týden, měsíc a zkušební dobu.
- Patron z týmu a pravidelné krátké rozhovory odhalí problémy dřív, než nováček odejde.
Co je onboarding a čím se liší od nástupu na papíře
Nástup do práce je právní okamžik: vznikne pracovní poměr a zaměstnavatel začne plnit povinnosti vůči úřadům i zaměstnanci. Onboarding je širší proces, ve kterém se z nového člověka stává samostatný člen týmu. Patří do něj příprava pracovního místa, první den, zaučení, předání kontaktů a zvyklostí firmy i průběžná zpětná vazba. Papíry tvoří jen menší část, ale bez nich se zbytek nedá dělat v klidu.
Onboarding, adaptace a zaučení
V české praxi se používají tři pojmy, které se překrývají. Zaučení znamená naučit člověka konkrétní pracovní postupy, třeba obsluhu pokladního systému nebo práci s CRM. Adaptace je širší a zahrnuje i zapojení do kolektivu a pochopení nepsaných pravidel. Onboarding je anglický výraz pro celý tento proces včetně administrativy před nástupem. V malé firmě není nutné pojmy rozlišovat, důležité je, aby nikdo z nich nezůstal na náhodě.
Proč na tom malé firmě záleží
Nábor stojí čas majitele, inzerci a často i práci, která mezitím zůstala ležet. Když nový zaměstnanec odejde v prvních týdnech, firma začíná znovu a tým navíc nese zátěž zaučování podruhé. Nejčastěji přitom nejde o mzdu, ale o pocit, že na nováčka nikdo nebyl připravený, že neví, co se od něj čeká, nebo že nemá koho se zeptat. Všechny tři se dají odstranit bez velkých nákladů. Proč lidé odcházejí, pomáhá zjistit otevřená otázka při výstupního pohovoru. Dobrý nástup je zároveň nejsilnější částí toho, čemu se říká employer branding: potvrdí, že slib z inzerátu platí.
Před prvním dnem: co musí být hotové
Nejvíc chyb v onboardingu vzniká ještě před nástupem. Nováček přijde, počítač není nastavený, přístupy chybí a vedoucí má celý den schůzky. Vyplatí se mít jednoduchý kontrolní seznam a projít ho aspoň týden předem. Polovina položek je administrativní a souvisí se zákonem, druhá polovina je čistě praktická a rozhoduje o tom, jak první den působí.
Smlouva, informace a hlášení
Základem je pracovní smlouva s povinnými náležitostmi, tedy druh práce, místo výkonu a den nástupu. Co ve smlouvě není, musí zaměstnavatel podle § 37 zákoníku práce sdělit písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru, například rozvržení pracovní doby, výpovědní dobu nebo délku dovolené. Souběžně běží povinnosti vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně, které podrobně popisuje článek o tom, co musí zaměstnavatel ohlásit při nástupu zaměstnance.
Vstupní prohlídka a osobní spis
Před vznikem pracovního poměru musí uchazeč ve většině případů absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, kterou mu zaměstnavatel zajistí u poskytovatele pracovnělékařských služeb. Kdy je povinná a kdy ji zákon nevyžaduje, vysvětluje článek o vstupní prohlídce u pracovního poměru i dohod. Dokumenty nového člověka je dobré rovnou ukládat tak, aby z nich vznikl řádný osobní spis zaměstnance, do kterého patří jen to, co zákon dovoluje.
Místo, vybavení a přístupy
Praktická příprava se snadno odkládá, a pak chybí. Patří do ní pracovní místo nebo nástroje, klíče a čipy, počítač s nastaveným účtem, e-mail, přístupy do systémů a případně pracovní oděv nebo ochranné pomůcky. Osobní ochranné pracovní prostředky, které práce vyžaduje, poskytuje zaměstnanci bezplatně zaměstnavatel. Užitečné je den předem poslat nováčkovi krátkou zprávu: kdy a kam přijít, koho hledat, co si vzít s sebou a jak bude vypadat první den.
Jak připravit první pracovní den
První den si člověk pamatuje dlouho. Nemusí být nabitý programem, ale měl by mít jasný průběh a jednoho člověka, který se nováčkovi věnuje. Osvědčuje se rozdělit ho na tři části: uvítání a provázení firmou, povinná školení a první jednoduchý úkol, na kterém si nováček vyzkouší nástroje. Méně informací s jasným pořadím je lepší než zahlcení, a na konci dne patří krátký rozhovor, co bylo srozumitelné a co ne.
