Odběratel vrátil fakturu s tím, že chybí razítko a podpis, a účetní se ptá, zda ji má vůbec zaúčtovat. Náležitosti faktury se liší podle toho, kdo ji vystavuje. Plátce DPH vystavuje daňový doklad podle § 29 zákona o DPH, neplátce se řídí hlavně § 435 občanského zákoníku a případně zákonem o účetnictví. Razítko, podpis, číslo účtu ani datum splatnosti mezi zákonné náležitosti daňového dokladu nepatří.
Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení včas odpovídá podle § 26 odst. 4 zákona o DPH vždy dodavatel, i když doklad fakticky vystaví účetní firma. Odběratel ale nese následky také: bez řádného dokladu musí nárok na odpočet prokazovat jinak.
Ve zkratce
- Plátce DPH vystavuje daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň.
- Povinné údaje daňového dokladu vyjmenovává § 29 odst. 1 zákona o DPH, výše daně se uvádí v české měně.
- Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, když celková částka nepřesáhne 10 000 Kč.
- Neplátce uvádí na faktuře jméno, sídlo, údaj o zápisu v rejstříku nebo evidenci a IČO podle § 435 občanského zákoníku.
- Faktura v PDF poslaná e-mailem je elektronický doklad, pokud s ním odběratel souhlasí, i mlčky.
- Daňové doklady se uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období, v němž se plnění uskutečnilo.
Daňový doklad plátce DPH
Daňový doklad musí plátce DPH vystavit ve lhůtě 15 dnů od vzniku povinnosti přiznat daň, například při dodání zboží nebo služby jinému podnikateli. Dvanáct povinných údajů běžného daňového dokladu stanoví § 29 zákona o DPH.
Plátce musí daňový doklad vystavit mimo jiné při dodání zboží nebo poskytnutí služby jinému podnikateli nebo právnické osobě a při přijetí zálohy, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Lhůta je podle § 28 odst. 8 patnáct dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění. U služeb s místem plnění v jiném státě a u dodání zboží do jiného členského státu běží patnáct dnů od konce měsíce, v němž se plnění uskutečnilo.
Povinné údaje podle § 29
Zákon vyjmenovává dvanáct údajů, které musí běžný daňový doklad obsahovat. Označením se přitom rozumí obchodní firma nebo jméno, případný dodatek a sídlo.
| Údaj | Poznámka |
|---|---|
| Označení dodavatele a jeho DIČ | Firma nebo jméno a sídlo |
| Označení odběratele a jeho DIČ | DIČ jen pokud bylo přiděleno |
| Evidenční číslo dokladu | Jednoznačné v řadě dokladů |
| Rozsah a předmět plnění | Co a v jakém množství bylo dodáno |
| Den vystavení | Vždy |
| Den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty | Pokud se liší ode dne vystavení |
| Jednotková cena bez daně a sleva | Sleva jen pokud není v jednotkové ceně |
| Základ daně, sazba daně a výše daně | Výše daně v české měně |
Podle § 29 odst. 3 nemusí doklad obsahovat DIČ, které nebylo přiděleno, u zálohy rozsah plnění, pokud ještě není znám, a u osvobozeného plnění nebo přenesené daňové povinnosti sazbu a výši daně. Rozdíl mezi IČO, DIČ a statusem plátce vysvětluje článek o ověření IČO a DIČ obchodního partnera.
Doplňkové údaje ve zvláštních situacích
Některé situace vyžadují na dokladu text navíc. U osvobozeného plnění odkaz na příslušné ustanovení zákona nebo směrnice. Když doklad vystavuje odběratel za dodavatele, text „vystaveno zákazníkem“. U přenesené daňové povinnosti text „daň odvede zákazník“. Kdy se reverse charge použije, rozebírá článek o přenesené daňové povinnosti na faktuře.
Zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč
Zjednodušený daňový doklad smí plátce vystavit, když celková částka za plnění nepřesáhne 10 000 Kč. Podle § 30a v něm nemusí být označení a DIČ odběratele, jednotková cena bez daně, základ daně ani výše daně.
Když celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč, může plátce vystavit zjednodušený daňový doklad. Podle § 30a nemusí obsahovat označení a DIČ odběratele, jednotkovou cenu bez daně, základ daně ani výši daně. Pokud výši daně neobsahuje, musí uvádět celkovou částku za plnění. Údaje o dodavateli, evidenční číslo, předmět plnění, datum a sazba daně zůstávají povinné.
