Daňové přiznání a přehledy OSVČ: lhůty, elektronické podání a doplatky pojistného

Daňové přiznání a přehledy OSVČ se podávají v navazujících lhůtách: nejdřív přiznání finančnímu úřadu, do měsíce po uplynutí jeho lhůty přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Základní lhůta pro přiznání jsou 3 měsíce po skončení roku, při elektronickém podání 4 měsíce a s daňovým poradcem 6 měsíců. Většina živnostníků má datovou schránku zřízenou ze zákona, a přiznání proto musí podat elektronicky. Doplatky pojistného jsou splatné do 8 dnů po podání přehledu.

Ve zkratce

  • Přiznání se podává do 3 měsíců po skončení roku, elektronicky do 4 měsíců, přes daňového poradce do 6 měsíců.
  • Připadne-li konec lhůty na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.
  • OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona musí přiznání podat elektronicky.
  • Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání.
  • Zdravotní pojišťovně podávají přehled od 1. 1. 2026 všechny OSVČ jen elektronicky.
  • Doplatky pojistného jsou splatné do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů podává OSVČ podle § 136 daňového řádu do 3 měsíců po skončení roku, tedy do 1. dubna. Při elektronickém podání se lhůta sama prodlužuje na 4 měsíce, s daňovým poradcem na 6 měsíců.

Podle § 136 daňového řádu se přiznání k dani z příjmů podává nejpozději do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, u OSVČ kalendářního roku. Lhůta podle měsíců končí dnem, který se číselně shoduje se dnem, kdy začala běžet. Základní lhůta proto končí 1. dubna.

Kdy se lhůta prodlužuje na 4 a 6 měsíců

Lhůta se prodlužuje na 4 měsíce, pokud přiznání nebylo podáno do 3 měsíců a následně bylo podáno elektronicky. Na 6 měsíců se prodlužuje, když přiznání po uplynutí 3 měsíců podá daňový poradce, nebo když má subjekt ze zákona povinný audit. Prodloužení nastává samo, bez žádosti a bez oznámení. Poradce musí mít plnou moc uplatněnou u správce daně, jak ji připravit, popisuje článek o plné moci za firmu.

Způsob podání Lhůta pro přiznání Lhůta pro přehledy
Sám, v základní lhůtě 3 měsíce po skončení roku o měsíc později
Sám elektronicky po uplynutí 3 měsíců 4 měsíce po skončení roku o měsíc později
Daňový poradce po uplynutí 3 měsíců 6 měsíců po skončení roku o měsíc později

Posun na pracovní den

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejbližší následující pracovní den, jak stanoví § 33 odst. 4 daňového řádu. Protože 1. května je vždy státní svátek, končí čtyřměsíční lhůta nejdříve 2. května, a připadne-li ten na víkend, až v pondělí.

Splatnost daně

Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání přiznání, takže s prodlouženou lhůtou se posouvá i splatnost. Lhůtu dodržíte, když přiznání poslední den odešlete do datové schránky finančního úřadu, podáte elektronicky nebo předáte poště.

Elektronické podání přiznání

Daňové přiznání musí podat pouze elektronicky každá OSVČ, která má zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, tedy prakticky každý podnikatel zapsaný v živnostenském rejstříku. Podává se z datové schránky, s uznávaným podpisem nebo přes daňovou informační schránku.

Daňové přiznání je formulářové podání. Podle § 72 odst. 6 daňového řádu ho musí podat pouze elektronicky ten, kdo má zpřístupněnu datovou schránku zřizovanou ze zákona, nebo ji má jeho zástupce. K datové schránce, kterou si fyzická osoba zřídila na žádost a může ji znepřístupnit, se nepřihlíží.

Kdo má datovou schránku ze zákona

Od 1. 1. 2023 zřizuje stát podnikající fyzické osobě datovou schránku bezplatně a bez žádosti, jakmile se dozví o jejím zápisu do živnostenského nebo jiného zákonného rejstříku. Schránka se zpřístupní prvním přihlášením, nejpozději 15. den po doručení přístupových údajů, a na žádost ji znepřístupnit nelze. Jak schránka vzniká při startu podnikání, shrnuje článek jak začít podnikat.

