Výdajové paušály OSVČ dovolují odečíst od příjmů pevné procento místo skutečně zaplacených výdajů: 80 % u řemeslných živností a zemědělství, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání a autorských příjmů a 30 % u nájmu. Každá sazba má strop výdajů, který v dnešní výši platí poprvé za rok 2019. Paušál šetří administrativu, ale nepokrývá všechno a zpětně se měnit nedá.
Kdo má vysoké náklady, chystá větší investici nebo míří do ztráty, by si měl skutečné výdaje spočítat dřív, než podá přiznání.
Ve zkratce
- Sazbu určuje druh příjmu: 80, 60, 40, nebo 30 %.
- Stropy výdajů 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč odpovídají příjmům 2 mil. Kč.
- Paušál zahrnuje veškeré výdaje, odpisy se vedou jen evidenčně.
- Pojistné OSVČ za sebe není daňovým výdajem v žádném režimu.
- Paušalista vede jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.
- Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit.
Čtyři sazby a jejich stropy
Výdajové paušály OSVČ mají podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů čtyři sazby: 80 % pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a autorské příjmy a 30 % pro nájem, každou se stropem výdajů.
Sazby i stropy stanoví § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Paušál může uplatnit každý, kdo neuplatňuje výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Stropy v dnešní výši zavedl zákon č. 80/2019 Sb. a poprvé se použily za zdaňovací období 2019. U nájmu mimo podnikání platí obdobné pravidlo v § 9 odst. 4.
| Sazba | Druh příjmů | Strop výdajů |
|---|---|---|
| 80 % | Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | Ostatní živnosti: volné, vázané a koncesované | 1 200 000 Kč |
| 40 % | Jiné podnikání na zvláštní oprávnění, nezávislé povolání, autorská práva a průmyslové vlastnictví | 800 000 Kč |
| 30 % | Nájem majetku v obchodním majetku (§ 7) i nájem mimo podnikání (§ 9) | 600 000 Kč |
80 %: řemeslné živnosti a zemědělství
Osmdesát procent platí pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností. Řemeslné jsou podle § 19 živnostenského zákona ohlašovací živnosti, u nichž je podmínkou odborná způsobilost, a jejich výčet obsahuje příloha č. 1 tohoto zákona. U zemědělství rozhoduje druh příjmu, ne živnostenský list.
60 %: ostatní živnosti
Šedesát procent se uplatní u příjmů z volných, vázaných a koncesovaných živností. Kdo teprve vybírá obory, by měl vědět, že zařazení mezi řemeslné, nebo ostatní živnosti přímo ovlivní výši paušálu. Na co myslet při rozjezdu, shrnuje článek o tom, jak začít podnikat, protože volba oborů patří mezi první kroky.
40 %: svobodná povolání a autorské příjmy
Čtyřicet procent platí pro jiné podnikání na základě zvláštního oprávnění, pro příjmy z autorských práv a průmyslového vlastnictví a pro nezávislé povolání. Touto sazbou počítají například lékaři nebo advokáti.
30 %: nájem
Třicet procent se uplatní u nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku i u nájmu mimo podnikání podle § 9. U nájmu podle § 9 musí pronajímatel vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek z nájmu.
Příjmy nad 2 miliony korun
Zákon pro paušál žádný příjmový limit nestanoví, určuje jen strop výdajů. Paušál lze tedy uplatnit i při příjmech nad 2 mil. Kč, výdaje se ale zastaví na stropu a s každou další korunou příjmů efektivní procento klesá.
Modelový příklad
Modelová čísla: OSVČ s volnou živností má příjmy 500 000 Kč. Paušál 60 % dává výdaje 300 000 Kč a dílčí základ daně 200 000 Kč. Při příjmech 2 500 000 Kč by 60 % činilo 1 500 000 Kč, výdaje se ale zastaví na stropu 1 200 000 Kč. Základ daně pak vychází 1 300 000 Kč a paušál odpovídá už jen 48 % příjmů.
Co paušál pokrývá a co ne
Výdajový paušál podle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů zahrnuje veškeré výdaje spojené se samostatnou činností, vedle něj proto nelze uplatnit žádný další výdaj. Pojistné OSVČ za sebe daňovým výdajem není a odpisy se vedou jen evidenčně.
Podle § 7 odst. 8 se má za to, že v paušálu jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s příjmy ze samostatné činnosti. Vedle paušálu proto nelze uplatnit žádný další výdaj, ať jde o materiál, nájem kanceláře, nebo auto.
Sociální a zdravotní pojištění
Pojistné, které OSVČ platí za sebe, není podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů daňovým výdajem. Platí to i pro toho, kdo uplatňuje skutečné výdaje. Pojistné tedy nelze přičíst k paušálu a volba mezi paušálem a skutečnými výdaji na něm nezávisí.