Uvítání a seznámení s týmem
Kdo nováčka přivítá, by měl být známý předem. V malé firmě je to obvykle majitel nebo přímý nadřízený. Projdou spolu pracoviště, představí kolegy a vysvětlí, kdo za co odpovídá a na koho se obracet s jakým dotazem. Pomáhá i jednostránkový přehled kontaktů a základních pravidel, třeba jak se hlásí nepřítomnost.
Školení BOZP hned na začátku
Školení o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí zaměstnavatel podle § 103 odst. 2 zákoníku práce zajistit při nástupu zaměstnance do práce. Zaměstnanec je naopak povinen se ho zúčastnit. Obsah se řídí rizikem konkrétní práce, u kanceláře bude jiný než ve výrobě nebo na stavbě. Absolvování je rozumné zaznamenat podpisem a další odborná školení naplánovat podle toho, co práce vyžaduje, jak popisuje článek o školení zaměstnanců a zvyšování kvalifikace.
Adaptační plán na zkušební dobu
Adaptační plán je jednoduchý dokument, který říká, co se má nováček naučit a čeho má dosáhnout v určitém čase. Nemusí mít žádnou předepsanou formu, stačí tabulka nebo pár odrážek. Jeho hodnota je v tom, že obě strany vědí, podle čeho se bude posuzovat, jestli spolupráce funguje. Nejpřirozenější je rozdělit ho na první týden, první měsíc a zbytek zkušební doby.
První týden
V prvním týdnu jde o orientaci. Nováček se seznámí s produkty nebo službami firmy, se zákazníky, se kterými bude pracovat, a s nástroji, které bude denně používat. Pracuje pod dohledem a na menších úkolech. Na konci týdne by měl umět popsat, co firma dělá, kdo jsou jeho nejbližší kolegové a jak vypadá jeho běžný pracovní den. Krátké shrnutí s vedoucím v pátek odhalí nejasnosti včas.
První měsíc
Během prvního měsíce přebírá nováček postupně samostatnou práci. Plán by měl obsahovat dvě nebo tři konkrétní, měřitelné věci, například samostatně vyřídit objednávku od začátku do konce, zvládnout směnu bez dozoru nebo připravit první nabídku pro klienta. Měřitelný cíl je férovější než obecné „zapracovat se“, protože se o něm dá mluvit bez dohadů. U práce z domova je dobré pravidla dohodnout výslovně, jak upozorňuje článek o práci na dálku podle zákoníku práce.
Do konce zkušební doby
Zkušební doba se podle § 35 zákoníku práce sjednává písemně, nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Nesmí přesáhnout 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců, a u poměru na dobu určitou nesmí být delší než polovina jeho sjednané délky. O dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci nebo dovolené, se prodlužuje. Podrobnosti shrnuje článek o tom, jak dlouho může trvat zkušební doba.
Patron a průběžná zpětná vazba
Patron, někdy se mu říká buddy nebo mentor, je kolega, na kterého se nováček obrací s drobnými dotazy, se kterými nechce obtěžovat vedoucího. Neodpovídá za hodnocení, jen pomáhá s orientací. V malé firmě to může být kdokoli zkušenější z týmu, kdo má chuť a trochu času. Je férové patronovi na první týdny ubrat jinou práci, jinak se péče o nováčka rozpustí v běžném provozu.
Krátké rozhovory místo jednoho velkého hodnocení
Místo jediného hodnocení na konci zkušební doby se osvědčují krátké pravidelné rozhovory, třeba na konci prvního týdne, po měsíci a v polovině zkušební doby. Vedoucí se ptá, co nováčkovi chybí, co ho překvapilo a s čím potřebuje pomoct, a sám řekne, co jde dobře a co je potřeba zlepšit. Když se problém objeví, je ještě čas na nápravu. Až nováček zapadne, může se jeho práce napojit na firemní cíle podle OKR, které si tým stanovuje na čtvrtletí. Rozhovory mají pevnější oporu, když firma pro pozici sepíše jednoduchý kompetenční model s cílovými úrovněmi, podle kterých se nováček posuzuje.
Když to nefunguje
Zkušební doba slouží i k tomu, aby obě strany mohly spolupráci ukončit jednoduše. Pracovní poměr ve zkušební době lze zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, vždy ale písemně, jinak se ke zrušení nepřihlíží. Zaměstnavatel ho nesmí zrušit v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Rozhodnutí je dobré opřít o záznamy z rozhovorů, ne o dojem z jednoho špatného dne.
