Máte prvního zaměstnance a řešíte, kdy a jak mu vyplácet mzdu a co z ní smíte strhnout. Výplata mzdy se řídí zákoníkem práce: mzda je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který náleží, a od června 2025 se výchozí vyplácí na účet, který určí zaměstnanec. Srazit bez dohody smíte jen daň, pojistné a několik druhů nevyúčtovaných záloh.
Chyby ve výplatě nejsou drobnost. Když zaměstnavatel nevyplatí mzdu ani do 15 dnů po splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr a dostane náhradu za výpovědní dobu. Inspekce práce za pozdní výplatu nebo nedovolené srážky ukládá pokuty až 2 miliony korun.
Ve zkratce
- Mzda je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím, pravidelný výplatní termín určuje zaměstnavatel.
- Mzdový výměr musí zaměstnanec dostat písemně před začátkem výkonu práce.
- Výchozí je výplata na účet určený zaměstnancem, hotově jen při jeho písemném nesouhlasu nebo bez účtu.
- Ke každé měsíční výplatě patří písemný doklad se složkami mzdy a srážkami.
- Bez dohody lze srazit jen daň, pojistné a vyjmenované zálohy, náhradu škody jen na základě dohody.
- Při exekuci musí zaměstnavatel srážet podle občanského soudního řádu a hlídat nezabavitelnou částku.
Kdy musí být mzda vyplacená
Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce je mzda splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vzniklo právo. Mzdu za září tedy musíte vyplatit nejpozději do konce října. Pravidelný výplatní termín si firma určí v tomto rámci, například k patnáctému dni měsíce, a uvede ho v mzdovém výměru nebo vnitřním předpisu.
Dovolená a konec pracovního poměru
Když výplatní termín připadne na dovolenou zaměstnance, vyplatí se mzda před jejím nástupem, pokud se nedohodnete jinak. Nedovolí-li to technika výpočtu, stačí přiměřená záloha a zbytek v nejbližším termínu. Při skončení pracovního poměru vyplatíte mzdu v den skončení, pokud o to zaměstnanec požádá, jinak nejpozději v nejbližším pravidelném termínu. Stejná pravidla platí obdobně pro odměny z dohod o provedení práce a pracovní činnosti.
Mzdový výměr
Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce. Podle § 113 odst. 4 musí zaměstnavatel předat zaměstnanci písemný mzdový výměr s údaji o způsobu odměňování, termínu a místě výplaty, pokud je neobsahuje pracovní smlouva nebo vnitřní předpis. Od června 2025 platí, že se výměr předává před začátkem práce, dříve stačil den nástupu.
Při změně mzdy předáte nový výměr nejpozději před začátkem práce v den, kdy změna nabývá účinnosti. Porušení povinností při sjednání nebo určení mzdy může inspekce práce pokutovat až 500 000 Kč.
Na účet, nebo hotově
Novela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 obrátila pravidlo o způsobu výplaty. Podle § 142 odst. 3 se mzda vyplácí bezhotovostně na platební účet, který určí zaměstnanec, na náklad a nebezpečí zaměstnavatele, a to tak, aby peníze měl nejpozději v pravidelném výplatním termínu. Při výplatě v korunách musí jít o korunový účet u banky nebo spořitelního družstva působícího v Česku.
Hotově se podle § 142 odst. 4 vyplácí, pokud zaměstnanec vyjádří písemný nesouhlas s výplatou na účet, neposkytne součinnost nebo účet nemá. Pak v pracovní době a na pracovišti. Jiné osobě, i manželovi, lze mzdu vyplatit jen na základě písemné plné moci. Mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výplatní lístek
Při měsíčním vyúčtování musí zaměstnavatel podle § 142 odst. 6 vydat zaměstnanci písemný doklad s údaji o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost mu předloží podklady, ze kterých mzdu vypočítal, například evidenci odpracované doby. Jak ji vést, vysvětluje článek o evidenci pracovní doby.
Srážky ze mzdy
Podle § 146 se ze mzdy smí srážet jen v případech stanovených zákonem, na základě dohody o srážkách a k úhradě odborových příspěvků. Srážky se týkají i odměny z dohod, náhrady mzdy a odstupného. Počítají se z čisté mzdy, tedy po odečtení zálohy na daň a pojistného.
Co lze srazit bez dohody
Podle § 147 odst. 1 smí zaměstnavatel bez dohody srazit jen daň z příjmů, pojistné na sociální a zdravotní pojištění, zálohu na mzdu, kterou má zaměstnanec vrátit, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné pracovní účely a náhradu mzdy za dovolenou nebo za prvních 14 dnů nemoci, na kterou mu nevzniklo právo. Daň a pojistné se srážejí přednostně.