Odpisy majetku
Při paušálu nelze za stejné období uplatnit daňové odpisy ani o tuto dobu odpisování prodloužit. Podle § 26 odst. 8 se odpisy vedou jen evidenčně a podle § 29 odst. 2 se zůstatková cena počítá, jako by odpisy uplatněny byly. Jak odpisy fungují, vysvětluje článek o daňových odpisech majetku.
Slevy na dani
Nezdanitelné části základu daně a slevy na dani uplatní paušalista stejně jako ostatní. Omezení v § 35ca, které paušalistům bralo slevu na manžela a zvýhodnění na děti, je zrušené a od roku 2018 neplatí. Sleva na manžela je ale od roku 2024 obecně podmíněná společnou domácností s dítětem do tří let. Pro daňový bonus na děti zákon u OSVČ počítá s příjmy, ne se základem daně, takže paušál nároku nebrání.
Jakou evidenci paušalista vede
Paušalista nevede daňovou evidenci, ale podle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů musí vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek z podnikání. Při více činnostech s různou sazbou je potřeba evidovat příjmy odděleně podle druhu.
Paušalista nevede daňovou evidenci podle § 7b. Podle § 7 odst. 8 je ale vždy povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikáním. Přehled o vystavených a zaplacených fakturách tedy musí být úplný, i když náklady nikdo nesčítá.
Více činností s různou sazbou
Každý druh příjmu má vlastní sazbu i vlastní strop. Kdo má řemeslnou i volnou živnost, uplatní u každého druhu příjmů jeho procento, a proto je potřeba vést příjmy odděleně podle druhu.
Výdajový paušál není paušální daň
Výdajový paušál je jen způsob výpočtu výdajů v běžném přiznání. Paušální daň je samostatný režim, v němž jedna měsíční platba pokrývá daň i obě pojistná a podnikatel nepodává přiznání ani přehledy.
Jak paušál ovlivní pojistné
Výdajový paušál snižuje dílčí základ daně ze samostatné činnosti, a tím i pojistné OSVČ. Sociální pojištění se počítá nejméně z 55 % tohoto základu a zdravotní z 50 %, vždy ale aspoň z minimálního vyměřovacího základu.
Pojistné OSVČ se počítá z dílčího základu daně ze samostatné činnosti. Čím vyšší výdaje, ať paušální, nebo skutečné, tím nižší je základ a s ním daň i pojistné. Sociální pojištění se podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb. počítá od roku 2024 nejméně z 55 % základu, zdravotní podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb. z 50 %. Vždy se ale platí aspoň z minimálního vyměřovacího základu, u sociálního pojištění za hlavní činnost od 1. 7. 2026 ve výši 35 % průměrné mzdy.
Kdy se vyplatí skutečné výdaje
Skutečné výdaje se oproti paušálu mohou vyplatit OSVČ s vysokými náklady na materiál, zaměstnance nebo nájem, při příjmech nad 2 mil. Kč, kdy paušál už neroste, před koupí dražšího majetku kvůli odpisům a při ztrátě, kterou paušál nevytvoří.
Zákon neříká, který režim je výhodnější. Následující body vycházejí z toho, jak paušál a skutečné výdaje upravuje.
Skutečné náklady převyšují paušál
Když podnikatel nakupuje drahý materiál nebo zboží, platí zaměstnance nebo nájem provozovny, mohou skutečné výdaje přesáhnout paušální procento. Co se za daňový výdaj považuje třeba u dárků obchodním partnerům, rozebírá článek o reprezentaci a reklamních předmětech.
Vysoké příjmy a investice
Nad 2 mil. Kč příjmů paušál neroste, takže stojí za to porovnat strop se skutečnými náklady. Kdo plánuje koupit dražší stroj nebo auto, přijde při paušálu o daňový účinek odpisů.
Ztráta
Paušál je procentem z příjmů, takže ztrátu nevytvoří. Skutečné výdaje ano. Co se se ztrátou děje v dalších letech, popisuje článek o odpočtu daňové ztráty.
Přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji
Přechod ze skutečných výdajů na paušál vyžaduje podle § 23 odst. 8 úpravu základu daně o pohledávky, dluhy, zásoby a rezervy za rok před změnou. Při opačném přechodu se základ upravuje o pohledávky, zpětně měnit způsob uplatnění výdajů obecně nelze.
Ze skutečných výdajů na paušál
Podle § 23 odst. 8 postupuje podnikatel stejně jako při ukončení činnosti. Kdo vedl daňovou evidenci, upraví základ daně o neuhrazené pohledávky, o dluhy, které by při úhradě byly výdajem (kromě záloh), o nespotřebované zásoby a o zůstatky rezerv. Úprava se provede za rok před změnou dodatečným přiznáním. Bez prodlení je, kdo ho podá a daň zaplatí do lhůty pro přiznání za první rok paušálu. Postup popisuje článek o opravném a dodatečném přiznání.