Co z toho plyne pro živnostníka

OSVČ zapsaná v živnostenském rejstříku podává přiznání elektronicky. Prodloužení na 4 měsíce navazuje na samotné elektronické podání, ne na to, zda je povinné, takže pro OSVČ se schránkou je v praxi běžná čtyřměsíční lhůta. Elektronické podání musí být odeslané z datové schránky, podepsané uznávaným podpisem, nebo podané přes zaručenou identitu či daňovou informační schránku.

Kdo přiznání podává a kdo ne

Daňové přiznání podává každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, a také ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu. Zaměstnanec s dalšími příjmy do 20 000 Kč ho podávat nemusí a poplatník s daní rovnou paušální dani také ne.

Živnostnice třídí doklady k daňovému přiznání
Daňové přiznání podává každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly hranici 50 000 Kč.

Přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nepočítají se příjmy osvobozené a zdaněné srážkovou daní. Přiznání podává i ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu. Limit platí od zdaňovacího období 2023. Jak ztrátu uplatnit v dalších letech, popisuje článek o odpočtu daňové ztráty.

OSVČ, která je zároveň zaměstnancem

Zaměstnanec s podepsaným prohlášením poplatníka nemusí přiznání podávat, pokud jeho další příjmy, například ze živnosti, nepřesáhnou 20 000 Kč. Kdo tuto hranici překročí, přiznání podává. Kdo aspoň část roku podnikal, podává přehledy pro pojišťovny i tehdy, když přiznání podávat nemusí.

Paušální režim

Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by přiznání podal v poslední den lhůty. Přiznání ani přehledy nepodává a pokuta za opožděné přiznání u něj nevzniká. Obojí podává ten, kdo byl v paušálním režimu, ale jeho daň za rok paušální dani rovna není, například protože překročil limit pásma nebo se stal plátcem DPH.

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu podává OSVČ do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro daňové přiznání. Zdravotní pojišťovně je podávají všechny OSVČ jen elektronicky, ČSSZ elektronicky ty s datovou schránkou ze zákona.

Přehled o příjmech a výdajích podává správě sociálního zabezpečení každý, kdo aspoň po část roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Za rok, kdy byla činnost celý rok přerušena, se nepodává. Přehled pro zdravotní pojišťovnu se předkládá všem pojišťovnám, u kterých byla OSVČ v daném roce pojištěna.

Lhůta navazuje na přiznání

Oba přehledy se podávají nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání přiznání, která se na vás vztahuje. Zpracovává-li přiznání daňový poradce, musíte to v přehledech uvést. Když údaj o lhůtě v přehledu chybí, počítá ČSSZ se základní variantou. OSVČ, která přiznání podávat nemusí, podává přehled zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku.

Elektronicky vůči ČSSZ

Od 1. 1. 2025 musí OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona podávat ČSSZ přehled pouze elektronicky. Posílá se ve formátu XML přes ePortál ČSSZ, do datové schránky e-Podání ČSSZ nebo do schránky příslušné správy. Papír je možný jen při technických potížích s uvedením důvodu.

Elektronicky vůči zdravotní pojišťovně

Od 1. 1. 2026 se přehled pro zdravotní pojišťovnu, i opravný, podává pouze elektronicky, a to všemi OSVČ, nejen majiteli datových schránek. VZP uvádí jako cesty aplikaci Moje VZP, VZP Point a datovou schránku.

Doplatky pojistného a nové zálohy

Doplatek pojistného je u ČSSZ i zdravotní pojišťovny splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Nové zálohy na zdravotní pojištění se platí už za měsíc podání přehledu, na sociální až za měsíc následující.

Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečným pojistným je u obou institucí splatný nejpozději do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Při pozdním zaplacení vzniká penále.

Odkdy platit nové zálohy

Tady se pravidla liší. U zdravotní pojišťovny se nové zálohy platí poprvé už za měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled podán. U ČSSZ až za kalendářní měsíc následující.

Modelový příklad

Modelová situace: OSVČ podá přehled pro ČSSZ i pro zdravotní pojišťovnu 10. května a z obou přehledů jí vyjde doplatek pojistného. Doplatek je u obou institucí splatný do 8 dnů po dni podání, tedy nejpozději 18. května. Nové zálohy na zdravotní pojištění platí poprvé už za květen, kdy přehled podala, nové zálohy na sociální pojištění až za červen.

Pokuty za pozdní podání

Pokuta za opožděné daňové přiznání vzniká až při zpoždění delším než 5 pracovních dnů a činí 0,05 % stanovené daně za každý další den, nejvýše 5 %. Za nepodaný přehled hrozí od ČSSZ i zdravotní pojišťovny pokuta až 50 000 Kč.