Zjednodušený doklad nelze vystavit u osvobozeného dodání zboží do jiného členského státu, u prodeje zboží na dálku, u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a u prodeje tabákových výrobků za jiné než pevné ceny konečným spotřebitelům.
Faktura neplátce DPH
Neplátce DPH daňový doklad nevystavuje, na faktuře ale podle § 435 občanského zákoníku uvádí jméno, sídlo, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci a přidělené IČO. Věta „není plátce DPH“ povinná není.

Neplátce daňový doklad nevystavuje, protože povinnost podle § 28 má jen plátce. Jako podnikatel ale musí podle § 435 občanského zákoníku uvádět na obchodních listinách své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvádí i údaj o zápisu včetně oddílu a vložky, živnostník údaj o zápisu do jiné evidence, typicky živnostenského rejstříku. Bylo-li přiděleno IČO, uvádí se také.
Musí tam být „není plátce DPH“?
Zákon o DPH ani občanský zákoník tuto větu nevyžadují. V praxi se uvádí proto, aby odběratel věděl, že na dokladu není daň k odpočtu. Pozor na opačnou chybu: podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH musí daň přiznat a zaplatit i ten, kdo ji uvede na dokladu, přestože plátcem není.
Neplátce, který vede účetnictví
Pokud neplátce vede účetnictví, například jako s.r.o., je jeho faktura účetním dokladem. Podle § 11 zákona o účetnictví pak musí obsahovat označení dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku, okamžik vyhotovení, okamžik uskutečnění účetního případu, pokud se liší, a podpisový záznam. Ten může mít i elektronickou podobu a může být společný pro více dokladů. OSVČ v daňové evidenci takový výčet nemá a vychází z § 435 občanského zákoníku.
Elektronická faktura a PDF e-mailem
Faktura v PDF poslaná e-mailem je podle § 26 odst. 3 zákona o DPH elektronický doklad, pokud s tím odběratel souhlasí, a to i mlčky. Elektronický podpis není povinný, stačí zajistit věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost.
Podle § 26 odst. 3 zákona o DPH má doklad elektronickou podobu, když je vystaven i obdržen elektronicky. S tím musí souhlasit odběratel, forma souhlasu ale předepsaná není. Generální finanční ředitelství v informaci k fakturaci uvádí, že souhlas může být i tichý, například tím, že odběratel doklad zaúčtuje.
U každého dokladu musí být až do konce doby uchovávání zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost. Elektronický podpis k tomu není povinný. Podle § 34 stačí kontrolní mechanismy procesů, které doklad spolehlivě spojí s plněním: objednávka, dodací list a platba. Finanční správa doporučuje u PDF posílat faktury z předem domluvené fakturační adresy.
Měna, kurz a zaokrouhlení
Na daňovém dokladu musí být výše daně v české měně, ostatní údaje mohou být v cizí měně. Přepočítává se kurzem ČNB nebo referenčním kurzem Evropské centrální banky platným ke dni vzniku povinnosti přiznat daň.
Výše daně se na daňovém dokladu uvádí v české měně, ostatní údaje mohou být v cizí měně. Pro přepočet se podle § 4 odst. 8 použije kurz platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tedy kurz ČNB, nebo referenční kurz Evropské centrální banky. Uvést použitý kurz na dokladu § 29 výslovně nevyžaduje, v praxi ho ale účetní ocení.
Částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty na celé koruny se podle § 36 odst. 5 do základu daně nezahrnuje. Daň lze vypočítat shora ze základu, nebo zdola z ceny včetně daně.
Chybná faktura a její oprava
Chybějící náležitost na faktuře neznamená automatickou ztrátu odpočtu, odběratel ho podle § 73 odst. 5 může prokázat i jinak. Chybu opravuje dodavatel a změny po plnění, například slevu nebo vrácení zboží, řeší opravným daňovým dokladem.
Když faktura neobsahuje všechny náležitosti, odběratel o nárok na odpočet automaticky nepřichází. Podle § 73 odst. 5 ho může prokázat i jinak, je to ale složitější. Je-li na dokladu daň vyšší, než má být, odečte si jen daň podle zákona, je-li nižší, jen tu uvedenou.
Chybu ve fakturaci řeší dodavatel opravou, změnu po plnění, třeba slevu nebo vrácení zboží, opravným daňovým dokladem. Co musí opravný doklad obsahovat a jak postupovat při vrácení části objednávky, vysvětluje článek o dobropisu a opravném daňovém dokladu.