Onboarding na dálku a v malé firmě bez personalisty
Když nováček pracuje z domova, chybí mu to, co se v kanceláři naučí mimochodem: zaslechnutý hovor, rychlá otázka přes stůl, společný oběd. Pomáhá mít první dny aspoň částečně na pracovišti, pokud to práce dovolí, a jinak pevně naplánované krátké videohovory s vedoucím i patronem. Dokumentaci postupů je potřeba mít sepsanou, protože se nedá spolehnout na to, že ji někdo ukáže osobně.
Když zaučuje sám majitel
V malé firmě často onboarding vede majitel, který má zároveň na starosti obchod, provoz i účetnictví. Tady se nejvíc vyplatí sepsat postup jednou a používat ho opakovaně: kontrolní seznam před nástupem, program prvního dne, vzorový adaptační plán a termíny rozhovorů v kalendáři. Při dalším náboru se jen upraví cíle. Pokud firma nabízí benefity, patří jejich přehled do uvítacích materiálů, protože se na ně nováček dřív nebo později zeptá; daňové souvislosti shrnuje článek o zaměstnaneckých benefitech a daních.
Osobní údaje nováčka
Při nástupu firma shromažďuje řadu osobních údajů: kontakty, číslo účtu, údaje pro pojištění a daně, někdy i údaje o dětech kvůli slevám. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů musí zaměstnance informovat, proč a na jakém základě údaje zpracovává a jak dlouho je uchovává. Stačí jedna srozumitelná informace k ostatním dokumentům a sbírat jen to, co firma skutečně potřebuje.
Kontrolní seznam: osm kroků onboardingu
- Uzavřete pracovní smlouvu a písemně dejte zaměstnanci informace podle § 37 zákoníku práce, nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
- Zajistěte vstupní prohlídku a vyřiďte přihlášení k pojištění ve stanovených lhůtách.
- Připravte pracovní místo, nástroje, ochranné pomůcky, účty a přístupy do systémů.
- Pošlete nováčkovi den předem zprávu, kdy a kam přijít a jak bude vypadat první den.
- Proveďte školení BOZP při nástupu a jeho absolvování zaznamenejte.
- Určete patrona z týmu a uberte mu na první týdny část jiné práce.
- Sepište adaptační plán s cíli na první týden, první měsíc a zkušební dobu.
- Naplánujte krátké rozhovory po týdnu, po měsíci a v polovině zkušební doby.
Časté otázky
Co je onboarding nového zaměstnance?
Je to řízený proces, ve kterém firma nového člověka připraví na práci, zaučí ho a zapojí do týmu. Začíná přípravou před prvním dnem a obvykle končí hodnocením na konci zkušební doby. Zahrnuje povinné kroky podle zákoníku práce i praktické věci jako přístupy, patrona a adaptační plán.
Jak dlouho má onboarding trvat?
Pevnou délku nic nepředepisuje. Prakticky se kryje se zkušební dobou, která u běžného zaměstnance může trvat nejvýš 4 měsíce a u vedoucího 8 měsíců. U jednoduché práce stačí kratší plán, u odborné nebo vedoucí pozice se zaučení často táhne déle.
Musí zaměstnavatel nováčka proškolit z BOZP hned první den?
Zákoník práce ukládá zajistit školení o předpisech k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci při nástupu zaměstnance do práce. Nemělo by se tedy odkládat na později, protože nováček má od začátku vědět, jaká rizika jeho práce přináší. Absolvování je vhodné zaznamenat podpisem.
Co je adaptační plán a jak ho sestavit?
Adaptační plán je jednoduchý přehled toho, co se má nováček naučit a čeho dosáhnout v daném čase. Stačí rozdělit ho na první týden, první měsíc a zbytek zkušební doby a ke každému období napsat dvě nebo tři konkrétní, ověřitelné cíle. Obě strany pak vědí, podle čeho se spolupráce posuzuje.
Kdo má mít onboarding na starosti v malé firmě?
Obvykle přímý nadřízený nebo majitel, který odpovídá za cíle a hodnocení. S každodenními dotazy pomáhá patron z týmu, tedy zkušenější kolega bez hodnoticí role. Důležité je, aby obě role byly určené předem a nováček věděl, za kým s čím jít.
Lze ve zkušební době ukončit pracovní poměr bez udání důvodu?
Ano, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou pracovní poměr ve zkušební době zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Zrušení ale musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Zaměstnavatel ho nesmí zrušit v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance.
Zdroje
- Zákoník práce, zkušební doba § 35, informace § 37, zrušení ve zkušební době § 66, školení BOZP § 103, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, nařízení (EU) 2016/679 (eur-lex.europa.eu)