Pokuta za opožděné přiznání podle § 250 daňového řádu vzniká, jen když zpoždění přesáhne 5 pracovních dnů. Činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše 5 %. Pokuta nižší než 1 000 Kč se nepředepíše. Je poloviční, podáte-li přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a v daném roce nebylo zjištěno jiné prodlení s tvrzením.

Úplné nepodání a přehledy

Minimum 500 Kč platí jen tehdy, když přiznání nepodáte vůbec. Za nepodání přehledu hrozí od ČSSZ i od zdravotní pojišťovny pokuta až 50 000 Kč. Chybu v už podaném přiznání řeší článek o opravném a dodatečném přiznání.

Šest chyb, které OSVČ u přiznání a přehledů dělají

  1. Papírové přiznání se schránkou ze zákona. Podnikatel zapsaný v rejstříku musí podat elektronicky.
  2. Papírový přehled pro zdravotní pojišťovnu. Od 1. 1. 2026 se přijímá jen elektronicky.
  3. Chybějící údaj o poradci v přehledu. Bez něj se počítá se základní lhůtou.
  4. Doplatek až po vyřízení přehledu. Splatný je do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.
  5. Nové zálohy ve stejném měsíci u obou institucí. Zdravotní pojišťovna je chce už za měsíc podání.
  6. Spoléhání na loňský termín. Kvůli víkendům a svátkům se konec lhůty rok od roku liší.

Firmy ve formě s.r.o. mají u daně z příjmů vlastní pravidla, popisuje je článek o dani z příjmů s.r.o.. Další daňové povinnosti podnikatele shrnuje náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.

Kdy a jak požádat o vrácení přeplatku z přiznání, popisuje článek o přeplatku na daňovém účtu.

Kdy přiznání a přehledy podávat nemusíte, vysvětluje článek o paušálním režimu.

Co podává spolupracující manžel nebo člen domácnosti, shrnuje článek o spolupracující osobě OSVČ.

Jak se z poslední daňové povinnosti počítají zálohy, popisuje článek o zálohách na daň u OSVČ.

Další články pro živnostníky shrnuje průvodce daněmi a pojistným OSVČ.

Časté otázky

Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání?

Základní lhůta jsou 3 měsíce po skončení roku, tedy 1. dubna. Při elektronickém podání po této lhůtě se prodlužuje na 4 měsíce, s daňovým poradcem na 6 měsíců. Když konec lhůty připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Musím jako živnostník podávat přiznání elektronicky?

Ano, pokud máte zpřístupněnou datovou schránku podnikající fyzické osoby zřízenou ze zákona. Podnikatelé zapsaní v živnostenském rejstříku ji mají od roku 2023 automaticky. Podle § 72 odst. 6 daňového řádu pak přiznání smíte podat jen elektronicky, papírový tiskopis už nestačí.

Musím o prodloužení lhůty při elektronickém podání žádat?

Ne, prodloužení o měsíc nastává samo, když přiznání podáte elektronicky po uplynutí tříměsíční lhůty. Finančnímu úřadu nic neoznamujete. Žádost se podává jen při prodloužení na žádost podle § 36 daňového řádu, a to ještě před uplynutím lhůty.

Do kdy podat přehled pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro přiznání, která se na vás vztahuje. Podáváte-li přiznání přes poradce, uveďte to v přehledu. Kdo přiznání podávat nemusí, podává přehled zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku.

Kdy zaplatit doplatek pojistného a odkdy platit nové zálohy?

Doplatek je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Nové zálohy na zdravotní pojištění platíte už za měsíc podání přehledu. Nové zálohy na sociální pojištění platíte až za měsíc následující po měsíci podání.

Kolik zaplatím, když přiznání podám pozdě?

Při zpoždění do 5 pracovních dnů nic. Potom 0,05 % stanovené daně za každý další den, nejvýše 5 %. Pokuta pod 1 000 Kč se nepředepíše a při podání do 30 dnů bez jiného prodlení v roce je poloviční. Minimum 500 Kč platí jen při úplném nepodání.

Zdroje

Radek Vávra
Radek Vávra

Radek Vávra je šéfredaktor Podnikmag.cz. Věnuje se financím, investování a podnikání.

Články: 509