Co srazit nelze
Srážky za přijetí do zaměstnání, na peněžní záruky nebo na smluvní pokuty jsou podle § 147 odst. 3 zakázané. Náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil, lze srážet jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Srazit víc, než zákon dovoluje, je nepřípustné, i když s tím zaměstnanec souhlasí.
| Srážka | Potřebuji dohodu? | Předpis |
|---|---|---|
| Daň z příjmů a pojistné | Ne, srážejí se přednostně | § 147 odst. 1 a § 148 |
| Nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady | Ne | § 147 odst. 1 písm. d) |
| Přečerpaná dovolená | Ne | § 147 odst. 1 písm. e) |
| Exekuce nařízená soudem nebo exekutorem | Ne, podle občanského soudního řádu | § 147 odst. 2 |
| Náhrada škody způsobené zaměstnancem | Ano, dohoda o srážkách | § 147 odst. 3 |
| Splátka půjčky od firmy | Ano, dohoda o srážkách | § 146 |
| Smluvní pokuta, kauce, poplatek za přijetí | Nelze vůbec | § 147 odst. 3 |
Exekuce na mzdu zaměstnance
Když na mzdu dorazí nařízení exekuce, stává se zaměstnavatel plátcem mzdy s vlastními povinnostmi. Srážet začne od prvního dne měsíce následujícího po doručení usnesení. Nesmí srazit nezabavitelnou částku, kterou každý rok určuje nařízení vlády. Ze zbytku čisté mzdy se sráží jedna třetina, u přednostních pohledávek, jako je výživné nebo daně, dvě třetiny. Nad určitou hranicí se zbytek srazí celý.
Při nástupu si musí zaměstnavatel podle § 294 občanského soudního řádu vyžádat od zaměstnance potvrzení předchozího zaměstnavatele o nařízených srážkách, které se obvykle uvádí v zápočtovém listu. Když pracovní poměr skončí, oznámí to soudu nebo exekutorovi do jednoho týdne. Kdo nesráží řádně, může být žalován o částky, které měl srazit.
Co hrozí při pozdní výplatě
Zaměstnanec má za každý den prodlení nárok na úrok z prodlení, jehož výše odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o osm procentních bodů. Jak ho spočítat, ukazuje článek o úroku z prodlení. Nevyplatí-li zaměstnavatel mzdu nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti, může zaměstnanec podle § 56 okamžitě zrušit pracovní poměr a náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za délku výpovědní doby.
Inspekce práce může podle zákona o inspekci práce uložit pokutu až 2 000 000 Kč za neposkytnutí mzdy ve stanoveném termínu, za mzdu nižší než minimální a za srážky, které zákon nedovoluje. Minimální mzda se přitom počítá bez příplatků za přesčas, svátek, noc a víkend.
Šest chyb ve výplatách malých firem
Tyhle chyby vznikají nejčastěji u prvního zaměstnance nebo při přechodu na nový mzdový program.
- Mzdový výměr předaný až po nástupu, nebo vůbec.
- Výplata hotově bez písemného nesouhlasu zaměstnance s výplatou na účet.
- Chybějící výplatní lístek se složkami mzdy a srážkami.
- Stržení škody bez dohody o srážkách, třeba za rozbitý telefon.
- Nezjištěná exekuce při nástupu, protože si firma nevyžádala potvrzení od předchozího zaměstnavatele.
- Posunutý výplatní termín za hranici následujícího měsíce kvůli výpadku peněz.
Další povinnosti zaměstnavatele od nástupu po odchod shrnuje náš průvodce zaměstnáváním v malé firmě.
Co firma může dát zaměstnancům navíc bez daně, vysvětluje článek o osvobozených benefitech a jejich limitech.
Lhůty pro mzdové listy a další dokumenty shrnuje článek o uchovávání mzdových dokladů.
Kam a do kdy se hlásí údaje o mzdách, vysvětluje článek o jednotném měsíčním hlášení.
Kolik zaměstnavatel platí, když zaměstnanec onemocní, vysvětluje článek o náhradě mzdy při nemoci.
Časté otázky
Do kdy musí zaměstnavatel vyplatit mzdu?
Nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který mzda náleží. Konkrétní výplatní termín určuje zaměstnavatel v tomto rámci.
Může zaměstnavatel vyplácet mzdu hotově?
Od 1. června 2025 je výchozí výplata na účet určený zaměstnancem. Hotově jen tehdy, když zaměstnanec písemně nesouhlasí s výplatou na účet, neposkytne součinnost nebo účet nemá.
Musí zaměstnavatel vydávat výplatní lístek?
Ano, při každém měsíčním vyúčtování musí vydat písemný doklad s jednotlivými složkami mzdy a provedenými srážkami.
Může zaměstnavatel strhnout ze mzdy náhradu škody?
Jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Bez dohody lze srazit jen daň, pojistné a vyjmenované nevyúčtované zálohy.
Co když zaměstnavatel mzdu nevyplatí včas?
Zaměstnanec má nárok na úrok z prodlení. Pokud mzda nepřijde ani do 15 dnů po splatnosti, může okamžitě zrušit pracovní poměr a dostane náhradu za výpovědní dobu.
Kdy zaměstnavatel začne srážet exekuci ze mzdy?
Od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení exekuce. Musí přitom ponechat zaměstnanci nezabavitelnou částku.
Zdroje
- Zákoník práce, § 56, 113 a 141 až 150, zákon č. 262/2006 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Občanský soudní řád, § 276 až 299, zákon č. 99/1963 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o inspekci práce, § 26, zákon č. 251/2005 Sb. (zakonyprolidi.cz)