Z paušálu na skutečné výdaje
Kdo uplatňoval paušál, upravuje podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Před přechodem je proto dobré projít neuhrazené faktury.
Zpětná změna
Podle § 7 odst. 7 nelze způsob uplatnění výdajů zpětně měnit. Nejvyšší správní soud v rozsudku 9 Afs 204/2014 připustil změnu ze skutečných výdajů na paušál dodatečným přiznáním, pokud je dobrovolná, daň vzroste, dodanění pohledávek se nepřesune do prekludovaného období a správce daně k němu nevyzval. S opačnou změnou nepočítejte.
Šest chyb, kterým se u paušálu vyhnout
- Špatně určená sazba: 80 % patří jen řemeslným živnostem, ostatní mají 60 %.
- Pojistné přičtené k paušálu: daňovým výdajem není.
- Chybějící evidence pohledávek: vede ji každý paušalista.
- Přehlédnutý strop: nad 2 mil. Kč příjmů paušál neroste.
- Koupě majetku bez propočtu: odpisy se při paušálu daňově neprojeví.
- Spoléhání na pozdější změnu: rozhodněte už v řádném přiznání.
Jak vystavovat faktury, kdy se registrovat k DPH a jak vymáhat pohledávky, které paušalista eviduje, propojuje náš průvodce fakturami, DPH a pohledávkami.
Kdy podat přiznání a přehledy a jak zaplatit doplatky, popisuje článek o daňovém přiznání OSVČ.
Kdo uplatňuje skutečné výdaje, vede daňovou evidenci, jejíž pravidla shrnuje samostatný článek.
Ještě jednodušší variantou je paušální režim, ve kterém se přiznání nepodává.
Paušál na dopravu je jiný institut než výdajový paušál, rozebírá ho článek o paušálním výdaji na dopravu.
Příjmy a výdaje lze rozdělit i se spolupracující osobou, viz článek o spolupracující osobě.
Přehled všech článků o daních a pojistném živnostníka najdete v průvodci daně a pojistné OSVČ.
Paušál u příjmů z nájmu a u ubytovacích služeb vysvětluje článek o pronájmu a Airbnb.
Časté otázky
Kolik procent paušálu mám jako živnostník?
Záleží na druhu živnosti. U řemeslných živností z přílohy č. 1 živnostenského zákona je paušál 80 % se stropem 1 600 000 Kč. U volných, vázaných a koncesovaných živností je to 60 % se stropem 1 200 000 Kč.
Můžu uplatnit paušál, když mám příjmy přes 2 miliony korun?
Ano, zákon pro paušál žádný příjmový limit nestanoví. Výdaje se ale zastaví na stropu 1,6 mil., 1,2 mil., 0,8 mil. nebo 0,6 mil. Kč podle sazby a s dalšími příjmy už nerostou.
Můžu si k paušálu odečíst zaplacené sociální a zdravotní pojištění?
Ne. Paušál zahrnuje veškeré výdaje a pojistné, které OSVČ platí za sebe, není daňovým výdajem vůbec. Neodečte ho ani ten, kdo uplatňuje skutečné výdaje, takže na volbu režimu nemá vliv.
Přijdu s paušálem o slevu na manželku nebo zvýhodnění na děti?
Ne. Omezení v § 35ca, které paušalistům tyto slevy bralo, je zrušené a od roku 2018 neplatí. Sleva na manžela je však od roku 2024 pro všechny podmíněná společnou domácností s dítětem do tří let.
Jakou evidenci musím s paušálem vést?
Daňovou evidenci paušalista nevede. Zákon mu ale ukládá vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek z podnikání. Příjmy s různými sazbami paušálu, například z řemeslné i volné živnosti, je dobré vést odděleně.
Můžu za minulý rok dodatečně změnit paušál na skutečné výdaje?
S tím nepočítejte, zákon zpětnou změnu způsobu uplatnění výdajů vylučuje. Nejvyšší správní soud připustil jen opačnou cestu, ze skutečných výdajů na paušál, a to za přísných podmínek. Volbu proto promyslete před řádným přiznáním.
Zdroje
- Zákon o daních z příjmů, § 7, § 23 a § 26, zákon č. 586/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Živnostenský zákon, § 19 a příloha č. 1 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o sociálním pojištění, § 5b a § 14, zákon č. 589/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o zdravotním pojištění, § 3a, zákon č. 592/1992 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rozsudek NSS 9 Afs 204/2014, změna výdajů na paušál (nssoud.cz)