Jak dlouho doklady uchovávat
Daňové doklady se podle § 35 zákona o DPH uchovávají deset let od konce zdaňovacího období, v němž se plnění uskutečnilo. Účetní doklady podle zákona o účetnictví pět let od konce účetního období, pokud je jiný předpis nevyžaduje déle. Daňová evidence OSVČ se uchovává po dobu, kdy neuplynula lhůta pro stanovení daně.
Modelový příklad
Modelová situace: dodavatel omylem uvede na faktuře daň 3 000 Kč, ačkoli podle zákona měla činit 2 000 Kč. Odběratel si v takovém případě odečte jen 2 000 Kč, tedy daň podle zákona. Kdyby naopak na dokladu stála daň 1 500 Kč místo správných 2 000 Kč, může si odběratel odečíst jen uvedených 1 500 Kč. Chybu pak řeší dodavatel opravou dokladu.
Šest mýtů o fakturách
Následující požadavky se v praxi objevují často, ale zákon o DPH je nestanoví.
- Razítko. Není v § 29 zákona o DPH, v zákoně o účetnictví ani v § 435 občanského zákoníku.
- Vlastnoruční podpis. Zákon o DPH ho nevyžaduje. Účetní jednotky řeší podpisový záznam, který může být elektronický.
- Číslo bankovního účtu. Není povinnou náležitostí. Platba na nezveřejněný účet plátce ale může založit ručení odběratele za DPH.
- Datum splatnosti. Mezi náležitostmi daňového dokladu není. Splatnost se řídí smlouvou, případně zákonem, jak vysvětluje článek o splatnosti faktury mezi podnikateli.
- Věta „nejsem plátce DPH“. Zákon ji nevyžaduje, jen je užitečná.
- PDF e-mailem není platná faktura. Je, pokud s ní odběratel souhlasí a je zajištěna věrohodnost původu a neporušenost.
Všechny články o fakturaci a pohledávkách seřazené podle fáze najdete v rozcestníku k fakturám a DPH.
Jaký kurz použít, když fakturujete v eurech, vysvětluje článek o faktuře v cizí měně.
Jak dlouho faktury uchovávat, vysvětluje článek o archivaci účetních a daňových dokladů.
Co musí podnikatel uvádět i mimo fakturu, na webu a v e-mailu, shrnuje článek o povinných údajích podnikatele.
Proč zálohová faktura není daňový doklad a co vystavit po přijetí platby, vysvětluje článek o zálohové faktuře a DPH.
Jak určit správnou sazbu daně na faktuře, rozebírá článek o sazbách DPH.
Další články o dani z přidané hodnoty řadí průvodce DPH v praxi.
Časté otázky
Do kdy musí plátce DPH vystavit fakturu?
Do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění. U služeb s místem plnění v jiném státě a dodání zboží do jiného členského státu do 15 dnů od konce měsíce, v němž bylo plněno.
Musí být faktura podepsaná a orazítkovaná?
Zákon o DPH podpis ani razítko nevyžaduje. U účetního dokladu zákon o účetnictví požaduje podpisový záznam, který může mít elektronickou podobu.
Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?
Jméno nebo firmu, sídlo, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci a IČO, bylo-li přiděleno. Pokud neplátce vede účetnictví, také náležitosti účetního dokladu podle zákona o účetnictví.
Kdy lze vystavit zjednodušený daňový doklad?
Když celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč. Nelze ho použít například u přenesené daňové povinnosti nebo u dodání zboží do jiného členského státu.
Je faktura v PDF poslaná e-mailem platná?
Ano, pokud s elektronickým dokladem odběratel souhlasí, i mlčky, a je zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost. Elektronický podpis není povinný.
Jak dlouho se faktury uchovávají?
Daňové doklady 10 let od konce zdaňovacího období, v němž se plnění uskutečnilo. Účetní doklady zpravidla 5 let od konce účetního období.
Zdroje
- Zákon o dani z přidané hodnoty, § 26 až 35a a § 73, zákon č. 235/2004 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský zákoník, § 435, zákon č. 89/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Informace k pravidlům fakturace, Generální finanční ředitelství (financnisprava.gov.cz)
- Zákon o účetnictví, § 11 a § 31, zákon č. 563/1991 Sb. (zakonyprolidi.cz)




